Reporty
Šumperákon
Po třetím dni marného koukání na CMUS, hledajíc report z posledního Šumperákonu, jsem se jeho absenci rozhodl přisoudit minimálně částečné amnésii zúčastněných literátů a dle hesla: „Co si člověk nenapíše sám, si taky nepřečte“ se pouštím do práce. Doufám že tento článek poslouží nejen jako mé zhodnocení a vyjádření se k věcem uplynulým, či malá připomínka zúčastněným, ale hlavně pro přiblížení skvělé atmosféry těm, kteří přijet nemohli nebo svou účast nakonec přehodnotili. Předem bych rád upozornil že o herních situacích se zde příliš nedočtete, neb dva ze tří turnajů byly constructed (respektive eternal- rozuměj shánět decklist, testovat, půjčovat si karty, obalovat, hlídat, odbalovat, vracet a proplácet nekonkrétními alkoholickými nápoji polité) jsem hrál za poslední dva roky čtyřikrát a v dohledné době to nehodlám měnit. Ale pěkně od začátku.
Že se se mnou počítá do auta jsem se dozvěděl zhruba dva dny před odjezdem. Že ne není odpověď jsem také zjistil velmi záhy, body do 6touru jsou holt body do 6touru. Složení cestujících i čas a místo odjezdu byly také jasně a precizně naplánovány (pátek 17:00 z rytíře), takže není divu, že již v 18.15 se v pozměněné sestavě nacházíme na benzince těsně za Brnem. :) Nákup na cestu jsem trochu podcenil, takže už po hodině cesty smutně koukám na dno dvojice krabiček od Tic Taců. Žádnou další osobní tragédii jsem myslím nezaznamenal. Osazenstvo nakonec tvoří tato pětice: Já , Tomáš Bubela, Mistr, Petr Martínek a Martínka juniora střídající Mikuláš Háyek. Vrchní jednatel diplomacie telefonicky zajišťuje posunutí začátku večerní Legacy do našeho příjezdu, takže si dokonce můžeme dovolit minout odbočku a udělat si pár kilometrů noční sightseeing. Kruhový objezd na začátku města nás ještě trochu potrápí, jednosměrka před hotelem nás už ale zastavit nemohla a Leoš suverénně otáčí auto a docouvá až před vchod. :)
Večerní Legacy nakonec oslovila i mne. Stačil k tomu notebook, Kenny po levici, Juzám po pravici, pivo po ruce a Mattesův účet na MTGO. První draft nebyl moc memorabilní (insane míchačka od trojbarvy v prním kole), za zmínku jistě stojí pokus číslo dva- R/G pytel smetí kde jsme se hádali při každém druhém picku (2/2 medvěd nebo 0/6 zeď, 5/4 haste nebo 6/5 a podobně), nicméně na finále to stačilo. :) Draft číslo tři je ovšem skutečná perla, neb se ve veselé náladě rozhodujeme draftovat Monobrown. Glider přes Arrest na první se ještě dá překousnout, ale nesmět v decku se třiadvacíti artefakty hrát Tempered Steel, to by člověk zatlačil slzu. Smutek naštěstí netrvá dlouho, hned v prvním kole si mne totiž podává infect s Hand of the Praetors, na kterou wizárdi bezbarvým mágům poněkud zapomněli vydat odpověď (a se třema zeměma se to samozřejmě taky nehraje nejlíp :)).
Hodina už trochu pokročila a já ve dvě ráno stojím před rozhodnutím, zda vyrazit na pokoj nebo do víru maloměsta. Po zjištění, že s wifi jsou na tom v hotelu o dost lépe než minule, už není co řešit. Přidávají se Mates s Tomem Šablaturou a o dvě hodiny později, po kterých se nacházíme někde v polovině flašky, na konci draftu a scoopnutí 180 manu na PokerStars (k detailnějšímu průběhu si jen dovolím vzpomenout hlášku Juzáma: „Kdybych v pokerovým turnaji vyhrál tolik flipů co v Bochumi, bylo by z toho asi trochu víc než televize.“ :)) nezbývá, než si užít alespoň trochu spánku před mým jediným plánovaným turnajem.
