Články
Experiment Jedna
Experiment Jedna |
Uncharted Realms |
Kelly Digges |
20. 2. 2013 |
Vchod do laboratoře představovala jen nenápadná dvířka ve vlhké, mechem pokryté zdi. Liana dvakrát zabloudila a musela se vracet, než je našla. Když na ně zaklepala, dvířka se se skřípotem otevřela. "Dobrý den," zavolala. Znovu překontrolovala adresu, navzdory zatuchlému vzduchu se zhluboka nadechla, a vešla. Když se její oči přizpůsobily temnotě, zjistila, že místnost není úplně ve tmě, ale je slabě osvětlená zelenými bioluminiscenčními koulemi visícími ze stropu. Její kroky po kamenné podlaze se dunivě rozléhaly. Z hloubi laboratoře se ozvalo bzučení "Dobrý den," ozvala se znovu. "Jmenuji se Liana. Jsem nová učednice mistra Ozbolta. Je tady?" Bzučení ustalo. "Liana," ozval se z vedlejší místnosti chraplavý hlas. "Jak půvabné jméno." Liana se zamračila, ale nakonec řekla, "Děkuji." "Ozbolt, na druhou stranu," ozval se hlas. "To je trochu divné jméno. Téměř nepříjemné, nemyslíte?" Do místnosti vstoupil drobný, neupravený mužík, člověk - soudě podle vzhledu, a utíral si ruce do houbovitého hadru. "Říkejte mi Florin," dodal, usmívaje se pod impozantním obočím, a náhle jako by z jeho hlasu vymizela dřívější hrozba. "Mé křestní a celkově příjemnější jméno." Florin zamrkal a rozhlédl se. "U všech bohů, omlouvám se. Je to tu příšerné." Dotkl se kousku mechem obrostlé zdi, a koule visící u stropu se začaly projasňovat, a jejich světlo sílilo, až zbělalo do téměř slunečního svitu. |
 |
"Ráda vás poznávám, mistře Florine," řekla. "Mistře," odfrkl. "No, když na tom trváte…“ Byl to starší muž, asi stejného stáří jako by byl její otec, kdyby žil, s řídnoucími vlasy a neoholenou bradou. Pro Simického biomancera bylo přirozené stárnutí téměř výstřednost, ačkoli, kdyby byl býval shrbený, nebo kulhal, bylo by to ještě absurdnější. "Hádám, že moc učedníků nemíváte," promluvila Liana. "Téměř žádné," odpověděl. "Nemohu říci, že by o mě byl velký zájem, a ani mluvčí gildy si toho o mě moc nemyslí," pronesl opovržlivě. "Předpokládám, že vy jste ke mně byla poslána za trest." "Vůbec ne," namítla. "Řekla jsem jim, že se zajímám spíše o filozofický význam výzkumu slučitelnosti, než o nějaký konkrétní projekt, a mistr Murat navrhl vaše jméno." "Filozofie," pronesl, a v očích mu zasvítily jiskřičky. "To ovšem naprosto mění situaci. Řekněte mi o tom víc." "Moc, kterou máme nad životem, je ohromující," začala. "A naší zodpovědností využít ji k něčemu víc, než jen k tvorbě biologických kuriozit. Můžeme tvořit věci, jako je třeba to vaše osvětlení tady, které lidem ulehčí život, můžeme vyvíjet léky lepší než jakékoli současné. Můžeme zlepšit život ve městě, každému." "Aha," řekl. "To jsou nebezpečné nápady. Zkřížit dvě zvířata a čekat na výsledek je mnohem jednodušší. Taky mnohem bezpečnější. A přináší to ocenění a publicitu. A dotace na výzkum." |
 |
Široce se usmál. "Ale když tu nejste z těchto důvodů - když vám jde o filozofii a ne o kariéru - pak možná, jen možná, budete moci změnit svět." "V tom případě," řekla. "Jsem přesně tam, kde bych měla být." |
