Reporty
Ještě jednou GP Bochum
Manželka konečně pochopila, že nemá cenu bojovat s něčím tak malicherným, jako jsou naše kartičky. Já po druhém dítěti poznal, že pro blaho rodiny jednou za čas prostě vypadnout musím. Hlídám 2-3 večery v týdnu obě děti, takže vlastně ani nebyl problém ukecat pár dní v Německu. Péťovi budou dva roky, učí se na nočník, začíná tvořit věty, pořád něco opakuje, všechno komentuje a je s ním děsná sranda. Zuzce je půl roku a je to takový malý terorista. Nechce spát, brečí a fňuká. Pochopil jsem, proč si naší otcové našli zálibu v práci venku či garáži.
Manželka mi dokonce udělala velikou radost, neboť odcestovala již v úterý s dětmi k mamince a já mohl nerušeně začít svůj velký výlet již ve středu. Poté co mě Zbyšek vyzvedne, se začínají vyplňovat moje noční můry z cesty autem, když se na tachometru objevují čísla podobná těm ve Formuli 1. Co by si beze mě moje dětičky počaly. Nálada se ale rychle zlepšuje, neboť máme naplánovanou přípravu v tradiční Liberecké restauraci. Místo docela odporné, nicméně Magic friendly. Představa, že budu po příchodu domů děsně vonět, se zcela naplnila a 6 Svijanských třináctek jsem cítil někde v temeni hlavy ještě ve čtvrtek odpoledne. Zábava byla ovšem vynikající ve víru piva, dvojky a 2HG Tribalu. Někteří ani po zavíračce nemají dost a s výrazem naprosto opačným:) vyráží do města. My však máme před sebou dlouhou cestu, a tak jdeme spát. Zbyšek mi velkoryse přenechal celé patro, a tak jsem mohl nerušeně snít o Day 2. Nevím jestli to je dvěma malými dětmi nebo stářím, ale po sedmé hodině ranní už nezaberu a jdu na televizi. Televize je sice široká, nicméně před ní postavený půdní žebřík výhled docela omezuje. Stejně jsem si chtěl rovnat kartičky. Pak se chvíli nudím, až přijdu na nápad dát si pár her jednokarťáku proti dvojce. Po dvou hrách zjišťuji, že to opravdu nemá smysl a jdu si najít místo mezi žebříkem a televizí.
(Já, Mára, Smežba a Lebeď)
Vyrážíme po desáté. Uděláme okružní jízdu po Liberci, abychom nabrali další magickové nadšence a Huraa nach Bochum. Každý má spoustu zážitků, a tak cesta rychle ubíhá. Někdy až moc svižně. Musím se tedy ujmout nevděčné role dospělého a usměrňovat řidiče. Znáte děti. Ještě dělají naschvály:) Pomalu si ale na rychlost zvykám a auto má pod kapotou, takže to chvílemi i vypadá, že jedeme bezpečně. No, kdyby nám nezačal docházet benzín a my nemuseli jet pomaleji, tak by nám stačily prsty na ruce, abychom počítali auta, která nás předjela. Asi 10km před prázdnou nádrží jsme konečně jednu benzínku objevili a mohli si udělat řízkovou přestávku. Trochu jsme se ještě zakecali u Kaselu a museli jsme se trochu vrátit, ale pak už naše cesta směřovala na konec Dortmundu do našeho hotelu.
Úspěšně jsme se ve čtyřech zaregistrovali, v pěti odkráčeli na pokoje a mohli tak několik Eur ušetřit. Zvolil jsem kuřácký pokoj, před spaním ve třech na dvou postelích a udělal asi dobře, neboť kluci vždy ráno trochu remcali o nepohodlnosti. Udělal jsem si výbornou čínskou polévku, povečeřel řízky a vyrazil na noční karetní maratón. Mastili jsme karty asi do tří do rána. Já u toho vypil 2 litry vína a trochu koly s rumem, takže mi Jirka musel pomáhat najít cestu do našeho pokoje.
(Trial č.1 který jsme už nestihli.)
