Rozhovor s Klárou Čelikovskou

Dnes Adam Koska v dalším rozhovoru vyzpovídal Kláru Čelikovskou, která se posledních několik měsíců mimo jiné stará o obsah na těchto stránkách.

Ahoj Kláro, v první řadě díky, že sis našla čas na rozhovor. Obligátní otázka na úvod - mohla bys prosím čtenářům CMUSu říct něco málo o sobě?

Ahoj Adame. Je mi 22 let, jsem z Prahy, momentálně studuji Pravděpodobnost, matematickou statistiku a ekonometrii na MFF UK a starám se o obsah na CMUSu. Ve volném čase se kromě zábavy a koukání na sport snažím věnovat svojí fyzické kondici a naučit se na kytaru (tady je klíčové to “snažím”).

Jak ses k Magicu dostala? Pamatuješ si ještě na svůj první balík, kde a s kým jsi hrála, atd.?

Poprvé jsem se s Magicem setkala na základce někdy ve 4. třídě. Jeden z kamarádů s tím přišel, ale chytlo se to spíše podprůměrně vzhledem k tomu, že jsme na porozumění hře byli ještě dost mladí. Hráli jsme to tuším jen tři z celé třídy. Pak jsme se doslechli, že existuje nějaké skvělé místo, kde prodávají kusovky (v té době jste si ještě mohli prohlížet desky na krámě v Rytíři), což pro nás bylo něco neuvěřitelného, protože jsme si do té doby museli kupovat předražené boostery z hračkářství, ve kterých stejně nikdy nebylo nic užitečného.

Můj úplně první deck byla nějaká UB slátanina, krátce poté jsem si ale začala stavět affinitu, což mi s mým dětským rozpočtem trvalo roky. Hrávala jsem hlavně na středečních začátečnických turnajích v Rytíři, kde jsem se taky postupně seznámila s dalšími hráči v mé věkové kategorii (z lidí, které ještě běžně potkáte např. Kikáč, Svačinka…).

Můj první větší turnaj byl CMUS Six Tour ve formátu Extended, který byl v té době prestižním turnajem. Se svojí budget Affinitou (neměla jsem ani jednoho Ravagera) jsem zvládla vytáhnout 0-3 začátek na 4-3. Pamatuji si, že mi kladné skóre udělalo hroznou radost, navíc jsem i něco málo vyhrála, protože tehdy byly zvlášť ceny pro hráče do 15-ti let.

Zmiňuješ sérii "CMUS Six Tour", která měla ve své době opravdu dobrý zvuk. Jaká tedy byla tvoje cesta od prvních kroků k více kompetitivní podobě hraní? Co bys označila za své největší s Magicem související úspěchy?

Někdy mezi 15-ti a 17-ti jsem měla od Magicu pauzu. Když jsem se vrátila, poprvé jsem si zamilovala draft (nová sada byla Return to Ravnica) a začla jsem mít na karty více času a chuti. Hrála sem v té době hlavně limited, do toho, abych mohla mít neustále dobrý balík na dvojku, se mi ze začátku nechtěly investovat peníze. Ze začátku to šlo s kompetitivním hraním dost ztuha, byl ještě starý systém PTQ, na kterých bylo hrozně těžké něco uhrát, pokud jste neměli dobrý deck a neměli ho nahraný. Zároveň nebyla moc často, takže jsem si vždy dala 1-3 a pár měsíců čekala na další příležitost. Bylo tedy těžké udělat ten “skok” od turnajů jako FNM a prerelease k těm kompetitivním.

I když byl přechod na systém PPTQ dost kritizovaný, mně pomohl začít hrát kompetitivní turnaje spolu s lepšími hráči, od kterých jsem se mohla ledacos přiučit. Takhle jsem nějakou dobu grindila, ale brzo jsem zjistila, že se to s těžší školou nedá moc dobře nakombinovat, obzvlášť když chcete dělat i jiné věci. Vypadalo to více méně tak, že jsem v týdnu nedělala skoro nic jiného než byla ve škole, učila se nebo hrála karty, abych si pak o víkendu zase přivstala a vydala se na nějaké PPTQ, ze kterého nakonec odjíždí všichni kromě jednoho zklamaní. Ve zkouškovém jsem nemohla hrát skoro vůbec a musela jsem dospět k závěru, že se kartám naplno věnovat nezvládnu.

