Flash News #15/2015

1. World Magic Cup (Team Sealed + Unified Standard)

Poprvé od svého vzniku byl WMC samostatnou akcí (předtím se vždy konal v jednom týdnu spolu s mistrovstvím jednotlivců) a zatímco MS jednotlivců se konalo v Seattlu, tak WMC hostila slunná Barcelona.

O výhru přijelo bojovat 73 týmů, včetně papírově silného českého týmu ve složení Ondřej Stráský, Lukáš Blohon, Dominik Mikoláš a Tomáš Kuchta.

Většina pro hráčů náš tým řadila mezi největší favority. Velké šance na výhru se také přisuzovaly Japonsku (Yuuya Watanabe, Kenji Tsumura), Kanadě (Alexander Hayne, Shaun McLaren), USA (Tom Martel, Neal Oliver, Mike Sigrist), Koree (Nam Sung Wook, Park Jun Young) a obhájcům vítězství z Dánska (Martin Muller, Martin Dang).

Turnaj začal třemi koly team sealedu a pokračovalo se unified standardem (čtyři kola), který byl letos velmi těžký na postavení, jelikož každý chtěl pro sebe co nejvíce feček :)

Většina týmů začala dvojící Atarka Red (Wooded Foothills deck – hrálo ho 24 týmů ze 32 ve druhém dni)) + Esper/4C Rally (Flooded Strand + Jace deck – pouze sedm týmů ve druhém dni si nezvolilo ani jeden z těchto dvou decků) a poté zbývalo vyřešit, co bude posledním deckem. Nejpopulárnější bylo Mardu a BR Draci, ale našlo se i pár týmů, které hrály naprosto inovativní třetí deck.

Na konci prvního dne se provedl cut pro prvních 32 týmů, které pak čekal další team sealed. Bohužel, našemu týmu se vůbec nedařilo a s pouhými dvěma výhrami sončil hluboko v poli poražených (59. místo). Velkou smůlu měla také trojka Indonésie, Portugalsko a Dominikánská Republika, což byly jediné týmy, které nepoustoupily do druhého dne se skóre 4:3.

Ve druhém dni byly týmy rozlosovány do čtyřčlenných skupin, ve kterých se hrál team sealed stylem každý s každým, a potom ze všech skupin postoupily do další části dva nejlepší týmy.

Zbytek turnaje už byl plně v unified standardu. Nejprve se hrálo znovu ve čtyřčlenných skupinách, kde znovu postupovaly dva nejlepší týmy a poté se přešlo na klasickou top8.

Do té se z největších favoritů probojovaly hned dva týmy – Dánsko a Japonsko. Žádný z nich ale neprošel přes čtvrtfinále.

V semifinále jsme pak mohli vidět podle mého soudu nejnapínavější zápas celého finálového dne. Byl to souboj Itálie s Rakouskem, který rozhodovala až poslední hra ve třetím duelu mezi Sebastianem Ibitz-Fialou, který hrál agresivní Mardu a Williamem Pizzim, který hrál velmi inovativní Temur s Collected Company (Italové v přípravě testovali s Kanadou a nápad na tenhle deck dostal Alexander Hayne). Nesmírně vyrovnanou partii nakonec rozpiknul nasidovaný Surrak Dragonclaw Williama Pizziho.

Samotné finále už příliš zajímavé nebylo. Itálie hrála proti Thajsku, jehož hráči už vypadali velmi unaveně a hladce prohráli 2:0 (ve třetím duelu také prohrávali). Thajsko ale zvládlo alespoň pořádně potrápit komentátory, protože jména jako Veerapat Sirilertvorakul se nevyslovovala zrovna dvakrát lehce…

Co se pak týče zajímvých decklistů, tak wizardi zveřejnili v coverage kompletní decky prvních šestnácti týmů.

Ačkoli jsem psal, že třetí deck nabízel prostor pro fantazii, tak kromě Itálie s Temur Company (je třeba vzít v potaz, že oproti této verzi můžeme hrát playset Jaců) byl v celé top16 už pouze jeden zajímvý deck, kterým byli Abzan Elfové v srbském týmu. Zajímavé je, že i v tomhle decku byl playset Collected Company. Evidentně tak jde o kartu, jejiž potenciál zatím nebyl na standardu plně využit.

