Tato hra vypadá skutečně hodně pěkně. Děkuji za recenzi!
0 hlasů
Thomas Pizzini naposledy zkontroloval svůj obraz v zrcadle. Dnešek nebyl vhodný den pro dělání chyb, nebyl vhodný pro jakýkoliv přešlap ani sebemenší nedokonalost. Dnešek je začátek cesty – cesty, po které se dlouho toužil vydat. Když si proto všiml povoleného uzlu na kravatě, zpražil sám sebe nespokojeným pohledem. Nedokázal by spočítat, kolikrát už jej dnes opravoval. Ruce se mu však třásly tak moc, že další pokus by jej dozajisté nespasil. Hlavou se mu koneckonců nehonilo nic víc, než slova Dona Corleona: Mám pro tebe práci, řekl mu dříve toho dne. Mohu se na tebe spolehnout, příteli? Prokážeš laskavost mé rodině? Podrobnosti ti řeknu na svatbě své dcery. Kdyby byl Pizzini věděl, že spolu s ním Vito Corleone kontaktoval i zbylé velké rodiny, dozajista by si tu kravatu převázal znovu. Klidně i desetkrát.
Vítejte v New Yorku koncem padesátých let. V časech, kdy ulicím vládli gangsteři a slovo rodina, měla pro spoustu lidí ještě trochu jiný význam, než je tomu dnes. Vítejte u deskové hry Kmotr Impérium Corleonů, jejíž tvůrci se volně inspirovali jednou z nejslavnějších gangsterek všech dob – příběhem Kmotra z pera amerického spisovatele Maria Puza.
U (dostatečně velkého) stolu se vás může sejít 2-5. Dle doporučení by vám mělo být nejméně čtrnáct let a na jednu partičku vám tvůrci doporučují vyhradit si dobrou hodinu a půl.
Každý z vás se pak po čas klání stává kmotrem jedné z pěti mafiánských rodin. Vaším úkolem bude velet skupině gangsterů, organizovat sebe a své příbuzné, shánět nelegální zboží, prát špinavé prachy, soupeřit o nadvládu jednotlivých městských čtvrtí a to nejhlavnější – bojovat o přízeň samotného Dona Corleona.
Pojďme se nyní společně podívat, jak celý boj o Newyorské podsvětí vlastně probíhá, jaké jsou jeho přednosti a na čem si naopak tvůrci mohli dát více záležet.
Pravidla nejsou nijak zvlášť složitá, ačkoliv se zprvu mohou zdát poměrně rozsáhlá. V centru všeho dění stojí hrací deska. Ta představuje mapu New Yorku se vším, co k tomu patří. Najdete na ní tedy městské části, jako jsou Wall Street, Chelsea či Brooklyn. Nechybí ani Central Park a známá řeka Hudson.
V každé čtvrti se nachází jeden podnik, ve kterém rodiny mohou řešit své záležitosti. Jsou to místa nekonečných možností. Seženete zde vše, po čem vaše mafiánské srdce touží – od zbraní, přes alkohol až po drogy. Zároveň představují jediný způsob, jak zkontaktovat samotného Dona Corleona a požádat ho o zakázku, kterou byste si u něj trochu šplhli. A v neposlední řadě, podniky jsou skvělá pračka vašich špinavých peněz.
Každý klub, bar či restaurace vyniká samozřejmě v něčem jiném. V tom tkví to kouzlo. Vaším úkolem je strategizovat a rozvrhnout si své plány tak, abyste z toho ve výsledku vytěžili, pokud možno co nejvíce vítězných bodů. Všichni hráči mají k dispozici jak omezený počet členů rodiny, tak gangsterů. Mezitím, co gangsteři dokážou navštívit jen jeden konkrétní podnik, váš don, konsiliér nebo následovník se pohybují po hranicích mezi jednotlivými obvody a těží ze všech přilehlých oblastí.
Kmotr Impérium Corleonů je tedy v jádru typickou worker placement deskovou hrou, podobně jako například Divukraj, o kterém jsme na Cmusu psali již dříve.
Vlastní hra se skládá ze čtyř aktů, které jsou pojmenovány na počest své příběhové předlohy: Svatba, Turek, Vražda Sonnyho a Zrada. Don Corleone vám bude napovídat, v jaké části dějové linie se právě nacházíte. Zároveň vám také oznámí, kdy svoji rodinu rozšířit o další členy a kolik vám smí na ruce zbýt karet.
Každý z těchto aktů v sobě obsahuje pět kapitol. V první z nich dochází vždy k otevření jednoho nového podniku. Na začátku prvního kola tak k základnímu klubu ve Wall Street přibude druhý. Na začátku druhého aktu zase přistavíte bar v Brooklynu.
