Páteční limited 141

Journey into Nyx sice v současném limited formátu už nějaký ten týden funguje, formát se však bude draftovat ještě celé léto (od července mnohdy na střídačku spolu s Core Setem) je navíc stále zajímavý a i poměrně náročný – mimo jiné i kvůli tomu, jak jej změnila právě poslední edice Theros bloku. V minulých dou článcích jsme se zabývali jednotlivými commonami a účky z nové edice Journey into Nyx, dnes se podíváme na současný limited formát trochu z širšího pohledu. Většina hráčů se po zkušenostech s Journey into Nyx shoduje v tom, že tato poslední malá sada má na Theros limited poměrně zásadní vliv a do značné míry mění to, jakým způsobem je třeba nahlížet na jednotlivé karty a archetypy. Dnes se tedy zkusíme zaměřit právě na to, co se s formátem po příchodu nové sady změnilo, jaké nové archetypy se objevily a jak vlastně současné limited prostředí vypadá.

 

Asi nejzásadnější vliv na limited prostředí celého bloku má fakt, že karty z Therosu jsou jednoznačně nejsilnější a v následujících dvou edicích jde kvalita výrazně dolů. To se týká jak kvality individuální, tak celkové synergie mezi jednotlivými kartami navzájem. V Therosu najdeme cyklus pěti Ordealů, výborných commonových bestow bytostí i příšer s heroicem. V Born of the Gods šla kvalita bestow příšer rapidně dolů (Nyxborn Triton vs. Nimbus Nayad, Nyxborn Shieldmate vs. Observant Alseid, atd.), zároveň se však v bílé a červené snížila jejich bestow cena, což agresivnímu Borosu celkem vyhovovalo – Nyxborn Rollicker je v opravdu velkém tlaku pořád celkem rozumný způsob, jak triggerovat heroic – a právě na agresivním R/W tedy následky nebyly až tolik znát. V Journey into Nyx se však zhoršila jak kvalita top common, tak částečně i jejich útočné zaměření. Najednou tu jsou jako nejlepší commony jednotlivých barev karty typu Akroan Mastiff či Sigiled Starfish, s celkovou výrazně nižší kvalitou common tak formát zpomalil a synergie přestala hrát naprostý prim.

 

Nepřítomnost bestow bytostí na commonovém slotu v Journey into Nyx má opravdu poměrně dalekosáhlé důsledky. Najdeme tu sice místo nich cyklus karet se Strive, které umí cílovat více než jednu bytost, ale porovnávat Nymbus Nayádu s Aerial Formation či Cruel Feeding s Baleful Eidolonem prakticky nelze (srovnání snese snad jen bílá Ajani’s Presence). Znamená to, že najednou mnohem víc než na synergii musíme dávat důraz na celkovou kvalitu karet. Hry typu „první kolo Favoured Hoplite, druhé kolo Ordeal“ už nejsou (naštěstí?) zdaleka tak časté, stejně jako ty, kde si jeden z hráčů vyšperkuje monstrum pomocí bestow / heroicu / monstrosity a navrch posadí Hopeful Eidolona. V hrách tak dostává výrazně větší prostor měnění příšer v combatu a zabíjení 1 za 1. Díky tomu nabývají na síle i některé karty ze starších edic – zabíjení jako Lash of the Whip, Bolt of Keranos, atd, ale i bytosti s vysokou hodnotou bez jakékoliv vnější pomoci (Nessian Courser, Borderland Minotaur...) oproti bytostem, které potřebují nějak nakopnout, aby fungovaly (cokoliv s heroicem...). Dá se říct, že draft formát se v tuhle chvíli přiblížil tomu, jak dřív vypadal sealed deck – zelená, která má nejvíce „vanilla“ bytostí, je lepší než dřív, naopak bílá je horší, byť ne o moc. Rozhodně to však už není barva, která by byla o třídu lepší než barvy ostatní, jak tomu bylo v 3x THS či v BNG-THS-THS.

 

Velice zajímavé je rozložení barev ve třech boosterech. Červená je v Therosu jednoznačně nejslabší, v Bornu naopak výborná a v Journey into Nyx průměrná. Draftujete-li červenou, je naprosto zásadní zajistit, abyste nic červeného neposlali doleva, protože druhý booster bude ten, který vás odmění nebo zařízne. Vyplatí se tedy bedlivě sledovat, co posíláte, a to i tehdy, pokud v červené nejste – pro případ, že byste později v prvním boosteru chtěli do červené switchnout. Pokud v prvních několika picích doleva šly červené karty, byl bych s takovým tahem velmi opatrný.