2. SCG Invitationals Las Vegas (Standard + Modern)

Mezi nejprestižnější turnaje na světě lze zcela určitě zařadit i SCG Invitationals. Tenhle turnaj byl navíc poslední možností, jak si zajistit místo na prestižním SCG Players Championshipu, takže skutečně platilo, že turnaj navšívili všichni nejlepší dlouhodobí návštěvníci SCG Open série.

Celkem to pak dělalo 478 hráčů, kteří si to mezi sebou rozdali dvakrát ve čtyřech kolech modernu a čtyřech kolech dvojky, která byla ještě navíc formátem pro finálovou top8.

První den přežil bez ztráty květinky pouze Gerry Thompson, který hrál Grixis Control na modernu a nejnovější verzi Dark Jeskaie (hodně Painful Thruts a Monastery Mentor) na standardu.

Naopak třeba takový Chris Andersen, což byl jeden z hráčů, kteří měli největší šanci se kvalifikovat na Players Championship díky sezónním bodů, skončil už v prvním dni.

Ani Gerrymu jeho suverenita dlouho nevydržela, druhý den začal 2:3, a když tři kola před koncem přišla čtvrtá prohra, tak bylo jasné, že se do top8 nepodívá (to se mu mimochodem v poslední době stalo hned několikrát za sebou).

Ve druhém dni naopak kraloval Vidianto Wijaya, který s kombinací Grixis Control + Esper Dragons prohrál v základní části pouze jeden zápas.

Tohle vítězné tažení mu nakonec vydrželo až do finále, kde potkal Abzan Aggro pilotované Calebem Scharerem. Ten měl mimochodem po prvním dni skóre 5:3 a do top8 tak potřeboval hned osm výher v řadě!

Caleb se ale nezastavil jenom na osmi výhrách a nakonec tuhle sérii natáhnul až na maximální možný počet výher. Ve finále zvítězil 3:1, a i když můžeme říct, že jeho soupeř měl dvakrát dosti smolné draw (nechal on draw dvě země a Jace a třetí mu nedošla), tak si myslím, že hlavní podíl na výhře měla karta, kterou si myslím Caleb definitivně vyřešil tento matchup ze strany Abzan Aggra – Pitiless Horde. Přístup k celému playsetu znamenal, že po boardsweeperu Calebovi pokaždé stačilo jenom pohodlně dashnout Hordu…

Mezi úspěšnými decklisty bylo k vidění mnoho zajímavých decků, takže pojďme na to!

Na začátek bych rád zmínil výsledek Jeffa Hooglanda, což je známý brewer, který tentokráte obsadil 15. místo s dvojkombinací BW Control + Grixis Faeries. Obzvláště jeho BW Control se mi velmi líbí, jelikož mám velmi rád Ob Nixilise. Myslím si, že to zatím je velmi podceňovaná karta, která se určitě na stardadru ještě prosadí více.

Osobně si také myslím, že deck by mohl být lepší v Mardu barvách, jelikož tak dostaneme striktní upgrade Seekera a Read the Bones v podobě Soufire Grand Mastera a Painful Thruts. A taktéž mi přijde, že není vůbec na škodu hrát v mainu Duressy (což může být v lategamu velmi nepříjemné s Grand Masterem).

Čtvrté místo obsadil Christopher Juliano se zajímavou verzí RB Aggra. Narozdíl od verze, kterou propagoval Tomoharu Saito nehraje Dranu, Bloodsoaked Championa a Self-Inflicted Woundy. Místo toho se snaží hrát více Burnu - Wild Slash, Draconic Roar, Kolaghan's Command a Exquisite Firecraft. Díky tomu taky zařadil Monasteary Swiftspeara. A zajímavá je i malá modrá splash pro Negačku v sidu.

Páté místo patřilo Alexu Smithovi, který v modernové části hrál velmi zajímavou verzi Infectu. Moje nejoblíbeněkší karta v jeho decklistu je určitě Sylvan Scrying. Inkmoth Nexus je totiž v decku určitě nejobtížněji zabitelná hrozba a mít přístup k extra tutoru pro něj se určitě hodí. A případně jde také hledat Pendelhaven a Dryad Arbor.

