Modern
Extendedový občasník #50
Tak nám ten extended zase pořádně překopali. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli má vůbec cenu něco psát o formátu, který za měsíc rotuje a který musel v podstatě zajímat jen úzkou skupinu lidí, kteří se tento víkend účastnili Pro Touru v zemi tulipánů – V holandském Amsterdamu. Nakonec se mi to jevilo jako celkem dobrý nápad, přeci jen se jedná o období, které je potřeba, právě už díky zmíněnému PT, zaznamenat. Navíc si na předložených balících můžeme ukázat, co nám za pár dní odrotuje. To zase není nic těžkého. Stačí si vzpomenout na loňskou dvojku, přidat pár karet z na constructed nepodstatného Rise of Eldrazi, několik předražených planeswalkerů a výsledek je na světě. Takže zatímco většina magicového světa plesá, že už se konečně zbaví všudypřítomných a pro klučíky nejvhodnějších Jundů, na extendedu teprve taková doba temna nastane. Už aby byl ten slibovaný nový formát, od jehož odhalení odolávám výhodným výkupovým nabídkám na karty z masek a výš, tak abych se už podruhé v krátké době /poprvé po vyhlášení náhlé rotace tří bloků/ nespálil. A nebyl bych zdaleka prvním ani posledním, když vidím v poslední době stoupající oblibu legačky, tak by možná stálo pro příští rok za úvahu zařadit tento formát i do série hráče roku /jak jí stále říkám radši než six tour se sedmi turnaji/.
Ale abych se dostal zpět k Amsterdamu a k novým balíkům, které prorazily na světlo boží. Rozhodl jsem se v sérii tří člínků rozebrat současnou scénu a pak už se plynule přesunu k nové edici s nadějí na nějaké artefaktové oživení. Dnes budou na pořadu dne agra. A hned bych začal asi nejpodstatnější výtkou, aneb co si Wizardi navaří, to si hráči taky sní. Mluvím o vydání na první pohled nevinné commony – Wild Nacatl. Tato bytost naprosto změnila názor na kvalitní weenie potvoru. Do té doby byl vrchol jednomanového slotu 2/3 opice, která musela i tak dost dlouho čekat na svůj reprint. Její znovuobjevení na scéně jsem ještě přivítal s nadšením, s Wild Nacatlem tomu ale už bylo jinak. Jediný balíček, který pro Nacatla nabízel plné využití bylo samozřejmě zoo. A jelikož rozdíl mezi dvěma a třemi damage každé kolo je v magicu naprosto klíčový, ostatní weenie decky najednou neměly co nabídnout. Existovaly sice různé druhy fritek, goblinů, borosů, apod. ale pořád to byli slabší příbuzní svého dominantního bratra a většinou budili spíše lítost /ten kluk asi nemá na goyfy/ než strach a respekt. A bylo jasné, že i vydáním nových silných karet pro méněbarevné agresivní balíčky se situace zlepšit nemůže. Dokud bude existovat libovolná manabase díky dualům a fetchkám, tak musí kombinace Nacatl, Sword, Goyf a Blesk fungovat pořád nejlépe. A díky tomu jsme tudíž přišli o dualy a další tuny veselých karet a k našemu potěšení z rychlé oponentovi smrti musí zajišťovat převážně jednobarevné balíčky.