(Kulisa před budovou)
Bydleli jsme 10km od GP, takže jsme nemuseli ráno pospíchat. Kolem 12té v pátek jsme vyrazili na saitu, protože měly začínat GP Trialy. Cesta byla rychlá až na semafor, kde ani na potřetí nenaskočila zelená, a protože jsme chtěli odbočit vlevo, museli jsme jet jinudy. Sealdeck (single elimination) za 15E byl naprosto unikátní. Říkal jsem si, že zvládnu tak 4 a odvezu si samé mythické karty. Jenže se začalo dařit a já se dostal až do finále, kde jsem prohrál na manaflood. Alespoň jsem si odnesl nějaké ty boostery. To už ale bylo skoro 6 hodin večer a já se jako poslední stačil už jen zaregistrovat na Super FNM (které začínalo v 5). Všichni sice už měli skoro sepsáno, když jsem začal rozbalovat boostery, ale zdaleka jsem nebyl poslední, kdo odevzdával decklist soupeři na zkontrolování. Docela jsem se pobavil, když vedle mě sedící tlustý Amík zkoušel ukecat judge, že dropne protože má být deck swap a on si rozabalil Kotha, Vensra a jiné a chce si tyhle karty odnést domů. Head judge mu musel vysvětlit, že karty jsou v téhle fázi ještě v majetku MTG a Amík musel poslechnout. Možná i kvůli němu se od přesunu balíků upustilo a asi v 8 mohlo začít první kolo. V deset před třetím kolem, už mě kluci ukecávali k dropu, že zítra je taky den a chceme ještě draftovat. Dropnout už mě judge nenechal a vyhlásil další kolo. Sedl jsem si tedy s tím, že pokud rychle nevyhraji, vzdám, a to jsem také záhy udělal. Naproti sedící Turek to nějak nemohl pochopit, ale já už seděl v autě. Po jídle byli kluci unavení a draftovat se jim nechtělo, že prý zítra bude dlouhý den. Sebrali jsme se tedy se Zbyškem a vyrazili rozbalovat boostery při Minimasteru.
Po dlouhé době jsem hrál solidní deck, který asi měl na Day 2. Možná trochu štěstí a vyhraný Trial, by tomu určitě pomohli. Saidoval jsem většinou vždy, protože Shatter se počítá a Saberclaw Golem je bez firststriku jen taková troska. Ven šel většinou ubohý Livewire Lash, Kemba´s Skyguard a něco k tomu.
Manželka mi dokonce udělala velikou radost, neboť odcestovala již v úterý s dětmi k mamince a já mohl nerušeně začít svůj velký výlet již ve středu. Poté co mě Zbyšek vyzvedne, se začínají vyplňovat moje noční můry z cesty autem, když se na tachometru objevují čísla podobná těm ve Formuli 1. Co by si beze mě moje dětičky počaly. Nálada se ale rychle zlepšuje, neboť máme naplánovanou přípravu v tradiční Liberecké restauraci. Místo docela odporné, nicméně Magic friendly. Představa, že budu po příchodu domů děsně vonět, se zcela naplnila a 6 Svijanských třináctek jsem cítil někde v temeni hlavy ještě ve čtvrtek odpoledne. Zábava byla ovšem vynikající ve víru piva, dvojky a 2HG Tribalu. Někteří ani po zavíračce nemají dost a s výrazem naprosto opačným:) vyráží do města. My však máme před sebou dlouhou cestu, a tak jdeme spát. Zbyšek mi velkoryse přenechal celé patro, a tak jsem mohl nerušeně snít o Day 2. Nevím jestli to je dvěma malými dětmi nebo stářím, ale po sedmé hodině ranní už nezaberu a jdu na televizi. Televize je sice široká, nicméně před ní postavený půdní žebřík výhled docela omezuje. Stejně jsem si chtěl rovnat kartičky. Pak se chvíli nudím, až přijdu na nápad dát si pár her jednokarťáku proti dvojce. Po dvou hrách zjišťuji, že to opravdu nemá smysl a jdu si najít místo mezi žebříkem a televizí.
(Já, Mára, Smežba a Lebeď)
Vyrážíme po desáté. Uděláme okružní jízdu po Liberci, abychom nabrali další magickové nadšence a Huraa nach Bochum. Každý má spoustu zážitků, a tak cesta rychle ubíhá. Někdy až moc svižně. Musím se tedy ujmout nevděčné role dospělého a usměrňovat řidiče. Znáte děti. Ještě dělají naschvály:) Pomalu si ale na rychlost zvykám a auto má pod kapotou, takže to chvílemi i vypadá, že jedeme bezpečně. No, kdyby nám nezačal docházet benzín a my nemuseli jet pomaleji, tak by nám stačily prsty na ruce, abychom počítali auta, která nás předjela. Asi 10km před prázdnou nádrží jsme konečně jednu benzínku objevili a mohli si udělat řízkovou přestávku. Trochu jsme se ještě zakecali u Kaselu a museli jsme se trochu vrátit, ale pak už naše cesta směřovala na konec Dortmundu do našeho hotelu.