Další dvě karty, které v infectu úplně běžně nevídáme, jsou Rancor a Wild Defiance. K Rancoru asi nemusím nic vysvětlovat a Defiance mi přijde jako skvělý metagame call, jelikož Path je teď na ústupu a dva nejhranější removaly jsou Lightning Bolt a Kolaghan's Command.

Na sedmém místě skončil Michael Cortez se zajímavým BW Midrangem. V podstatě se jedná o deck, který tak nějak navazuje na Monowhite Devotion, se kterým Sam Black v létě uhrál top4 na MS.

Deck si zakládá na syngergii mezi Wasteland Stranglerem a exilovacímy efekty jako Stasis Snare, Silkwrap, ale také Transgress the Mind. Nechybí tu ani modrá splash na kántrování v sidu, což se díky fečkám a dvoum battlelandům v barvách přímo samo nabízí. Třetí barva zároveň umožňuje hrát v sidu Painful Thruts, který jsou super do grindy matchupů.

Z dalších úspěšných decklistů bych rád ještě v rychlosti zmínil Dark Jeskai Todda Andersona, který každý týden svou verzi upravuje a skoro pokaždé s ní dosáhne velkého úspěchu (tentokráte uhrál 7:1). Vidíte, že aktuálně vsází na Monastery Mentory, se kterými je fajn i maindeck Duress a stejně tak i levný proliz typu Painful Thruts a Treasure Cruise.

Dále pak zajímavý čtyřbarevný midrange E McKenzieho a na úplný závěr pěkné Tribal Zoo Erica Englishe.

3. SCG Open Las Vegas (Standard)

Zároveň s Invitational probíhalo i klasické Open, kterého se zúčastnilo 463 hráčů. Turnaj se stal kořistí jednoho z nejfamiliárnějších hráčů v rámci SCG, který ovšem až doposud nikdy žádné Open nevyhrál, ačkoli měl již na svém kontě 12 předchozích top8 a další 4 top8 z Invitationals (také mezitím vyhrál dvě GP)!

Pokud jste nepoznali o kom je řeč, tak je to samozřejmě Brian Braun-Duin, kterému k premiérovému triumfu dopomohl Dark Jeskai, na kterém pracoval spolu s Toddem Andersonem a Gerrym Thompsonem (jednotlivé verze se lišily zhruba ve 4-5i kartách, BBD například nehrál maindeck Duress).

Nejhezčí deck v top8 měl jednoznačně Danny Jessup, který skončil na šestém místě s velmi agresivním Mardu, ve kterém hrál maximum levných bytostí s prowessem, levnou disrupci v podobě Duressu, Fiery Impulsů, Crackling Doomů a Murderous Cutů, ale hlavně pak playser Painful Thruts.

4. SCG Classic Las Vegas (Modern & Legacy)

Hlavní sideeventy u SCG Open prodělaly kosmetickou změnu (kromě názvu i co se týče struktury cen), nyní už to není premier IQ, nýbrž SCG Classic.

Prvního modern Classic se zúčastnilo 161 hráčů a nejlépe si z nich vedl Andrew Tenjum s Grixis Twinem (šlo spíše o kombo-zaměřenou verzi, v mainu měl Andrew pouze čtyři černé karty).

Ve druhé polovině top16 byly k vidění tři velmi zajímavé decky. Dva z nich byly založené na Blood Moonu. Hodně All-in přístup si zvolil Peter Niemeier, který hrál dokonce playset Gamstone Cavern a sedm rituálů, aby mohl jeden ze svých osmi Blood Moon efektů (nebo alespoň Chalice of the Void) zahrát hned v prvním kole!

Jako hlavní winkondici použil Prophetic Flamespeakera, Kargan Dragonlorda a Kotha. Docela vtipný je v decku i Sword of War and Peace, jelikož když soupeř nemůže nic hrát, tak má zákonitě plnou ruku a meč ho zabije velmi rychle.

