GP Vídeň 2013

Poslední dobou reporty poněkud vyšly z módy, a i já jsem původně nic neplánoval, ale myslím, že by nebylo na škodu GP popsat. A pokud se nakonec někdo z úspěšných k tomuto kroku neodhodlá, budete muset vzít zavděk pohledem z mé perspektivy.

Pro neznalé se představím, jmenuji se Aleš Borek, a kdysi před deseti lety jsem hrál Magic jakžtakž průměrně. Teď se vždycky periodicky vracím, abych zjistil, že to hraji čím dál hůř, a tak po sérii katastrofálních výsledků svou MtG kariéru přeruším. Nyní jsem opět ve fázi krátkého návratu.

GP Vídeň se konala na přelomu listopadu a prosince a vzhledem k blízkosti se dala očekávat slušná česká účast. Messe Wien bylo poměrně dobře zvolené místo, pamětníci si možná pamatují GP Vídeň v Hofburgu, což byly nádherné prostory, ale i výstaviště mi připadlo jako lokace celkem pěkné.

Formátem byl standard, což pro mě znamenalo celkem problém - tento formát jsem tak 3 roky nehrál, neměl jsem žádný balík a ani velká očekávání, že by to bylo nějaká mega-zábava. Asi měsíc předem jsem tak zhruba prozkoumal pole, vyřadil všechny kontroly a midrange, a podle ceny se rozhodl, že nejlepší volbou asi budou bílé koně s červenou. Balík jsem si nakoupil a vydal se do Rytíře na testing. Bohužel hned první turnaj mě vrátil do reality - chyb dokážu i v aggru nasázet za hru neuvěřitelné množství, ale přesto mám pocit nulové interakce. Pochopil jsem, že bych si měl balík asi pořídit na MODu, ale cena 20 tixů za Mutavaulty mě poněkud v rozletu zastavila.

Zachránil mě ale Tom Ross, který vyhrál jeden turnaj s ultra levným a ultra agresivním Mono-Redem. To je přesně to, co jsem hledal, balík levnější než startovné na GP a i na MODu za pár tixů, které se vrátí po jednom Daily. Daily eventy sice záhy zrušili, ale přesto jsem sebe přesvědčil, že Tournament  Practice bude stačit. Balík jsem si i v reálu vzal na GP Trial, kde jsem se prohaluzil do osmy, což mě jen utvrdilo ve správnosti mé volby. Týden před Vídní se bohužel vyskytl malý problém - osmička v Albuquerque byla přeplněna mono blue, což je v zásadě nevyhratelný matchup. Ale co, I'm feeling lucky, takže ani toto mě neodradí.

Den nultý

Do Vídně jsme dorazili asi o 3 hodiny později, než byl plán, což bylo poněkud mrzuté, protože jsem plánoval All Day Grinder - potřebuji Planeswalker body na další sezónu. Na papíře to vypadalo jako dobrá nabídka za 25 euro, když jeden GPT vyšel na 12, ale realita byla poněkud jiná - organizace stála za..., takže většinu času člověk strávil ve frontě jako za komančů. A to ani nemluvím o vypečené akci, která na místě probíhala - "Magic škodí dětem, ať vás ani nenapadne nechat je hrát". Naštěstí jsem hned v prvních dvou trialech vypadl v prvním kole, takže jsem mohl být spokojený, že jsem organizátory stejně přechcal a stihl 3 za tuto 'výhodnou' cenu. Po 1-1 v posledním trialu jsem skončil s jedním boosterem, což je za 25 éček nádherný poměr cena/výkon.

Ostatní osazenstvo auta na tom nebylo o moc lépe, Tomáš Kuchta a Jarda Bouček alespoň zjistili, co hrát nechtějí, Martin Cibula to raději po prvním trialu zabalil, akorát Jan Kotrla to měl na háku, protože main event i trialy ignoroval.