 

Je-li červená nejlepší v druhém boosteru, pak černá je jednoznačně nejlepší v boosteru třetím – především díky Gray Merchantovi, ale také kvůli kartám jako Read the Bones, Lash of the Whip či Sip of Hemlock, jejichž hodnota šla díky celkovému zpomalení formátu nahoru. Pro draftování černé platí, že pokud je otevřená v prvním boosteru, bude patrně chodit i v boosteru třetím a switchnout do ní na konci prvního boosteru tak nemusí být špatný nápad. I proto, že v Born of the Gods je černá velmi chabá a nemusí vás tak často trápit, že zleva moc karet nedostanete.

 

I nadále platí, že zelená a modrá jsou barvy obecně „nejhlubší“, tedy že mají nevíce playablů a nejvyšší střední hodnotu karet. Zároveň se velmi dobře doplňují – zelení pašíci spolu s modrými bounce spelly a tempo kartami jako Sudden Storm si rozumí. Modro/zelená je kombinací, která měla nejvyšší počet vyhraných draftů jak na PT Atlanta, tak například i v testovací skupině Channel-Fireball před samotným Pro Tourem, kde měl „U/G crap“ dost neuvěřitelnou sedmdesátiprocentní win percentage (viz http://www.channelfireball.com/articles/frank-analysis-a-pick-order-list-for-journey-into-nyx-draft/).

 

Některé drobné detaily, které draftování s Journey into Nyx přináší:

 

 

Podívejme se teď na to, jak vypadá s Journey draftování některých konkrétních archetypů. Jak už jsem psal výše, formát je s Journey to Nyx výrazně pomalejší – pokud chcete mít all-in Boros se super-nízkou křivkou, pořádně se nadřete a budete muset brát i docela velký plevel. Pro ukázku toho, jak jsou někteří hráči ochotní brát z prvního boosteru splašky, aby následně ze druhého a třetího boosteru vytěžili alespoň něco, co svižný Boros z 3x Theros bude vzdáleně připomínat, doporučuji podívat se na draft Darwina Kastla na prvním stole druhého draftu na PT Atlanta ( http://gatherer.wizards.com/magic/draftools/draftviewer.asp?draftid=5_17_2014_1&player=2&pack=1&pick=1&showpick=true ). Pořád si myslím, že firstpickovat Rouse the Mob přes karty jako Sigiled Starfish, Whitewater Naiads či Oakheart Dryads je nesmysl, stejně jako brát na druhý pick Satyr Hoplita přes libovolnou jinou kartu z boosteru (a čtvrtý pick Pensive Minotaur přes Bladetusk Boar musí být snad chyba v draft vieweru... nemluvě o first pickování Nyxborn Shieldmata přes Fall of the Hammer v BNG), ovšem jak dokazuje to, že Darwin dokázal s tímhle pytlem smetí urvat jednu výhru, strategie je to i nadále možná. Přestože s jednotlivými rozhodnutími v Darwinově draftu nemusíme souhlasit, je na tomhle případě podle mě dobře vidět jedna věc – někdy nemusí být nejlepším přístupem k draftu brát „objektivně“ nejkvalitnější karty z boosteru, ale zvolit si odlišnou strategii a té se držet – například podřídit vše agresivitě, mít jako rozhodující kritérium křivku (Minotaur vs. Boar), atd. Měli byste ale vědět, co děláte. Předpokládám, že Darwin Kastle tuhle taktiku na prvním stole ve druhém dni PT nezvolil jen tak náhodně, ale že z přípravy věděl, že se může vyplatit, i když to pak pro něj ve výsledku příliš nedopadlo.

 