Vstávání jsem se rozhodl nepodcenit a tak ještě před registrací stíhám vyzkoušet luxusní hotelovou sprchu a udělat si už podruhé soukromé Vánoce v hotelovém bufetu (taky řízek s bramborovým salátem a taky prakticky zadarmo, chyběl tomu jen stromeček a koledy). Zbývá už jen domluvit split s pozdějším vítězem a může se začít. U stolu poznávám myslím jen Meldu, Vávru mladšího a Juzáma po pravici. První booster je docela sick, naštěstí réro mi ulehčuje rozhodování a já se tak můžu poprvé těšit ze Sunblast Angela na své straně. Doleva jde Iron Myr, Glint Hawk, Glint Hawk Idol, Turn to Slag, Trigon of Corruption (který dojde Martinovi na 8.pick, lol) a Volition Reins. Druhý pick odolávám výstavnímu (nebo spíš výkupnímu) kousku jménem Lux Cannon, neb modrou a tedy proliferate jsem odmával s prvním signálem. Booster jinak celkem nic moc a beru Kemba’s Skyguarda. Třetí pick Tower of Calamities a už vím že se chci v draftu ubírat kontrolnějším směrem. Držím se celou dobu monowhite i přes sedmý booster, kde nakonec volím Magnet přes Slice in Twain (GW bych se vyhýbal i kdyby to byly jediné dvě barvy v Magicu), nicméně potom, co obejde stůl Genesis Wave, začínám tušit, jak to celé dopadne.
Ve druhém boosteru podporuju plán několika Myry, Kembou a Revokem, doprava posílám nesmysly jako Argent Sphinx (Control Magic už se asi dneska nenosí) a pár dalších modrých karet. Třetí pack jasně rozhoduje, že si konečně vyzkouším i Darksteel Axe (teď to musí vypadat, že Scars draftuju tak po páté, ale nenechte se mýlít- odehráno už mám víc než dost a Skinrender se mi zatím taky bezchybně vyhýbá). Po Ezuri’s Brigade a Asceticismu se počet rér ustaluje na šesti, křivku ještě trochu vylepší late Wall of Tanglecord a poslední pick Lifestmith. S deckem jsem vcelku spokojený, asi by snesl ještě jednoho myra a třetí equipment ke Kembě a dvojici Sunspear Shikari.
Vzhledem k jasné představě i průběhu draftu mám sepsáno dost svižně a stíhám v dlouhé chvíli před pairingy dvakrát smoštovat Juzáma. Kdo mohl tušit, že si to za chvíli dáme na ostro. Kvůli feature matchi si pinkneme ještě třikrát, avšak před začátkem přijímám nabídnutou remízu, vědom si toho, že ve cvičných hrách jsem měl neskutečný štěstí a na osmičku je třináct bodů tak akorát. Jen ve zkratce- první ještě zvládám zvítězit díky křivce se dvěma Kemba’s Skyguardy into Asceticism, v dalších dvou si mě ale podává Argent Sfinga na kterou můj GéWé speciál opravdu odpověď nemá. Fakt nechápu proč takový barvy dělají. V dalším kole proti Pavlu Šmídovi ne moc těsně prohrávám druhou hru na Rusted Relic ve třetím proložený mým lehkým manascrew a přesouváme se k rozhodující, kde se můžu těšit přesně z těchto karet: Lifesmith, Kemba, Ezuri’s Brigade, Asceticism a Sunblast Angel. Nic míň, navíc jenom země. Nonland v Cerebral Erupci Pavel uvidí až na třetí pokus, ale to už je na šesti s mým nesmrtelným andělem na stole a tak alespoň pro tentokrát dokazuji, že čtyři réra jsou na vítězství tak akorát.