A zavzpomínáme-li na časy dávno minulé, tak nejlepšími jednobarevnými agrodecky byly vždy bílé koně a fritka. Samozřejmě byly i období, kde z vás Saromancy a Carnophage spolu s Hatredem udělaly fašírku ve třetím kole nebo kdy jste se už od prvního kola koukali na tři čuníky z Llanowarských hvozdů, ale to bylo spíše vývojem metagame a tyhle období nemívaly delšího trvání. I v dnešní době tomu není jinak a koně s fritkou svedly lítý boj o pozici nejsilnějšího agrodecku. Podívejme se na tabulku nejhranějších dvanácti decků z Amsterdamu :
| Deck | Počet | Procent |
| Scapeshift | 72 | 15,75 |
| Doran | 45 | 9,85 |
| Ad Nauseum | 41 | 8,97 |
| Pyr. Ascension | 38 | 8,32 |
| Faeries | 35 | 7,66 |
| Fritka | 34 | 7,44 |
| White Weenie | 23 | 5,03 |
| Dredge | 21 | 4,60 |
| Jund | 19 | 4,16 |
| Living End | 17 | 3,72 |
| Elves | 14 | 3,06 |
| Teachings Control | 13 | 2,84 |
V tabulce se nemá příliš cenu pivat, Time Spirala byla známa jako poslední výspa klasických kombodecků, takže spousta hráčů se nechala zlákat k nějaké smrtící kombinaci. Pokud jste si tedy na turnaj chtěli vzít agro, byla první otázka, kterou jste si kladli – které agro poráží nejvíce komb? Na výběr byly dva už výše zmíněné balíčky, upíři byli ještě příliš pomalí a monogreeny příliš bezbrané. Jak můžete z tabulky vyčíst, většina hráčů se rozhodla pro fritku. Ta je sice rychlejší než bílé koně, ale hatu ma výrazně méně a její matchup právě s bílými koněmi lépe ani nerozebírat. Už měsíc před Pro Tourem mi Míša Hebký básnil o síle monowhitu a o to větším překvapením pro mne byl výběr decku, se kterým vyrážela skoro většina českých účastníků do Pro Tourových bojů. Holt je vidět, že když příliš testujete s Petim Brožkem, tak se vám pak i špatná fritka může zdát dobrou. Z červených decků se nakonec do top 8 neprobojoval žádný, zatímco bílou zde vládli hned dva hráči – Kai Budde, vypadnuvší smolně ve čvrtfinále a pak celkový vítěz Paul Rietzl, který soupeře odstavoval rychleji, než jsem si zvládal cpát kotle a nakonec zvítězil s zcela impozantním skóre 9-0. Zde je jeho vítězným balíček z dílky Gabriela Nassifa :
| White Weenie | Paul Rietzl |
| Main Deck | Sideboard |
| 4 Arid Mesa 4 Flagstones of Trokair 1 Horizon Canopy 4 Marsh Flats 10 Plains 4 Ethersworn Canonist 4 Figure of Destiny 4 Knight of the White Orchid 2 Ranger of Eos 4 Steppe Lynx 4 Student of Warfare 4 Brave the Elements 4 Honor of the Pure 2 Mana Tithe 1 Path to Exile 4 Spectral Procession | 1 Angel’s Grace 3 Burrenton Forge-Tender 1 Celestial Purge 1 Lapse of Certainty 3 Path to Exile 4 Relic of Progenitus 2 Rule of Law |
White weenie nabízí velmi silnou sestavu jednomanových dropů. Tím nejlepším je bezesportu Steppe Lynx, který zde stále spolupracuje s osmi fetchkami a Flagstones of Trokair, které si sice dnes už nemůžete tak efektivně sami bořit, ale i tak se jedná o příjemné zpestření a neustálou hrozbu pro soupeře. O kousek horší je pak Figura, která zato vyniká ve zdlouhavějších partiích. 