Soutěžní článek: Report z GP Utrecht

 

Poslední květnový víkend jsem měl v kalendáři označen dost dlouho dopředu, protože největší a nejvyhypeovanější evropský Grand Prix jsem si nechtěl nechat ujít. Utrecht měl také výhodu, že jsem tu ještě nebyl, takže alespoň si prohlédnu nové město. Původně jsem zvažoval letadlo, ale nakonec se přidal k výpravě, kterou organizoval Tomáš Kuchta, protože tím pádem jsem nemusel nic řešit. Společně s námi jel ještě Lukáš Dušek a Jarda Bouček.
 

Vzhledem k tomu, že Modern Masters vyšlo týden před GP a na MTGO se objevilo dokonce jen den předem, bylo mi jasné, že má příprava nebude ideální. Release draft za 900 mi přišel jako úděsná value, takže jediná možnost, jak si před GP zahrát, by byla vygenerovat a naproxovat si sealed deck a přemluvit bráchu, ať si se mnou zahraje, ale k tomu bych se možná dokopal před patnácti lety, teď už nebyla šance. Tak jsem si alespoň vytiskl spoiler a těšil se, jak si v neděli prohlédnu město.
 

Vyrazili jsme už ve čtvrtek, abychom pátek zasvětili triálům. Tedy Tomáš původně plánoval i čtvrteční noční, ale to mi přišlo jako utopie (a taky, že jo). Ubytování jsme měli v super chaloupce na holandském venkově, bohužel do Utrechtu to bylo tak 20 kilometrů.
 

Ve čtvrtek jsme si tedy pinkli mega-swiss trial na pět kol. A těšili jsme se na foilové Goyfy. Tedy přesněji, ostatní se těšili, já byl realista. Poté, co jsem dostal do ruky sealed, co budu hrát, jsem byl celkem zděšen. Ani ne tak tím, že cenu v mém poolu měli jen Fulminator Mage a Remand, ale spíš tím, že jsem vůbec netušil, jak to poskládat. Bomby jsem měl v červené (Niv-Mizzet a Comet Storm), ale to bylo přes dvě many a jinak byla červená zoufalá. Navíc jsem si nějak myslel, že Eldrazi Spawn dávají barevnou manu a dá se jimi fixovat, takže jsem splácal zoufalou pětibarvu, kde některé karty vůbec nedávaly smysl a děsil se, co budu předvádět v samotné hře, když už stavění byla katastrofa. V zápasech jsem pochopil, že Narcolepsy bude problém (snad třikrát se mi povedlo, že se potvora buď ani netapla nebo najednou odtapla) a dopadl jsem po zásluze 0-3 (tedy technicky vzato jsem skončil 2-3, ale dvakrát mi nedorazil soupeř). Ostatním se nevedlo o moc lépe. Celkem brzo také organizátoům došly Modern Masters boostery přidělené na tento den, takže jsme se rozhodli, že bude nejlepší vrátit se do chaloupky a zapnout MODO.
 

Bohužel jsem si nevzal počítač, takže jsem jen radil (stylem já bych bral toto, takže proto bys měl vzít to druhý) a sledoval, jak Jarda a Lukáš dostávají čoud (ze 4 draftů ani jednou finále), a pak už byl čas spát.
 

Samotné GP čítalo přes 3600 a lidí a bylo rozděleno v prvním dni na 3 podturnaje. Fakt maso – naštěstí hala byla super – velká a pěkná – a také si Wizardi odpustili experimenty s novým softwarem jako v Paříži, takže to odsýpalo relativně svižně.
 

