Reporty
Vzpomínky na Meldu
Vybrané reporty od Meldy, které se nám podařilo "vyhrabat ze starého CMUSu" uveřejňujeme v syrové podobě, jak jsme je našli. Bohužel, obrázky se z té doby nezachovaly.
Postupně budeme článek aktualiovat, pokud se podaří najít další kousky.
Zatím tu najdete 4 kousky:
2. Vánoční berounský extended&draft
3. Šumperákon, aneb to je vůně
4. Hráč roku v Karlových Varech a věci úzce související
Holandská jednička
Vydáno dne 08. 10. 2007 (1115 přečtení)
Dnes je druhý den po mém návratu z Holadska, do rukou se mi pomalu vrací cit, začínám rozeznávat včera ještě naprosto nečitelné hieroglyfy na klávesnici a proto jsem se rozhodl, že povzbudím nějakým letním počtením i čtenáře cmusu...
Dnes je druhý den po mém návratu z Holadska, do rukou se mi pomalu vrací cit, začínám rozeznávat včera ještě naprosto nečitelné hieroglyfy na klávesnici a proto jsem se rozhodl, že povzbudím nějakým letním počtením i čtenáře cmusu. Za můj rychlý návrat do české reality musím poděkovat hlavně Evženovi, jehož včerejší grilovačka na terase mi ukázala, že i v Čechách je krásně a že se nemá cenu soužit nad tím, že dovolená už odezněla /tímto mu také musím popřát mnoho štěstí mezi Mexikánci, jelikož si nepamatuji, jestli jsem to zvládl včera před svým odchodem/. Ale vraťme se zpátky k reportu. Jak se člověk k takové holandské jedničce dostane? Ať už se jedná o magic nebo o drogy, základ je stejný – musíte mít dobré kamarády. Jeden pracovní den na Blatnici pro mě začal jako každý druhý, ale jen do chvíle, než mi zavolal Láďa, že naplánovali nějaký last minute výlet do Holandska na reggae fest a jestli se mi nějak nepodaří utrhnout se z práce. Po chvíli přemlouvaní a slibování se mi podařilo ukecat bratra, který hned další den přijel a já si mohl vesele odfrčet do Prahy. Dostal jsem za úkol obstarat nějaké potřebné informace a tak jsem zavolal svému dobrému holandskému kamarádovi z Haagu. Ten mě velmi potěšil, jednak mi poslal kompletní informace o festivalu, jednak mi zajistil ubytování a také mě informoval o tom, že v sobotu se v Haagu koná jedničkový turnaj, na který jsem okamžitě dostal chuť. Kartičky jsem nehrál už ani nepamatuji, tak jsem tuto informaci tlumočil magicovému zbytku výpravy a jak Láďa, tak Fucky souhlasili, že by to mohlo být příjemné zpestření. Zašli jsme si proto k Andymu, který nám s určitou dávkou nevole a tiché závisti /musel chudák zůstat v práci/ půjčil jedničkové desky, takže jsme byli připraveni. Konstrukci balíčků jsme si zkušeně nechali až na místo, takže jsme samozřejmě už v autě přišli na spousty karet, co nám chybí. Samotné nakládání Láďovi feldy také neprobíhalo úplně ideálně, protože už při čtvrtém kartáči bráníčků jsem začali zjištovat, že příliš místa na další zavazadla už nezbývá. Připomínalo mi to jedno Gpčko, kdy jsme jeli fábií s podobným množstvím piva ve složeni Ondra Pavelka, Marťas, Juzám, Huggis a já a byli jsme kompletně obsypaní plechovkami piva a různými igelitovými taškami /a to se ještě Juzám s Huggisem zvládali celou dobu bitkovat/. Tady to naštěstí tak zlé nebylo, protože jsme jeli ve čtyřech, takže žádné povinné pití piv, co už se do auta nevešlo, nenastalo.
Přeskočme teď několikadenní pasáž pobytu na reggae festu a v Amsterdamu a podívejme se až na sobotní ráno, kdy se turnaj konal /ne, že by nebylo o čem vyprávět, zážitků bylo plno, ale nehodí se příliš k magicové tématice, takže si je nechám někam do hospody/. V sobotu ráno mě probudilo jakési šťouchání do zad a když jsem otevřel oči, spatřil jsem usmívajícího Michala, který mi pod nos cpal ještě kouřící bong. Poté, co jsem se dostatečně polaskal se svojí milovanou trubkou, jsem si pomalu začal uvědomovat takové základní věci, jako jak se jmenuji, kde to jsem a proč tu jsem. Kromě Michala tu nikdo jiný nebyl a tak následoval logický dotaz, kde to vlastně kluci jsou. Michal povídal, že netuší a že jsme je nejspíš ztratili včera cestou z toho posledního „klubíku“. To mi přineslo dvě důležité informace. Jednak, že kluci jsou někde ztracení a taky, že jsme včera byli v nějakém „klubíku“. Nahodili jsme tedy mód záchranné akce a vydatně jsme se pokoušeli klukům dovolat. Asi po čtvrt hodině mi telefon zvedl Fucky a povídá, že jsou někde za městem na louce a že se zkusí nějak dostat zpátky. Dohodli jsme se, že se sejdeme na místě konání turnaje, dali jsme si bráníčka, čokoládové muffiny a vyrazili. Na místo jsme dorazili bez problémů a s velkou časovou rezervou. To bylo dobře, protože balíčky bylo potřeba trošku poladit. Nakonec se nám to povedlo a závěrečné verze našich balíčků vypadaly takto /berte prosím v potaz, že turnaj byl 5 proxy, tudíž jsme nemohli hrát úplně všechno /já tedy ano, ale Fucky ne/, co jsme chtěli a také to, že já jsem hrál v životě jednu jedničku a to asi 4 roky zpátky a Fucky zase nehrál dva roky ani turnaj, takže přikládané decklisty neberte jako kvalitní jedničkový potenciál/ :
Melda
Black Weenie :
4 Sacromancy
3 Nantuko Shade
4 Dark Confidant
3 Withered Wretch
2 Hypnotic Specter
4 Dark Ritual
4 Duress
4 Hymn to Tourach
3 Extirpate
4 Sinkhole
2 Diabolic Edict
1 Mox Jet
1 Black Lotus
2 Polluted Delta
2 Bloodstained Mire
3 Mishra´s Factory
4 Wasteland
1 Strip Mine
9 Swamp
Sideboard :
1 Extirpate
1 Diabolic Edict
3 Pitting Needle
4 Leyline of the Void