Den trošku vylepšila Game Show s Richem Hagonem, což byl vcelku zábavný kvíz, kde jsem skoro nic nevěděl, ale náš tým držel Honzak Kotrla. Bohužel jsme ale nic nevyhráli, protože se vždy našel někdo lepší.

Pak jsme se v šesti spolu s Honzou Kulhánkem snažili za pomoci Tomášovy legendární navigace, která vždy ukazuje blbě, přesunout do apartmánu. Po deseti minutách ježdění, kdy jsme potkali i zajíce, se nám naštěstí podaří dostat alespoň na začátek, a na větších silnicích navigace konečně přestane bláznit a začne ukazovat normální směr, takže se úspěšně dostaneme k místu, kde jsme ubytovaní a můžeme se připravit na zítřek. Kluci se mě ještě snažili přesvědčit, ať hraji něco normálního, ale já se nenechal, protože Red Deck Wins!

Den první

Na místo dorazíme na poslední chvíli a já při úvodním rozesazení sepisuji následující Heroic Red vůni:

 

Heroic Red	Aleš Borek
Main Deck	Sideboard
4 Foundry Street Denizen 4 Ash Zealot 4 Lightning Strike 4 Legion Loyalist 4 Madcap Skills 4 Titan’s Strength 4 Firedrinker Satyr 4 Akroan Crusader 4 Rakdos Cackler 4 Dragon Mantle 3 Arena Athlete 17 Mountain	2 Electrickery 3 Skullcrack 2 Coordinated Assault 2 Seismic Stomp 4 Shock 1 Peak Eruption 1 Arena Athlete

Žádný bye jsem samozřejmě neměl, a tak jsem musel hrát už první kolo. Podrobný popis her ale dávat nebudu, spíš jen nějaké mé postřehy.

 

1. kolo jsem potkal Michala Umriana ze Slovenska, který hrál RG. Hru jsem začal neuvěřitelně, kdy se mi hned skoro v prvním útoku zatmělo v hlavě a jen tak jsem obětoval Loyalistu s Madcap Skills, kterého soupeř zablokoval Sylvan Cariathid a Burning-Tree Emisary. Proč útočit vším, dát nějaké zranění a pokoušet se o batallion, že? Samozřejmě, že tuhle hru jsem vyhrál, ale pak se štěstí konečně unavilo a zápas jsem zaslouženě prohrál.

Organizace začala poněkud váznout, a tak se hodinu čeká na pairingy. Po včerejšku rozhodně nejsem překvapen.

 

2. kolo jsem vyfasoval Tomasze Pajaka z Polska, který začal Island, Judge Familiar, a tak mi bylo jasné, že hry nebudou dlouhé a já nebudu vítězem. Ve druhé hře ani nepotřeboval Master of the Waves, jak si mě vodil.

Takže po dvou kolech jsem 0-2 a můj plán na 3 výhry, abych měl 400 Planeswalker bodů, možná nebude úplně lehké splnit.

 

3. kolo potkávám Williama Axelssona z Rakouska s RW-devotion. První hru jsem ho naštěstí stihl umlátit dřív, než se stabilizoval. Druhou hru se mi balík vysmál, kdy mi místo potvor posílá jen posilování a oba mé vypečené sideboardové Seismic Stompy. Třetí hru ale naštěstí dojde Seismic Stomp v pravou chvíli, a tak soupeřovi Reckoneři jen smutně sledují můj útok přesně za 13 při jeho 13ti životech.

 

4. kolo potkávám Oscara Bertina s Mono-Blackem. Stěžuje si, že dneska nemá den, že po 1 bye vyfasoval 2 prohry. Mé malé červené potvůrky mají pro něho špatnou zprávu, že se to moc nezlepší. Ve hře po sidu mě překvapí Underworld Connections, no ale asi si budu muset zvyknout, že tady na zadních stolech žádné Play of the Day nenastanou.