| Kryse chyběl kus levé přední nožičky, ale nijak ji to neomezovalo v pohybu. Nakonec se Lianě podařilo ji rukou v rukavici chytit, a vytáhnout ji z kotce. Jejího pištění si nevšímala. "Subjekt 23 je připraven," oznámila. Subjekt 23 nakrčil vousky a zaprskal na ni. "Zahajte pokus," řekl Florin. Liana ponořila tampón do lahvičky se slizem, a opatrně jej nanesla na pahýlek nožičky. Přidržela krysu tak, aby Florin mohl přes slizem pokrytý pahýlek zavázat obvaz, a pak ji vypustila do samostatného kotce. Nebyla to těžká práce, ale bylo to trochu stresující. Nikdy se mistra Florina nezeptala, kde přišel k tolika zraněným krysám, ale předpokládala, že to má co do činění s tím Izzetským laborantem, co se u nich stavoval každý týden, nebo ob týden. |
 |
"To byla poslední z dnešní skupiny," řekla, zatímco se snažila stáhnout rukavice. "Výborně!" řekl Florin. "Myslím, že jsme s tím na dobré cestě." Liana kývla, a konečně si stáhla rukavice. "To" byla inovativní metoda náhrady končetin. Už slyšela o pokusech nahrazovat ztracené končetiny, některé z nich byly dokonce úspěšné, ale tohle bylo jiné. Používali mimetický sliz, který dokázal přečíst a napodobit genetickou strukturu subjektu, a nakonec znovuvytvořit ztracenou končetinu. Napadlo ji, že je to až nebezpečně blízko zakázané technologii cytoplastů, ale mistr Florin ji ujistil, že samotný mimetický sliz ničím nepřispívá ani nic nepřenáší. To ji zbavilo obav a umožnilo pokračovat ve výzkumu. Až dosud většinou pracovali pouze se zašpiněnými krysami, a jen málo z nich zemřelo na komplikace. Jedné z nich, pravda, vyrostlo křídlo; tu si nechali pro další výzkum, ačkoli bylo téměř jasné, že i tady bude nejspíš důvodem znečištění. Mistr Florin si stáhl rukavice, umyl si ruce v umyvadle, a pokynul Lianě do vedlejší místnosti. Věděla, co bude následovat. Už po pár dnech své kariéry učedníka se Liana zeptala svého mistra na jeho zvyk vést filozofické debaty ihned poté, co dokončili praktické experimenty. "Samozřejmě," odpověděl jí. "Potíž z filozofií je v tom, že se snadno dostane příliš do abstraktní roviny. Takže je lepší si nejdřív pořádně ušpinit ruce, abyste nezapomněla, že někdo vaše nápady také musí uvést v život." "Proč děláme to, co děláme?" zeptal se tentokrát. Nadechla se. Už se naučila, že nepromyšlená odpověď na otázku by mohla neproduktivně zavést debatu jinam, nebo hůř, mohlo by to pro ni skončit domácím úkolem. Naproti tomu, úmyslně neznalá odpověď dokázala divy, co se týče bližšího objasnění otázky. "Výnos pochopení jasně praví-" "Pche," odfrkl Florin a mávl zamítavě rukou. "Odpověď První mluvčí znám. Chci slyšet tu vaší." Takže osobní filozofie. To bude mnohem zajímavější. "Jsem toho názoru, že Simic, jako gilda, by měl porozumět přírodě a ochraňovat ji," řekla. "Vy i já víme více než dobře, že příroda zahrnuje i vnímající bytosti." "Velmi dobře," odpověděl. "Ale co přesně znamená eticky ochraňovat vnímající život? Žraloci a krokodýli nemají žádné životní plány; ovšem o lidech to přece neplatí." Liana svraštila čelo. "To je pravda. Potom tedy… Myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je snažit