3 Umezawa´s Jitte
3 Cabal Therapy
Kdybych hrál balíček teď znovu, vyndal bych asi jednu zemi a jednu sinkholu a přidal bych asi třetí edikt a třetí hypnotičku. Dalo by se uvažovat i o vyndání nějaké potvory na úkor čtvrté extirpace. Jinak jsem byl ale s balíkem spokojen, fungoval celkem jak má. V saidu bych pak nehrál 4 Leyliny, jelikož ichorid není v holandsku tak oblíbený jako u nás a spolehl bych se spíše na čtvrtého wretche, kterého bych doplnil nějakým powder kegem, případně challice of the void. Na rozdíl od Fuckyho jsem měl tu výhodu, že jsem se akorát vešel do pěti proxů /Black Lotus a Sinkholy/, kdežto on musel improvizovat :
Fucky
UW Fish :
3 Isamaru, Hound of Konda
4 Savannah Lions
3 Jotum Grunt
3 Kataki, War´s Wage
3 Trinket Mage
4 Brainstorm
1 Ancestrall Recall
1 Time Walk
4 Daze
4 Force of Will
2 Stifle
1 Tormo´d Crypt
1 Pitting Needle
1 Engineered Exposives
1 Cursed Scroll
2 Sword to Plowshares
1 Mox Pearl
1 Mox Sapphire
1 Black Lotus
4 Flooded Strand
2 Polluted Delta
4 Tundra
4 Wastelad
1 Strip Mine
3 Island
1 Plains
Sideboard :
3 Seal of Cleansing
1 Swords to Plowshares
2 Tormod´s Crypt
1 Stifle
3 Umezawa´s Jitte
3 Chalice of the Void
2 Echoing Truth
Tady se na balíčku projevilo to, že jsme nedokázali sehnat medlling mágy, null rody nebo třeba orims chanty, takže byla nutná určitá improvizace. Navíc Fucky od začátku prohlašoval, že chce hrát stax, ale po třech dnech pobytu mu trošku spadlo sebevědomí a kdybychom na to měli karty, tak se určitě uchýlil k fritce. Naší velkou výhodou bylo to, že Láďa po páteční noci nejevil moc velký zájem hrát, takže jsme balíčky stihli akorát na začátek. Kdybychom měli stavět ještě jeden, tak bychom potřebovali začátek skoro jako od BF, na což se mimo Čechy zas tolik nehraje. Sešlo se nakonec 22 lidí, takže se hrálo 5 kol a top 8. Jména soupeřů jsem si nezapisoval, ale stejně by vám asi moc neřekly. Snad jenom podotknout, že turnaj měl solidní zahraniční účast, kromě nás tam byli ještě dva Němci a možná i jeden Frantík, u kterého jsem si ale zase nebyl tak jistý.
1.kolo
Holanďan – Bomberman
Potřeboval jsem něco easy na rozjezd a jak jsem si matně vzpomínal, bomberman by mohl bát tím vysněným soupeřem. Začínám, můj první duress dostává forsáží, oponent klade pouze zemi a mox jet. Já dolízávám rituál, oponent reaguje brainstormem. Přes rituál zkouším nejprve hymnu a když projde na salvagera a trinket mága /soupeř asi očekával spíše duress/, tak neváhám s extirpací na salvagery. Oponent se tváří dost, pokládá zemi a nechá mě hrát. Bob sice dostává mana drainem, ale žádná další velká show se nekoná. Soupeř hraje mága a hledá si top. Já statečně tlačím carnophage, mishrovkou a posléze se přidává i shade. Na toho sice dostávám jehlu, ale oponent až na jednu žízeň už skoro nic nezkusí a umírá.
Naprosto netuším, co může oponent saidovat, ale já přidávám Leyliny, extirpate a jehly. Moje dilema soupeř řeší mulliganem na pět a leylina na úvodní ruce mě taky potěší. Druhou hru oponent moc nevzdoruje a i když mi nechodí moc discardu, tak celkem rychle vítězím. 2-0
1-0
Jdu se podívat, jak hraje Fucky, ale ten se také již zvedá od stolu /nebo spíše z pohodlného křesílka, něco takového bych určitě zavedl i v pražském Rytíři/ se slovy, že Null rody by na affinitu nebyly asi úplně špatné a na druhé straně stolu vidím radujícího se asi dvanáctiletého klučinu, takže mám hned jasno.
2.kolo
Holanďan – GAT
Další z balíčků o kterém mám jen slabé tušení, jak funguje. Soupeř mi, ale ukazuje, že celkem dobře, prvních pár kouzel mi ruší, potom přichází série dryáda, tog, fastbond, gush, merchant scroll, dryáda i atog trošku povyrostou, já si jednou chumpnu a jsem na párku. Opět celkem zmateně saiduju, přidávám terapie, edikt a extirpate. V zásadě si ale říkám, že se budu držet obdobné strategie jako v prvním kole a že soupeře poctivě vymíchám. To se mi celkem daří, oponent začíná se šesti a já zahajuji zcounterovaným duressem a bobem. Oponent dává Volcanic Island, bílý mox a nechává mně hrát. Já útočím, pokládám shada a nechávám soupeře hrát. Ten mě zasměšňuje fire/icem, ale ve svém kole i přes opt vynechává land drop. To je voda na mojí sinkhole a mishrovku. Další soupeřovu zemi jistí ještě wasteland, takže na gush to rozhodně nevypadá. Třetí hru se mi daří hymna a následná extirpate na dryádu. Soupeř hraje celkem odzadu /taky bych to asi tak hrál, kdybych měl už jenom dva togy v balíčku/, já tlačím nějakou malou havětí. Soupeř se vzepne ještě k poslednímu mohutnému prolízu v podobě dvou gushů, brainstormu a recallu, ale odpověď již nenachází. 2-1
2-0
No musím říct, že tak úspěšný start jsem rozhodně nečekal. Říkám si, že už musí brzy přijít nějaká smolná série. Zvlášť proto, že v Holandsku se každé kolo zhoršuje herní projev ještě výrazně víc než v Česku a šance na dokončení turnaje tedy nejsou moc velké. Nehráli jsme ani tak dlouho, takže ještě stíhám Fuckyho, který si krásně povodil oath stylem – soupeř první kolo oath, Fucky seal of cleansing, oponent forsáž, Fucky daze. Dlaší kolo soupeř nic nedělá, Fucky zkouší meddling mage, soupeř mana drain, ale Fucky má ještě svou forsáž,soupeř už se na nic nezmůže a za pár kol umírá. I tahle partie byla celkem rychlá, takže máme ještě spousty času nadýchat se čerstvého vzduchu.