Následující kapitola, Rodinný byznys, je nejdůležitější částí hry. V jejím průběhu postupně hráči posílají zástupce svých rodin do města, aby vybrali výpalné v městských podnicích. V rámci této kapitoly mohou také plnit zakázky Dona Corleona vyplacením určitého typu zboží. Jako protislužbu pak můžete získat nejrůznější odměny. Může se jednat o takové drobnosti, jako přemístění figurky nebo zlegalizování vašich financí. Pokud máte štěstí a náhodou u sebe přechováváte dostatečné množství zbraní, může se také stát, že dostanete příležitost někoho odkráglovat. A tady přichází na řadu řeka Hudson. Právě tam se totiž mrtvoly odebírají – spát s rybami.
Jakmile hráči rozmístí všechny své figurky, přijde na řadu vyhodnocování vlivu v jednotlivých městských čtvrtích. Pokud některá z rodin převládne nad ostatními, bude v průběhu příštího aktu těžit s každou soupeřovou návštěvou tamního podniku. Jinými slovy, pokud někdo navštíví váš klub s vidinou setkání s Donem Corleonem, setkáte se ním taky. Pokud soupeři zatouží po alkoholu, kápne z toho něco i vám. Body vlivu, respektive vláda na městskými částmi představuje vedle peněz další významný zdroj závěrečných vítězných bodů.
Kontakty hýbou světem a mezi mafiány to platí dvojnásob. Další kapitola se proto nese v duchu úplatků. Mít na své straně takového starostu či kriminálního náčelníka – to se vyplatí, nemyslíte? Přízeň těchto mocnářů si vysloužíte jejich podplacením. Má to však jeden háček. Abyste takovýto kontakt získali, musíte svou nabídkou převýšit ostatní. Jako zdroj úplatků můžete navíc využít pouze své čisté peníze.
Na závěr každého aktu, v jeho poslední kapitole, je třeba přepočítat karty a případný nadbytek odevzdat donu Corleonovi. Budete si muset zkrátka vybrat, zda dáte přednost spojencům, zakázkám, zboží či penězům, tedy co si vezmete do dalšího kola a čeho se naopak vzdáte.
Tím celý akt končí a na řadu přichází další.
Po skončení posledního dějství, přepočítají všichni přítomní své vyprané peníze. Každý dolar představuje jeden vítězný bod. Krom toho je třeba vyhodnotit výsledky války gangů, tedy určit, kdo ovládá jednotlivé čtvrti. Každá ze sedmi čtvrtí pak své rodině přinese pět vítězných bodů. Stejnou sumu bodů je možné získat, pokud ovládnete určitý typ zakázek – tedy pokud pro Dona Corleona zajistíte nejvíce žlutých, zelených, šedých či modrých úkolů.
Při prvním pohledu do krabice se nám okamžik zatajil dech. Jsme z těch, která si potrpí na herní komponenty a vyšperkované figurky. To vše hra Kmotr Impérium Corleonů splňuje na jedničku. Snad jen materiál figurek nepůsobí příliš kvalitně, ale vzhledem k propracovaným detailům to je něco, nad čím dokážete přivřít oči.
Další palec si tvůrci vyslouží také za malé plechové kufříky, které svým majitelům slouží k uchování hotových zakázek a vypraných peněz.
Zajímavou kapitolu představují herní pravidla. Po vizuální i literární stránce jsou dovedeny takřka k dokonalosti. Krom dechberoucích ilustrací v nich najdete i řadu filmových citací, které všem čtenářům znalých filmového Kmotra jistě vykouzlí nejeden úsměv na tváři.
Abychom ale jen nechválili, již v průběhu první partie jsme narazili na několik nejasných situací. Ačkoliv jejich řešení většinou díky početným internetovým diskuzím netrvalo déle než několik málo minut, stejně si za to jak tvůrci, tak překladatelé zaslouží poměrně velké mínus.
První zklamání, které potká dozajisté každého hráče, který si pozorně nepřečte, o čem hra je, čeká hned v samotném úvodu. Aneb posíláme virtuálního placáka všem, kteří si mysleli, že v průběhu hry na sebe vezmou roli Sounnyho, Michaela či Toma Hagena. Ne. Nestane se tak. Co je však horší, rodiny, za které hrajete nemají sebemenší předlohu nejen ve filmu, ale ani samotné knize.
Další věc, co tvůrci nevychytali, je podoba konsiliérů – tedy podoba jejich figurek. Vizuálně našemu oku sice velmi lahodí, ale přesto se musíme ptát: víte vy vůbec, co od těchto lidí jejich rodiny očekávají? A opravdu k tomu potřebují všechny ty zbraně?
To nejhorší na závěr. Jedním z druhů nelegálního zboží, se kterým se může po čas hry setkat, jsou drogy. Drogy, s kterými don Corleone nechtěl nic mít. Drogy, které daly do pohybu všechny ty události vedoucí nejen k Sunnyho smrti, ale také k samotné válce všech velkých Newyorských rodin. Na seznam otázek přidáváme další: Skutečně představují drogy tu nejlepší možnou předlohu pro žolíkovou kartu?