Úspěšně jsme se ve čtyřech zaregistrovali, v pěti odkráčeli na pokoje a mohli tak několik Eur ušetřit. Zvolil jsem kuřácký pokoj, před spaním ve třech na dvou postelích a udělal asi dobře, neboť kluci vždy ráno trochu remcali o nepohodlnosti. Udělal jsem si výbornou čínskou polévku, povečeřel řízky a vyrazil na noční karetní maratón. Mastili jsme karty asi do tří do rána. Já u toho vypil 2 litry vína a trochu koly s rumem, takže mi Jirka musel pomáhat najít cestu do našeho pokoje.
(Trial č.1 který jsme už nestihli.)
(Kulisa před budovou)
Bydleli jsme 10km od GP, takže jsme nemuseli ráno pospíchat. Kolem 12té v pátek jsme vyrazili na saitu, protože měly začínat GP Trialy. Cesta byla rychlá až na semafor, kde ani na potřetí nenaskočila zelená, a protože jsme chtěli odbočit vlevo, museli jsme jet jinudy. Sealdeck (single elimination) za 15E byl naprosto unikátní. Říkal jsem si, že zvládnu tak 4 a odvezu si samé mythické karty. Jenže se začalo dařit a já se dostal až do finále, kde jsem prohrál na manaflood. Alespoň jsem si odnesl nějaké ty boostery. To už ale bylo skoro 6 hodin večer a já se jako poslední stačil už jen zaregistrovat na Super FNM (které začínalo v 5). Všichni sice už měli skoro sepsáno, když jsem začal rozbalovat boostery, ale zdaleka jsem nebyl poslední, kdo odevzdával decklist soupeři na zkontrolování. Docela jsem se pobavil, když vedle mě sedící tlustý Amík zkoušel ukecat judge, že dropne protože má být deck swap a on si rozabalil Kotha, Vensra a jiné a chce si tyhle karty odnést domů. Head judge mu musel vysvětlit, že karty jsou v téhle fázi ještě v majetku MTG a Amík musel poslechnout. Možná i kvůli němu se od přesunu balíků upustilo a asi v 8 mohlo začít první kolo. V deset před třetím kolem, už mě kluci ukecávali k dropu, že zítra je taky den a chceme ještě draftovat. Dropnout už mě judge nenechal a vyhlásil další kolo. Sedl jsem si tedy s tím, že pokud rychle nevyhraji, vzdám, a to jsem také záhy udělal. Naproti sedící Turek to nějak nemohl pochopit, ale já už seděl v autě. Po jídle byli kluci unavení a draftovat se jim nechtělo, že prý zítra bude dlouhý den. Sebrali jsme se tedy se Zbyškem a vyrazili rozbalovat boostery při Minimasteru.
Po dlouhé době jsem hrál solidní deck, který asi měl na Day 2. Možná trochu štěstí a vyhraný Trial, by tomu určitě pomohli. Saidoval jsem většinou vždy, protože Shatter se počítá a Saberclaw Golem je bez firststriku jen taková troska. Ven šel většinou ubohý Livewire Lash, Kemba´s Skyguard a něco k tomu.
| xx | Petr Flegr |
| Main Deck | Sideboard |
| 2 Glint Hawk 1 Darksteel Axe 1 Razor Hippogriff 1 Kemba´s Skyguard 1 Sunspear Shikari 2 Grasp of Darkness 1 Skinrender 1 Gold Myr 1 Iron Myr 1 Golem Artisan 1 Mimic Vat 1 Molten-Tail Masticore 1 Saberclaw Golem 2 Snapsail Glider 1 Livewire Lash 2 Chrome Steed 1 Bladed Pinions 1 Ghalma´s Warden 1 Dispense Justice 10 Plains 7 Swamp | 4 Mountain 1 Shatter 1 Galvanic Blast 1 Instill Infection |
1. Daniel Bober
Na výhru v prvním kole stačily 3 karty. 2x Glint Hawk + Darksteel Axe. Přišli mi ve všech třech hrách a soupeře sjeli za 20minut. Jednou tedy úspěšně zavzdoroval s combem Solition+Heavy Arbalest.
1:0
2. Fabian Klein
Soupeř hrál velmi pěkně. Nicméně já měl spoustu zabíjení, počkám si a na šesti manách pokládám Masticore, která soupeře nemilosrdně zabije. Druhá hra jak přes kopírák.