Co se týče úspěchů, moc jich není, zejména proto, že moje hra nikdy nedosáhla takové úrovně, jaké bych si přála. Pochlubit se můžu tím, že jsem jednou porazila Tomáše Klimeše ve dvou různých draftech v jeden den, jinak nějakými druhými dny na GP a slušnými výsledky na MKM Series.

Posledních pár let tě Magicáři mohli potkat už spíš jen na Legačkových turnajích? Čím tě tenhle formát oslovil?

Rozhodnutí hrát Legacy přímo plynulo z toho, co jsem psala výše. Neměla jsem čas pořád ladit deck na Standard a objíždět PPTQ, ale nechtěla jsem Magic opustit úplně, tak jsem sáhla po formátu, kde jsou zábavné balíčky, jsou v něm i velké turnaje a přes týden příjemné turnaje o kredit a hlavně nevadilo, že bych nějakou dobu neměla na hraní čas. Zahrála jsem si pár větších turnajů a díky tomu jsem se taky seznámila se spoustou skvělých lidí mezi zahraničními hráči.

Je pravda, že i přes vyšší power level má Legacy pověst interaktivního a zábavného formátu...

Ze začátku mě legačka hodně bavila a to hlavně díky kartě Brainstorm. Po čase mě ale Legacy trochu omrzela, i když je formát dost rozmanitý, pokud ho hrajete dostatečně dlouho a často, zjistíte, že se v podstatě nemění. I velký zásah v podobě banu Topky metagame zamíchal jenom tak přiměřeně - decky jsou jinak dobré než předtím, ale pořád potkáváte staré známé archetypy a hry probíhají pořád stejně. Tím rozhodně nechci říct, že to je špatný formát nebo že by mě už vůbec nebavila, jen že podle mě ani legačka jako formát není dokonalá.

Takže ani Legacy není formát, kterému by ses do budoucna věnovala pravidelně?

Dospěla jsem k závěru, že je na čase, aby Magic (nebo aspoň jeho aktivní hraní) ustoupil do pozadí. Chvíli to vypadalo, že bych hrála týmové RPTQ, ale nakonec jsem od této možnosti upustila. Pořád mám tu hru ráda a mám ráda i Magicovou komunitu, ale je pro mě těžké najít si důvod a čas jít na nějaký turnaj. Moc mě neláká zahrát si něco jednou za měsíc, chybí mi pak jakási spojitost a sledování vývoje formátu.  Momentálně trochu hraju Magic Arenu, která je ale vyloženě Casual.

Pokud budu mít někdy chuť, jsem ochotná dát druhou šanci Standardu a kompetitivnímu hraní víc než Legacy (což nepochybně zklame moje legačkové kamarády, za což se jim omlouvám).

Když trochu odbočíme od Magicu - máš ráda třeba i hraní deskovek nebo počítačových her?

Nějakou deskovku nebo třeba Bang! si určitě ráda zahraju někde s přáteli, ale nějak extra je nevyhledávám. Hry na počítači jsem hrála hodně ke konci gymplu, kdy jsem nějakým záhadným způsobem měla hrozně moc času. Většinu ho sežrala DotA 2 a Magicy.

Nedílnou součástí hraní Magicu je také snaha zlepšovat se. Vzhledem k tomu, jakou školu studuješ, hádám, že jsi spíš analyticky zaměřená - projevilo se to třeba i v tom, jak jsi přistupovala ke snahám zlepšit se v hraní karet? Pamatuješ si třeba nějaké milníky?