Foilový Goyf se opět nekonal, z karet s nějakou cenou jsem dostal Emrakula a Daybreak Coronet, což zase ale na limited není zrovna oheň. Oproti včerejšku byla konstrukce naštěstí celkem jednoduchá – pětibarva se přímo nabízela, a tak můj main deck dával smysl. Tedy samozřejmě až na chyby, kdy jsem nezařadil druhého Dragonsoul Knight, minul Sylvan Bounty a špatně spočítal barvu zemí. Na druhou stranu jsem například správně nehrál Swans of Bryn Argoll, z předchozího dne jsem pochopil, že by to byl Ancestral na soupeře, což není zrovna terno. Ale byl jsem celkem spokojený. Posuďte sami:
 

 

Prostě celkem pěkný control s hromadou zabíjení, dvěma vrátkama, slušnýma finisherama a bombou v podobě All Suns’ Dawn.

1.kolo jsem měl bye, takže jsem se trošku rozehrál proti Lukášovi, kdy jeho RB aggro moc šancí nemělo. Bohužel už nemám poznámky, takže vypíchnu jen pro mne důležité okamžiky.
 

2. kolo 1. hru měl soupeř s BW kontolníma spiritama manové problémy, ale bohužel můj úvodní útok vzduchem dokázal zastavit a zemi se mu podařilo zapikovat pomocí Reassembling Skeleton. Jako obvykle jsem za hru nasekal docela kvantum chyb – ze začátku jsem měl být asi agresivnější, ale hlavně, když měl 5 životů, já měl na stole 5/5 Matca Rioters a Nameless Inversion v ruce, a on Skeleton a Scuttling Death, tak jsem Inverzi nezahrál v jeho, ale čekal až na svoje. Takže jsem ho sjel na jeden život, soupeř hru stabilizoval a já čekal na Tribal Flames marně. Kdežto na druhé straně se objevil Mortarpod s Pillory of the Sleepless a ti mě upižlali. 2. hru jsem vtipně nenasideoval Celestial Purge a Terashi’s Grasp, takže se brzy objeví opět kombo Mortarpod s kostivcem. Já díky tokenům z Bestial Menace jsem ale aggro a za pomoci Sylvan Bounty to stihnu dřív než mě soupeř dostřílí. A třetí hru už nemělo smysl začínat.
 

Takže začínám remízou, což je dost zlé, hraju to vlažně, což je standard, ale dobrou zprávou je, že už mě ty moje chyby ani nerozhazují, že náladu mám dobrou, protože se mi podařilo vsugerovat, že mi vlastně o nic nejde, že si to jen užívám.
 

Další kolo jsem vyhrál, bohužel další zaškobrtnutí mě čeká hned v následujícím kole. To vyfasuji mirror, takže ze začátku se akcelerujeme, pak dá prvního Ulamog’s Crushera, toho vyřeším, takže dá druhého, toho také vyřeším, soupeř reaguje třetím, toho už musím řešit za pomoci All Suns’ Dawn, ale pořád se cítím v pohodě, pak dá Vengeful Rebirth, takže by mě čekal čtvrtý, ale to by mi nevadilo, protože ho stihnu zabít Dragonsoul Knightem dřív, než on mě. Soupeř mi ale ukáže Comet Storm za fakt hodně, takže jsem to nestihl. Otázkou je, jestli jsem měl zkusit sideovat do aggro varianty, ale stejně jsem ji neměl připravenou, takže to byla jen teoretická možnost. Druhou hru se opět akcelerujeme. Pak dá oponent Creackwood Liege a já mám na ruce vtipně jen Arrest a Narcolepsy, zbývají mi jen 2 kola na to, abych si lízl Savage Twister (All is Dust jsem dal ven), což se samozřejmě nestane. Soupeř byl ale milý holandský postarší týpek a po hře jsem si s ním výborně pokecal, takže mě ta prohra ani nemrzela – jsem tady jen pro zábavu, ne?
 

Jdu si tedy zvednout náladu do brečícího koutku, kde si Jarda stěžuje, jak jeho imba balík potkal ještě víc imba balíky, jaká je to smůla, že zrovna proti němu musí hrát soupeř Karna. Tom je 4:0, to mě nepřekvapuje, sice to asi neposkládal nejlíp, ale stačí to. A Lukáš 3:1, což taky jde.
 

