Play the game, see the world. Tohle heslo přesně vystihuje Magicovou kariéru českého hráče karetní hry Magic: the Gathering, Martina Jůzy. Ten byl letos na Pro Tour Hour of Devastation nominován do Magic Hall of Fame, což je parádní úspěch nejen pro Martina, ale i pro celý československý Magic!

Martin Jůza historicky prvním Čechem v Magicové Hall of Fame (Síň slávy)

Jak už určitě většina z vás ví, na Pro Tour Hour of Devastation stanul Martin Jůza jako první Čech v historii zvolen do Síně slávy. Toto ocenění je asi ta vůbec nejzásadnější meta, které lze v Magicu dosáhnout a na rozdíl od úspěchů typu TOP8 na Pro Touru či vyhrané Grand Prix k němu nestačí jeden víkend, kdy se na vás usmívá štěstěna - je to běh na dlouhou trať, vyžadující roky práce, kdy znovu a znovu dokazujete, že patříte k naprosté světové špičce. Martin Jůza za sebou takovou obdivuhodnou kariéru má a do Síně slávy podle mnohých hráčů (včetně 66,4 % těch, disponujících právem do HoF volit) jednoznačně patří. V článku, který máte před sebou, se na jeho kariéru podíváme trochu podrobněji.

Martin na cestě za Magicovou nesmrtelností

Většinu z těch, kdo začali hrát Magic v "útlém věku", spojuje poměrně podobný příběh - první setkání s kartami ve škole, zápal pro hru podporovaný tím, že jde o něco nového. Martinovy začátky byly v tomhle ohledu podobné - začal hrát se spolužáky na střední škole v Plzni, odkud pochází. Obvyklý vývoj je pak takový, že někteří hru opustí a začnou se věnovat odlišným zálibám, jiní si karetní hobby nechají jen jako "casual" koníček a další pak přitáhnou turnaje a možnost ukázat, zda obstojí v konkurenci zkušenějších a často i starších hráčů - to byl pochopitelně i Martinův případ. Přestože se v této době, kolem roku 2000 - 2001, v Plzni turnaje hrály, stejně jako v celé řadě dalších českých měst, ty největší se konaly v Praze, kam Martin brzy začal jezdit. Populární byl v této době formát Extended - předchůdce dnešního Modernu. Mezi balíky jako Mono Red Sligh a Rock, které se tehdy hodně hrály, Juzám bojoval s Psychatogem a nevedlo se mu vůbec špatně.

Na lokální scéně, která se realizovala mimo Mistrovství republiky hlavně na okruhu PTQ, si Martin brzo získal respekt. V těchto letech byly jen zřídka za vyhrané PTQ letenky na Pro Tour a o PTQčka na evropské Pro Toury byl zpravidla větší zájem než o ta zámořská, Martin se ale nebál vydat se i do vzdálenějších destinací - jeho první Pro Tour tak byl PT New Orleans v roce 2003. V dnešní době, o skoro patnáct let později, jsme zvyklí na to, že čeští a slovenští hráči bojují o příčky nejvyšší, po roce 2000, kdy přestal hrát Jakub Šlemr, však chyběly v podstatě jakékoliv kontakty na zahraniční hráče. Češi tak do bojů na PT jezdili vybaveni jen velmi omezeným domácím testingem a rozdíl mezi světovou špičkou a "periferií", kterou tehdy ČR byla, opravdu zásadním způsobem ovlivňoval výsledky našich hráčů. Na zmíněném PT New Orleans ve formátu Extended hrál Martin svého U/B Psychatoga, zatímco většina pro playerů vsadila na některý z kombo decků, jež byly na tomto formátu legální: Goblin Charbelcher + Mana Severance či různá jiná komba s Tinkerem a Goblin Welderem. Další populární kombo kartou byl Food Chain. Nutno podotknout, že v této době na Magic Online zcela chyběly starší sady, příprava na tak složitý formát jakým byl Extended tedy vůbec nebyla snadná, pokud člověk neměl schopný tým nebo dobré konexe. Není tedy asi třeba dodávat, že Martinův výsledek na Pro Touru příliš slavný nebyl.