Kvůli remíze z prvního kola má na našem stole plný počet bodů jen Melda, se kterým opět putuju na feature match. Deck i draw má sice velmi pěkné, ale co naplat se dvěma Embersmithy a Myrsmithem, když dá soupeř tři lítačky a dva zelené vepře. Druhá hra se odehrává v duchu dost obdobném- na pár uncommonových 2/1 bytostí odpovídám Sunblastem s Magnetem (dvě za jednu),připojuje se Kemba s Arbalestem (zbytek za jednu) a jak to tak vypadá, draft číslo dva si zahraju na 3-0 stole, který čítá následující Magicové (kdo by nesouhlasil, tak možná i jednu nemagicovou :)) těžké váhy. Doufám, že si správně pamatuju i rozesazení, od pozice 1: lvl.6 a double MČR runner-up Kenny, fulltime MTGO grinder Mattes, „džejbou“ Jarda Bouček, Legacy specialista a člen národního týmu Sváťa Sejkora, limited specialista (to jsem se sice dočetl až v posledních výhledech, ale nevadí :)) Bob, chodící štěstí z Plzně (Znáte to stylistické pravidlo, že máte minimalizovat opakování jednoho slova na stránce? A jak to mám asi udělat, když ten člověk zase sedí napravo ode mě? :)), Já, a stůl uzavírající Mikuláš Háyek, o kterém možná mnoho z vás neslyšelo, nicméně vězte, že například jeho 9-0 draftovací štace den před odjezdem nebyla čistě náhodná.
Během draftu samotného nebylo příliš kam uhnout, po prvním boosteru Golem Artisan-Myr-Chrome Steed-Myr-Snapsail Glider-Snapsail Glider-Větev (pozdější picky ne nutně v tomto pořadí) jsem v podstatě otevřen libovolné barevné bombě. Ta na sebe ale nechává dlouho čekat a tak se nakonec rozhoduju pro modrou, po tom co na konci druhého packu obcházejí dva Vedalken Certarchové. Přimíchávám pár dražších kousků jako Kuldotha Forgemaster, Argentum Armor, Tower of Calamities a Darksteel Juggernaut, ještě pár plání na pozdní Arrest a jsem vybaven pěkným devatenáctiartefaktovým metalcraftem. Zpětně bych asi bral jinak jen late Dualland, který jsem, zvyklý na týmové drafty o karty, bez rozmyslu poslal. Na testování tentokrát kašlu, Vánoční večeře má přece přednost. :)
Mimochodem, Mikuláš Háyek byl vzhledem k počtu podů jediným šestibodovým hráčem na našem stole, proto už předem věděl že potká mě nebo Ju.… vy víte koho. Napárování dolů nakonec připadlo mé maličkosti. Trochu si postěžuje, že na prvním stole to chodí „tak nějak jinak“. Byl nalevo ode mne a už spolu něco odehráno máme, takže o jeho decku mám docela jasnou představu. V první hře na playi nechávám v pohodě draw Myr-Relic-Tower a čtyři země, a přestože do konce hry nevidím nonland, Relic stihne dát patnáct damage před tím, než věž vyřeší poslední dva blockery. Další hra je celkem vyrovnaná, oba máme co hrát, jezdím Chrome Steedem a Mikuláš dle výrazu evidentně čeká na šestou zemi. Kolo před tím, než si ji lízne nacházím Forgemasterem Argentum Armor a místo odstranění obránce dělám Stone Rain. Soupeř znechuceně líže land, ukáže Contagion Engine a podává ruku. Jedno vítězství od TOP 8, navíc Martin vzdává abychom nemuseli hrát spolu a mohli být případně v posledním kole napárováni nahoru a tedy měli finálový draft takřka jistý. Tenhle nápad se ovšem kazí v pár bodech. Že si Džejbou se Sváťou dají remízku „jen tak“ a budeme tak muset poslední kolo hrát se ale ukázala být jen špička ledovce. Potkávám tedy desetibodového Jardu s Infectem a první hru s Myrem, Relicem, Gliderem, Bladed Pinions a jedenácti zeměmi prohrávám o jeden útok, k tomu se mi soupeř nezapomíná zmínit o „několika“ kopiích Tel-Jilad Fallen. Tím pádem siduju „několik“ neartefaktových bytostí, což zvedá počet odpovědí na Falleny v decku na devět. O dvě úvodní ruky, hromadu artefaktů a čtyři útoky později mám dvanáct poison counterů a nevěřícně kroutím hlavou.