Druhý deck byl trochu více konvenční. Jeho konstruktérem byl Ryan Hipp a deck byl koncipován jako RW Midrange, který má možnost vyhrát díky kombu Kiki-Jiki a Restoration Angel.

Poslední zajímavý deck byl Emeria Control Michaela Segala. Pokud jste se s tímhle deckem ještě nesetkali, tak vězte, že základní myšlenkou je přežít úvodní kola díky kartám jako Wall of Omens, Court Hussar a Lone Missionary, a poté ovládnout lategame za pomocí Sun titánů a Emerie.

Některé verze hrají také Flickerwispy, ale Michael zvolil verzi s vícero kántrováním.

A konečně se na řadu dostává legačka, které se zúčastnilo 94 hráčů a z vítězství se v ní radoval Wes Kalbus s klasickým 4C Delverem, když ve finále porazil Storm Randolpha Gillea.

Nejzajímavější deck v top16 byly UW Thopter Foundry Alexandera Lappinga. V decku byl trochu překvapivě playset Chalice of the Void a také Chrome Moxy, které umožňovaly zahrát Mystica v prvním kole.

Kromě klasického Counterspellu a Forzáže tu na ochranu „komba“ byl také Chancellor of the Annex. Zajímavý je také playset Supreme Verdictů v mainu, což je skvělá karta proti Delverům. Asi si říkáte, že čtyři many je na legacy hrozně moc, ale v decku nejsou skoro žádné nonbasicy a navíc tu jsou zmiňované Moxy. A kvůli Chalicím tu nejsou žádné Swordy a dokonce ani Brainstorm! Jako hlavní card draw tu máme playset Ancestral Vizí.

V sidu je poté zajímavá možnost relativně agresivího Helm of Obedience komba se dvěma Helmami a playsetem Rest in Peace.

5. Nebraska’s War 3.0 (Legacy, Modern & Vintage)

Minule jsem v bonusové sekci zmiňoval pár decků ve formátu Oldschool 93/94, které byly z italské eternal akce Nebraska’s War. Nyní jsou konečně k nalezení i decklisty z main eventů, takže si je pojďme zrekapitulovat.

Hlavní událostí tohoto eventu byla legacy, která je v Itálii nesmírně populární, o čemž svědčí účast 368 hráčů.

Finále bylo bohužel trochu nudné, jelikož se jednalo o mirror Stormů. Vítězem se stal Nicola Dini, který měl trochu zvláštní verzi. Nehrál totiž žádné extra tutory jako Grim Tutor, nebo Dark Petiton, ale zato hrál dvoje Past in Flames, dvoje Tendrily a maindeck Empty the Warrens.

S velmi neobvyklým deckem skončil na třetím místě Andrea Bocchia. Jednalo se o Bant Zoo s Collected Company! Deck trochu připomíná Bant Stoneblade, nicméně namísto Jaců, Daze, nebo Forsáží je v decku Collected Company a Thalie.

Další zajímavý engine decku jsou dva Karakasy, playset Vendilion Clique a dva Venserové. Moc ale nechápu, proč je tu navíc playset Cavern, když v decku má každá bytost úplně jiný crearure type. Osobně bych dal přednost Relikviářům…

V top8 byl poté ještě jeden méně obvyklý deck, kterým je Junk Stoneblade. To je klasický goodstuff, který má výhodu v tom, že díky Confidantům a Mysticům se může celkem úspěšně měřit s Brainstorm decky a díky tuně discardu a Thaliím v sidu má i dobrý gameplan proti kombům.

Druhým main eventem byl modern, kterého se zúčastnilo 303 hráčů. Tady se z vítězství radoval Davide Gandini s Naya Company, když ve finále porazil Pyromancer Ascensi Pascala Wagnera.

Pascal Wagner je známý milovník stormu, ale na jeho decích je zajímavé, že většinou hraje s minimem winkondicí. Tady zašel tak daleko, že v decku nemá žádné karty se stormem, a umí tak zabít jenom Lightning Boltem, který si může vracet z hrobu pomocí Noxious Revivalů.