3.kolo
Holanďan – Stax
Na začátku kola cítím, že jsem se toho vzduchu nadýchal až moc a tuším, že mě nečeká nic lehkého. Tomu odpovídají i moje poznámky, kam jsem si ani nestíhal zapisovat životy, natož něco detailnějšího. Soupeř byl naštěstí chápající, nijak na mně nepospíchal, čas od času mi něco vysvětlil a partie byla vlastně naprosto v pohodě. Na druhou stranu nebyla zase ani tak dlouhá, aby mohly vzniknout nějaké problémy. V první hře na mně vyběhl druhé kolo Kolos, o kterém jsem ani neměl tušení, že se v takovém staxu hraje a než jsem si stihnul namíchat edikt, tak už jsem byl dávno kožený. Druhá hra vypadala trošku nadějněji, stihl jsem zahrát hymnu, extripate na sphery a trošku soupeře sjet, ale pak následovala balance, challice za dva a o kolo později smokestack a goblin welder. Ještě jsem se podíval, jak to pěkně funguje /stax je můj nejoblíbenější jedničkový balíček, tak se vždycky rád pokochám, když někoho takhle ničí/ a šel jsem si pro něco dobrého k svačině. 0-2
2-1
Tři cheaseburgery mi spravili náladu natolik, že jsem vydržel poslouchat Fuckyho sáhodlouhý a trošku zmatený průběh jeho třetího kola. Z jeho výpovědi jsem se v podstatě dozvěděl, že vyhrál s gobliny na nějakou strašnou haluz, kterou už si buď sám Fucky nepamatoval nebo mi jí nedokázal dostatečně polopaticky sdělit, abych jí pochopil i já.
4.kolo
Němec – UW kontrol
Soupeř hrál minulé kolo se svým krajanem, které takticky plichtili a celé ho strávili v nedalekém coffee shopu, což mi přinášelo značnou výhodu. Každopádně jsme si díky tomu výborně zahráli a zvládli jsme se pobavit ještě o všem možném, takže mě magic zase po dlouhé době opravdu bavil. Hry už si tolik nepamatuju, první soupeř něco ruší, zbytek stolu mi sklízí kegem a tlačí konklávou. Já kontruju extripací na dekrety a shadem do tlaku. Soupeř přikládá konklávu, sworduje mi shada a dává standstill. Já vyčkávám, soupeř dává mishrovku, já si lížu wasteland na konklávu a další kolo svojí mishrovku. Hra se nám zapikuje a já mám plán, že soupeře dolížu. Když má soupeř discardovat, hraje morphlinga. Já zkouším duress, ten dostává counterpellem, první bob jakbysmet a druhý dostává forsáží. Další kolo zkouším tentokráte hymnu, ale i na tu je zde připravena forsáž. Na edikt už ovšem nikoliv. Kdyby soupeř nerušil boby a šetřil si rušení, tak mě morphling zašlape celkem spolehlivě. Takhle vyplodím na stůl ještě trochu menší havěti, která svůj úkol už zvládne.
Nyní nastává měsíční pauza, během které jsem se k dopsání reportu nedostal, takže pokračujeme hezky až na konci září…
Druhou hru si nechávám po mulliganu na šest poměrně vlažnou ruku 3* země, hymna, bob, wretch a dostávám zaslouženou nakládačku. Zvláště, když si líznu sérii zem, zem, ritual, edikt, což není nic, co by mne zachránilo před tokeny z dekretu.
Na třetí hru nám nezbývalo moc času a tak doufám v nějaký explozivní draw, v opačném případě si myslím, že je v mých silách partii uzdržovat /já ani soupeř jsme rozhodně nepatřili k nějakým turbokraft hráčům, takže šance na plichtu byly vysoké/. Balíček ale opět překvapil, využil jsem absence soupeřova rušení bez casting costu a protlačil jsem hned první kolo bobíka a sacromancy. Soupeř neměl ani moc moxů, takže než moje útočníky pořešil, byl už skoro na dostřel. Přes boba jsem si navíc nalízal kýbl discardu, kterým jsem soupeře držel v podstatě v topdeck módu, takže stačila i obyčejná mishrovka k lehkému vítězství. 2-1
3-1
A osmička nadosah! Zklamanému oponentovi jsem alespoň představil pana Bonga, se kterým si rozuměl natolik, že mi bylo poměrně jasné, že tenhle borec se do osmičky nepodívá. Do osmičky se už nemohl podívat ani Fucky, který si ale tento osud zpečetil sám porážkou v tomto kole.
5.kolo
Holanďan – Oath
Dáváme plichtičku a hrajeme jen tak. Při hře pomalu střízlivím a ještě si zvedám sebevědomí, protože zjišťuji, že Oath nemá moc možností, jak mě porazit a snadno vítězím 3-0.
3-1-1
Během pauzy si dávám decentní odpolední spánek v jednom z luxusních křesílek, abych byl fit na boje v play off. To jsem ještě netušil, že tyto boje budou tak krátké, že jsem ani moc spánku nepotřeboval.
Top 8
Holanďan – 5C Control
Postup z pátého místa mi přiřadil zajímavého soupeře s nějakým homemade 5 C controlem, který byl ale na mne celkem postačující. V první hře jsem nevěděl, proti čemu hraji, takže jsem si nechal ruku s moxem, rituálem, bobem, duressem a ještě něčím. Každopádně pointa byla v tom, že jsem první kolo dostal duressem na mox, pak jsem si tři kola nelízl zemi a zakončil jsem to mishrovkou.
