Report z Game Daye RtR v Temném Střelci

Když jsem si vybíral, do které z pražských heren si půjdu zahrát na Game Day, nebyla to lehká volba. Nabízelo se totiž rovnou šest možností, přičemž každá nabízela něco trochu jiného: Nižší vstupné, více boosterů na ceny, malé občerstvení… To všechno jsou lákadla, na která hráč slyší, pro mě ale nakonec paradoxně rozhodovalo to, které by mnohé ostatní mohlo spíše odradit. Vybral jsem si totiž hernu, kde Game Day začínal nejdříve, abych si kromě Magiců z krásné říjnové soboty mohl rozumnou část užít i jinak než nad kartami. A jelikož v 10 hodin nebo dříve nezačínal nikdo jiný než Temný Střelec, do kterého to mám, co by kamenem dohodil, a kde jsem si na nedávném GPT Bochum vyzkoušel i parádní přátelskou atmosféru, nebylo nad čím přemýšlet a vybral jsem si tuto chodovskou hernu.

Ráno jsem pak dvakrát zamáčknul budíka s tím, že v takovém nečasu z peřin nevylezu, ale při třetím zvonění už jsem se probral natolik, abych si uvědomil, že právě tohle počasí je na Magicy to pravé (člověk totiž potom nelituje, že místo na karty raději nešel na sluníčko). Z postele jsem se i tak musel celkem vykopávat, ale nakonec se to podařilo a já tak po chvíli vyrazil krásným sněhodeštěm přímo na autobus. Celu cestu už se nic zvláštního nestalo, tedy až na to, že jsem málem dopravní podniky připravil o informační displej, který výrobce autobusů jednoduše nedokázal umístit dost vysoko na to, aby se pod ním „obyčejný“ člověk mohl jednoduše protáhnout. Nakonec z toho ale nejhůře odešla jen má bolavá hlava, což čtenáře tohoto reportu jistě velmi mrzí, protože už teď je jasné, že bude číst výhradně o partiích, které odehrál někdo pořádně praštěnej.

Venku pak ještě přituhlo, a tak jsem po příchodu do Střelce nepohrdl horkou kávou ani kouskem vánočky, která se k venkovnímu počasí opravdu hodila. V herně se pak postupně sešlo 12 hráčů, někteří ještě provedli rychlé závěrečné změny v sideboardech nebo dokonce dostavili své balíky a mohli jsme jít na věc!

Ale počkejte, skoro bych zapomněl na představení svého balíku, to bych tomu dal. Tak mě prosím omluvte, přeci jen jsem dneska opravdu praštěnej. Naštěstí ale není zase tolik co představovat, protože jsem zvolil poměrně přímočaré agresivní zombíky, kterých je dnes všude plno. Ale tak posuďte sami:

Balík snad ani nemá moc cenu popisovat, sami vidíte, že jsem se chtěl snažit o co nejrychlejší nástup podpořený blesky na odstranění blokerů, případně dostřelení samotného soupeře, prostě strategie, která mi na turnajích celkem vyhovuje, protože se u ní už tak dost opotřebovábaný mozek nenadře víc, než nezbytně musí – to tady trochu ztěžují různé interakce (zejména s Blood Artistou), které člověka nutí provést pár základních matematických operací, ale to snad zvládnu i po srážce s displejem.

Tak, můj balíček už znáte, pojďme se tedy podívat na to, jak se mi s ním dařilo:

1. kolo: Matyáš Hrabě (Mirror)

Matyáš ještě na GPT Bochum hrál zombie se zelenou, dnes už ale přešel ke stejné barevné kombinaci jako já, a tak jsme se vzájemně moc nepřekvapovali. Mě se naštěstí povedl dostatečně rychlý nástup, když jsem na stůl rychle poslal čtyři jednomanové 2/2ky, zatímco Matyáš seslal Diregraf Ghoula až ve druhém kole. Ve třetím ho ale následoval trochu nebezpečnější Messenger, ovšem moji borci se v útoku činili natolik, že mi stačilo ve čtvrtém kole zaútočit a pak už si jen zahrát Searing Spear na konci kola soupeřova a ve svém i Brimstone Volley a Matyáš byl přesně na nule.

