Report z Release Draftu Magic 2013 v pražském Rytíři

Člověk se ani nenaděje a už má za dveřmi novou základní sadu, která mu sice věští odchod mnoha silných karet ve velmi blízkém časovém horizontu, ale také mnoho (staro)nových přináší a letos i velmi výrazně věští příchod karet budoucích, takže se na ní nemůžeme zlobit a spíš si ji půjdeme pořádně užít. Mezi první příležitosti pak patří prerelease a release turnaje, které umožní ochutnat celý set z pohledu Limited. A jak jsem si pochutnal já, to se dozvíte v dnešním článku.

Pozorný čtenář si ale jistě všiml, že v nadpisu se zmiňuju pouze o releasu, což samozřejmě není náhoda – Wizardi totiž naprosto okázale ignorují silný obchodní potenciál České republiky, a tak nám prerelease opět neváhali naplánovat přímo do prodlouženého víkendu, čemuž se mě osobně tentokrát podařilo odolat, když jsem místo kartám dal přednost stavbě tábora spojené s mnoha letními radovánkami (a nakonec i jedním týmovým draftem pod širým nebem;-)). O týden později už ale vábení nových boosterů zvítězilo nad průměrnou předpovědí počasí, a tak jsem se mohl s klidem v duši vydat na cestu za tajemstvím nové sady, tentokrát do pražského Černého Rytíře, a to rovnou na...

Páteční FNM draft

Přišel jsem tak akorát na registraci, po které jsem ještě stihl vyměnit nějaké karty a šlo se na věc. Samozřejmě jsem chtěl otevřít Thundermaw Hellkitu nebo aspoň nějakého toho planeswalkera, ale nepoštěstilo se, a tak na mě na konci balíku čekaly „pouze“ Sands of Delirium. Hm, taky dobře, peníze z nich zrovna nebudou, ale pár her by mi vyhrát mohly, zbytek boosteru stejně moc neoslňuje a navíc se vyhnu skoku do jakékoli barvy, takže beru Hodiny a jsem celkem spokojený. A spokojenost ještě povyskočí, když mi napravo sedící Adam Koska pošle Vampire Nighthawka, jehož opravdu nejde nevzít. Další boostery už si bohužel moc nepamatuju, jen vím, že černé se zase tolik nedostávalo, zato modrá se ukázala jako celkem plynule chodící, obešel mi i Archaeomancer a navíc by se s ní mohly dát podpořit naše Hodiny, ať už dalším odemíláním, obrannými bytostmi nebo kombinací obojího v podobě Vedalken Entrancera (toho jsem ale nakonec za celý draft nenabral ani jednoho).

Při následném prohlížení karet jsem zjistil, že z černé mám de facto jenom zmíněného Nighthawka a jinak jsem absolutně modrý, takže v případě otevření mocné mýtické karty mimo tyto dvě barvy bych mohl uvažovat o odklonu od černé k mýtičtějšímu pojetí Magicu. V druhém boosteru ale čekal „pouze“ Predatory Rampage, který sice může být vskutku brutální, ale do mého kontrolněji orientovaného balíku moc nezapadal, zejména když se mi kousek před ním ukázal vražedný Murder, který společně s Nighthawkem celkem jasně rozhodl o tom, že se modročerné opravdu nemá cenu bránit a že si dnes zahraju celkem pěkný kontrolní balíček. V tomto názoru mě pak výrazně utvrdili hráči po mé levici, kteří se zjevně nechali odradit výrazným nedostatkem modré a černé v prvním boosteru, a tak mě v tom druhém pořádně vyživili, i když občas mi to ani tak nedělali zrovna lehké. Jasně, u Sphinx of Uthuun není moc co řešit, ale když se na vás dívá Talrand's Invocation a Murder, už stojí za to se zamyslet (nakonec jsem bral Invokaci). Následně se podařilo přidat i dvojici lízání Talrand's Invocation a Sign in Blood, z nichž bude mít Archaeomancer jistě radost, a mohlo se pomalu jít na třetí booster.