Druhá hra už byla výrazně zajímavější. Po různých výměnách s meddling mágy a podobnou špínou jsem udělal osudovou chybu, když jsem dal edikt na soupeřova Katakiho, kterého jsem se mohl zbavit i jinak a soupeř přiložil Sliver Queenu, o které jsem navíc věděl a stejně jsem na ní umřel. Na Katakiho jsem si totiž líznul jitte, ale než jsem s ní stihl posvačit Queenu, tak už jsem dostal vindikací a bylo hotovo… 0-2
Nezbývalo mi, než soupeři pogratulovat a popřát mu, aby se se svým originálním balíčkem dostal co nejdále, převzít demonic tutor za 5-8. místo a vyrazit na hotel balit si na zpáteční cestu. Balení je trošku moc ostré slovo pro naházení pár věcí do tašky, ale i tato činnost nebyla rozhodně jednoduchá a než jsme si všichni zabalili utekly další dvě příjemné hodinky. Domů jsme tak vyráželi až skoro za setmění. Bohužel je Holandsko moc malá země, takže se nám zbytek zásob nepodařilo spotřebovat za jízdy, ale museli jsme si dát pauzu na pumpě. Po dvouhodinovém tuhém boji, kdy se mi skoro už začínalo kouřit i z uší, jsme konečně náš malý souboj vyhráli. Bohužel nikdo nebyl ve stavu, aby udržel auto na silnici v dostatečné rychlosti a tak jsme se rozhodli, že utratíme zbytek našich úspor v restauraci přes ulici. Dal jsem si kuře ve smetanové omáčce, marcipánové mušličky, zelný salát, pivo, kolču a spokojeně jsem odcházel s posledními dvěma eury v kapse. Ostatní na tom byli podobně a tak byl nejvyšší čas zemi tulipánů opustit. Kousek před hranicemi ovšem nastala první komplikace. Michal se chtěl trošku přiobléknout a přitom zjistil, že nechal tašku na hotelu. Ještěže je Holandsko tak malá země, takže zajížďka nebyla moc velká. Láďa navíc stihl celkem vystřízlivět, takže kontrola od německých celníků probíhala celkem bez problémů, akorát Fucky si v dobré náladě začal dělat z policistů srandu, což nás stálo dalších půl hodiny poctivé a velice důkladné kontroly. Když uniformovaní pánové nic nenašli, tak se jim Fucky ještě naposledy vysmál a pokračovali jsme v cestě. Já už jsem potom, znaven životem, usnul a probudil jsem se až kousek před Prahou, kdy Láďa s Fuckym rozjeli pěveckou show na nějaký výběr reggae, co jsme měli zrovna puštěný. Chvilku mi trvalo, než jsem se rozezpíval, ale do Prahy jsme vjížděli za hlasitého řevu všech čtyř hrdel. Rozhodli jsme se dospat u Láďy doma, protože tato klidná lokalita na okraji Prahy zaručovala ničím nerušený spánek alespoň do oběda. Před spaním jsme museli vyzkoušet, jak se liší holandská zelenina od té naší a když jsem se po druhém brku svalil do křesla, mohl jsem s uspokojením konstatovat, že moc ne. Nic to ale nemění na tom, že výlet do Holandska byl mimořádně povedený a už se těším na další štaci…
Vánoční berounský extended&draft
Vydáno dne 01. 01. 2007 (790 přečtení)
Ke dni 17.12. 2006 se v Berouně konala tradiční vánoční akce čítající extended a draft. Už týden před turnajem jsme byli domluveni s Alkáč týmem, že potěšíme výčepní v této středočeské vesnici a že dorazíme...
Vánoční berounský extended&draft
Ke dni 17.12. 2006 se v Berouně konala tradiční vánoční akce čítající extended a draft. Už týden před turnajem jsme byli domluveni s Alkáč týmem, že potěšíme výčepní v této středočeské vesnici a že dorazíme. Závěrečný testing proběhl pátečního večera v Nuslích. Zde se i vykrystalizovali závěrečné verze našich balíčků, které vypadaly takto :
Evžen – WRb boros
Robo – UGR madness
Tonda – UW cloudpost control
Martin Klíma – Affinity
Melda – Goblin storm
Naše testovací seance skončila již poměrně brzy a ještě jsem dokonce stihl poslední denní tramvaj. Ale, když vezmeme v potaz, že Evžen s Martinem dorazili na testing už krátce po poledni, tak jsme se cítili připraveni dostatečně. Další den se stal malý zázrak, když se všem členům výpravy podařilo vstát /dokonce i včas/ a v Berouně jsme byli akorát. Na turnaj se sešlo asi 20 hráčů, takže se hrálo pět kol a top 8, což slibovalo spoustu piva, špeků, dobré zábavy a to ani nepočítám večerní draftík.
1.kolo
Radhošt – UWR counterbalance
Jediné kolo, které jsem odehrál za střízliva, protože ubalit jsem už nestihl a pivo ještě nebylo a taky to hned tak vypadalo. První hru mi nepřišel moc explozivní nástup, takže soupeř rychle stabilizoval, ač zatím bez counterbalance. Ukázala se zde ale jedna ze základních konstrukčních chyb balíku a to, že jsem nehrál maindeckového incenerátora. Zjistil jsem totiž, že takto se každý meddling mág stává poměrně nepříjemným problémem. Blokovat se sice dal, což se ale nedalo říci o silver knechtovi s jittou, který nakonec znamenal mojí smrt. Gobliny jsem si vzal kvůli rychlosti, ale dvacet minut trvající první partie mne příliš nepřesvědčila. A to jsem ještě nevěděl, jak se bude vyvíjet druhá. Opět jsem hrál bez třetí many, takže se nekonal žádný tlak. Stáhnul jsem Radhoště na jeden život, potom ale přišel worship a Anděl. Na anděla jsem měl alespoň blood moon, ale pak přišla série chyb. Zahájil ji soupeř jehlou na prospectora, já jsem kontroval nezastřelením meddling mága sparksmithem, protože jsem si jaksi nepovšiml, že má haste a následným blokováním meddling mága s jittou prospectorem místo protekčního pilníka. A jak je dobrým zvykem v Alkáč týmu, za chyby se platí, konkrétně rudnou ginů, takže první kolo mě stálo kromě tří bodů i dost peněz. Nakonec jsme se dostali až do nastavených kol, kde to Radhošť konečně dokázal. Inceneratora jsem totiž neviděl za celou hru… 0-2
2.kolo
??? – BG Zombie/kleric