2:0
3.Philipp Hemmer
Hra se lockuje, když oba dáme na stůl Mimic Vat. Soupeř ale hraje červenou a můj Vat jde za chvíli do hrobu. Načež vykládá Razor Hipogriff a skoro mi naznačuje, že mám uklidit karty. Vykládám tedy svého Hippogriffa vracím Mimic Vat do ruky a následující kolo opět luckuji hru. Necháme se ujistit od judge, že ten kdo první se pustí do útoku má smůlu, neboť je aktivní hráč a jeho efekty jdou na stack jako první. Jediná možnost je tedy zabít artefakt. Já nemám nic v decku, ale tuším, že by soupeř ještě nějaký Shatter mohl mít. Když mám na stole převahu, pouštím se tedy odvážně do útočení. Soupeř vymění Hippogriffy. Přichází mi Golem Artisan a hned můžu klidně útočit všemi artefakty. Soupeř má do blocku Glint Hawk Idol, který si každé obkolo vrací tokenem z Hippogriffa. I přes jeho dodávání životů jsem mu díky Golem Artisan schopen sebrat 4 životy za kolo. Samozřejmě, že jsem si Idol nejprve imprintnul na Vat, jenže ten dostal hned další kolo Shatterem. Po asi 5ti kolech má soupeř asi 4 životy a vypadá to nadějně. Jenže tapuje všech svých 12man a sesílá Genesis Wave, která mu kromě několika artefaktů dává Golem Artisan a Oxidda Scrapmelter, který ihned zabíjí mého golema. Tím se síly zase převracejí. Masticora přichází až o kolo později, kdy už soupeře nemůžu dostřelit a jsem na jeden útok. Balím karty a snažím se v posledních 8 minutách ještě něco udělat. 2 Mulligeny soupeře srazí čas na 3 minuty do konce. Už jsem dost rozladěn a chci zavolat judge, když soupeř konečně začíná hrát a ukazuje mi, že je schopen mě porazit i za 2 minuty. Ezuri´s Brigade ve třetím kole jako 8/8 Trample bylo velké sousto. Soupeř mi 5minutovým mícháním totálně zkazil náladu. Ruku jsem mu sice podal, ale myslel si své.
2:1
4.Lasse B. Jensen
V první hře mi asi 4 kola nedošla čtvrtá mana. Když konečně přišla a já stabilizoval dostal jsem myškou za 6. Ve druhé hře mi nepřišla pro změnu ani třetí země. Měl jsem sice dva Myry, ale ty mě samozřejmě soupeř zlikvidoval. Nálada na bodě mrazu a byl jsem nabručenější víc, než vedle mě sedící Pavouk.
2:2
5.Matthias Klebe
Po menší procházce se mi zase vrací nálada a vyrážím do dalších bojů. Moc pěkná hra od obou. Za zmínku stojí třetí hra. Zkušeně si počkám na Darksteel Sentinela s Grasp of Darkness. Soupeř mi dává palec nahoru a v dalším mém útoku ukazuje druhého. Teď mu dám palec já a ve svém kole zahraji Skinrendera. V dalším kole položím s volnou manou na regeneraci Masticoru a červeno zelený soupeř se smíchem balí karty.
3:2
6. Benjamin Paulmajer
Tentokrát jdu dokonce na čtyři a s takovou karetní nevýhodou situaci nezvládám. Ve třetí hře mě nečekaně zradí země a jde se na párek.
3:3
(Celá sestava)
Je asi 7 hodin a jdu se zeptat, jestli se hrají ještě drafty. Prý poslední. Křížkuji drop a jdu si spravit náladu. Vyhráváme se Zbyškem nějaké boostery na večerní minimaster a jdeme najít něco teplého k večeři. Za 4E u Araba talíř plný Gyrosu je pro bříško naprostý balzám. Ještě chvíli počkáme na kluky, pro které je něco jako "GPdrop", sprosté slovo. V klidu obcházíme obchodníky a nakupujeme karty. Do druhého dne z nás nikdo neprošel. Jsme vlastně spokojeni, protože jsme chtěli stejně v neděli kolem poledne odjet. Večer jsou všichni očividně unaveni a draft nepřichází v úvahu. Dáme tedy v klidu vínko s fernetem a pomalu usínáme při minimasteru. Vzbudí nás až ráno Jirka, že prý jde na tu Legačku a musíme se za 45 minut vzbudit, sbalit, zaplatit a odjet. Zkoušíme to na něj, že stejně v poledne jedem a že to nemá cenu, ale prý se dělal s balíkem celou noc a chce to alespoň tři kola zkusit.
Já vyrážím na draft a zjišťuji, že už jsem vlastně nějak nabažen a už mě to ani nějak nebaví. Jdu tedy do fronty k Moelerovi na podpis. Během hodiny a půl ve frontě mě navštíví celá výprava, a tak když na mě přijde řada, stydím se až na zadku, když dávám balíky postupně za sebou. Rychle poděkuji a mizím zahanbeně pryč. Jdeme se podívat na Lebedě, který podle očekávání 0.3 drop, ale chce také napsat svůj report, tak se k jeho hrám nebudu vyjadřovat. Kolem druhé vyjíždíme, v sedm jsme v Liberci a na mě ještě v osm čekají děti. Dárky jsem prozřetelně dopředu koupil v hračkářství:)
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