se ulehčit jim jejich život, dát jim šanci žít lépe, kvalitněji. S lidmi si nemůžeme hrát jako se zvířaty." "Nemůžeme si hrát s jinými lidmi," opravil ji Florin. Zhluboka se nadechl, což byla vždy známka toho, že začne dlouhý příběh. "Znal jsem jednu velice chytrou Izzetskou ženu, byla chemág. Měla tucet geniálních nápadů, ale realizace každého z nich by ji zabrala celý život. Samozřejmě si nemohla jen tak jeden vybrat, takže místo toho si postavila… no, ona to nazvala 'neurální časourychlovač'. Typické. "Postavit jej jí trvalo roky, a když byl konečně zprovozněný, trvala na tom, že jej vyzkouší na sobě. Nebylo to v nějakém náhlém záchvatu morálky; Izzeťané jinak testují všechno na těch nešťastných goblinech. Bylo to proto, že ona sama se o urychlení zajímala nejvíc, a nemohla se dočkat, až to vyzkouší. |
 |
"Za několik hodin byla mrtvá. Její mozek byl spálený na popel. Ale během doby pokusu si psala zápisky, vydatné zápisky svých zrychlených myšlenek. Našli u ní nákresy revolučních pohonných systémů, rozsáhlé statě o experimentálních teoriích, a detailní plány mnoha zařízení, jejichž účel se dodnes snaží pochopit celá Izzetská liga. Za jedno odpoledne dokázala vykonat akademickou práci za několik lidských životů. "Ptám se vás na toto: udělala správnou věc?" Při myšlence na zmaření celého života v tak krátké době se Liana otřásla. Ale ty výhody… "Neobviňovala bych nikoho, kdo by to odmítl udělat," řekla Liana. "Ale ano, myslím, že udělala správnou věc." "Výborně," souhlasil Florin. "Jsem téhož názoru. Ale myslím si, že její úspěch nebyl takový, jak si jej původně představovala. To je poučení z toho příběhu: když chcete zlepšit svět, začněte se zlepšením sebe sama. A když to uděláte, můžete se změnit takovým způsobem, že by to vaše předchozí já překvapilo. Nebo i zneklidnilo." Naklonil se ve svém křesle směrem k ní, a v ten okamžik v jeho očích spatřila něco cizího a děsivého. "Jste na to připravena?" "Já… asi ano," vypravila ze sebe Liana. "Skvěle!" zahřímal, a uplynul jen maličký okamžik, a zase to byl jen neškodný, výstředný starý mužík. "Myslím, že to by pro dnešek stačilo. Nejspíš budete chtít strávit odpoledne se svým přítelem Jovanem." "Proč… proč si myslíte, že ho uvidím?" Mistr Florin obrátil oči v sloup. "Biomantské schopnosti," řekl zasvěceně, a zamával tajemně prsty. "To, a vaše chování k němu v poslední době." Liana zrudla. "To je to tak vidět?" Mistr jen znovu obrátil oči v sloup, a žertovně ji vyhnal z laboratoře. |
 |
Příští den začala slizem ošetřená končetina subjektu 23 růst. Za týden už krysa cupitala na čtyřech nožičkách - třech normálních, a jedné rosolovité. Když to Liana předvedla Florinovi, usmál se tak široce, jako nikdy předtím. "V tom případě," pronesl, "myslím, že jsme konečně připraveni začít." |