V dalším kole se mi povedne vtipný miscklick, kdy si vytvořím tokeny z Bestial Menace (dokonce jsem si je speciálně na tu kartu sehnal), ale zaútočím omylem 1/1 místo 2/2. Nějak se to ve světle lesklo a já to pořádně neviděl. Málem mě to stojí hru, ale zachrání mě dva topdecky. Jinak se ale překvapuju, že mám pocit, že hraju celkem dobře, po kole si dám ještě sushi, což mi opravdu bodne, a tak se těším do dalších kol.
 

V kole následujícím mě čeká také zajímavá situace, hra vypadá pod kontrolou, ale začínám si lízat plno zemí, takže to už úplně růžové není. Sice mám ještě nějaké zabíjení, ale soupeř nemá nic zajímavého. Pak dá Spellskite a dostáváme se do stavu, kdy už jeho potvory musím pomalu řešit. Zvláštní ale je, že vůbec nepoužívá redirekci od Spellskite. Sice jsem měl vždy ještě jedno zabíjení v zásobě, ale stejně. Taktéž seslal Plaxcaster Frogling, ale jeho graft vůbec nepoužíval. Přitom, kdyby si dal counter na Spellskite (teď už nevím, jestli je seslal až po Froglingovi, ale rozhodně další nepříjemné potvory po něm sesílal), tak mohl redirektovat zabíjení a pak jí dát shroud, takže by mě úplně zesměšnil. Konečně si ale líznu All Suns’ Dawn, všechno zabíjení zrecykluju, vyčistím mu stůl a pak ho zabiju. Po hře se mě ještě Jarda, který to sledoval, ptá, proč jsem něco nezabíjel Sunlancem, ale nejdřív použil Tribal Flames na Spellskite, když soupeř vypadal, že neví, co ta Spellskite umí, ale já oponoval, že automaticky předpokládám, že přece není retard a že ji tam musel dát z jiného důvodu, než, že je to 0/4 zeď, co stojí 5 kilo. No, nevím, možná má představa, že není možný hrát hůř než já, není úplně realistická a jsou experti, co to dokážou.
 

Další kolo jde soupeř do 2, takže vlastně vedu 1-0 a následující hru se mi podaří protlačit útok 5/5 letadlem, i když má na sobě Narcolepsy. Ó, jak jsem rafinovaný, to jsem se překonal, možná bych měl zapracovat i na této stránce a ne si třeba automaticky odepisovat životy z Pillory of the Sleepless, přitom ostatní se chlubí, jak jim to mělo sebrat za hru 5 životů a nic se nestalo. Ale zpět, tu hru jsem sice prohrál, ale zápas se mi prohrát nepodařilo.
 

V brečícím koutku je opět Jarda, který už dropnul, zase si stěžoval, jak to měli ostatní broken, ale dokonce i přiznal, že poslední zápas proti affinitě hrál hodně středně. Takže jistý posun v jeho uvažování tu nastal.
 

Další kolo mi soupeř předá jen 39 karet, chybějící karta byl prý Arrest, který už asi poslední 3 zápasy neviděl. A druhou hru nic moc nepředvedl, takže jsem zase v tom svém oblíbeném stavu – win and in. Teda v mém případě spíš lose and out, jen loni ve Strassburgu se to podělalo a já omylem vyhrál.
 

Lukáš přijde se story, jak mu soupeř vzdá úplně vyhranou hru, prostě sbalil karty a že teda jako půjdou na další a Lukáš na to, že on vzdát nechtěl. No, když jsem ho sledoval poslední kolo, tak jsme se s Jardou shodli, že vypadá hodně shady, takže bych se tomu ani nedivil, že dokázal oponenta nějak vmanipulovat do toho stavu.
 