Během let 2004 - 2006 sice Juzámovi k úspěchům na mezinárodním poli stále kousek chyběl, mimo jakékoliv pochybnosti však začal patřit k nejlepším hráčům na domácí scéně. V roce 2004 se poprvé dostal do TOP8 na Mistrovství republiky. Na dvojce tehdy dominovala Affinita ještě s nezabanovaným Skullclampem a tenhle equipment tehdy hrály v podstatě skoro všechny úspěšné balíky - Affinitou počínaje a Monogreen Tooth and Naily konče. Typický sideboard Affinity obsahoval čtyři Seething Songy a čtyři Furnace Dragony. Jen pro představu, že Mistrovství republiky v té době rozhodně nebyl jednoduchý turnaj - za náš národní tým tehdy hrál kromě Juzáma ještě Honza Škampa (později jeden z nejúspěšnějších českých hráčů pokeru), Ondra Baudyš a Evžen Bouřa.

O rok později už Martin mistrovství republiky dokázal vyhrát (Mistrovství světa se účastnil tým ve složení Juzám - Honza Škampa - Arnošt Žídek), když standardová kola turnaje zcela opanoval monoblue Tron. Znovu pak Martin na MR zvítězil i v roce 2006 (národní tým Juzám - Arnošt - Adam Koska), tentokrát s U/W/B midrangem, obsahujícím takové pecky jako Dark Confidant, Sensei's Divining Top, Counterbalance, Spell Snare či Umezawa's Jitte. Jen podotýkám, že se opět jednalo o Standard, byť v dnešní době už tyto karty vídáme ničit soupeře spíš na Modernu či Legačce.

Přestože roky 2004 - 2006 nenajdeme v oficiálním výčtu Martinových úspěchů jako Pro playera, docela určitě ukázaly, že se jedná o naprosto mimořádného hráče, kterému začíná být domácí rybník malý. Mistrovství republiky, jež Martin tři roky po sobě téměř zcela opanoval, byl nejtěžší domácí turnaj v celé sezóně. Některé české týmy (především "Velká Morava" ve složení Petr Nahodil, Arnošt Žídek, Jan Brodzák a Dan Krutil a pak právě skupina kolem Martina Jůzy) přípravě na MR pravidelně každý rok vyhradily týden intenzivního testingu, ne nepodobný pozdějším karetním seancím, jež daly vzniknout PT týmu Cabin Crew. Velkou výhodou zároveň bylo to, že se české a slovenské mistrovství konalo tradičně týden nebo dva po sobě. Pražská skupina kolem Martina Jůzy a Honzy Škampy se tak často připravovala spolu s rodícími se slovenskými hvězdami jako Ivan Floch, Robert Jurkovič a Matěj "Wampo" Zatlkaj. Spolupráce také řešila nedostupnost karet, protože část týmu z prvního mistrovství po jeho skončení poslala karty na mistrovství druhé.

Jak se během téhle doby Martinovi dařilo za hranicemi? Po výše zmíněném Pro Touru New Orleans hrál většinou jeden nebo dva Pro Toury ročně, ale větší úspěch se mu vyhýbal. Na Kamigawa Block constructed Pro Touru Philadelphia v roce 2005 uhrál s bílými koníky 0-3, na limitovém Pro Tour Kobe 2006 (Pro Toury tehdy měly jen jeden formát) 3-3, když na postup do druhého dne stačilo 4-2. Martina tehdy o day 2 porazil Willy Edel, který pak prohrál až ve finále tohoto Pro Touru. Ani Pro Tour Valencia 2007 nepřineslo vytoužený průlomový výsledek. Co však tato doba Martinovi bezesporu dala, byla spousta zkušeností s hrou na nejvyšší úrovni a také nějaké ty kontakty. Díky úspěchům na Mistrovství Republiky také Martin pravidelně hrál Mistrovství světa (v té době v podstatě Pro Tour, na který se kvalifikovala TOP4 z MR) - v letech 2004 až 2006 sbíral spíš průměrné výsledky, ale v roce 2007 poprvé uhrál finančně ohodnocený výsledek v podobě 34. místa na prosincových Worldsech v New Yorku. Zároveň také jezdil po evropských GPčkách a první money finishe si připisoval i tam.