Omlouvám se, že si nepamatuji jména, ale někde jsem ztratil poznámkový bloček. Jak bylo první kolo dlouhé /sotva jsme si stihli zahulit/, tak bylo to druhé svižné. Soupeř tvrdil, že horší matchup nemohl potkat a asi tomu tak i bylo. Nemohu tedy objektivně posoudit, jelikož první jsem ho vymíchal bez zelené, takže neměl na perník a ve druhé jsem ho dlouze trápil na dvou manách, což mým goblinům celkem postačilo. 2-0
3.kolo
??? – Goblin Storm
Druhé kolo jsem měl za sebou za deset minut, takže do třetího jsem vstupoval díky dlouhé pauze s hodně povznesenou náladou. Soupeř nezahájil špatně. Začínal a první kolo mi ukázal 8 goblinů z warrensů. Já jsem pak musel dlouze počítat, ale nakonec jsem vykoumal rituál, song, warchiefa, matronu, sharpshootera, všechno jsem mu sklidil, přiložil jsem war marshala a jel jsem za bůra. Takovéto vítězství jsem hned musel oslavit dalším pivem a i ve druhé partii jsem měl důvod k oslavě. Druhá byla trošku zdlouhavější, neúspěchy v ringleaderech jsem nahrazoval dobrým draw, ale když už to vypadalo, že vyhraju, soupeř položil pyromancera a sklidil stůl. Pak se hned ale dopustil chyby, když trošku moc přitlačil, já si našel matronou svého pyromancera a popohnal jsem oponentovy životy do mínusových hodnot… 2-0
4.kolo
Zuzy – Ichorid
Zuzy viděl moje vystoupení minulé kolo a k partii přistupoval trošku rezignovaně. Byli jsme ale naladěni na stejnou vlnu, tak jsme si aspoň dobře pokecali. Obě partie byly podobné, Zuzy nasadil sérii terapií, zahodil mi v podstatě celou ruku a já mu pak ukázal, že goblini ruku nepotřebují a že hrají v podstatě z vršku. Překvapilo mě, že ichoridi se rychlostně nemůžou s gobliny srovnávat a i bez krypt jsem vyhrál s minimálními komplikacemi. Ono taky hrát zhulený ichoridy bude asi trošku těžší, než jenom tapovat gobliny :o) 2-0
5.kolo
??? – MBC
Jediný zástupce Rokycan, když se tentokrát neukázal Huggis, bohužel šestibodový, takže jsme museli hrát a nemohli jsme se oddávat fotbálku nebo kulečníku. MBC bez morů je pro gobliny přijatelný matchup, pokud se neukáže moc rychlý NoSB. V první partii jsem se až do sedmého kola zasekl na jedné zemi, takže už jsem si to skoro balil. Soupeř se ale nechal ukecat, aby si prvním tutorem našel mind sludge místo areny, který mi moc nevadil a to byla klíčová chyba partie. O chvilku později sice přišel druhý tutor na arenu, ale v té chvíli jsem si lízl konečně druhou zemi /na soupeřových sedmi/ a mohl jsem začit hrát a protože soupeř nenaarenoval dostatek drenáží, tak jsem to i zázračně stihl. Druhou hru byl zase dost dlouho na dvou zemích soupeř a to pak není pro gobliny žádný problém. Storm jsme sice rozjel až později, ale byl postačující. 2-0
12 bodů mi zaručovalo postup ze třetího místa, takže jsem mohl být spokojen. Osmička vypadala následovně :
1. Bůh – UWR counterbalance
2. Radhošť – UWR counterbalance
3. Melda – Goblin Storm
4. Tonda – UW cloudpost
5. Vrobel – Boros
6. Robo – URG madness
7. Pincák – WRb boros
8. Oukropec – Madness
Jedinými neporaženými balíky byly obě counterbalance, takže na český field to asi nebude nejhorší balík /a to neberu v potaz počet piv a špeků, které stihla první dvojice během základní části zkonzumovat :o)/
Čtvrtfinále
Robo – URG madness
Nepříjemný zápas, ale aspoň jistota kvalitní zábavy s podnapilými diváky v podobě Evžena a Marťase. První hru dostávám erupcí na pár klíčových kusů a červíci mne pak již spolehlivě zašlapou do země. Ve druhé hře to Robovi moc nepřišlo, což bylo ale celkem fuk, jelikož jsem vystormoval deset tokenů a bylo hotovo. Rozhodující hra byla trošku delší, jelikož mi můj plán na hromadu tokenů zmařil stifle a tak jsem musel zpočátku jednomanového Roba pižlat pomaloučku. Dostávám pyroclasmou, ale soupeř podceňuje moji haluzovitost, lakošim s ringleaderem a další kolo jede warchief s dvěma pilníky a ještě pár gobliny. Robo se ani nedostává k další pyroclasmě, co drží na ruce. 2-1
Dohráváme jako první, takže spousta času na ubalení nějakého toho dopingu. Semifinále pak vypadají následovně :
Melda /Goblin Storm/ - Bůh /UWR counterbalance/
Tonda /UW cloudpost/ - Pincák /WRb Boros/
Přičemž Tonda je z naší čtveřice jediný, kdo ještě dohlédne na stůl zároveň oběma očima.
Semifinále
Lukáš Blohoň – UWR counterbalance/
Na Boha mám v obou hrách velmi dobrý draw. V první začínám a ač nevyprazdňuji warrensy a soupeř mne ojebává meddling mágy, tak je brzo rozšlapán malou havětí v čele s pilníky. Druhá je už trošku komplikovanější, protože se musím probrat natolik, abych napočítal čtyři many na storm, ale i takto komplikovaný úkon zvládám, gempalmem si čistím cestu a moje goblinní hordy mě vedou k vítězství. 2-0
Takže vidíte, že i vítěz tak prestižní série, jakou je hráč roku 2006, je na turnaji k poražení. Což mne přivádí ke dvěma myšlenkám. Jednak se mi zdá, že amerikanizace naší kultury stále pokračuje – nedávno jsem šel domů kolem nějakého stánku a tam nabízeli hot dogy. To vás už tolik nepřekvapí, jelikož se s tímto názvem pro párek v rohlíku můžeme setkat už dlouho a navíc je potřeba, aby po našem vstupu do EU věděli cizinci, co jim je vlastně nabízeno. Horší věc je, že poté, co jsem si tento produkt koupil jsem bez jakékoliv otázky, s čím párek chci, dostal kečup, což by se před deseti lety určitě nestalo a ještě před rokem by se mne alespoň otázali. Jestli to tak bude pokračovat, tak za chvíli hořčice z našich stánků úplně vymizí, což by byla jistě velká škoda.