4/4 tělo dokáže zastavit velké množství pozemního smetí snad až na Goyfy a Dorany a její ultimátní abilita bývá pro soupeře až nepříjemně levná. Na Figuru nemusí soupeř hledat odpověď tak záhy jako na Lynxe, ale pokud nehraje kombo, tak ten čas určitě jednou přijde. Student of Warfare je z této trojice asi nejslabší. Slušně se jeví jeho průjezd za tři ve druhém kole, ale jeho ultimátní abilita postrádá to hlavní – létání. V šestém kole už útokem po zemi nikoho nedojmete. Na druhou stranu můžete ve studentovi vesele utápět přebytečnou manu, takže váš manaflood nebude až tak okatý. Knight of the White Orchid spolupracuje se všemi výše zmíněnými bytostmi, nejlépe pak ale se Steppe Lynxou. Spolu s Flagstony je to další karta, díky které může vaše kočka nečekaně vyrůst, takže ani v lategamu není radno Lynxe podceňovat. Knechtík je navíc ability first strikové, stejně jako student, takže v zapiklé situaci vám mohou pomoci držet bloky až do vítězného Brave the Elements. Dvoumanový slot pak doplňuje Ethersworn Canonist, což, pokud opět pohlédnete nahoru do tabulky balíčků, je naprosto nezbytný kousek, který navíc dokáže zastavit velkou část komb na dnešním formátu a umí pozlobit i klasické Cascadové balíčky. Brave the Elements, Honor of the Pure a Mana Tithe ho navíc dělají obtížněji odstranitelným, než by bylo pro většinu komb snesitelné a tak se z příjemného předkrmu stal velmi neoblíbený matchup. Poslední bytost je zde pak naopak spíše na mirror a na déle trvající matchupy. Ranger of Eos vám nepřináší pouze tu karetní výhodu, ale hlavně slušná těla, do pátého kola s Honor of the Pure narostlá přímo neskutečně. Většina mirrorů a vůbec všech matchupů, kde nestojíte proti kombu, funguje tak, že kdo zahraje více úspěšných Rangerů, uspěje i v celé partii. Po saidu si navíc můžete proti fritce/goblinům hledat ještě Burrentony a tam většinou stačí Ranger jeden, aby si soupeř znechuceně sbalil karty.
O tricích jsem už něco málo povídal, ale vyplatí se je ještě jednou připomenout. Honor of the Pure je lepší Anténa na vaše bytosti, za dvě many naprosto ultimátní, možná by nějaký reprint Bad Moonu který by působil jen na bytosti z jedné strany stolu nebyl od věci. Na Honor of the Pure vyhráváte mirorry a navíc se můžete s klidem popasovat s Dorany a Goyfy, kdežto na Finkse a Bloodbraidy už shlížíte z nadhledu. Nesmíte navíc zapomínat, že některé vaše bytosti mají first strike a tam už je každý plusový bodík u síly znát. Další kartou, která byla vydána speciálně pro tento balík je Brave the Elements. Jedná se vlastně o jednomanové rušení soupeřova zabíjení, velký oblož při hromadných blocích a samozřejmě o úplné uvolnění cesty při závěrečném útoku. To vše za pouhou jednu manu a pět korun k tomu. No není to krása? Navíc je potřeba dodat, že bytostí, které si chcete v balíčku chránit, je poměrně hodně –ať už canonisti nebo rostoucí bytosti až po nebohé spirity, které váš soupeř z takovou oblibou likviduje Maelstrom Pulsem. K tomu je třeba připočíst fakt, že za manu nemáte v balíčku pouze Brave, ale i Mana Tithe a Path to Exile, takže soupeř nikdy netuší, jakým způsobem si ho s tou jednou manou povidíte a dost často bude nucen hrát okolo těchto karet i když nebudete mít žádnou z nich na ruce. Odtaplá mana bohatě postačí. Tím jsem se dostal asi k nejlepšímu kouzlu balíčku, kterým je, jako už ostatně loni na standardu Spectral Procession. Na tomto turnaji ji trošku srážel vysoký počet kombodecků, ale do všech ostatním matchupů je procese opět nenahraditelná. Pokud jste viděli boje v top 8, tak si dokážete její sílu lehce představit. Tři tokeni vám umožní rozložit si útoky i bloky tak, aby vám damage race neutekl a už jedna anténa dělá z procese skutečnou zvrácenost.