Takhle zpětně vím, že jsem na zlepšování ve své hře šla úplně, ale úplně špatně. Chyběl mi celkový nadhled a nějaký plán, jak se systematicky zlepšovat. Prostě jsem to brala, že když budu víc hrát, budu hrát i líp, což do jisté míry určitě funguje, ale není to zdaleka nejefektivnější způsob. I proto mě někdy trochu láká návrat ke kompetitivnímu hraní, protože mám pocit, že by to teď už bylo výrazně lepší a zajímá mě, jak by se to podepsalo na mých výsledcích. Určitě bych začla hraním na MTGO, kde se testuje nejlépe a můžete si pouštět replaye svých her. V dnešní době je při kompetitivním hraní modo v podstatě nutností.

Jinak co se týče milníků, někdy během svého PPTQ grindu jsem si všimla, že se mě lepší hráči začali častěji ptát na můj názor co se týče playů, decků, sidování atd., což jsem považovala za jakýsi signál, že to možná nehraju až tak špatně.

Magic je i přes dílčí posun stále genderově velmi nevyvážený sport, proto mi to nedá se nezeptat: řešíš nějak to, že když jdeš na turnaj, býváš tam často jediná dívka?

Přijde mi, že v Čechách je tahle situace trochu jiná, než jak ji popisují třeba lidé v Americe, ale sama to nemůžu porovnat. Většinou jsem bývala na turnajích jediná, ale nikdy jsem to neřešila, protože jsem hrála od dětství a později už jsem byla zvyklá a měla jsem v komunitě přátele. Myslím, že kdybych měla teď začít hrát od nuly, asi bych to vnímala jinak.

Jinak nepřijde mi, že by byli lidé nějak nepříjemní (minimálně ne víc než na ostatní), i když čas od času je třeba vidět, že oponentovi víc vadí prohrát s holkou nebo utrousí klasické “hraješ dobře na holku” či moje nejmíň oblíbené “měla by ses u toho víc usmívat”.

Nedávno jsem v jedněch českých novinách četl článek - tuším v souvislosti s Gabrielou Koukalovou - o tom, že ženská část populace zkrátka není psychicky nastavená k tomu, aby vrcholově soutěžila. Po několik dní po vydání tohohle článku pak přicházela smršť reakcí, často nesouhlasných. Jak tuhle otázku vidíš ty?

Musela bych vidět ten původní článek, ale takhle na první pohled mi to přijde jako nesmysl. Spíš si myslím, že vrcholový sport je hrozně mentálně náročný pro všechny, jenom se o tom moc nemluví. O tomhle nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti, ale přijde mi, že kolem mentálních onemocnění pořád panuje stigma a netýká se to zdaleka jen sportovců a už vůbec mi nepřijde, že by byl tenhle problém omezený jen na jedno pohlaví.

Taky mi tahle otázka připomněla článek od anonymního profesionálního magicového hráče, který před nějakou dobou koloval a hodně dalších pros se s ním ztotožňovalo.

Čím je tedy podle tebe způsobené to, že je hráčská základna Magicu tak nevyvážená? U dalších podobných her typu šachy či poker sice také není zastoupení obou pohlaví 50/50, ale nerovnováha určitě není tak velká, jako v Magicu.

Je zajímavé, že WotC v nějakých marketingových průzkumech vychází, že Magic hraje něco jako 35% žen. Je celkem známé, že větší část Magicového trhu tvoří Casual hráči, takže by se dalo dojít k závěru, že tenhle rozdíl je hlavně mezi hráči Magicu, kteří chodí hrát do heren a tedy berou Magicy aspoň trochu vážně a více komunitně než jako hru srovnatelnou s deskovkou. Nevím, proč tomu tak je, mám pár teorií, ale nechce se mi moc spekulovat a řekla bych, že to ve výsledku není důležité, pokud bude komunita otevřená všem.