Druhá věc je poklesající úroveň našeho hráče roku. Loni to byla katastrofa, ale letos se Zdenda dušoval, že se dočkáme vylepšení. No, moc jsem jich nespatřil, úroveň i účast na jednotlivých turnajích byla nízká a samotné finále v rytíři, bez coverage a bez diváků bych přirovnal ke čtvrtečnímu fmn /akorát to bylo bez fnm foilů/. Pokud by to mělo takhle pokračovat, bylo by možná dobře, kdyby tato série úplně zanikla. Možná by pak BF mohli opět zvážit zavedení nějaké prestižnější série s menším množstvím turnajů /se slzou v oku vzpomeňme na four tour/ a lepšími cenami, která by lépe prezentovala aktivity naší monopolní distributorské společnosti v oblasti podpory organizovaného hraní. I přes toto mé přesvědčení stejně musím gratulovat Lukášovi k zisku titulu. Už se těším, až nám za pár let bude tato rising star českého magicu vykládat, jak se kdysi stal hráčem roku, stejně jak to činí naše falling star Tonda Weber, vždy, když se v Hotýlku trošku napije :o)
Ve finále jsem natolik benevolentní, že dovoluji Tondovi dropnout a můžeme po krátkém pobytu na čerstvém vzduchu přejít na draft. Ten už si příliš nepamatuju a velmi mě překvapilo, že jsem vůbec dokázal balíku dát jakousi myšlenku. Schválně, jestli jí poznáte :
8 Mountain
7 Island
1 Urza´s Factory
2 Thick-Skinned goblin
2 Errant Ephemoron
1 Riftwing Cloudskate
2 Keldon Helbeldier
2 Spiketail Drakeling
1 Basalt Gargoyle
2 Flamecore elemental
2 Coal Stoker
1 Crookclaw Transmuter
1 Stormcloud Djinn
1 Teferi
2 Empy the Warrens
1 Lighting Axe
1 Grapeshot
1 Orcish Cannonade
1 Snapback
1 Careful Consideration
Musím říct, že balíček šlapal nádherně, echa jsem moc platit nemusel a warrensy jsem vyprazdňoval pravidelně za 6-8. První kolo jsem hrál s Evženem, který seděl po mé levici a hrál také UR, z čehož je celkem jasné, že měl balíček poněkud slabší než já. Také nekladl žádný odpor a já zvítězil 2-0. Druhé kolo s Adamem Kostkou netrvalo o mnoho déle, už si moc nepamatuju, co Adam hrál, nebo zda jsem ho umíchal, ale ideální kombinace suspendů a warrensů byla dostačující. Ve finále jsem si to o psionic blast rozdal s Bohem, který se mohl pochlubit dvěma endreky a hromadou thallidů. Zde jsem poprvé mohl naplno využít svůj said a zařadil jsem si do své armády dva subterranean shamblery. Musel jsem sice oželet goblinní bouři, ale shambleři se ukázali jako megavoňavice a hladce jsem s nimi doklouzal k vítězství. Takže vidíte, že i vítěz tak prestižní série, jakou je hráč roku 2006, je na turnaji dvakrát k poražení.
To je k samotnému turnaji tak všechno. Na zpáteční cestě jsme se rozdělili na dvě skupiny – jedna šla testovat na finále HR a druhá dala přednost pokeru. Poker byl celkem fajn, až na chvíli, kdy procházející servírka zakopla a hodila pět piv Martinovi do klína a mne do batohu. Po stručné omluvě nás upozornila, že stejně se blíží zavíračka, tak ať raději zaplatíme a jdeme se sušit jinam. Sušit jsme se šli do nonstopu na hlaváku, kde přišel i čas na placení chyb z dnešních turnajů, takže závěr akce proběhl v solidním tempu. Nonstop jsme opouštěli ve chvíli, kdy šéfovi podniku došla trpělivost, když už mu Evžen asi po pátém upozornění znovu usnul na stole. Noc už ale byla v pokročilém stadiu, takže bylo asi na čase. To je vše, co můžu k turnaji sdělit. Pokud chcete vidět pár fotek, doporučuji zavítat sem : http://dzeko.blog.cz/0612/extended-v-beroune-16-12-2006-fotky
Přikládám ještě pár fotek z Paříže pro ty, kteří jsou líní si je dohledávat na fórech nebo k nim postrádají komentář. Můžete pak litovat, že jste na tak voňavé akci nebyli ;)
Martin „Melda“ Melichar
Šumperákon 2006 aneb to je vůně
Šumperákon 2006 aneb to je vůně
Voňavka!
Vítám vás u jednoho ze svých reportů. Abych hned zpočátku uvedl věci na pravou míru, tak musím hned na úvod podotknout, že tento report není určen pro širokou magicovou veřejnost, ale převážně pro Tomfíka Ristovského, který se celý svůj dlouhý a bezcenný život snaží dostat do jednoho z mých reportů a tak mu dnešním dnem dávám možnost, aby se jeho život stal hodnotnějším a smysluplnějším. Dále je tento report určen pro všechny voňavkáře a voňavkářky, jelikož vůně v něm hraje jednu z klíčových rolí. A samozřejmě nesmíme zapomenout na velkého-malého Piňdu Bartoše, celý piňdoklokaní fanklub a už vůbec ne na starého Bedřicha. Tento report naopak není určen pro tradiční magicové hráče, honící se za tituly HR či podobnými, snad s výjimkou našeho národního týmu, který šlechtí, že vyvíjí velké úsilí, aby na letošním MS nebezpečně dýchal na záda Pobřeží Slonoviny. Což je, abych nezapomněl, vůně. Jelikož jsem původně žádný report psát nechtěl, nemám u sebe žádné poznámky, neznám většinu svých oponentů, jejich balíků a o tom, zda jsem se porazil či nikoliv, by se taky dalo spekulovat. Vůně. Jelikož jsem ale Tomfovi v pokročilých nočních hodinách slíbil, že něco napíšu (I když to bylo beze svědků), zde tak činím.
Celý Šumperákon odstartoval vlastně už středečním ránem /spíše polednem/, kdy jsem se probudil u Bertíka doma s pocitem příjemně strávené noci, ale se solidní kocovinou. Nečekaně i s pocitem prázdné peněženky a solidních dluhů. Prostě vůně. Navíc jsem ještě pomáhal Bertíkovi s nádobím, které měl připravené už skoro měsíc, takže to byla taková vůně, že by se z toho udělalo šoufl i výrazně odolnějším lidem. Během této bohulibé činnosti volal Tomfa a začal mě lákat na letošní Šumperákon. I když jsem mu vysypal spousty rozumných argumentů, proč nepojedu, bylo jasné, že mě cesta na východ nemine. Vůně. V pátek před odjezdem mě čekal ještě sváteční extended v Berouně. Vzal jsem si pece, což je voňavý balíček a když se spojil s fernetem, který donesl Bůh z domova, nelze celou akci označit jinak než jako vůni. Průběhem turnaje se tady příliš zabývat nebudu, protože to nemám v popisu práce, snad jen na konec reportu uvedu svůj balíček. Snad jen stojí poznamenat, že až na jednu haluz, kterou mi ukázal Robo jsem si všechny klíčové partie prohrál sám, takže pokud chcete tento balíček někdy hrát, nečiňte tak po více jak deseti pivech. Jinak jsme si ale pěkně zahráli fotbálek, kulečník, draft a celou akci musím hodnotit jako vůni. Snad až na paní ředitelku, která se neztotožňovala s naší společenskou zábavou a pokud se potvrdí její výhrůžky, že od příště se nebude na Berounských akcích konzumovat žádný alkohol, tak si asi vyžádáme její adresu a učiníme menší domovní prohlídku… Po turnaji ještě společenská zábava pokračovala, i když se omezila na hry typu vyšší bere a když jsem se pak dostal do postele u Roba doma, byl jsem příjemně unaven /rozuměj na taras, jak se říká u našich moravských bratrů/. Vůně.