Před Berlínem a po něm aneb český Magicový sen

Přesuňme se teď do roku 2008. Martinovi je 21, jako semi-regular hraje Pro Toury už pět let a stále se mu nedaří se nějak výrazněji uchytit. Český Magic je na tom ve srovnání se světem poměrně bídně a od TOP8 Arnošta Žídka na Pro Tour Londýn 2005 na nějaký výraznější úspěch stále čeká. V téhle době Juzám hodně přemýšlel, jak se svou kariérou hráče Magicu naloží. Část českých hráčů se také touhle dobou přeorientovala na Poker (Honza Škampa, Lukáš "Alkáč" Horák, Jakub Šlemr) a dávalo smysl, aby Martin přemýšlel o tom, zda mu za to vynaložený čas stojí. V únoru hostilo limited Pro Tour hlavní město Malajsie Kuala Lumpur, kam se vydala poměrně početná česká výprava. Přestože několik dní před samotným turnajem probíhalo spíš ve znamení non-stop party a dle svých slov Martin před prvním dnem Pro Touru nenaspal víc než půl hodiny, skončil nakonec po dvou dnech na desátém místě, za což si odnesl 6500 dolarů. Zejména po tomto turnaji Martin začal využívat své kontakty z četných mezinárodních turnajů. Na Pro Tour Berlín v říjnu se sice připravoval především s českými hráči, se kterými také našel téměř neporazitelný kombo deck "Elfball", nicméně na finální podobě balíku spolupracoval i s hráči jako Sebastian Thaler, Raul Porojan (oba z Německa), Joel Calafel (Španělsko) či Nicolay Potovin (ruský online grinder). Kombinace toho, že tým objevil nejlepší balík formátu, a také Martinovy precizní hry, mu vynesla první PT TOP8 v jeho kariéře.

Právě PT Berlín byl turnajem, který nastartoval Martinovu dráhu profesionálního hráče. Téměř přesně o rok později Martin přidal další TOP8 na Pro Touru v Austinu ve formátu Extended - tentokrát hrál pětibarevné Zoo, ke kterému se během příštích několika let ještě s úspěchem vrátil. Zajímavostí je i to, že Austin byl jedním z prvních Pro Tourů v kombinovaném formátu limited + constructed, na který jsme dnes už zvyklí, a Martin si tu dal 6-0 na draftu, což byl výsledek, bez kterého by se do TOP8 propracoval jen velmi obtížně (na Extendu uhrál 6-1-3). I tady je vidět, že Martin byl již v téhle době opravdovým limited specialistou a zavedení kombinovaných formátů příliš v jeho prospěch nehrálo, protože drafty dokázal vždy opanovat mnohem snáz než libovolné constructed formáty.

Dvě PT TOP8 z Martina udělaly jednu z tváři Magicu - už nejen v České republice, ale celosvětově. Juzám zažíval první vrchol své kariéry a vypadalo to, že v nastoleném tempu bude pokračovat. Hned následující rok uhrál dvakrát TOP50 na Pro Tourech a především začal létat na GPčka po celém světě - praxe, kterou je Martin známý dodnes. Jen v roce 2010 například dokázal vyhrát limited GP v Portlandu a o šest týdnů později znovu v Bochumi. K dnešnímu dni má Martin na kontě neuvěřitelných 26 GP top osmiček, a to i v takových lokacích jako Kobe, Santiago de Chile, Manila, Sydney, Mexico City, Hong Kong či Praha, která se může jevit snad jako nejexotičtější místo ze všech zmíněných pro někoho, kdo tráví tolik času na cestách. Cestování jako životní styl je ostatně něco, co Martina od přelomového roku 2008 stále u karet drží - kromě turnajů samotných navštěvuje i místa, kam by se jinak podíval asi jen stěží, jako třeba Machu Picchu v Peru či - letos v létě - Velikonoční ostrov.