Před ním jsem opět projel své karty a zjistil, že by se mi kontrolní hra mohla celkem dařit a že bych možná měl pomyslet i na nějaké ty obránce do počátečních kol, abych nemusel Murderem zbytečně řešit nějaké zakrslíky. V pozdější fázi bych pak díky Sfinze, Hodinám a možná také Stormtide Leviathanovi (který přišel ještě v rámci prvního boosteru) měl být schopný převzít vládu nad světem. Ovšem když si ve třetím boosteru otevřete Nefaroxe, tak se dalšímu zatížení vyšší části křivky jednoduše neubráníte a podobně jsem se mu nevyhnul ani u příchozího Spelltwinu. Pak už jsem se ale zaměřil na všemožné Giant Scorpiony, Kraken Hatchlingy a Walking Corpsy, samozřejmě s výjimkou druhých (!) Sands of Delirium, které ke mně nějakým zázrakem doputovaly. No nic, vypadá to na totální kontrolu hry, řekl jsem si a jal se konstruovat celý balíček. Jak to dopadlo, to nejlépe odhalí následující fotka:

Jak sami vidíte, mnoho parádních karet jsem vám zatím tajil, ale bohužel jsem si opravdu nepamatoval, kde se mi je podařilo nabrat. Celý balík ale působil vskutku kompaktním a uceleným dojmem, když by mě levní obranáři měli celkem bezpečně ochránit před počátečním náporem soupeře, po kterém bych měl převzít otěže hry do vlastních rukou, ať už Hodinami, malými letci nebo naopak přerostlými vzácnými okřídlenci, kteří by ze soupeře měli udělat sekanou sami o sobě, o jejich doplňkových schopnostech ani nemluvě. Osamělý Archaeomancer se pak mohl těšit na neskutečnou přidanou hodnotu, když každé potenciálně vrácené kouzlo zaručovalo okamžitou karetní výhodu a některá po druhém zahrání pravděpodobně i vyhranou hru. Zvláštní případ pak byla dvojice Rise from the Grave a Spelltwine, když obě nejenže disponovaly velkým množstvím cílů v mém balíčku, ale díky dvojici přesýpacích hodin by měly vyzískat něco šťavnatého i od soupeře.

O síle celého balíku pak vypovídaly i karty, které jsem si mohl dovolit nechat sedět na lavičce:

Ano, Leviathan se nakonec nevešel, ale nechtěl jsem ještě více zatěžovat vršek křivky a na osm man se přeci jen dostává podstatně hůře než k mým ostatním bombám. Za nejdůležitější sideboardové možnosti jsem pak považoval Rewind, který by mohl pomoct proti jinak neřešitelným bombám soupeřů, a Crippling Blight pomáhající proti balíkům se spoustou otravných mrňousů (byť mi bylo jasné, že jeho „odblokovací“ funkci asi moc nevyužiju). Až na Blood Reckoning bych si ale mohl zahrát prakticky cokoli i v základu, což skutečně poukazovalo na jeho vysoké kvality...

No, co vám budu povídat, na následující tři kola jsem se opravdu moc těšil!