Když mi dalšího dne zazvonil okolo půl šesté budík, spokojeně jsem ho zamáčkl a byl jsem plně rozhodnut spát dál. Nevím ale, co popadlo Roba, který asi o čtvrt hodiny později vstal a povídá mi, že pokud chci jet do Šumperka, je načase vyrazit. Ještě pak do mě chvíli něco hustil, až mě to konečně probralo a já vyrazil. Vůně. Ve vlaku jsem se potkal se Svatošem, ale moc zábavy jsme si spolu neužili, protože i on byl po náročné noci a tak jsme se věnovali příjemnějším činnostem. Vyspali jsme se do voňava a už v Zábřehu na nádraží nás přepadla chuť na první pivo. Hospoda měla naštěstí od osmi, takže naše touhy byly hned uspokojeny. Vůně. Do Moravanu, kde se turnaj konal jsme dorazili akorát načas, abych si ještě popůjčoval nějaké karty a sepsal decklist. To nebyla samo o sobě žádná vůně, jelikož jsem nechtěl dopadnout jako minule na champsech, kde se Lobovi nelíbilo, že hraju o pár karet míň v základu i v saidu. Tady naštěstí žádné deckchecky nebyly, takže jestli jsem to tentokráte zvládl se už nikdo nedoví. Hrál jsem turbo gobliny, s trochou štěstí napíšu jejich decklist opět na konec článku. Pivo za 14 a panáky do dvacky ale napovídaly, že turnaj bude bezpochyby voňavej. První kolo jsem navíc potkal mirror, nějakého mladšího místního hráče, který nebyl zvyklý na vyprazdňování warrenů /nevím, zda bych to měl překládat jako bludiště, králíkárnu, bažantici, atd. takže to raději ponechávám v anglickém výrazu/, takže jsme během prvního kola zvládni ještě čtyři panáky a dvě piva a turnaj se začal vyvíjet k voňavému konci. Druhé kolo jsem hrál se samotným Tomfíkem /opět goblini/ což přineslo dvě docela důležité věci – jednak jsem prohrál, protože Tomfík si lízal trošku moc karet a i když jsem se snažil, tak s nula kartami na ruce se hraje proti sedmi těžko a jednak jsme seděli asi dva metry od výčepu, což přineslo spoustu dalších tekutých vůní a i to, že si Tomík musel jít velice brzy vyprázdnit žaludek, aby mohl zase kalit od začátku. Vůně. Další oponenti už byli poněkud poctivější, takže jsem v průběhu dne porazil tuším že Radesův UG madness, dále jedno WGčko, agroloam a v posledním kole jsem dostal od Chrochněte, kdy jsme se nejdřív dohadovali, zda ho nechám vyhrát či nikoliv a nakonec jsme se shodli na tom, že mě stejně zabije a tak se i stalo. Přeci jen ty monored goblini nejsou na sceptery tak dobrý. Ale jinak vůně. V osmičce jsem pak potkal Matese s Desirou. Těsná prohra mě ani zas tak nemrzela a dva boostery budiž mi útěchou. Sice jsem je pak v průběhu večera někde ztratil, ale i tak vůně. Ve finále se pak potkali dva nejopilejší hráči turnaje Tomfa a Chrochně. A pak že alkohol a magic nejdou dohromady. Vyhráli nakonec Tomfovi goblini, čímž se Risťa slavně vrátil do magicových žebříčků.
Na draft byl nakonec vytvořen jeden více a jeden méně alkoholický stůl. U toho našeho byl střízlivější pouze Mates a Piňda, který musel řídit. No, zde jsem prokázal svou příslušnost k Alkáč týmu a i přesto, že jsem už přesáhl počet deseti piv i panáků, jsem se propracoval k výsledku 4-0. Vůně. Balík, pokud někde najdu, také můžu hodit dolů.
V průběhu turnaje dorazil Tomfův bratr s nějakými flaškami a ještě dvěma slečnami. Jedna ze slečen se stala mojí velkou fanynkou, ale jelikož jsem nechtěl dopadnout jako Evžen /a slečna určitě taky nechtěla dopadnout jak Evženova exbuchetka/, tak jsem je obě přenechal Tomfovi, který byl už krásně zeblitý, takže tam zas tak velké nebezpečí nehrozilo. Jedna z nich měla prý své dny, takže nám Tomfík trošku zčervenal, ale ráno už přišel čerstvě umytý. Už v průběhu draftu přišel čas na rozbíjení půllitrů a stolů /tedy hlavně u Chrochněte, který stihl rozbíjet půllitry rychleji, než je pan výčepní stačil uklízet a ještě to prokládal ničením dalšího vybavení/. Nastal tedy onen vyvoněný čas na odjezd domů. Naštěstí jsem tak přišel o Matesovo znečištění další hospody, ale podle vyprávění to muselo stát za to, zvláště když po prochlastané noci vyrazil na PTQ do Brna a probudil se v nějakém úplně jiném městě u polských hranic. Šlechtí ho, že alespoň také začínalo na „B“. Vůně. Ani my s Hanysem jsme ale ostudou nešetřili. Když jsme dojeli domů, zmohl se Hanys na pouhé otevření garáže, načež se sesul k zemi a nejevil žádné známky touhy dostat se dovnitř. Já jsem byl také v náladě, že bych si raději ustlal v blízkém květinovém záhonku a tak pro nás musel přijít starý pan Grygárek a doprovodit nás až do postele. Vůně.