Díky svým konzistentním výsledkům na Pro Tourech a z velké části i neskutečné dominanci na GPčkách si Martin od roku 2008 s výjimkou jedné a půl sezóny udržel nejvyšší level, dříve "level 8", dnes "Platinum", který znamená, že má proplacené všechny letenky a navíc dostává - coby chodící reklama na Magic - "zápisné" 3000 dolarů za každý Pro Tour. U hráče takového kalibru by mohl tenhle level po tolika letech vypadat už samozřejmě, dosáhnout ho však každý rok rozhodně nebylo jednoduché. V sezóně 2013-2014 například Martin potřeboval z posledního Pro Touru v Portlandu TOP16, aby si platinu udržel, naštěstí se mu podařilo uhrát 11. místo a mohl s příspěvkem od Wizardů počítat i do sezóny příští. Tento "boj do poslední chvíle" nicméně ukazuje, jak náročné je udržet se na špici a jak velká je v tomto prostředí konkurence.

Jedním z atributů, které jsou někdy zmiňovány při volbě do Síně slávy, je i vliv na komunitu v té které zemi. Je třeba říct, že přestože se o téhle stránce Martinovy kariéry při debatách o volbě do HoF příliš nemluvilo, je jeho vliv na český Magic dost zásadní. Zaprvé byl Martin tím, kdo za sebou "vytáhl" řadu dalších českých hráčů na PT okruh. Díky svým kontaktům na zahraniční týmy a zkušenostmi s tím, jak vypadá profesionálnější příprava na Pro Toury, do značné míry vyšlapal cestu dalším českým hráčům - od roku 2008 si připsali TOP8 na Pro Tourech Michal Hebký (2009), Lukáš Jaklovský (2010), Lukáš Blohon (2012 a 2016), Standa Cífka (2012 a 2014), Matej Zatlkaj (2013), Ivan Floch (2x 2014, 2016), Ondra Stráský (2014 a 2015) a Honza Ksandr (2017).

Je pravdou, že větší část z nich postupně zakotvila v některém ze "super týmů" jako Face to Face či Channel Fireball, nicméně všichni jmenovaní začínali s přípravami na své první Pro Toury ve skupině kolem Martina Jůzy. Svého času figurovala tahle proměnlivá skupina v coveragi i jako samostatný tým, pod jménem "Cabin crew" - jméno pochází od chaty v lesích nedaleko Prachatic, kde se pravidelně konala týden až dva dlouhá "soustředění" před každým Pro Tourem. Zejména limited testing měl na kabině vždy neskutečně vysokou úroveň a zhruba během let 2013 - 2016 hráči z kabiny dosahovali na Pro Tourech obdivuhodných výsledků v limited části turnajů. Není tedy divu, že se osazenstvo kabiny časem rozrostlo i o zahraniční členy - opakovaně do Čech dorazili na testování například Frank Karsten, Robin Dolar, Thomas Hendriks či Gregorz Kowalski - všechno velmi zvučná jména profesionálního Magicu, jež by rozhodně nevážila zajížďku na všemožné Pro Toury přes obtížně dosažitelné Prachatice, kdyby k tomu nebyl dobrý důvod.

Do třetice všeho dobrého

Není divu, že s výsledky, jakých Juzám dlouhodobě dosahoval, se jeho jméno brzy začalo skloňovat v souvislosti s Hall of Fame. V roce 2013, kdy Martin načal svou desátou sezónu na Pro Tour okruhu a mohl tak být do Síně slávy zvolen, o něm mnozí jako o vhodném kandidátovi mluvili, nicméně přestože měl v té době za sebou pět let coby "platinum" hráč, nepřidal od roku 2009 žádnou TOP8 na Pro Touru, což se ukázalo jako zásadní překážka. Během dalších několika let Martin ke své kariéře přidal řadu úspěchů na GP - během let 2010 - 2016 uhrál průměrně skoro čtyři GP TOP8 za sezónu - ale top osmička na Pro Touru stále chyběla. Vzhledem k tomu, na jak vysoké úrovni a v jak výborné formě Martin po celou dobu hrál, se tento nedostatek začínal jevit skoro až jako prokletí, pomyslná "monkey on his back".

