Report z GPT Praha v Najádě

Tento příběh se začal psát v červnu roku 2013, kdy jsem si usmyslel, že zkusím využít turnajového víkendu s pořádným multiplikátorem a když už se mi náhodou nepodaří kvalifikovat na Pro Tour ani mistrovství světa, alespoň uhraju dostatek bodů na to, abych získal krásný jeden bye na pražském Grand Prix. V sobotu mě 6-2 dostalo těsně před hranici prvního snu, ale začalo pěkně plnit ten druhý, v neděli jsem pak začal výhrou jen proto, abych před druhou hrou zjistil, že se moje červenozelené aggro kamsi vytratilo – ano, pokud si vzpomínáte na hlášení rozhodčích, že se ztratil balíček, tak ten byl můj... A kupodivu se ho najít nepodařilo, díky čemuž jsem přišel nejen o pár tisíc, ale i možnost pokračovat v turnaji. Moc bodů jsem tedy nenabral a navíc se dostavily chmurné myšlenky: Není už na čase s tím Magicem opravdu skončit a věnovat se příjemnějším věcem?

Mnoho turnajů jsem tedy neodehrál a pomalu přestal více uvažovat i o Grand Prix samotném, časem jsem si ale řekl, že kdybych náhodou opravdu skončil, tak to chce udělat tečku ve velkém stylu a právě GPčko by mohlo být ideální příležitostí. Bez byů to ale bude peklo, body na ně už nenastřádám a letní víkendy se mi Triálům opravdu věnovat nechtělo, takže jsem zase začal trochu pochybovat. Vysvobodil mě ale Triál v Najádě, který byl vypsán na sobotu 3. srpna. V neděli jsem měl odjíždět na soustředění, takže víkend byl stejně neúplný, navíc hlásili tropická vedra, takže zalézt „do sklípku“ neznělo zase tak špatně. V pátek jsem ještě potrénoval na FNMku, pro změnu spravedlivě v Rytíři, kde mi celočervený agresivní balíček s dvěma Young Pyromancery a dvěma Chandra's Outragy proklestil cestu až k remízce ve finále (soupeř si chtěl zahrát i následující Standard). Na první kontakt s celou sadou celkem dobrý výsledek;-).

V sobotu ráno jsem pak vytáhl ze stáje svého dvoukolého oře a vyrazil podél Vltavy až do Najády. Cyklostezka byla překvapivě plná, asi si všichni řekli, že si před odpoledním pařákem trochu zasportují, po chvilce kličkování a celkových 15 km jsem ale dorazil do herny s dostatečným předstihem na poklidnou registraci... A sakra! Prohledávám baťoh a zjišťuju, že peněženka s mobilem se rozhodly zůstat hezky doma v chládku! Hm, tak to ty Magicy fakt zabalím, říkal jsem si, ale když už jsem na místě byl, zkusil jsem svoje štěstí a zeptal se Tomáše Klimeše, jestli by nebylo možné zapsat se „na sekeru“. Musel jsem se asi tvářit dostatečně smutně a důvěryhodně zároveň, protože po krátkém zamyšlení souhlasil s tím, že peníze donesu druhý den. Uff, tak já ty Magicy teda ještě zkusím, no...

Dále už to byla klasika, usedli jsme ke stolům a jali se rozbalovat a sepisovat boostery. Jejich obsah už ale zase tak klasický nebyl, když jsem hned v prvním otevřel kromě Syphon Slivera i foilovou Lilianu! Hm, to si někdo smlsne... O to víc, že hned druhý booster přinesl rovnou Archangel of Thune!!! Navíc karty do barev k oběma mýtikům nebyly vůbec špatné, vše doplňovala velmi dobrá modrá a rozumné červená se zelenou, takže nezbývalo než věřit, že i v 38 lidech budu mít štěstí a dostanu „své“ karty zase zpět – vždycky totiž budu radši mít cenné karty a ještě přemýšlet, který z několika možných výborných balíků postavit, než abych se potil nad hromadou hnoje.

Až takové štěstí jsem samozřejmě neměl, ale stěžovat si nebudu, ostatně podívejte se sami:

Také pěkné, že?