1. kolo: Adam Koska a jeho RG

Adam se mě hned na začátku zeptal, jestli to mám dobré, na což jsem bez zaváhání, zato dost nicneříkajícím tónem odvětil „Jasně!“ a mohli jsme si hodit kostkou. Už ani nevím, kdo vyhrál a kdo vybíral, ale oba jsme se shodli, že je potřeba otestovat, jestli je lepší začínat nebo ne. Jestli si to správně pamatuju, nakonec začínal Adam a rovnou položil Chronomatona, na což jsem reagoval Kraken Hatchlingem, a tak Adam především posiloval svého hodináře, zatímco já vyložil Wind Draka a těšil se, že si budu moc zaútočit, ale díky Furnace Whelpovi na druhé straně jsem si to rychle rozmyslel a raději počkal v obraně. O kolo později už se ale dráček vesele proletí, protože hned za ním následuje Talrandowa Invokace, která mi přidá dva další. Soupeř ale pokládá Slumbering Dragona, čímž trochu vyruší mou představu o pohodovém útočení, přesto se ale dosti trestuhodně nenechám odradit a útočím (Adam jde na 12) s tím, že na zabití draka bude času dost. Tak trochu jsem totiž pozapomněl, že povyroste okamžitě po mém útoku, díky čemuž na něj můj Essence Drain přestane stačit:-(. Ale tak Nefarox z ruky by taky nebyl špatný, kdyby vzápětí nedostal Turn to Slagem. Naštěstí mě ale balíček výrazně podržel, a tak jsem si hned v dalším kole dolízl Sfingu, která se sice moc nepředvedla a přinesla pouze dvě země a Jace's Phantasm, ale aspoň uvolnila cestu ke Spelltwinu, který mi dovolil zahrát znovu Talrandovu Invokaci a Turn To Slag. Následně jsem si i zaútočil a i když probuzený a výrazně přerostlý drak zabil Sfingu, Adam dostal devět zranění a šel tedy na krásné tři životy, díky čemuž mi přeci jen Essence Drain přinesl vítězství. Na tom, že jsem ho měl použít mnohem dřív, se ale moc nezměnilo.

Před druhou hrou jsme se s Adamem shodli, že mrznout pod klimatizací není zrovna nejlepší nápad, a tak jsme udělali rychlý přesun, po kterém se Adam rozhodl začít a ukázat mi, že to v M13ce nemusí být špatná volba, když rychle položil  dvoje Mogg Flunkies a Centaur Coursera. Já jsem ale naštěstí měl Walking Corpse a Wind Draka, který se po dvojitém bloku jedněch goblinů rychle odporoučel na hřbitov jen proto, aby ho nahradili dva dráčci z Talrandovy Invokace. O kolo později tak jeden Dráček společně se zombií blokoval Kentaura a druhý Elvish Vizionáře, načež Adam mé potvůrky dorazil pomocí Flames of the Firebrand a stůl se docela vylidnil. O chvíli později se na něm ale ukázala Sfinga a podala mnohem lepší výkon v disciplíně „Fact or Fiction“, když Adama nechala rozdělovat pětici Murder, Essence Drain, Rise from the Grave, Vampire Nighthawk, Fog Bank. Tuším, že jsem z toho vyzískal dvojici zabíjení a Fog Bank, ale jistý si nejsem, každopádně zbytek hry už nebyl moc těsný, zejména když se na mé straně už chvíli sypal písek v Hodinách;-).
1-0

2. kolo: Vojtěch Votýpka s GW

V první hře jsem začal mulliganem, ale následně si zahrál Jace's Phantasm a po chvilce i Vampire Nighthawka, takže jsem byl celkem spokojený. Na druhé straně se ale objevil „zelený“ prsten, který si následně navlékl Centaur Courser, kterého mě tak musel zbavit Giant Scorpion. Mezitím se o životy staral Nighthawk a protože jsem na následného Vastwood Gorgera s prstenem měl připravený Murder a vzápětí mi výrazně vypomohla Sfinga, mohli jsme brzy jít na další.

V té už mi do bot teklo mnohem více, když soupeř nejprve zaútočil Arbor Elfem vylepšeným o Exalted z Cathedral of War jen proto, aby o kolo později vyložil Spiked Balotha, kterého následně vylepšil Kitesail a já tak dostal hezky dvakrát za šest. O bestii se ale vzápětí postaral Essence Drain a i když jsem následného Duskdale Wurma musel nechat jednou projít (a šel tak na dva životy), podařilo se mi pošetřit dost potvor na to, abych ho vzápětí velkým blokem dostal z povrchu zemského. Nebo mi s tím pomohl Murder? Už si to přesně nepamatuju, každopádně se mi tím podařilo stabilizovat celou situaci a Vojta pak hrál jen Ranger's Path, takže mé potvůrky měly cestu k vítězství celkem volnou...
2-0

3. kolo: Dominik „Leny“ Prošek (RG)