 

5. kolo mě z turnaje vyřadí Čech Martin Schanka s Black Devotionem se zelenou. Ano, jednostranná vrata za dvě many (Golgari charm) jsou trošičku problematická. V rozhodující 3. hře jde sice do 5 a nechá one-lander, ale to ho nezastaví. Alespoň ale na rozdíl od minulého soupeře pochopil, že i Lifebane Zombie ze sidu je lepší než Underworld Connections.

 

V 6. kole potkávám starší paní Marinu Velo z Itálie s mono-black devotionem. Došlo mi to celkem pěkně a navíc to nehrála nejpřesněji, takže brzy nebylo moc, co řešit.

 

V 7. kole mě čeká Massimiliano Forradini s Esper kontrolem, což je příjemný matchup, a tak se opět dostanu na kladnou bilanci.

 

V 8. kole potkám experta z Maďarska Daniela Markose s GR-devotionem. Jeho hra opět nebyla nejpřesnější, možná moc nedraftoval, a tak si většinu mých karet musel číst. Na náběhy do Madcap Skills jsem celkem zvyklý, takže už s tím tak nějak počítám, že soupeři na zadních stolech to zahrají blbě, bohužel ve 2. hře neměl dostatek many, aby zahrál fakt velké zvíře, a tak dal jedno menší a pak ještě nějakého manovače, a tak jsem se volně projet nemohl. Největší zápich ale přišel v poslední rozhodující hře. Soupeř je na 5 životech, ale má hromadu zvířectva a jezdí mě Rurik Tharem. Můj jediný out je Seismic Stomp, pak už budu muset začít chumpblokovat a nebudu mít dostatek damage, abych soupeře dorazil. Seismic Stomp si neotočím, a tak už jen předám kolo s tím, že už jsem vlastně prohrál. Chumpbloknu Rurika, soupeř ještě přiloží nějaké irelevantní potvory a aby to měl dostatečně pojištěný, tak přidá ještě Domri-Radeho. GG, jen zírám, ještě si jednou přečtu Rurika, jestli to fakt myslí vážně, a poděkuji za pěkně spáchané harakiri.

 

V 9. kole narazím na Jaspera Grimmera s Esperem. Když vidím, co hraje, tak už se začínám těšit, že by to mohlo být pěkných 6:3. Ale nyní je čas na mně ukázat, jak se to hraje tady vzadu. První hru prohraji ani nevím jak, chci to ukončit, co nejřív, a tak si luxusně nabíhám do Azorius Charmů. Druhá hra je z mé strany ještě tragičtější, když se rozhodnu hrát kolem Supreme Verdictu, a tak si jen bodově posiluji své potvůrky, které vzápětí mizí pod zabíjením, a tak hru zaslouženě odevzdám.

 

Takže celkový výsledek 5:4 je na míle vzdálený od druhého dne, ale od posledního GP Strassbourgh, kdy jsem uhrál jen 2 výhry, 2 remízy a znechutil si Magic na půl roku je to výrazný krok kupředu, prostě taková "pěkná čtyřka z dusíku".

Do druhého dne se z našeho auta dostal jak Tomáš Kuchta, tak Jarda Bouček, takže to nebylo celkově tak špatné.

Den druhý

Druhý den jsem se těšil na akci Play All Day Constructed za 22 euro. Hned ráno jsem se zaregistroval na legačku 8-men a čekal. Po 3/4 hodině jsem se šel zeptat, jak to vypadá - 2 lidi na modern, 2 na legacy a 3 na standard. Aha, takže změna plánu, budu hrát Legacy Championship o 300 euro za 15 euro.

Ani se ale nedivím, při normální ceně 8-manu 10 euro a cenách 5-3-2-2 to může hrát jen blázen.

Na Legacy jsem se celkem těšil, protože na rozdíl od Standardu jsem měl pocit, že bych mohl alespoň trochu tušit. Poněkud předbíhám, když řeknu, že turnaj byl úspěšný v tom, že jsem se tohoto pocitu zbavil - ale určitě jste nečekali, že dopadnu dobře, že?