Poslední zápas je v mém případě bohužel klasika – mulligan do čtyř jsem nerozdýchal. Druhou hru mám třetí kolo Alloy Myr a soupeř si zavolá rozhodčího, pořádně si přečte kartu, co má na ruce, a že prý, jestli to na Alloy Myrovi je activated ability. Rozhodčí je jako na potvoru Zelenáč, takže otráveně vysvětlí, že dvojtečka značí activated ability, pak přidá: “Nazdar, Aldo.”, já protočím oči v sloup, protože vím, že mě čeká Arrest a tedy ty dvě zabíjení na ruce, na které tím pádem nebudu mít správnou manu, nesešlu a že hra nevypadá dobře. Soupeř se omluví, že je nějaký nervózní, odhodlá se k tomu Arrestu a já si do konce hry už lížu jen země a navíc té barvy, co už mám na stole. No, paráda, líp to skončit nemohlo.
 

Takže jdu fandit alespoň Tomovi a Lukášovi, kteří také hrají o druhý den (a mám s nimi split). U Lukáše mi Jarda oznamuje, že soupeř je retard, že už mohlo být dávno po hře, ale že dává Důšovi šanci na výhru. Bohužel to nestačilo, takže se přesuneme k Tomášovi. Tam se hra dostane do nastavených kol, takže jsem zvědavý, jestli se dohodnou, ale Tomův soupeř o vzdání nechce ani slyšet, takže je to jen na Tomovi, jestli ho pustí dál nebo ne, a nakonec se rozhodne pro remízu.
 

Poslední kolo bylo takové malé Waterloo, ostatní byli zvyklí, že jim ty hry o druhé dny vycházejí, takže byli nepříjemně překvapeni, ale pro mne to byl očekávaný výsledek.
 

V neděli jsem si chtěl dát nějaký draft, prohlédnout si město a vyhrát něco v constructed 8-manech. Začal jsem tedy draftem za 25 euro a byla to naprostá katastrofa. Napravo ode mne seděl Tomáš Kuchta, takže mi bylo jasný, že přes něj nic neprojde, to jsem opravdu nevychytal. Můj plán byl jít natvrdo do BR-Bloodthirstu a postavit to jako hyper aggro + samozřejmě něco nasvačit. Otevřu si Wolfbriara, Tomáš vedle, že se mu to zaplatilo, pošle mi Electrolyze, kterou já debil nevezmu, abych měl alespoň nějaký peníze, Tom je samozřejmě ze začátku taky BR, no prostě všechno špatně. Pak naotvírám ještě další crap, nic cenného kolem nejde, takže už beru i Vines of Vastwood, což byla nakonec má nejdražší karta. První kolo samozřejmě pokaždé mulligenuju, jednou mám color screw, podruhé mana flood, takže jsem mega-nasranej, zařeknu se, že s MM končím a jdu do města.
 

Sice poprchává, ale Utrecht je fakt pěkný, takže když se vrátím na sajtu, tak mám náladu mnohem lepší a  poruším své rozhodnutí a dám si další draft. Otevřu Sunforger, takže chci být RW, ale do toho nic moc nechodí. Všimnu si ale, že modrá je otevřená, takže naberu na poslední picky i nějaká letadla. Pořád doufám v to RW, ale ani zleva nic nechodí. Po druhém boosteru pořád nevím, co budu hrát a taky nemám nic cenného, snad jen foilovou karoo zemi. Třetí booster to ale jakž takž zachrání, otevřu sice prd jak na hru tak na peníze, ale sváčnutá foilová Darksteel Citadel a Eye of Ugin alespoň ten draft finančně vylepší. Doberu nějaké modré karty a při stavění zjistím, že mi vyšla celkem pěkná UW kombinace – samá letadla, nějaký equipment (hlavně na 1/1 doublestrike se hodil), vracení, až jsem byl sám překvapen, že i to, co není vyloženě předpřipravené od Wizardů, může být použitelné. První zápas vyhraju, ale druhý bohužel z vyhrané pozice totálně odevzdám.
 