I zde se dalo celkem dobře uvažovat o všech pěti barvách, ale po chvíli prohlížení jsem vyřadil zelenou, protože bez sedmnácti lesů by ty Howly nemusely být až tak skvělé a jinak to zase taková hitparáda nebyla. Poté jsem se rozhodl, že základem bude modrá, dvě Claustrophobie a celková zásoba kvalitních karet se nemůže nechat ležet ladem, rozložil jsem tedy její nejlepší kusy a začal přikládat další barvy. Pokud si nyní myslíte, že musel zvítězit mýtický démon nebo naopak dvojice bílých andělů, nejste zase tak daleko od pravdy, protože i mě velmi lákali, ale nakonec zvítězila červená, zaprvé díky celkové křivce, zadruhé kvůli dvěma Pyromancerům, kteří s mou zásobou kouzel slibovali opravdu velký přísun elementálů. Klidně bych si tedy nechal líbit i více blesků, ale modrá vše doplňovala velmi hezky a všechno vypadalo na celkem solidní tempo balíček, tedy až na kolosální velrybu, která by ale měla umět rozhodnout i jinak nerozhodnutelné hry. Ale co, podívejte se sami:

Co myslíte, stojí to za vynechání zmíněných bomb z jiných barev? Dejte vědět v komentářích! Pro tento příběh se ale musíme smířít s červenomodrou, která umí na soupeře celkem pěkně přitlačit, znemožnit mu rozumné blokování a často si zdarma vyrobí pár elementálů. A to mě osobně plně vyhovuje. Tak se pojďme mrknout, jak se balíčku dařilo.

(Klasická technická: Omlouvám se, pokud jsem něco popletl, ale člověk si nemůže pamatovat úplně všechno, zejména když jsem tentokrát rezignoval na tvorbu jakýchkoli poznámek)

1. kolo: Neznámý soupeř, UW

V prvé řadě se omlouvám, ale DCI mi u soupeře uvádí „Unknown, Unknown“ a já si jsem jistý, že se takhle nejmenoval. Snad se tedy jméno podaří doplnit časem, důležité ale je, že se mu podařilo dostat mě pod slušný tlak, když jsem sice dokázal položit Pyromancera, s ním i díky Archaeomancerovi pár elementálů a navíc jsem se na druhé straně postatral Claustrophobií o Nephalia Seakitu vylepšenou Divine Favorem a ozbrojenou Fireshriekerem. Ten si ale hned poté vzal do „rukou“ Water Servant a moje mozkové závity se tak hned po ránu pořádně roztočily, protože i když jsem sám přidal Canyon Minotaura, musel jsem nakonec postupně Servanta podskakovat, protože možnost napumpování dopředu na first strike a přepumpování na normální zranění dělalo ze Servanta neskutečné monstrum. Naštěstí ale pomohli elementálové a nakonec přišel Marauding Maulhorn, který si sice musel zaútočit do Servanta, ale díky Thunder Striku se s ním hezky vyměnil. Potom se mi podařilo trošku přitlačit a zabít tak soupeře i přesto, že si konečně líznul druhou bílou na Serra Angela.

Druhá hra pak byla čistě ve znamení mého tlaku a skončila tak asi pětkrát rychleji než hra první.
1-0

2. kolo: Jan Železný, Battledriver RW se Slivery

U pairingů jsem se samozřejmě zamyslel, jestli budu hrát proti několikanásobnému olympijskému vítězi, ale nakonec byl souboj Honzů mnohem obyčejnější. Přesto se určitý typ oštěpaře dostavil, když po mém Goblin Shortcutterovi a další malé potvůrce naskočil do hry na druhé straně Ogre Battledriver! Dostal sice Time Ebbem a já tak soupeře o něco stáhl, ale Ogre skočil do hry znovu a můj Archaeomancer na Time Ebb byl příliš pomalý, a tak si Battledriver společně s čerstvým Thorncaster Sliverem vesele zaútočili, Sliver mi sestřelil Goblina a dostal jsem kopec zranění. Ve svém kole jsem pak Tidebinder Mágem Slivera svázal, Battledrivera opětovně vrátil na vršek a provedl protiútok. Ogre pak opět přiběhl jen proto, aby dostal náhlou Claustrophobii a já si tak mohl znovu zaútočit a dostat tak soupeře na dosah jediného útoku, ale on poslal do hry Dawnstrike Paladina, který si oblékl Fireshrieker a díky hastu a dvojkovému bonusu otočil stav životů o osmičku. A když na druhé straně vylétl i Serra Angel, bylo brzy po hře...