Vzhledem k faktu, že jednotlivé akty nijak neovlivňují průběh hry tak to jediné, co z Kmotra zbylo, je atmosféra. O grafické stránce jsem se už zmínila, ale nedá mi to se neopakovat. Figurky v oblecích, dobová auta či ukazatel začínajícího hráče v podobě koňské hlavy – to vše jistě potěší každého, kdo této kultovní sérii propadl třeba jen z části tolik, co my.
Faktem zůstává, že hra, jako taková, je pořád kvalitní strategie s dobře fungujícím mechanismem. Jako velkou výhodu vnímáme neuvěřitelnou znovu-hratelnost. Základní podniky, které určují vaše kroky, zůstávají sice stále stejné, ale příjemným osvěžením je otevírání nových klubů. Jejich benefity se liší takřka s každou hrou, protože ve výsledku nabízí několik stovek možných kombinací. A každá z nich si bezesporu žádá trochu jiný přístup. Je lepší peníze rovnou prát a házet do kufru? Hromadit zboží? Shánět zakázky? Nebo se budete prostě jen škodolibě bavit tím, že budete soupeře posílat zkoumat krásy řeky Hudson? Možnosti jsou nepřeberné a jakákoliv dlouhodobá algoritmizace vašich kroků nepřipadá do úvahy. Náhodných prvků totiž není moc – ve skutečnosti jej představují jen službičky, které musíte vykonat pro Dona Corleona – ale pokud chcete zvítězit, rozhodně doporučuji strategii nijak nepodceňovat…
U jiných her běžně platí, že jsou zábavnější, čím více se vás u stolu sejde. U Kmotra je to trošičku složitější. Město plné gangsterů představuje určitě větší výzvu, než město duchů – o tom nelze diskutovat. Ale tvůrci her na to vyzráli, a tak nelze říct, že by hra v menším počtu byla jednoznačně horší.
Když se u stolu sejdete dva, budete každý disponovat totiž třemi gangstery (jindy máte pouze dva) – to za prvé. A dalším příjemným rozdílem je stísněnost mapy. New York pro dva hráče obsahuje mnohem méně políček pro členy rodiny než ostatní verze hry.
Sečteno podtrženo. Hra Kmotr Impérium Corleonů představuje velmi zajímavou strategickou hru, která jistě potěší milovníky gangsterek. Hra samotná je pak poměrně lehká na naučení, přehledná a rychle odsýpá, takže je vhodná jak pro začínající, tak pro pokročilé hráče, kterým se zase jistě zavděčí strategickými možnostmi.
Určitě hru doporučujeme zkusit několikrát, než se naplno rozhodnete si o ní udělat finální názor. Napoprvé totiž jen stěží prokouknete všechny herní mechanismy. Spočítat si, zda je lepší hromadit prachy či bojovat o nadvládu ve čtvrtích je zkrátka mimo možnosti. A navíc… s jiným rozvržením podniků bude všechno nejspíš zase úplně jinak. Pokud vás tedy zaujala můžete si deskovou hru Kmotr zakoupit na stránkách Veslého-draka.
Autroka: Martina Procházková
Tato hra vypadá skutečně hodně pěkně. Děkuji za recenzi!
0 hlasů
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
Pondelí s Komandérem - Pán s Prstenem
Ač komandéra hraji velmi málo, rád odTebe čtu každý článek:) Nejvíce mne pobavila polemika s Aragornem. To, že Wizárdi ztvárnili Saurona...
všechny komentářeStředeční výhledy 20/2024
Byznys byl a je, pro mne bohužel, v této hře od nepaměti. Byl to také, pro mne, hlavní důvod, proč jsem v 16ti letech, s přichodem edice...
všechny komentářeZapomenuté Mechaniky MtG: Cumulative Upkeep
Ďakujem za pekný komentár. :) To všechno, alebo nic, v článku samozrejme spomenuté je, asi si to kvôli referencii na Daru Rolins...
všechny komentářeReport z 30. Mistrovství světa World Championship v Las Vegas
Uf... Co na tohle všechno říct jiného, než... Vítej zpátky! :-) Přeji ti hodně štěstí. A to nejenom v Magicu, ale prostě celkově v...
všechny komentářeStředeční výhledy 19/2024
UPDATE: Co stalo ve Vegas, nezůstává jenom ve Vegas :-) O minulém víkendu se toho stalo opravdu hodně: Máme (staro)nového Mistra světa...
všechny komentářeRecenze Investování do MtG Collector Booster Boxů v roce 2024
Ano o tom som pocul, ale MtG viem aspon hrat aj pravidla a normalne a mam take predsudky, ze Pokemon je len pre male deti :).
všechny komentáře