Sideboardy monobarevných balíků většinou nemají tolik možností a proto ani ten Paulův nepřekypuje nějakými převapivými techy. Většina komb pracuje na tomto formátu s hrobem a tak bych se taky nestyděl zařadit čtyři Relicy, které navíc znepříjemňují život i soupeřovým goyfům a Knechtům. Krom toho, že spolupracují s hrobem, tak toho taky obvykle hrají více najednou, takže ke čtyřem canonistům se vyplatí přidat i dvě Rule of Law a také vás obvykle zabíjejí v jednom kole /Angel´s Grace/, v případě Ad Nauseum ještě k tomu červeným spellem /Burrenton/. Burrenton samozřejmě ve spolupráci s Rangerem naprosto rozkládá fritky a pomůže i proti Falloutu nebo Earthquaku. Na většinu potvorových balíčků je jasné doplnění Pathů na plný počet a Calestial Purge s Lapse of Certainty jsou takovými překvapeními navíc.
Na závěr je důležité si povšimnout, které karty z balíčku zanedlouho odrotují. Není jich totiž mnoho. Poměrně nevýrazné Flagstones of Trokair srazí lehce kvalitu Steppe Lynxů a soupeři už nebudou muset obcházet nepříjemný Mana Tithe, jinak ale balíček zůstává nebývale kompletní. Dá se tedy očekávát, že nebude špatný ani v následující sezóně, na druhou stranu, field se teď výrazně změní z komb na pomalejší balíčky s většími čuňaty a zvratovějšími kouzly, takže je otázka, jak si s tím znovuobrozená bílá barva poradí...
Nejhranějším agrobalíčkem v Amsterodamu byla fritka. Když pomineme různé kombo verze, Devastating Summons fritky a těžkotonážnější následníky All-in Redů, vyjde nám taková standartní verze, která nikoho nepřekvapí a své šance na úspěch má, alespoň si to myslel Katsuhiro Mori :
| Burn | Katsuhiro Mori |
| Main Deck | Sideboard |
| 2 Arid Mesa 18 Mountain 4 Teetering Peaks 2 Ball Lightning 4 Figure of Destiny 4 Goblin Guide 4 Keldon Marauders 2 Banefire 2 Brute Force 2 Burst Lightning 3 Flame Javelin 4 Lightning Bolt 4 Rift Bolt 2 Searing Blaze 3 Volcanic Fallout | 3 Combust 4 Demigod of Revenge 4 Relic of Progenitus 4 Thorn of Amethyst |
Jak je tomu již tradicí, burnu se v dnešní době bojí kde kdo a proto není potřeba hrát osm fetchek „na pročištění knihovny“, Morimu zde stačily pouhé dvě, průměr pak byl okolo čtyř kousků na balíček. Je sice pěkné pinknout si Searing Blaze v soupeřově kole, ale za ten život to nestojí. Mori si pro svůj balíček zvolil poměrně málo bytostí, ale vzhledem k oblibě Punishing Firů se není čemu divit. V lategame se už pak Spark Elementalové, Hellspark Elementalové i Ball Lightningy stávají mrtvými kartami, kdežto blesk se pořád neptá. Fritka má o jeden jednomanový kvalitní kousek méně a tak si musí vystačit pouze s Goblin Guidou a Figurou. O Goblin Guidě ani slovo, stále jí řadím mezi nejlepších pět nejlepších červených bytostí všech dob, když se na stůl podívá už v prvním kole, tak dá skoro vždy více damage než nejlepší blesk a ještě vám prozrazuje, jaká překvapení na vás soupeř chystá. Figura se už pak tolik do myšlenky balíčku nehodí a je zde výrazně horší než v bílých koních. Je to totiž jedinná bytost, kterou touží váš soupeř zabíjet a zatímco v předchozím připadě byl počet bytostí k zabíjení vs. Soupeřovi odpovědi výrazně ve váš prospěch, teď je tomu spíše naopak. Figura je tedy zde spíš taková návnada než regulérní zabiják. Pořád ale nějaké jednomanové dropy potřebujete a nic lepšího po stolech momentálně neběhá. Zato takový Keldon Marauder byla vždy moje oblíbená karta. Ve fritce potřebujete vždy nějaké karty, které jsou schopné dát více než ty klasické tři damage a tenhle pán to rozhodně umí. Jeho přednosti ale nejvíc vyniknou v bloku, kde vám obranu pomáhá držet celá dvě kola. Soupeř se většinou nebude chtít měnit s bytostí, která stejně za chvilku umře, takže menší havět zanechá doma a Goyfa si můžete napodruhé vesele chumpnout. Velká škoda, že z jeho přítomnosti na fieldu nebudeme mít radost moc dlouho. Ball Lightning je pak další kousek, který uděluje nadstandartní damage, do bloku ale již tak vhodný není. Jestli se ale nepotká se zdí, tak svých šest damage obvykle dá, ani v bloku se soupeři nebude chtít měnit bytosti, pokud tedy již není stav jeho životů povážlivě nachýlen.