Je to podle tebe něco, co by se Wizardi měli pokoušet změnit? Potřebujeme pro národní týmy zavedení genderových kvót? :)

Wizardi se podle mě snaží s tímhle něco dělat hlavně proto, že chtějí zasáhnout svým produktem co největší cílovou skupinu (ale kromě toho jsou také zjevně liberální firmou). Předpokládám, že kvóty myslíš spíš jako vtip, ale jinak mi přijde, že Wizardi dělají v tomhle ohledu vše více méně dobře. Pokud ženy Magic prostě neláká, tak ať, ale měly by mít podle mě vždy dveře co nejvíce otevřené, stejně jako všichni ostatní noví hráči. I když je žen v Magicu málo, nemělo by se na ně pohlížet jako na něco divného, protože to je vždy odrazující.

Jak už zaznělo, studuješ v současné době Matfyz. Do jaké míry je podle tebe znalost matematiky na úrovni, o které se může většině smrtelníků jen zdát, při hraní Magiců výhodou?

Co se týče matematického přístupu ke hře, určitě se hodí být kamarád s čísly a celkově být zvyklý přemýšlet nad netriviálními problémy, ale je to tak trochu i past. Když člověk řeší nějaký matematický problém, má na to většinou hodně času, informací a typický přístup je problém rozkládat na menší podproblémy a vše řešit hodně rigorózně. U Magicu je to ale jiné, času máte na rozhodnutí málo, informací také a musíte se tedy většinou rozhodovat intuitivně a hlavně vědět, na které věci se soustředit a vnímat hru jako celek a ne pouze konkrétní kolo nebo konkrétní play.

Navíc na to, aby člověk uměl dobře počítat a byl přemýšlivý, rozhodně nepotřebuje být matematik. Myslím si, že se v Magicu nepoužije z matematiky nic, co byste se nemohli dozvědět na střední škole, případně doučit za pochodu.

Jedna věc co si vybavuju je hraní Affinity (teď už myslím kompletní a na Modern), kde se spousta oponentů ani neobtěžuje počítat, jestli je můžu zabít a zatape se, když jsou mrtví na stole. Zkušenější hráč affinity počítá, jaká je s artefakty, Ravagerem, Platingem atd. situace v podstatě pokaždé, kdy se něco na boardu změní, takže klidně několikrát za kolo. Jedná se sice jen o počítání do desíti, ale i to, že si to spočtete o sekundu rychleji a bez většího zamyšlení je výhodou, protože se můžete více soustředit na jiné části hry. Opět to ale není úplně o matematických dovednostech jako o tom se čísel nezaleknout.

Co třeba počítání pomocných hodnocení? Tam by mohla být matika celkem užitečná. Máš na tuhle poměrně záludnou disciplínu nějaké tipy a triky?

Tam se zase hodí kamarádit se s čísly (na prohlédnutí standingů před posledním kolem obvykle není víc než pár minut a navíc je musíte srovnat ještě s pairingy), ale hlavně vědět jak to funguje. Chystám se na to napsat nějaký článek, asi až po zkouškovém (tzn. nejdřív v červenci), kde rozeberu konkrétní situace. Sem tam se stávalo, že jsem nabídla remízu a oponent se mě zeptá, jestli nám stačí, že neví. Osobně bych nikdy soupeře úmyslně nemystifikovala, ale existují lidé, co to klidně udělají, nebo vás do té remízy i překecají, takže doporučuju si na tohle dávat pozor a slepě lidem nedůveřovat, protože celkem často remíza stačí jen jednomu z dvojice a druhý bude devátý. Případně tomu ten kdo vám nabízí remízu nemusí rozumět a nabídne ji špatně omylem.

Pokud tedy matika není tím, co dělá z dobrého hráče ještě lepšího, tak co? Jaké jsou podle tebe pro hraní Magicu klíčové dovednosti?

Na to by ses asi musel zeptat někoho, kdo se do té fáze dostal :D. Tady by se určitě dalo hodně rozepsat v závislosti na tom, co si představuješ pod dobrým a lepším hráčem, ale řekla bych, že hodně je to o nadhledu, disciplíně a přístupu ke hře. Základem je objektivní vnímání smůly a štěstí (myslím dlouhodobě - po mulliganu do pěti v důležité hře není pochopitelně nadšený nikdo).