Ve druhé hře jsem si nechal podezřelou ruku s třemi Blood Artisty a dvěma blesky (jedním z nich byl Pillar) a doufal jsem, že se s nimi udržím k dolíznutí k lepším potvorám nebo dalším bleskům, které se s Artisty mění v opravdu mocné zbraně. Pillarem se mi navíc podařilo sestřelit Geralf's Messengera, druhý blesk pak sestřelil něco dalšího a po chvíli jsem se vypořádal i s Falkenrath Aristocratkou, ale nakonec jsem neměl k dispozici dost střeliva na to, abych si poradil s Diregraf Ghoulem a další Aristocratkou, která sice Ghúla sama sežrala, ale to mi opravdu zase tolik nepomohlo, takže jsme mohli celkem rychle jít na další.

Ve třetí jsem pak měl k jednomu Artistovi a bleskům i jednoho Gravecrawlera, ale moc dalších potvor nepřišlo, zatímco soupeř mi postupně ukázal kombinaci dvou Messengerů a tří Aristokratek, což byla skutečně vražedná kombinace. Turnaj tak pro mě bohužel začal prohrou...
0-1
 

2. kolo: Jan Gabriel s UWR Midrange

Honza před začátkem sháněl druhou Thundermaw Hellkitu, takže jsem po vyložení jeho modrobílé země tušil, co tak zhruba hraje, ale k tomu jsme se dostali až poté, co jsem prohraným hodem kostkou protrhl Honzovu dlouhou šňůru her, ve kterých nezačínal. Navíc jsem si přidal mulligan do šesti, což nikdy nepotěší, ale naštěstí jsem i tak do hry rychle dostal hned tři 2/2ky, z nichž jedna ale při útoku v mém třetím kole dostala Izzet Charmem a já se zmohl jen na odpověď v podobě Bump in the Night do hlavy – i tak jsem ale Honzu měl na rozumných 11 životech. Ve čtvrtém jsem pak před útokem vyložil Blood Artistu jen proto, aby mi ho Honza usmažil Izzet Charmem, který pro něj vykouzlil Snapcaster Mage. Přesto jsem ale útokem Honzu stáhl na osm, za což se mi přišel odvděčit sám Geist of Saint Traft. Já se ale nezalekl a vytáhl zbraň podobně mýtické ráže: Falkenrath Aristocratku. Ta sice zase dostala Izzet Charmem, ale Diregraf Ghoul se pro ni obětoval, a tak jsem měl Honzu na krásných čtyřech životech. Aristokratky se ale ve svém kole dokázal zbavit a zaútočil si Geistem. Já pak jen zahrál Pillar do hlavy a dostal tak znovu Geistem. V dalším kole jsem si ale dolízl jen nějakou potvůrku, a tak jsem s pěti zeměmi, Bumpem v hrobě a soupeřem na dvou životech sledoval, jak Geist bere do ruky Runechanter's Piku, Honza mu pročišťuje cestu a já přicházím o posledních osm životů.

I ve druhé hře jsem začal jednomanovou 2/2kou v prvním kole, tak to má být! I tentokrát se ale s dalšími mými potvorami dokázala vypořádat kombinace ničení a Snapcastera, ale naštěstí tak nevyzbyly odpovědi na Aristokratku, která společně s Blood Artistou přetlačila i v předchozí hře tolik fatálního Geista, který se nezapomněl opět objevit...

Ze třetí hry si toho zase tolik nepamatuju, ale první ránu zasadil až příchod Geralf's Messengra, před ním jsem pak pravděpodobně zahrál jen Blood Artistu, ale jelikož následovala Aristokratka a Honza měl jen Dramatic Rescue, bylo poměrně rychle po hře, aniž bych ztratil jediný život.
1-1

Naštěstí jsem pak měl do dalšího kola ještě chvíli času, a tak jsem ji využil k občerstvení párkem v rohlíku ze sortimentu Temného Střelce – mimochodem, doporučuju i ostatním hernám, minimálně jednoho zákazníka budou mít jistého!
 

3. kolo: Jakub Jandák (Naya)

Tady už se mi podařilo začít klasicky 2/2kami, když jsem v obou počátečních kolech položil po jedné a ve čtvrtém položil další (ve třetím kole jsem se raději rychle vypořádal s Mayorem of Avabruck), a tak jsem Jakuba dostal na krásné tři životy i přesto, že mi mé potvůrky postupně umíraly. Jakub se pak pokusil dostat do bezpečnějších vod Huntmasterem, ale poblokovaný útok dvou Cacklerů a následný Brimstone Volley mě dovedly k vítězství dřív, než se náš vlkodlak stačil pořádně rozjet.

