Report z Grand Prix Praha 2017

Přečtěte si pohodový report od Tonyho z Grand Prix Praha 2017, které proběhlo minulý víkend ve formátu Limited. Zároveň šlo o největší Magicový turnaj, který kdy v České republice proběhl.

Když jsem zjistil, že se bude konat GP v Praze, neváhal jsem a hned se zaregistroval. No dobře, chvilku jsem zaváhal, protože sealed je těžký formát a mé zkušenosti s ním byly takřka nulové. Zbývalo však mnoho času, a tak jsem začal urputně trénovat, abych si tam nejel jen pro promo kartu (bohužel Progenitus, kéž by dávali aspoň něco hratelného) a podložku (nepříliš pěkná, něco mezi robotem a domem). Začal jsem tedy sledovat všechny videa, ve kterých se sealed objevil, a číst snad všechny články. Po pár dnech úporného koukání do počítače, když to vypadalo, že bych to už mohl jakžtakž umět, jsem do něj začal koukat ještě víc, zkusil jsem sealed Kaladeshe na MODO. A tvrdě jsem narazil, myslím, že jsem udělal krásné skóre 2:7. Chtělo to víc. Hrál jsem sealed pořád, za den jsem stihl klidně i tři ligy na onlinech. Výsledky už bývaly příznivější, po nějaké době jsem nešel hůř než na 5:4, bohužel 9:0 se mi vyhýbaly. Řekl jsem si, že je čas zkusit to naživo. Zajel jsem na GPT, pro nedostatek Kaladesh boosterů se hrálo ale s Eldritch Moonem a Shadows over Innistrad. Tam jsem postoupil do TOP 8 se skóre 4:1, následný draft už tak příznivý nebyl. Vrátil jsem se tedy k MODO.

A najednou vyšel Aether Revolt. Ihned jsem vyrazil na prerelease, kde jsem sice otevřel Saheeli a promo Tezzereta, ale jinak byl pool slabý a já dropoval se skóre 1:2, protože jsem ze svého balíku ani neměl radost. Navíc jsem zjistil, že nová edice se od Kaladeshe liší celkem dost. Na release jsem se nedostal a čekal, až Aether Revolt vyjde na MODO. Bylo to ve středu, GP už v sobotu. Já měl ještě k tomu ve čtvrtek zkoušku, přesto jsem ve středu večer stihl jeden draftík, jen abych si připomněl nové karty. Před GP jsem si zahrál jen dva sealedy, z kterých jsem měl docela dobrý pocit.

Přišla sobota a s ní i Grand Prix Praha 2017, dorazili ke mně moji dva bratranci, složili mi vozík do kufru (nepochlubil jsem se, že jsem na káře a nezvládnu si bohužel zamíchat karty, takže potřebuji doprovod) a vyrazili jsme do Letňan. Tam se nám až od čtvrtého rozhodčího podařilo zjistit, kde si domluvit fixed seating, abych se nemusel stěhovat po každém kole, a zajistit si bratránky na výpomoc. Naproti mně seděl sympatický Polák, který měl s GP dost zkušeností a naštěstí se o ně podělil i s námi. Asi bych byl bez něj trochu bezradný.

Zničehonic ke mně dorazila krabice s produkty a po chvíli se začaly rozbalovat boostery. První otvíral Polák a hned tam samozřejmě byl Wurmcoil Engine a poměrně hezký pool. Se mnou to taková sláva nebyla, nejlepší karta Smuggler´s Copter (snad jí ještě odbanujou). Pool nebyl marný, ale bylo tam příšerně málo hratelných artefaktů (asi 4). Nejlepší karty jsem měl v černé a modré, bohužel většinu s artefaktovou tématikou. Zkusil jsem složit červeno černý balík, v této kombinaci jsem měl dost zabíjení, křivka mi ale končila na čtyřech manách, což je málo. Všiml jsem si, že zelená je taky celkem v pohodě, byl tam Ridgescale Tusker, na limited úplná bomba. Zkombinoval jsem tedy zelenou a bílou, kvůli Dawnfeather Eaglovi a Oath of Ajani. Nebylo to zlý, ale ani nic extra, to samé zeleno červená. A mně začal docházet čas. Z toho vyplynula možná největší chyba, postavil jsem trojbarevný balík. Když nad tím uvažuji zpětně, měl jsem zůstat u dvou barev, i kdyby to znamenalo, že budu mít v decku jen jedno zabíjení. Zde je můj balík:

Jen tak tak mi to stihli kluci obalit a šlo se hrát. První kolo jsem dostal mladého pohodového Dána. První hra pohodová ale nebyla, začínal jsem na pěti a vzdoroval jsem jen chvilku. Druhá hra byla lepší. Kombinace Scrapper Championa a Ridgescale Tuskera byla dobrá, navíc podpořená neblokovaností díky Destructive Tampering. Ve třetí jsem vytáhnul ve druhém kole Copteru, reakce soupeře byla blesková, a to Highspire Artisan. Oba jsme stabilizovali board a já se opět chystal na zničující útok s Tamperingem. Soupeř mě předběhl Excuisite Archangelem, na kterého jsem neměl odpověď. 0:1

Druhé kolo bylo o poznání lepší. Nejprve mi do plného stolu přišel Dawnfeather Eagle a rozhodl, druhou hru byla pro soupeře příliš rychlá Coptera společně s Renegade Wheelsmithem. 1:1

Ve třetím kole jsem narazil na Římana Enrica. Milý kluk s black-red déčkem. První hru jsem na tom byl lépe, dokud nezahrál Yaheeni´s Expertise a nesklidil celý stůl. Přesto jsem se z toho vzpamatoval a zase díky neblokovatelnosti ho dostalo na 1 život. To bylo z mé strany vše a rupnul jsem. Ve druhé hře jsem si vysloužil soupeřovu lítost, když jsem mulliganoval dolokovatelnosti ho dostalo na 1 život. To bylo z mé strany vše a rupnul jsem. Ve druhé hře jsem si vysloužil soupeřovu lítost, když jsem mulliganoval do čtyř, což znamenalo konec. 1:2

Další na řadě byla Polka Marta, zprvu nesympatická fanynka anime, která se nakonec rozpovídala a ukázala se být úplně v pohodě. Já jsem se ale nezachoval jako gentleman a obě hry jí neskutečně rozjel, měl jsem vždy perfektní ruku a končil jsem v šestém kole. 2:2

Páté kolo bylo asi nejvyrovnanější. Nejprve jsem nedostal šanci od Itala s červeno-zeleným balíkem já, druhou hru přesně naopak. Třetí hra se táhla dlouho, oba jsme měli vyrovnanou sílu na stole. Po jeho útoku jsem kvůli kombat triku přišel o bytost, což bylo nakonec rozhodující. Líznul jsem si totiž Destructive Tampering a chystal se na velký útok. Samozřejmě mi to nevycházelo o život, byl jsem nucen blokovat a následně prohrát. Alespoň jsem s ním vyměnil dva Noble Hierarchy, které jsem dlouho sháněl. 2:3

Nyní už to se mnou bylo špatné. V šestém kole jsem rychle prohrál s Angličanem Georgem, který mě ulítal. 2:4

Dropnul jsem z turnaje, byl jsem zklamán svým výkonem a docela vyčerpán. Zvládnul jsem se ještě vyfotit s Bradem Nelsonem, Michaelem Majorsem a BBDem, od kterého jsem si nechal podepsat pár karet, a jeli jsme domů. Zaskočili jsme ještě na pivko a probrali zážitky z celého dne.

Celkové dojmy jsou jen pozitivní. Byla pro mě skvělá zkušenost zúčastnit se akce, na které byla většina hráčů světové špičky a dalších 2 000 lidí. Doufám, že na další GP nebudeme v Praze čekat dlouho a že se na něm povede lépe mně i ostatním Čechům, nejlepší Michal Hříbek skončil „až“ 33 (stejně mu patří gratulace, kde jsem byl já?).

Antonín Braniš

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.