Další hry už tak zajímavé nebyly, ale vím, že v jedné se mi podařilo sestřelit dvě potvůrky Flames of the Firebrandem a využít tuto výhodu k co největšímu snížení soupeřových životů, zatímco v druhé Honza zůstal na třech zemích a i když vykládal jednoho Slivera za druhým (včetně Hive Stirringů, které mohly být s Ogrem opravdu vypečené), moje armádka společně s Act of Treasonem a Frost Breathem dokázala zvítězit.
2-0

Po hře jsem se ještě pobavil s Tomášem Klimešem o možnostech splácení dluhů a nakonec jsme se dohodli, že nejlepší bude, když celý turnaj vyhraju a odnesu si tak místo příspěvku 1300 korun na vstupné pouze 700. Hm, proč ne? :-)

 

3. kolo: Michal Dio, UW/GW

Před hrou jsme se shodli, že bych měl vydržet minimálně do Top 8, jinak bych se v tom vedru venku cestou domů mohl upéct, Michal se nicméně nad mým zdravotním stavem neslitoval natolik, aby sám od sebe vzdal, a tak jsme museli jít hrát. Z první hry si zase tolik nepamatuju, ale vyhrál jsem i přes postupný nástup soupeřových letců. Ve druhé hře mě pak opravdu překvapil nástup bílé se zelenou, protože jsem při sideboardování nedával moc pozor. Predatory Sliver a 4/4 Baloth tak nebyli zrovna příjemní, ale já naštěstí začal Young Pyromancerem a Trained Condorem, kteří se postupně lehce prolétli, navíc k nim naskočila i Nephalia Seakita (tuším, že při tom sejmula soupeřova Mastera of Diversion) a na následovného Giant Spidera jsem měl připraven Time Ebb a následně Act of Treason, a tak se mi i díky Pyromancerovým blokerům podařilo soupeře přetlačit i přesto, že ve hře začínal.
3-0

4. a 5. kolo: remízky

Na začátku 4. kola jsme se na prvních dvou stolech shodli, že nám dvě remízky velice pravděpodobně stačí na Topku a v pátém se to potvrdilo, takže jsem většinu času strávil rozvalený ve stínu stromů letenského parku a hezky si před finálovým draftem odpočinul. Někdy v té době jsem si také řekl, že pokud by se mi náhodou zadařilo a vyhrál jsem, napíšu o tom report (předem říkám, že o prohře v tomto rozhodnutí nic nebylo, takže zatím zase tolik neprozrazuju).

 

Top 8 Draft

Před draftem se někdo zmínil o sepisování decklistů, ale naštěstí se všichni tvářili dostatečně čestně a k ničemu takovému nedošlo. Mohli jsme si tak sednout ke stolu a začít. A nutno říct, že vzácná karta Oath of the Ancient Wood opravdu nepředstavuje to, co byste si chtěli v této fázi turnaje otevřít. Naštěstí to ale zachránil Sengir Vampire a Chandra's Outrage, což tedy bylo pěkné rozhodování, ale nakonec vyhrál Outrage, asi spíš kvůli osobním preferencím a zkušenostem s formátem. Následoval Shock a Marauding Maulhorn, a tak jsem svou červenou považoval za hezky rozjetou, pak jsem ale nabral jen Lightning Talony a ještě něco ne moc podstatného (Wild Guess?) a k tomu paběrkoval různé karty z ostatních barev, ale bohužel nic, co by mě přímo nakoplo k druhé barvě (černá vypadala lehce poddraftovaně, ale nešlo zrovna nějaké ničení a taky jsem přeci jen poslal toho Sengira a k němu další černé kusy...). Nebyl jsem tedy zrovna nadšený, před druhým boosterem jsem si ale řekl, že bude nejlepší přibrat buď modrou, nebo právě černou. A samozřejmě jsem otevřel Nightmaru a Air Servanta... Dobrá, tak tedy modrou! Dále přiběhl ještě dvakrát Chandra's Outrage, ale potom už to tak slavné nebylo, nicméně nějakou Divination a Coral Merfolky jsem pobral. Ve třetím boosteru jsem pak otevřel další pecku v podobě Burning Earth a bral snad Goblin Shortcuttera, další booster mi to pak „vrátil“ a přinesl zajímavou volbu mezi třetím Outragem a Young Pyromancerem. No, co byste brali vy? Já věděl, že mám celkem dost kouzel (včetně jednoho Molten Birthu), a tak se po dlouhém přemýšlení rozhodl pro Pyromancera, který by mohl být takovým mým skrytým rarem. Pak snad nějaké Academy Raidery, Frost Breathy a Lava Axu a zbytek si pro změnu nepamatuju, ale snad mi to, milý čtenáři, odpustíš. Jo, ale určitě jsem v jednom jinak dost prázdném boosteru vzal Xathrid Necromancera (asi jsem fakt měl být černý).

Neměl jsem tedy až takovou zásobu dobrých karet, ale dvakrát Outrage, Shock, Pyromancer, Air Servant a další kusy mi dávali určitou naději, a tak jsem svůj balíček postavil následovně:

V sideboardu pak čekala foilová Rod of Ruin a Cyclops Tyrant, celkově jsem pak nebyl vyloženě oslněn, ale s trochou štěstí by to vyjít mohlo. Koneckonců, celý den jsem s podobným balíčkem trénoval, tak proč ne? Zejména když Tomášovi dlužím těch šest stovek...