Spíš než na tenhle relativně excentrický draft Darwina Kastla bych se ale chtěl podívat na to, jak postupoval ve stejném draftu Todd Anderson (http://gatherer.wizards.com/magic/draftools/draftviewer.asp?draftid=5_17_2014_1&player=7&pack=1&pick=1&showpick=true), jehož picky mi přeci jen dávají o něco větší smysl. První pick Iroas, God of Victory dává draftu jasný směr. Zajímavá je také míra flexibility, kterou Todd (ne?)prokázal. Zhruba v polovině prvního boosteru přestane být jasné, zda je bílo-červená otevřená a lze z ní při několika příležitostech uhnout (6. a 7. pick Cast into Darkness). Todd však první Cast odmítne, druhý scoopne, ale Borosu se drží, což lze přičíst především tomu, že Iroas je karta prostě neskutečná a s bombou podobného kalibru je lekcdy správné držet se barvy, která je o něco méně otevřená než barvy jiné (pokud tedy nejste odříznutí úplně). Zároveň to však ukazuje, jak nevýhodné může být firstpickovat vícebarevnou kartu, protože přijdete o hodně flexibility. Například modro-červený bůh Keranos tak – přes svou individuálníě velmi vysokou sílu – příliš vysokým pickem není, protože je 1) multicolor a 2) v nejhorší barevné kombinaci. Toddovi však draft nakonec vcelku vyjde, z prvního boosteru mu obejde Bladetusk Boar (byť jen proto, že Kastle přes něj vezme 2/3 Zamyšleného Minotaura) a přestože třetí a čtvrtý pick v BNG jsou poměrně smutné (a opět nabízejí možnost switchnout), ve třetím boosteru nakonec dostane téměř vše podstatné. Zajímavý je ještě pátý pick v druhém boosteru, kdy Todd vezme Rise to the Challenge přes Fated Conflagration. Ukazuje to podle mě dvě věci: zaprvé to, že karty se třemi barevnými manami v casting costu jsou nebezpečné a často přeceňované, protože si hráči neuvědomují, jak často je nebudou moci kvůli manové náročnosti zahrát, zadruhé to, jak důležité jsou v Borosu combat triky právě typu Rise to the Challenge.

 

Druhý draft, na který bych se chtěl podívat, je z podu číslo čtyři v prvním dni a jeho autorem je Jeremy Dezani (http://gatherer.wizards.com/magic/draftools/draftviewer.asp?draftid=5_16_2014_1&player=2&pack=1&pick=1&showpick=true&alwaysshowpick=false). Po prvním picku Banishing Light a Eidolon of Blossoms na pick druhý začíná být jasné, že draft bude „spicy“. Prostor k zamyšlení nabízí už pick třetí – Goldenhind Ox přes Ravenous Leucrocotu. I z tohoto picku podle mě lze vyvozodit dva zajímavé poznatky: 1) constellation může hrát na draftu významnou roli a naberete-li dost spolupracujících karet v prvním boosteru, lze pak s tímto tématem obstojně pracovat a 2) 6-dropy jsou díky zpomalení formátu a hojné akceleraci v Journey into Nyx (Golden Hind, Font of Fertility, Market Festival) lepší než bývaly.

 

Na pátý pick bere Jeremy Font of Fertility přes Nessian Game Warden – osobně bych takhle odvážný asi nebyl, nicméně Jeremy pick objasnil tím, že „zelená vícebarevná rampa“ je v Theros limited hodně slušným archetypem a protože už má Golden Hinda a Eidolona, je na nejlepší cestě do tohoto archetypu. Game Warden je sice skvělý 5-drop, o karty na tomto slotu však ale nebývá nouze (byť nebudou dosahovat kvality Wardeny), zatímco Font je ve vícebarevné zelené jen těžko nahraditelný – což dává smysl. Následně je Dezani odměněn dalším fontem a poté Revel of the Fallen God, což je jedna z nejlepších karet, do které lze rampit. Market Festival přes Colossal Heroics na osmý pick pak jen potvrzují směr, kterým se Jeremy vydal.

 

Kiora’s Follower coby first pick ve druhém boosteru je poněkud odvážný, vzhledem k tomu, kolik modré Jeremy poslal v prvním boosteru doleva, ovšem díky třem nadraftovaným kouskům fixace z JOU a také tomu, jak brutální může být Follower například s Market Festivalem, dává tento pick smysl – i proto, že v boosteru už není nic moc, co by stálo v relativně těžkopádnější vícebarevné zelené za řeč. Druhý a pátý pick z BNG (a čtvrtý pick z Therosu) pak ukazují, jaké výhody může mít hrát více barev – můžete sebrat v podstatě libovolné brutální réro, které někdo pošle vaším směrem, navíc jste schopni do něj akcelerovat. Jeremy ještě v posledním boosteru vezme Nylea’s Presence a Traveller’s Amulet, nicméně bez fixace z JOU, kterou bral opravdu velmi vysoko, by nebylo možné hrát všechny karty přes GG, WW a RR, které nakonec v jeho balíku skončily.

 

 

To je ode mě pro dnešek vše. Pokud byste měli nějaký nápad na to, o čem byste si chtěli přečíst, určitě mi napište do komentářů, jinak si pravděpodobně nechám další článek až na limited s M15. Díky za pozornost a budu se těšit na viděnou příště!

 

 

kosaak