Výběr blesků zvolil Katsuhiro poměrně pestře, i když je fakt že nenahraditelnými blesky každé fritky jsou právě pouze Lightning Bolty a Rift Bolty, které tu jsou také samozřejmě zastoupeny v plném počtu, další blesky už mají vždy nějakou slabinu, Flame Javelin je moc pomalý, Searing Blaze zase vyžaduje u soupeře bytost, Burst Lightning se zde většinou využívá jako Shock, ale občas z něj i tu Lava Axu uděláte. Vzhledem k počtu blesků do prvního kola bych se nebál hrát čtyři místo Banefirů, ale Mori se evidentně obával kontrolnějších balíčků a na ty je Banefire obzvláště vypečený. Na druhou stranu ho musíte hrát za nějakých šest man, takže v té době už dost hazardujete s nějakým soupeřovým Ultimátem. Ale na klasické Faerie do pohody. Na ty je ostatně výborný i maindeckový Fallout, což je zároveň další necounterovatelný blesk. Nakonec se na turnaji sice nehrálo tolik balíčků, které by Fallout vyloženě ničil, ale když jsem přemýšlel, jak bych na nový formát postavil fritku já, tak Fallouty v mainu byly pro mne taky nutností. Poslední nejmenovaná karta je spíše takový poloblesk, myšku stejně obvykle hrajete na bytost, která se už zahryzává soupeři do krku, ale je to překvapení i do bloku, kdy díky ní s Figurou sklidíte kdejakého Goyfa a Dorana. Do tohoto balíčku se mi nelíbí až tolik, jelikož 14 bytostí není opravdu mnoho, ale když jsem stavěl rychlejší verzi fritky se Spark a Hellspark Elementály, tak tam myška opravdu vynikala. Příští verze fritek ale budou určitě bez myšek, jelikož reprint této karty se ve Scares of Mirrodin opravdu očekávat nedá.
Said je stejně jako u bílých koní postaven velmi jednoduše. Na komba je zde Relic of Progenitus a Thorn of Amethyst, na bytosti pak Demigodi a Combusty. Demigodi jsou do této pomalejší verze perfektní, jelikož se soupeřem můžete hrát dlouho vyrovnanou partii a pak ho takto vzduchem ukončíte. Takže se díky tomu nedostáváte do tradičních problémů červených mágů, kteří soupeři spokojeně postřílí stůl a pak se diví, že nemají jak zabít samotného oponenta. Tady nejprve soupeři sklidíte stůl a pak ho rozjedete vzduchem.
Mnoho dalších agresivních balíčků nebylo na turnaji očekáváno, přesto zde zmíním ještě dva, které mně zaujaly asi nejvíc. Zatímco fritku a koně budeme na turnajích určitě potkávat i nadále, tak Goblini a Scapeshift Zoo byly jen krátkou epizodou.