To je poměrně zajímavá poznámka - v čem konkrétně podle tebe matematické vzdělání tohle vnímání zlepšuje?

Například to, že v matematické statistice se jako hladina spolehlivosti bere 5%, laicky řečeno máte smůlu až když se vám stane něco s pravděpodobností 5% nebo méně a i to se prostě jednou za čas musí stát. Také to, že i když dlouhodobě náhoda konverguje k nějaké střední hodnotě, zákony, které toto popisují nic neříkají o rychlosti této konvergence a pokud je vysoká variance, může to trvat pěkně dlouho a není to nic až tak neobvyklého.

Hodně lidí si řekne, že když se nepovede něco, na co mají víc než 50%, tak je to vlastně smůla, ale pokud máte třeba 60% na úspěch, povede se vám to jen průměrně ve třech z pěti pokusů, takže v té horší situaci budete pořád dost často.

Myslela jsem to ale spíš z hlediska mentální hry, kde se člověk musí soustředit hlavně na svojí hru a jak ji zlepšit a ne na to, jestli má nebo nemá smůlu.

Třeba takový Brian Kibler má magisterský titul v oboru filosofie a religionistika. Dokážeš si představit, že znalosti z tohohle pole při hraní karetních her nějak využije :o)?

Moc nevím, co za znalosti tam Kibler získal, ale určitě je prospěšné studium čehokoliv (nejen ve škole), i kdyby to se hrou samotnou vůbec nijak nesouviselo. Mozek potřebuje trénink stejně jako tělo :-).

V poslední době se spíš než hraní Magicu věnuješ s nickem "Nawaki" administrování právě těchle stránek, tedy www.cmus.cz. Jak ses k téhle bohulibé činnosti dostala? Co tě na ní baví?

Začlo to tím, že jsem se přihlásila na coverage k posledním Nationals. Poté jsme se s Lobem dohodli, že bych se tu starala o obsah, nejprve na zkoušku a protože to oběma stranám vyhovovalo, zůstává to tak i nadále. Líbí se mi, že můžu být součástí komunity a zároveň si dokážu ospravedlnit čas strávený koukáním na coverage a podobně, protože u toho něco vytvořím a něco si přivydělám.

Jinak “Nawaki” je nick mého starého uživatelského účtu, který používám pro komentování, protože nevím jak to udělat ze svého administrátorského :D.

Součástí tvojí práce pro CMUS je také psaní Středečních výhledů. Bývalé autory téhle rubriky tvoří dlouhá řada zvučných jmen a i jejich koncepce se pokaždé trochu lišila. Je něco, čím se liší tvé Středeční výhledy od těch v minulosti?

Musím přiznat, že jsem výhledy svých předchůdců moc do detailu nezkoumala, ale řekla bych, že moje jsou méně obsáhlé a kreativní. Pojímám je spíš čistě informačně. Vzhledem k tomu, že už v podstatě nehraju a nemám na jejich psaní moc času, tak nemám co více nabídnout.

Jak vidíš svou spolupráci s CMUSem do budoucna? Máš třeba nějaké plány na novinky, co se obsahu týče?

Jak jsem zmiňovala výše, chystám článek o pomocných a ještě bych chtěla napsat něco o matematice a Magicu, konkrétně o pravděpodobnosti (třeba v souvislosti mulliganů nebo sidovek typu Leyline of Sanctity). Ještě to nemám úplně rozmyšlené a bude to nejdříve za měsíc. Pokud by někdo měl nějakou konkrétní otázku, určitě může napsat do komentářů a mohla bych to někam zařadit.

Jinak v tom co tu dělám doteď určitě zatím budu pokračovat a na stole je potenciálně i o coverage z Nationals a GP Praha. Zároveň vždycky přivítáme příspěvky z komunity, takže pokud se někde umístíte a chcete napsat report nebo jakýkoliv jiný článek tak nám neváhejte napsat.

Ještě jednou díky moc za tvůj čas a těším se tedy, že tady na CMUSu od tebe budeme vídat článků víc :).

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.