Ve druhé hře pak přišel okamžik, na který senzacechtivý čtenář jistě dlouho čeká – ano, projevila se má dnešní praštěnost a já si nechal ruku s jednou zemí! To si samozřejmě zaslouží odsouzení nejen v komentářích, ale budiž mi aspoň malou omluvou (kromě toho, že podobné nehody se mi stávají jen jednou za deset let), že jsem měl na ruce tři potvory přes jednu manu, Blood Artistu a nějaký ten nePillarový blesk, tak jsem si chtěl zkusit, jak to balík zvládne. A kupodivu by to možná i celkem šlo, ale soupeř ve druhém kole vyndal kartu, která mou praštěnost dokázala pořádně vytrestat: Thalia, Guardian of Thraben se totiž mým jednomanovým mrškám celkem vysmála a i když mi druhá země do druhého kola přišla (byť to byla Guildgata), k seslání mých dvoumanových odpovědí jsem potřeboval i tu třetí, které jsem se dočkal až ve chvíli, kdy na stole byl i Centaur Healer a první ze dvou Restoration Angelů. Druhý na sebe ale nenechal dlouho čekat – a jak tohle dopadlo, to už jistě sami dobře tušíte.

Ve třetí hře už mě ale ani bolavá hlava nedokázala připravit o výhru, protože tentokrát jsem dostal karty celkem ideálně: Do prvního kola 2/2ku, do druhého taky a k ní soupeři v ruce zkusíme najít nějaký pořádný mozek, na kterém bychom si pochutnali – a hele, Appetite for Brains si smlsne na Huntmasterovi, paráda (a ještě jsem se podíval na Thalii, Selesnya Charm a Bonfire)! Thalia se na mě samozřejmě přišla podívat, tak jsem aspoň odpověděl Messengerem, který ale okamžitě dostal Pillarem. Já se ale nenechal odradit a vesele zaútočil čerstvou Aristokratkou. O kolo později jsem pak vylákal Restoration Angela do hry dalším Appetitem, ale přesto jsem si zaútočil Aristokratkou, která si holt pošmákla na jedné z mých malých mršek a v dalším útoku dostala soupeře na čtyři, následný Bump na jeden – a jelikož nepřišla žádná odpověď ani přidávání životů, mohl jsem se radovat z další výhry!
2-1

4. kolo: Martin „Pavouk“ Podlaha s vlastní konstrukcí Selesnye

Pavouk si prohlédl své karty a šel do šesti s tím, že se mu to proti mně stává vždycky. Divil jsem se, že si to pamatuje, tak jen dodal, že spolu zase tolik nehrajeme, ale že se mnou snad ještě nikdy nehrál s plnou rukou. Bohužel to jen potvrdil, když ani druhá ruka nebyla ta pravá, a tak šel do pěti s tím, že to proti těm mým aggrům opravdu není dobré.

Začal jsem tedy Cacklerem, na což Pavouk povídá: „No jo, aggro...!“ Ve druhém kole jsem pak přiložil i Diregrafa a kromě útoku Cacklera na Pavoukových životech zapracoval i Bump in the Night. Před dalším útokem jsem pak přidal Blood Artistu, načež se vyměnil jeden z mých borců za token ze Selesnya Charmu, pomocí dalšího Bumpu jsem ale Pavouka dostal na pěkných osm životů. On se můj tlak pokusil uklidnit Centaur Healerem, který opravdu nepotěší, ale naštěstí byl po ruce Searing Spear, a tak si můj Cackler mohl dvakrát vesele zaútočit a následně se dočkat posily v podobě Diregraf Ghoula. Na druhé straně ale vyskočil Odric, který by za normálních okolností také nebyl zrovna příjemný, ale naštěstí jsem na ruce měl další Spear, kterým jsem na konci kola Pavouka dostal na 3 a následně v kole svém zaútočil dvěma 2/2kami. Jedna prošla, druhou zablokoval Odric, a tak ji Blood Artist mohl použít jako nové barvivo pro svůj závěrečný umělecký trik na Pavoukových životech.