| Goblins | Julien Nuijten |
| Main Deck | Sideboard |
| 4 Auntie’s Hovel 3 Graven Cairns 4 Grove of the Burnwillows 2 Lavaclaw Reaches 6 Mountain 4 Sulfurous Springs 4 Boartusk Liege 1 Boggart Ram-Gang 4 Earwig Squad 2 Ember Hauler 4 Goblin Chieftain 4 Goblin Guide 2 Mogg War Marshal 4 Simian Spirit Guide 4 Tattermunge Maniac 4 Warren Instigator 4 Punishing Fire | 1 Brute Force 4 Deathmark 1 Fodder Launch 3 Greater Gargadon 1 Terminate 4 Thorn of Amethyst 1 Thought Hemorrhage |
Goblini těží asi z posledního hratelného rituálu, který nám Wizardi kdy vydali a tím je Simian Spirit Guide. Přes Guidu máme v prvním kole Instigatora a pak už přiskakují jenom větší kousky. Navíc díky ní můžete už ve druhém kole znechutit hráče komb, protože balíček hraje hned čtyři Earwig Squady, kteří když přijdou ve druhém kole na stůl, tak by skoro ani nemuseli mít tu svou výhodu a i tak by soupeře mohli stihnout ušlapat. Balíček má tedy v podstatě dva módy – ten hyperrychlý, zahájený první kolo Instigatorem, který soupeře ukončuje ve třetím čtvrtém kole a ten kontrolní, který těží z osmi lordů a osvědčeného komba Grove of the Burnwillows a Punishing Firu. Problémem je akorát lehká nestabilita balíčku, ani ne ta barevně, jelikož tato kombinace obsahuje rance duallandů, ale občas chodí moc těl a někdy zase málo a i nádherná úvodní ruka se může pokazit jedním bleskem nebo Thoughtseizem.
Zatímco o goblinech se dá hovořit jako o příjemném překvapení, Scapeshift Zoo je již známým deckem, který byl k vidění i na minulém extendedu.
| Scapeshift Zoo | Clement Lesaege |
| Main Deck | Sideboard |
| 4 Arid Mesa 3 Flagstones of Trokair 2 Forest 4 Grove of the Burnwillows 2 Misty Rainforest 7 Mountain 3 Plains 4 Valakut, the Molten Pinnacle 1 Verdant Catacombs 4 Bloodbraid Elf 4 Knight of the Reliquary 4 Plated Geopede 4 Steppe Lynx 4 Manamorphose 4 Prismatic Omen 2 Punishing Fire 4 Scapeshift | 1 Bojuka Bog 4 Boom // Bust 4 Ethersworn Canonist 2 Punishing Fire 3 Relic of Progenitus 1 Sejiri Steppe |
Problém je, že na novém extendedu přišlo Zoo o už zmiňované duallandy a jejich náhrada není rozhodně jednoduchá. Abyste soupeře mohli ničit i Valakutem, musí být balíček plný hor, což zase krom Geopedy nevyhovuje žádným vašim bytostem. Tento problém je zde řešený Manamorphosou a Prismatic Omenem. Nejedná se tedy o žádnou Lynxu do prvního kola, spíše dvě do druhého, ale bez Scapeshiftu byste stejně s těmito bytostmi příliš neuspěli. Základ je tedy zahrát co nejrychlejší Scapeshift alespoň s dvěma bytostmi na stole anebo klasicky čekat, až svou roli splní Valakut a bránit se pomocí Punishing Firů a Knechtů. Když jsem o Goblinech tvrdil, že je to nestabilní balíček, tak zde to platí dvojnásob. Už na starém extendedu se mi balíček kazil nevídaným způsobem a zde je i přes třicet zemí možností ještě více. Bloodbraid tady v podstatě nemůže vycascadovat nic dobrého a oněch dvanáct užitečných bytostí by si soupeř měl zvládnout pohlídat. Said je ale kromě nezbytného ničení Grovů slušně vybaven na komba, takže Clement jich určitě pár potkal nebo je to takový Peti Brožek zaměřený na Scapeshift Zoo. Scapeshift Zoo bez Scapeshiftu ale už tak dobré nebude, takže na vyzkoušení jeho kvalit mnoho času nezbývá.
Jak je vidět, určitá variabilita na extendedu ještě existuje, ale vězte, že z velké většiny jí vytváří netradičně pojatý Time Spiral blok, takže bude určitě hůř. Pro dnešek se s vámi loučím a příště něco o kombech...
Melda
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