Posledních několik sezón Martin absolvoval v dresu ChannelFireball a většina jeho kolegů z týmu sbírala jednu PT TOP8 za druhou, mnozí si tedy kladli otázku, co Martin dělá špatně. Prolomit se prokletí podařilo až letos v únoru, kdy Martin obsadil osmé místo na Pro Tour Dublin. Dle jeho slov k tomu přispělo také to, že se na svůlj cíl začal víc soustředit (přestal hrát turnaje "na autopilota") a začal také víc věřit své vlastní intuici při volbě balíků - začal si vybírat podle toho, co mu nejvíce vyhovovalo, nejen podle závěrů, ke kterým došel jeho tým. Zajímavé je také to, že Martin nedostatek své snahy na PT částečně vysvětluje právě i úspěchy na GPčkách - protože měl prakticky vždycky ke konci sezóny dost bodů na platinum z GPček , nemusel se tolik snažit na Pro Tourech a testing neměl příliš vysokou prioritu.

Situaci s volbou do HoF ještě trochu zdramatizovali Wizardi, když laťku pro uvedení do Síně slávy zvedli z 40 % hlasů na 60 %, nakonec se ale Juzám i přes tuhle překážku dostal a na Pro Tour Hour of Devastation byl se ziskem více než 65 % hlasů do Síně slávy uveden. Ceremoniál se bude konat na listopadovém Pro Tour Ixalan a určitě se bude na co dívat.

Zvolení do Síně slávy má na různé hráče různý vliv. Některé (Jelger Wiegersma, Kenji Tsumura) takříkajíc "vzkřísí z mrtvých", ať už jen dočasně nebo natrvalo. Pro jiné přišlo uvedení do HoF již v době, kdy se v životě posunuli dál a kromě Pro Touru, jehož součástí je i ceremoniál, už je na dalších turnajích nevídáme (Dirk Baberowski, Gary Wise). Poslední kategorie zahrnuje hráče, kteří v době uvedení do HoF stále aktivně hrajou a je to případ zejména posledních několika ročníků. Hned několik z čerstvých laureátů dokázalo po svém zvolení vyhrát Pro Tour - například Shouta Yasooka, Brian Kibler a nejnověji i Paulo Vitor Damo da Rosa. Martin Jůza v roce 2017 zvládl uhrát TOP8 na PT Dublin, můžeme tedy bez váhání říct, že je stále ve výborné formě a pokud bych si měl tipnout, řekl bych, že pro Martina zvolení do Síně slávy určitě nebude signál, že může usnout na vavřínech. On sám ostatně v nedávném rozhovoru s Brianem David-Marshallem zmínil, že po stránce turnajového hraní se pro něj příliš nezmění - z letošní sezóny má Pro player status Platinum a i příští sezónu bude hrát naplno, může všechny české fanoušky rozhodně těšit.

Uvedení Martina Jůzy do Síně slávy je bezesporu velkým svátkem pro český Magic. Martin už předtím patřil mezi světové celebrity, pravidelně ho na zahraničních turnajích oslovovali fanoušci a nechávali si podepsat karty, podložky, atd. Uvedením do Síně slávy však získal něco trvalého, co už mu nikdy nikdo nesebere.

Zbaví se také nálepky "nejlepšího hráče mimo HoF" - přestože se téměř podle všech kritérií pohybuje velmi blízko historické špičce (v lifetime winnings mu například s celkovou částkou přes $255,000 patří patnáctá příčka), Hall of Fame v jeho resumé dosud chyběla - to už od srpna 2017 neplatí, což je skvělá zpráva pro Martina Jůzu i pro Magic v ČR obecně.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.