Jestli si to dobře pamatuju, tak ve druhé hře už na mulligany nedošlo (ale jak jsem napsal, Pavouk má na tyhle věci v našich hrách paměť určitě lepší, tak třeba mi to vyvrátí v komentářích), takže jsme si mohli zkusit o něco férovější hru. Pavouk navíc začínal, takže mi bylo jasné, že se budu muset snažit mnohem víc. Naštěstí jsem začal Diregrafem a Blood Artistou ještě před útokem, při kterém mě ale zaskočila Divine Deflection, která se s Artistou hezky vypořádala. Poté soupeř zahraje Avacyn's Pilgrima, zatímco u mě naskočí Geralf's Messenger. Na druhé straně ale přichází rovnou Wolfir Silverheart (a útok nabušeným Pilgrimem), a tak i my musíme řádně přitlačit Falkenrath Aristocratkou, která ale bohužel po jediném útoku dostane Oblivion Ringem. U mě ale přichází další Messenger, díky němuž Pavouka dostávám na osm, a tak se mu moc nechce útočit a rozhodne se pro strategii „Nejlepším útokem je obrana.“, když na mě v útoku mém vyskočí i Restoration Angel, který obnoví blokujícího Pilgrima tak, aby moji Messengeři zbytečně neumírali. Stejně ho ale dostanu na tři životy, a i když v následujícím kole útočí Restoration Angel posílený duševním svazkem se Silverblade Paladinem, daří se mi dolíznout blesk a velmi těsně vyhrát!
3-1

Postup mezi nejlepší čtyřku mě tak nemíjí a bitva (nebo spíš předbitva) o podložku může začít!
 

Semifinále: Matyáš Hrabě (Mirror)

Ano, s Matyášem se setkáváme i podruhé, takže mám šanci mu vrátit porážku z prvního kola. A zpočátku to tak vypadá, protože předvádím parádní nástup třemi Diregraf Ghouly, z nichž se jeden v útoku vymění s Rakdos Shred-Freakem, ale já nezoufám a položím ještě Geralf's Messengera, čímž se Matyáš dostává na dvanáct. V následném útoku pak protlačím další čtyři zranění, přidám Bump in the Night a navíc vypustím i Rakdos Cacklera, díky čemuž v dalším kole hromadným útokem vyhrávám...

Poté ale začíná Matyáš, takže je dost pravděpodobné, že tentokrát nebudu stíhat já. To se ještě více ukáže ve chvíli, kdy oba začneme Diregrafem a Gravecrawlerem a útočíme, jen já přidám Messengera, zatímco soupeř Shred-Freaka a Falkenrath Aristokratku, na což já zareaguju jen další 2/2kou a soupeř mě ve svém kole dostává na 4 s tím, že si vše pojistí Blood Artistou. Kromě něj má ale vše zatapované a je na 11 životech, já mám pak ve hře tři 2/2ky a Messengera, tak uvidíme, co dolíznu... Flames of the Firebrand, ty už by mohly něco dokázat, ne? Bohužel ne, stačilo to jen na to, abych soupeře dostal na klasický jeden život a o kolo později se sám odporoučel.

A možná jsem se měl odporoučet úplně, protože to, co jsem předvedl v další hře, doma rozhodně nezkoušejte! Znovu jsem totiž porušil základní pravidlo Magicu a nechal si ruku s jednou zemí, což snad ani má praštěnost nemůže omluvit! Jasně, měl jsem na ruce tři jednomanové potvory, Pillar a dva další levné kousky, ale ani to mě neomlouvá. Další zemi jsem si totiž samozřejmě nelízl, a tak se Matyáš brzy radoval z celkem snadné výhry. No nic, podobné nehody se mi stávají jen jednou, maximálně dvakrát za deset let...

Já jsem se pak mohl radovat maximálně z prom a jednoho boosteru, tak jsem si místo toho sedl a udělal pár poznámek, abych pro vás mohl napsat tento článek. Matyáš mezitím zvítězil i ve finále a kromě podložky si v prvním z pěti výherních boosterů otevřel Vrasku. Zbylé čtyři boostery pak ten první trochu kompenzovaly, ale i tak byla odměna pro vítěze velmi pěkná.

Já jsem se svůj booster rozhodl přihodit do draftovacích zásob a vyrazil na cestu domů, tentokrát jsem ale nejen ze strachu o mou hlavu vynechal autobus a šel domů raději pěšky, což v překvapivě zasněženém říjnovém dni nemusí působit zrovna chytře, ale rozhodně jsem na tom byl lépe než ti, kteří do Rytíře dojeli na letních pneumatikách. A navíc, ta ladovská zima celkem uklidnila a zchladila mé rozčilení ze šíleného rozhodnutí v poslední hře, začal jsem totiž víc myslet na Vánoce než na Magicy. Kam se hrabou (říjnové) reklamní letáky plné Mikulášů a čertů, jeden sníh zmůže víc!


Honza Macošek

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.