Na první pohled matchup pro Zoo nevypadá moc dobře, ovšem spousta „náhodného“ hatu v maindecku jako Qasali, Scavenging Ooze, nebo Thalia určitě velmi ztěžuje Ascensi hru. Nejproblémovější kus je pak samozřejmě Choke v sidu…

Další zajímavý deck v top8 pak byla Affinita s Ensoul Artefakty a Stubborn Denialy. Tuhle verzi už jsem vám ukazoval, když se objevila v top8 na RPTQ v Najadě. A tenhle turnaj jenom potvrzuje, že má rozhodně něco do sebe. Osobně už jsem proti téhle verzi hrát a můžu říci, že zbavit se Spellskity chráněné Denialem není nic jednoduchého…

Polední z hlavních eventů byla samozřejmě vintage, které se zúčastnilo 82 hráčů.

Pro vítězství si zde dokráčel Matteo Blas se zajímavým Tezzeratorem. Starší verze tohoto decku běžně hrávaly čevenou, ale Matteo dal přednost bílé, kvůli Mentorům. Další ne úplně obvyklou kartou v decku jsou Thoughtcasty, které jsou zde hned v playsetu! Naopak v decku není Treasure Cruise ani Dig Through Time.

Kromě klasického komba s Time Vaultou mě v decku ještě zaujala jedna vtipná interakce, což je Notion Thief s Timetwisterem.

Poraženým finalistou byl Ivan Fuseri s Doomsdayem. Zajímavé bylo, že jeho verze byla hodně zaměřena na Gush a Fastbond a nebyl zde v poslední době velmi populární Dark Petiton, ani další běžné storm kusy jako Wheel of Fortune, Necropotence, nebo Yawgmoth’s Bargain.

Velmi zajímavou verzi Gush Mentora pak hrál Francesco Giani. Ke klasickému goodstuff základu totiž přidal Gifty, které mu umožňovaly zabíjet pomocí Tendrilsů. Vytváření různých Gift kombinací musí být na vintage uričtě velmi zábavné (ačkoli na přesnou pilotáž velmi náročené).

6. MTGO Standard PTQ Finals

Na onlinu se po delší pauze se znovu rozjel systém PTQ, který je stejný, jako ten v reálu.

Tohoto finále se účastnilo 126 hráčů, což znamenalo sedm kol a poté top8, ze které se vítěz kvalifikoval na PT Shadows over Innistrad.

Tím se stal hráč s přezdívkou „Hitcliff“ s velmi kontrolní verzí Dark Jeskaie. V té hrál hned playset Digů a jako hlavní winkondici pouze dvojici Dragonmasterů a tři Grand Mastery.

V top8 dále byly dva velmi zajímavé decky. První patřil poraženému finalistovi s nickem „diabloXSC“. Jednalo se o pětibarevný goodstuff založený na dvojce Mantis Rider + Siege Rhino. Zbytek decku pak byl removal a karetní výhoda jako Jace, Den Protector, Kolaghan’s Command, nebo Grand Master.

Zajímavý je taky počet fetchlandů v decku, který se zastavil až na čísle šestnáct! V decku tak zbylo místo pouze na devět zemí, které opravdu produkují manu, ale sám také hraji pětibarvu a můžu potvrdit, že čím více feček hrajete, tím lepší máte fixaci.

S naprosto originálním deckem skončil na osmém místě „MENTHORE30“. Šlo o Monored tokeny (s malou zelenou splashí) s kartami jako Pia nad Kiran Nalaar a Thopter Engineer. Hlavní pay-off karty v decku byly Atarka’s Command a Trumpet Blast.

7. Bonus (Vintage)

Dnešní bonus je z vintage, konkrétně z turnaje, který se konal v michiganském klubu Collector‘s Zone. Účastnilo se ho 35 hráčů a osmé místo tu obsadil Aaron Katz s velmi zajímavým Welder Controlem.

Na decku se mi líbí masivní proliz v podobě playsetu Žízní, třech mini Jaců a třech Dacků. A další pěkná vychytávka je, že dva hlavní cíle pro Tinker (tedy kromě klasického Time Vault komba) jsou kusy, které neumí ukrást Dack.

A to je pro tentokrát vše, příště se můžete těšit na rozbor Oath of the Gatewatch. Do té doby se mějte fajn.

Kumano

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.