O další vadu na kráse našeho plánu se starají rozhodčí, kteří nedokázali udělat pairingy poslední kolo podle standingů, jak to má před TOP 8 být, ale náhodně. Okamžitě si všímám, že je něco špatně, když je Bob s nejnižším pomocným napárován nahoru na Kennyho a dostává tak vstupenku na draft zdarma. Před začátkem kola proto žádám o zkontrolování tournament setupu v reporteru. „Goblin“ mne vyslechne, zakřičí: „Můžete začít hrát!“ a mou domněnku potvrdí- turnaj je přednastaven na 7 kol a párování je náhodné. Následně mne odbude s vysvětlením, že kolo už začalo a hlavní rozhodčí Zelenáč ani omluvu, ani lepší argument nepodává. Tomáš Joska je kdesi v prachu a vyvrcholením tohoto divadla není nic jiného, než že hraju můžete hádat s kým. A vzhledem k tomu, že můj deck obsahuje ctyři Myry, dva Certarchy a celkově dvě bytosti s toughness větší než dva a deck pána z Plzně čítá dvakrát Arc Trail a dva Embersmithy, nemám přílišnou chuť partii ani začínat. Pomyslnou třešničku na dort nasadí už jen Jožin, který dorazí v půli první hry a po vznesení stížnosti odvětí, že jsme měli upozornit na začátku kola. Zápas neskončil nijak překvapivě, obě hry jsme vlastně dohráli když se ukázal první Arc Trail a následně mám možnost shlédnout další perličku. Leo Martínek s Davidem Do Anhem se totiž snaží dát remízu na feature matchi a ač tomu přihlíží jeden z arbitrů, vypadá to, že to bude o dost těžší, než by se na první pohled mohlo zdát. Vystřihl bych především vítězoslavný verdikt: „Ty vedeš jedna nula, teď jste se domluvili na remíze, takže jedna nula vyhráváš!“ Toliko ke kvalitnímu výběru rozhodcovského personálu prestižní série 6tour.
K večeři si zase oslavím Vánoce a během sledování finálového draftu v sobě hledám chuť zahrát si večerní týmový sealed. Ta se bohužel nedostavuje a další možnosti zahrnují Sealed Championship na MTGO, poker, nebo částečnou lobotomii. Ještě chvíli se poflakuju po sitě a koukám na závěrečné boje a vzhledem k tomu, že v mezičase dorazila další pražská výprava v čele s Dobim, absolvuji i další nepříliš úspěšný pokus mě zhulit. Alespoň tradiční únava a hlad se objevují, naštěstí ne v takové míře jako u Juzáma, který do sebe jen během čtvrtfinále stihl nasoukat pět baget. Na chvíli odbíháme do blízkého sport baru na fotbálek, který možná místy připomíná spíš výherní automat (Kopi dokola házel peníze a doufal že jednou vyhraje :)). Po návratu na sajtu ještě zastihnu Zelenáče, který si za blíže nevyjasněných okolností dává den před skončením conu Rage Quit a nabízím se večer alespoň na rozhodcování. O vše už je ale postaráno a tak se s domlouvám s Tomášem Křížem, který se má starat o nedělní Extended, že mu budu od rána nápomocen. Během sealedových klání ještě zapracujeme na vodce ze včerejška a kolem jedné se odebírám na pokoj, zkouknu poslední díl Dextera a natahuju budík na mobilu.