Čtvrtfinále: Zdeněk Košťál, GR Sliveři

Tady jsem dostal hned na začátku studenou sprchu, když mě de facto zabili tři karty: Striking Sliver výrazně zdržel můj počáteční nástup X/1 potvor, následně přišla Door of Destinies a po ní Battle Sliver a já jsem bez blesků a s malými potvůrkami mohl jen podskakovat... Nakonec se ale Sliveři dostali až ke mně a ještě mě dostřelil Volcanic Geyser a já tak trochu posmutněl.

Když navíc moje druhá hra začala rukou bez zemí (začínal jsem), posmutněl jsem už opravdu hodně. Šest karet už ale bylo výrazně lepších, a tak jsem soupeře zatlačil natolik, že jeho Garruk volající tramplujícího Slivera přišli do hry příliš pozdě, zejména když Sliver dostal Frost Breathem.

Ve třetí mi pak Zdeněk opět ukázal Striking Slivera a Door of Destinies, Battle Sliver ale nepřišel, a tak malý Sliver dostal Outragem a moje armáda prcků (včetně Pyromancera s dvěma Elementály) předvedla opravdu drtivý úder.

Ještě jsem stihl prozkoumat dlouhý souboj v dalším čtvrtfinále, kde se spolu utkaly dva kontroly, které jednoduše měnily potvory za rušení a ničení. Rozhodlo nešťastné dolíznutí dvou karet ze Scroll Thiefa, který ale už nedržel Fireshrieker... Postoupil tak Patrik Fiala, navíc šel rovnou hrát se mnou a já tak měl dobrou představu o tom, co mě čeká. Takže: Pozor na neopatrné hraní aur!

Semifinále: Patrik Fiala, UB kontrol

Patrik naopak moc nevěděl, co hraju já, a tak mě nechal začít, díky čemuž jsem mu ukázal opravdu pořádný nástup, na který ani Quag Sicknessy nestačily a my tak svižně šli na druhou.

Zde už se vše o něco zpomalilo, možná i proto, že mě Patrik nenechal znovu začít, a asi i kvůli únavě z dlouhého a parného dne, která se projevila i ve výměně chyb, kdy Patrik naběhl svým malým letcem do mého Air Servanta a já po následném útoku řekl „Můžeš!“ a až pak si vzpomněl na Marauding Maulhorna na ruce... Patrikovi ale zbyla ve hře jen Minotaur Abomination, která byla i ve všem tom vedru zmražena Frost Breathem a já se tak dostal do finále!

 

Finále: Dominik Mikoláš, mirror

Dominik měl balíček mnohem červenější a asi i o něco agresivnější, vyhrál jsem ale hod kostkou a přišel Pyromancer i Maulhorn, a tak jsem se sám útočení opravdu nebál, což se nakonec ukázalo jako úspěšná cesta k vítězství.

Ve druhé hře ale začínal pro změnu Dominik a tak jsem zase nestíhal já, i když jsem měl krásná kouzla včetně vyhraného Molten Birthu. Kupodivu mě ale do země zašlapal Dragon Hatchling, který začal vesele jezdit za pět, můj Air Servant pak dostal Dispersem a Chandra's Outrage byl zrušen, a tak jsem dráčkovi podlehl, i když samotné dílo završila spíš Lava Axe do hlavy.

Diváci ale vypadali celkem nadšeně a Tomáš vše uzavřel hláškou, že je napínáme jen proto, abychom se v poslední hře umíchali a moc toho nepředvedli, což se nakonec také stalo: Začínal jsem a Dominik se nedostal na víc než tři země, zatímco já měl snad všechno, i když Pyromancer dostal Shockem a Molten Birth se mi tentokrát nevrátil. I já ale měl Shock a Outrage, následně přiskočila i další potvora (možná dokonce Maulhorn, nevím) a já tak nakonec dokráčel k vítězství.

Dominik mi velmi sportovně pogratuloval a já začal pomalu balit. Tomášovi jsem z výhry splatil svůj dluh za vstupné, na oplátku ještě dostal pobídnutí, ať ty dva bye koukám pořádně zhodnotit, a vyrazil jsem na cestu. Venku už bylo „pohodových“ 30 stupňů, takže jsem se úplně neroztekl, radost z výhry mě navíc pěkně nakopla, takže jsem dojel celkem rychle, vedro nevedro.

Tak a teď jen nezapomenout peněženku na samotném GP!

Honza Macošek

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.