Zaregistroval jsem následujícího RUGB Delvera:
 

RUGB Delver	Aleš Borek
Main Deck	Sideboard
3 Scalding Tarn 4 Delver of Secrets 2 Underground Sea 1 Spell Pierce 2 Tropical Island 1 Taiga 4 Brainstorm 4 Nimble Mongoose 4 Wasteland 4 Ponder 4 Stifle 2 Abrupt Decay 3 Deathrite Shaman 4 Force of Will 4 Misty Rainforest 2 Tarmogoyf 4 Lightning Bolt 2 Volcanic Island 4 Daze 2 Spell Snare	1 Flusterstorm 2 Spell Pierce 1 Life from the Loam 3 Submerge 1 Ancient Grudge 2 Fire Covenant 1 Grafdigger’s Cage 1 Golgari Charm 3 Pyroblast

 

1. kolo jsem hrál ještě poměrně přesně a také dostal přijatelný matchup v pododě TEPSu. První hru Dazeuju Silence, když si spočítám, že by mu to nemělo manově vyjít, což se potvrdilo, a tak se mi FoW v ruce hodila na jeho pokus o rozjetí v kole dalším. 2.hru to nakopl v 1.kole. a 3.hru jsem měl na jeho cantripy Pyroblasty, a tak se ani k pokusu nedostal.

 

2. kolo se moje hra poněkud zhoršila, když jsem zbytečně útočil proti Omni-Tellu Shamanem, a tak mi nezbyla mana na kombinaci Stifle, když se profetchuje na konci mého kola a Brainstormu, abych se pokusil najít si rušení, když se to snaží nakopnout v kole následujícím.

 

3. kolo byl ale začátek konce, když jsem vyfasoval UR-Delvera a uvědomil si, že mé zkušenosti v tomto matchupu jsou vlastně úplně nanic, protože vyšla taková jedna malá kartička, která ho mírně změnila. A na MODU se ještě nehraje. 1. hru na začátku dělám vše pro to, aby mě soupeřův Stifle co nejvíc zabolel a nechávám mu dostatek času, aby si ho lízl. K mému překvapení se ale Stifle-blowout nekoná. Další průběh hry jsem ještě jakž takž schopen promyslet, ale dostanu se do Brainstorm-locku, a tím bohužel nemyslím to, že potřebujete země a v Brainstormu je nenajdete, ale to, že se mi zavařil mozek při Brainstormech. První hra trvala věčnost, soupeř mě ve druhé pořád popohání a já ji díky tomu odevzdám. Třetí jsem naštěstí už odevzdat nestihl, takže remíza.

 

4. kolo další Delver, tentokrát Grixisový, opět s mou oblíbenou novinkou a zase jsem zjistil něco nového, pokud nemáte ve 3. kole counter, tak se bude damage-raceovat špatně a můj Delver to bohužel nestihl.

 

5. kolo se opět předvedu proti variantě Dark Depth komba, kdy ve 3. hře soupeř použije svoje Engineered Explosives, aby se zbavil mé Insectille Aberation. Jen je tu drobný detail, ve hře zůstávají dva Mox Diamondy. Nic mě netrkne, soupeř mi předá kolo, ale naštěstí jde kolem Tomáš Kuchta, který pronese cosi o Moxech a po mém dlouhém vedení to dojde i mně. Na mou obranu, hra už byla v zásadě vyhraná, protože moxy byly jeho jediný zdroj many a já měl celkem armádu.

 

6. kolo opět Delver, tentokrát BUG a opět ta karta, jejíž jméno se nesmí vyslovit. První hru si ho pohodlně jezdím 2 Mongoosema, na ruce vše jištěné Abrupt Decayem, soupeř má jen 7 životů, co se může stát? Před měsícem v zásadě nic, ale teď soupeř prostě jen tapne 3 many a je to tam: betonová zeď. Z tempo mirroru se rázem stane control-mirror. Draw-go, on dá něco, já to zničím nebo zruším, já dám něco, on to zničí nebo zruší. Soupeř si ale top-deckuje lépe, a tak hru nakonec obrátí.