Ano, byla by to nepodstatná informace, pokud by se mi mobil během noci nevybil a já nepřišel na sajtu s tříhodinovým zpožděním. Tom nevrle odmítá pomoc s deckcheckem a já si můžu do kalendáře poznačit další volnou neděli. Původně jsem měl v plánu se mu zde ještě jednou, veřejně, omluvit, nicméně když jsem večer doma zjistil, že nemám ani zmeškaný hovor, mne pocit provinilosti opustil nadobro. Poslední den v týdnu jsem tak pojal odpočinkově, místní internet se s onlinovkami moc rád neměl a tak nezbývalo než koukat jak se daří ostatním a čekat až se dají dohromady týmy na draft. Netrvalo dlouho a s vidinou snadného vítězství spolu s Leošem a Nikčou Vávrů přijímáme výzvu od tria Melda-Krumpáč-Květináč. :) Decky vypadají následovně: Já- monoblack metalcraft se dvěma Contagion Claspy, Nikča RB terminátor se dvěma Contagion Enginy a Leoš RW metalcraft se dvěma artefakty (no kidding). Soupeři mají narérované RW u Květináče, Melda pilotuje UW s myšlenkou a Krumpáč UW sice bez myšlenky, ale zato s Volition Reins. RW držím první hru na uzdě pomocí Claspu a černého Trigonu, ve druhé si pak soupeř nechá dvakrát poradit od společensky značně unaveného Mistra a prohrává, stejně jako zbytek mého týmu. V kole druhém si dám s Meldánem slušnější floodík a prohráváme už 4-2. Všechno ještě zdramatizuje Leoš, který Meldu s přehledem (vždycky všechno) udolá a oba týmy se přesouvají k rozhodujícímu matchi Nikola vs. Květináč. Poté, co se v poslední hře rozhodneme (spíš Nikolu ukecám) obětovat Darksteel Myra a přitlačit Oxidda Daredevilem, začnou chodit země a uznávám, že nějaká ta defenzíva by přišla vhod. Oba Enginy v posledních dvou draw už bohužel nic neznamenají.
Čas už se pomalu nachyluje a i závěrečný turnaj posledního letošního Šumperákonu se mezitím ocitá ve stádiu vyřazovacích bojů. Na sitě se nachází většinou už jen ti, kteří čekají na někoho do auta. Mikuláš za TOP 16 obdržel dva boostery Zendikaru (opět pěkný organizátorský žertík při startovném 250) a z Brněnských želízek v ohni tak zbývá jen Tomáš Bubela. Ten přechází ve čtvrtfinále přes Lennyho koníky (kterých byla v TOP 8 asi polovina), aby o zápas později do stejné pomyslné bílé hradby naráží. Není se čemu divit, neb dvakrát mulligan na pět se musí promítnout i do tak příznivého matchupu. Koukáme ještě na slavnostní vyhlášení a po poslední symbolické zelené nám nic nebrání vyrazit směrem k domovu. Tomášův deck jsem sice v ruce nikdy neměl, ale oběma zápasům jsem přihlížel a složitých rozhodnutí jsem zaznamenal více než dost, proto bylo po cestě domů o čem diskutovat. Leoš se snad i díky tomu vyhnul předčasnému spánku, kromě něj ho ale minuly i obě odbočky směrem k našemu bytu. Nezbývalo než dojít dvě zastávky pěšky. Podroušený Peti úspěšně prokličkoval mezi pár auty a autobusem, jejichž řidiči zřejmě nesdíleli názor, že když prochází, nemají na silnici co dělat, a na znamení totálně vyčerpávajícího víkendu usnul na gauči. Zkrátka, kdo to nezažil od začátku do konce, neuvěří.
KK
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