Včera jsem hrál rozhodně líp, ale teď už se nedokážu soustředit, takže se rozhodnu s drafty skončit, a přejít na constructed 8-many za 5 euro. Vezmu si modern Infect, že by to nemuselo být tak těžký hrát, ale dále se mi nedaří. Nejdřív prohraji s Jundem, takže se zapíšu na další, tam dostanu Merfolky, co mi dvakrát ukážou ideálku (a to stačilo i s tím, že soupeř nějak zapomínal dávat countery na Vial), a tak pochopím, že pro dnešek toho už bylo dost. Jarda s Lukášem se domluvili ještě s Kubou Vojtou a masili team-trio, bohužel prohráli v posledním kole, což jim vyneslo dohromady za 4:1 jen 10 MM boosterů.
 

Už jsme chtěli odjet, Jarda hlásil, že má v pondělí pohovor, že musí být brzo doma, když to přišlo. Co? No, Tomáš dostal nápad, draft stojí 20 euro, potřebuje něco odehrát, aby dostal 20 bodů (což byly dva boostery Draků), tak si prostě dá jeden svačící draft, kdy jen nabere karty a pak pojedeme. Bylo celkem sranda sledovat ty picky, kdy přemýšlel jakou má co cenu, jestli vzít foil nebo ne. Hned jak to uviděl Jarda, tak mu to přišlo jako geniální nápad, takže s Lukášem udělali to stejný. A když Tomáš dodraftoval a zjistil, že ti dva ještě draftují, tak se hned zapsal na další a takto se střídali až do té doby než organizátor oznámil, že je konec. Díky bohu, protože jinak by tam svačili snad ještě do dalšího dne, až by jim a všem, co by jim byli ochotni půjčit, došly prachy. Já se tady tohoto gamblerství nezůčastnil, bylo mi jasný, že na to, abych nabral alespoň karty v ceně draftu, nemám prostě skill. Po čtvrtém Sunforgeru jsem opravdu netoužil a že bych si otevřel Goyfa, to byla čistá utopie.
 

Takže o dvě hodiny později konečně vyrážíme, v Brně ještě dostal Lukáš šílený nápad, že zavezeme Tomáše přímo domů, což díky uzavírkám znamenalo, že se nám cesta prodloužila o hodinu a půl. Alespoň víme, že příště takovou chybu neuděláme.
 

A tím jsme se dostali k zhodnocení. Grand Prix stálo za to, edice je na hraní zábavná, velkou výhodou je, že pokud by se člověk připravil, získá poměrně velký edge. Třeba v prvním sealedu jsme všichni udělali nějaké evidentní hrubky (jeden expert z nás čtyř například nezařadil Dismember, a tak bych mohl pokračovat). Druhý už byl mnohem lepší a v dalších by to se to určitě ještě zlepšilo. Totéž ve hře, člověk si rychle zvykne na možné triky a každou další hru s novou edicí hraje líp a líp. Navíc zde bylo opravdu hodně casual hráčů, takže i kdybyste byli tak špatní jako já, stále budete ještě nadprůměrní. A poté, co převzali Gpčka normální organizátoři je také pořád co dělat a člověk nemá pocit, že vyhazuje prachy. Například teď jsem si ani nestihl vystát frontu na podpis nebo se pořádně podívat na nabídku prodejců (a některé dvojkové karty měli za zajímavé ceny).
 

Nevýhodou MM bylo, že je to poměrně drahá záležitost a value v boosterech je hodně nerovnoměrná. Není až tak nereálné dát si tři drafty, zjistit, že jste o dva litry chudší a v kartách jste získali úplné kulové. Vlastně když to sečtu, tak my 4 jsme si dohromady otevřeli 0 goyfů, 0 klik, 0 opálů, prostě 0 těch nejdražších karet, a to jsme toho otevřeli fakt hodně a s sebou měli Kuchtíka, který otvírá výrazně nadprůměrně (což se taky potvrdilo, černého Petra jsem obdržel já s Jardou). Dalším problémem je, že tempo vydávání nových edic je poslední dobou úplně šílené, takže si odehraju GP v MM a na edici můžu zapomenout, protože už v ní nebude vůbec žádný relevantní turnaj a musím testit něco jiného.
 

Rozhodně se ale těším na další MM2017 GP za dva roky, pokud do té doby neragequitnu, tak se určitě zúčastním.