Leny začal Farseekem, zatímco já položil Kraken Hatchlinga a Vampire Nighthawka, který mi dokázal přidat nějaké životy, ale vzápětí se na druhé straně ukázali Garruk's Packleader a Sentinel Spider, se kterým si Nighthawk musel rychle poradit. V tu chvíli už ale hru začaly lehce odtikávat hodiny, takže bylo potřeba trošku betonovat, což měl zajistit Rise from the Grave na Nighthawka, aby si Garruk's Packleader moc nevyskakoval. Vyskočit z Lenyho ruky si ale přesto dovolil Thragtusk, což nebylo zrovna příjemné, ale dejme tomu, že na životy tuhle hru asi stejně nevyhraju, takže jsem se s touto bestií vypořádal Nighthawkem a následně si Archaeomancerem vrátil Rise from the Grave a pořídil si Thragtuska vlastního;-). Poté přišel i Spelltwine na Rise a šli jsme na další.

Leny prohlásil, že klasickou cestou nevyhraje, tak mě raději trochu umíchá, což se mu jednou povedlo a já tak začínal se šesti kartami na ruce. Trochu mi ale pomohl Sign in Blood a obranu vyztužil obří škorpión, jenže potom na druhé straně přišel Mindclaw Shaman, prodrápal se mi do ruky a vybral si Essence Drain, který si se škorpiónem celkem v klidu poradil. To bych asi ještě nějak rozdýchal, ale vzápětí přišel Shamanovu práci zkontrolovat Roaring Primadox a co myslíte, že udělal? Jistě, seřval ho za špatně odvedenou práci a nechal ho ji zopakovat, díky čemuž si Leny zahrál Spelltwine na Sign in Blood a Farseek a vrátil mi tak určitý pocit bezmoci z první hry.

Třetí hra pak byla neméně epická, ovšem také daleko vyrovnanější, díky čemuž bohužel došlo i na chyby z mé strany. Ze začátku vypadalo vše celkem nadějně, když se na mé straně houfovali obránci, aby kryli záda přesýpacím hodinám, zatímco na straně druhé se na mé Kraken Hatchlingy smutně koukali posílení Flinthoof Boarové, ovšem k lepším věcem se postupně prolízával Rummaging Goblin. Pak ale přišla celkem kritická situace, když jsem dolízl Rise from the Grave a nezahrál ho na Sentinel Spidera s tím, že momentálně pro mě pavouk zase tolik neřeší, že pravděpodobně budou lepší cíle a Mindclaw Shaman snad Lenymu nepřijde. Přišel! I přes zisk tří za jednu se ale Leny nedostal do jasně vedoucí pozice, když mí obránci byli schopní celkem solidně betonovat a já navíc vyložil Nefaroxe, zatímco hodiny lehce odsýpali soupeřův balíček. Pak ale přišla i druhá chyba, když jsem s legendárním démonem zaútočil jen proto, aby Leny obětoval jednomanového broučka a ztratil pár životů. Přiložil jsem ale Sfingu a vypadalo to, že se následnému útoku ubráním a vzápětí Lenyho odemelu, díky čemuž on potřeboval z vršku knihovny nějaký pořádný zázrak. Ten se nekonal, ale Rummaging Goblin přidal druhý pokus, který přinesl Chandra's Fury a s ním spojená čtyři zranění do hlavy, díky čemuž mě jediný frontální útok dostal přesně na nulu. Škoda, ale mohl jsem si za to sám...
2-1

Závěrečné chyby mě tedy stály prvenství u našeho stolu, ale celkově jsem byl více než spokojený: Draft se povedl, balíček byl neuvěřitelný a hlavně jsem se při hraní pořádně bavil! Dva boostery na cenách pak také neurazí, a tak jsem jsem svůj první kontakt s M13kou považoval za velmi povedený – třeba i proto, že chybami se člověk učí;-)

A protože první dojmy i zážitky byly vysoce pozitivní, rozhodl jsem se vše prodloužit a jít i druhý den na Release Sealed Deck. I o tom vám samozřejmě poreferuji, ale raději ve zcela samostatném článku, protože ten dnešní se nám už trochu protahuje a bude lepší, když na Sealed Deck budeme všichni řádně čerství – já na psaní i vy na čtení ;-).

Honza Macošek

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.