Druhou hru sledoval Jarda Bouček a neudržel se smíchu, když viděl jak z mé mírné převahy, kdy mám Tarmogoyfa si dokáži během jednoho kola dát totální blowout, kdy se strany naprosto obrátí, jen soupeř nemá převahu mírnou ale velkou. Ale hlavně, že mám na ruce Goglari Charm, který není na co seslat. Detailů vás raději ušetřím, možná by stálo za to udělat magicový kvíz, kdy cílem bude zahrát kolo, co nejhůř. Soupeři prostě nepotřebují Mindslaver, to já si ho dělám sám.

 

7. kolo potkám Slováka s elfy a celou hru mám pocit, že hrajeme na úplně rozdílných úrovních. Proč začíná fetchkou do Bayou? Proč neútočí, když mám do bloku jen malou Mongoosu? Elfů se vyrojí víc než bych mohl zvládnout, a tak mé trápení ukončí Craterhoof. Po sidu si líznu v zásadě kompletní sideboard, ale žádný proliz a ze zemí jen Underground Sea. Takže pro diváky jasný keep. A také jasná prohra, kdy mé účinkování na GP ukončí stylově Ruric Thar.

 

Mezitím Tomáš Kuchta prohrál svůj zápas se Standou Cifkou o Top8, ale 14. místo je pořád super.

Zjistil, že mu chybí jen pár Planeswalker bodů na to, aby měl 3 bye na další sezónu, a tak si dá pětikolový Modern turnaj a my mezitím vyrazíme na jídlo. Tedy nejdřív sledujeme Tomášovu hru proti bogglům, a že bylo, co sledovat. Jeho soupeř zvládl správně vlastně jen jedinou věc, vybrat si balík, který nejlépe odpovídal jeho schopnostem, ale i tak byl zcela nad jeho síly. Musím se pochválit, že takto špatně ani já hrát nedokážu.

Večeře byla jednoznačně nejsvětlejší bod celého víkendu - All you can eat Sushi na Pratersternu za 15 éček bylo nepřekonatelných. A že toho dokážu sežrat hodně. :-)

Tomáš mezitím skončil na 5. místě za 4:1, za což byl odměněn pěti boostery. Myslím, že přirovnání, že to je jako by nás nakopali do koulí a ještě to promítali na velkoplošné obrazovce, trefně charakterizuje price support doplňkových turnajů.

Aftermath

Cesta domů proběhla v pohodě, a tak je čas na malé zhodnocení. Organizace nebyla fakt nic moc a price support byl úplně katastrofální. Daly se ale slušně sehnat starší karty, čehož jsem využil. Dvojkový balíček hodnotím středně, při současné dominanci mono-blue je to ale zoufalá volba, a tak nevím, jestli si ho vezmu i na PTQ do Brna, když tuším, že minovým polem asi snadno neprolezu. I když, pokud budu na zadních stolech, tak tam moc mono-blue nepotkám. Také mě překvapilo, kolik lidí netuší - a tím nemyslím jen sebe a některé mé oponenty, ale i na vyšších stolech jsem někdy jen zíral.

V Legacy jsem pochopil, že boj malými potvůrkami se výrazně změnil, a tak je na čase buď přejít na potvory velké (Show and Tell) nebo zcela opustit red zónu a začít počítat kouzla. Dobrá práce, WotC, ještě pár takových kousků jako TNN a už nebudu mít důvod se vracet.

Teď nás čeká modernová Praha, kterou pojmu trochu vážněji, když už mám i bye, a zkusím se připravit, tak doufám, že se konečně dostanu alespoň k tomu, abych hrál o druhý den. Držte mi palce.

 

Aleš Borek

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.