| Jeho záhadné oznámení bylo ovšem poněkud ukvapené. Testování a ladění trvalo ještě několik dní, než byl mistr Florin spokojen, a mohli tak přikročit k tomu, co nazýval "Experiment Jedna". A i tak, dal ještě Lianě pár dní volna, aby mohl patřičně připravit laboratoř. Vrátila se za šedivého a deštivého rána, její plášť ji jen stěží chránil před vlhkostí a chladem. Uvnitř to vypadalo podobně jako v její první den: tma, vlhko, a nikde nikdo. Pověsila svůj promáčený plášť u dveří. "Mistře Florine?" zavolala. V místnosti vzorků bylo rozsvíceno. Laboratoř vypadala přesně jako v den, kdy sem poprvé přišla, ale tentokrát se nemohla zbavit pocitu, že se stalo něco hrozného. Vyrazila směrem ke světlu. Místnost vypadala skoro stejně, jako když ji před pár dny opustila: řady klecí, stoly s náčiním, a několik kádí se slizem, ve kterém rostly orgány k nahrazení. Najednou se sliz v jedné kádi… pohnul. Podlaha byla hladká, jakoby něčím pokrytá, a tak, když zamířila ke kádím, musela našlapovat opatrně. Nakoukla přes okraj kádě dovnitř, připravená ucuknout zpátky, kdyby se sliz opět pohnul. V tom slizu byly tvary, a barvy, nečistoty, které by tam neměly být. Načervenalý obláček, temnější vřetenovitý tvar… Žebra. Lidská žebra Pak se najednou sliz hnul, nahoru, a až odporně rychle. Hodila sebou dozadu na šlemem pokrytou podlahu, a z kádě začal vyrůstat temný tvar. "Florine!" vykřikla. "Jste tady?" Tvar otevřel oči, a Liana náhle pochopila. Mistr Florin tu byl, nebo spíše tu bylo to, co se z něho stalo. Sliz si zkopíroval tvar jeho těla, stejně, jako si předtím vytvořil tvar chybějících krysích nožiček. Vytvořil obrys jeho hlavy, rosolovité, holé, a dvě průhledné ruce držely tělo nad propletenou hromadou slizu. Skrz jeho průhlednou kůži mohla spatřit kosti a prolínající síť orgánů. Ale ta tvář… ta tvář byla nepochybně jeho, a jeho oči byly jasné jako vždycky. |
 |
"Zdravím vás, Liano," řekla ta věc, co bývala Florinem Ozboltem. Hlas měla stále chraplavý. Liana se začala plazit zpátky, na sušší místo, a ve dveřích se namáhavě postavila na nohy. "Co jste to udělal?" "To, co jsem dělal pořád," řekla ta slizovitá věc. "Vylepšil jsem sám sebe." "Vylepšil? Jak je tohle lepší?" Zasmál se, a ten známý zvuk zněl z těch slizovitých úst strašlivě. "Teď mohu lépe myslet," řekl. Mé žlázy jsou pryč. Mohu se živit zbytky z podlahy, zatímco se po ní plazím. Jen na to pomyslete! Už žádný hlad, žádný adrenalin, chtíč, strach, prostě nic." Věc se pomalu přibližovala, oči upřené na Lianu, a chapadla pod ní se jen kmitala. "Teď už vidím, že mé pokusy byly chybné. Snažil jsem se nahradit ztracené orgány, ale teď vidím, že skutečným problémem je slabost našich orgánů, včetně mozku. Hlavně mozku." "To je nechutné," vyhrkla. "Potřebujete pomoc. Promluvím k Radě. Vyléčí vás." "Já jsem vyléčený!" vykřikl. "Jak jsem vám říkal, má drahá. Vylepšit svět znamená vylepšit nejdřív sebe, a když se vylepšíte, změny vás mohou překvapit…“ "Nebo i zneklidnit," dodala, a zachvěla se. "Chtěla jste zlepšit život," pokračoval. "Nikdy jsem nezpochybnil vaše odhodlání. Pojďte, má drahá. Vstupte do kádě. Přetvořte se, a společně přetvoříme tento nemocný svět." Pohnul se kupředu, směrem k ní. Otočila se a klopýtala pryč ztemnělou laboratoří, okolo svého stále mokrého pláště, ven ze dveří, ven na ulici, bez ohledu na vytrvalý déšť. A neodvážila se ohlédnout. |
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