V neděli po ránu si pro nás přijel sám Tomfa. Jediná vada na kráse byla, že jsem v tašce našel nějaké rozmašírované rajče a toust, takže celá taška byla naprosto vyvoněná. Měl jsem původně v plánu dát si v Moravanu pár piv, oběd a vyrazit domů.No, nevyšlo to. Jako že jsme včera začali chlastat pěkně od rána a od podlahy, v neděli jsme přešli na hulení. A byla to vůně. Tomfík mě přemluvil abych si zahrál a tak jsem si asi půl hodiny po oficiálním začátku turnaje začal shánět nějaký balík. Žádný samozřejmě k dispozici nebyl a tak jsem byl odkázán na svoje pece. V průběhu turnaje jsem je stále vylepšoval a myslím, že kdybych se dožil konce turnaje, tak už by to byl voňavý balíček. Ještě před turnajem se s námi přišel rozloučit i pan Grygárek starší, bohužel už narazil na Tofmíka, jak se svíjí v záchvatech smíchu pod ogranizátorským stolem neschopen jakékoliv komunikace, takže si o akci asi neudělal moc dobré mínění /což se mu ani nedivím, když si vzpomenu na loňský rok, kdy jsem proháněl Grygárkovu sestru po baráku s flaškou mléka/. První kolo bylo parádní, dostal jsem rychlým null rodem a dráty, takže jsem byl hotov do deseti minut. Méně voňavé již byl ranní párek, který byl naprosto odporný, moučný a jak jsem šel ještě před kolem na brko a stavět balík, tak byl i úplně studený. K tomu se přidalo zteplalé pivo a byla to naprostá vůně. Druhé a pro mě také poslední kolo jsem již skoro šahal po vítězství. Hrál jsem proti oathům a první hru jsem soupeře slavně vymíchal. Druhá už tak dobrá nebyla. Dostal jsem rychlý oath a protože měl soupeř na ruce ještě ancestrall, dvě forsáže a dva mana drainy, tak jsem se už ani moc snažit nemusel. No a když už se ve třetí blížilo slavné vítězství, opět jsem si dokázal partii prohrát. Další kolo jsem plánoval nakopnout kombo, soupeř vypadal celkem koženě a tak jsem si zkušeně tapnul červenou manu, abych vyndal solárko. No, dostal jsem energy fluxem a i přes pyroblast v upkeepu už mi to nějak nevyšlo. Své poslední kolo jsem měl hrát s Tomfou. Bohužel nebo bohudík jsem před kolem odpálili ve dvou ještě jedno brčko a to byla uber vůně. První hru jsem ještě zvládnul, když jsem začínal, Tomfík dal první kolo recruitera, ale moc dalšího už nestihl. Po hře jsem již také úplně loženému Tomovi oznámil, že po kole dropnu, ale když jsem zvážil voňavé zadní sedadlo auta oproti nudnému magicu, rozhodl jsem se pro drop okamžitý. Chvilku jsem se bál, že mě Tomfa nechá čekat před autem moc dlouho a už jsem se pomalu ukládal ke spánku na chodník vedle auta, ale pak můj vysmátý spasitel rozrazil dveře od hospody a pustil mne. Vyspal jsem se voňavě až do konce turnaje a vzbudil jsem se příjemně naladěný, hladový i žížnivý. Tomfík si mezitím vodil Radesova bráchu a zde se dostáváme k podstatě vůně, jelikož za každou svojí líznutou kartou, za každým svým nebo oponentovým kouzlem, za každým útokem nebo blokem nebo za každou změnou životů pronášel : „To je vůně.“ Pokud si to spočítáte, vychází vám to na takových 60-80 vůní za hru. Navíc se to Tomfovi zalíbilo na tolik, že až do našeho rozloučení mlel o vůni stále dokola. Nerozházel ho ani účet na baru, ani ztráta dvou tisíc a po krátkém úklidu sajty jsme mohli vyrazit. Byl jsem trošku nervózní z Tomfova řidičského umění, ale nakonec jsme dojeli, kam jsme potřebovali a všichni byli spokojení. Já už tolik ne, jelikož po cestě domů nejprve spadla trolej a když jí s velkou slávou zvedli, tak za chvíli skočila nějaká holčina pod vlak, takže jsme se opět zastavili. No a co si budeme povídat, vlaky z Moravy do Čech jsou narvané k prasknutí, protože Moraváci se snaží dostat do Čech jako Marokánci do Španělska, takže se člověk ani na chodbičce neposadil. Kdybych to věděl předem, vzal bych si do vlaku nějakou voňavou vodečku a hned by se jelo lépe. Nakonec se to ale zvládlo i tak a akorát na půlnoc jsem byl v Praze.
Co říci závěrem? Akce to byla každopádně voňavá a pokud máte takových 1500 – 2000 na vyhození, tak neváhejte. Doufám také, že jsem uspokojil Tomfíka, jehož jméno je v reportu tak v každé páté větě, což by mu snad mohlo stačit. Užívejte si tedy hraní a pokud se chystáte do Paříže, tak se tam potkáme.
Na závěr pár plusů a mínusů a taky decklistů :
+ Turnaje povedené, samí pohodová hráči, přijemné prostředí a dobrá atmosféra
+ V Šumperku je levno – pivo za 14 a panaky do dvacky to je vůně
+ Ubytování u Chrochněte – vždy se mi tam spí naprosto voňavě
+ Moravští bratři s moravskými modely – fakt se mi v tom autě zdály krásné sny
+ Tomfik mě nikde nerozštípal v autě
Rajčata a tousty v tašce mě opravdu nepotěšily
Zpáteční cesta skoro za střízliva už nebyla tak voňavá
Moučnej a studenej buřt byl fakt hegeš, jinak vařili luxusně
Nevim, z čeho si budu platit Paříž, ale na to mam ještě týden času
„A napij se jako krokodýl,
ať si tu s náma o to dýl.
Štěstí zdraví, štěstí zdraví,
Hlavně to zdraví“
Melda
KCI :
4 Seat of Synod
4 Tree of Tales
4 Vault of Whispers
4 Great Furnace
4 Chrome Mox
4 UB Talisman
2 UW Talisman
4 Pentad Prism
4 KCI
4 Incubator
1 Orochi Hatchery
1 Goblin Chalbelcher
2 Mishras Bauble
2 Pitting Needle
4 Thoughtcast
3 Thirst for Knowledge
3 Fabricate
3 Serums Vision
3 Condescent
Sideboard :
4 Duress
3 Krypta
3 Darkblast
3 Krosan Grip
2 Pitting Needle
Turbo Goblins :
12 Mountain
3 Barbarian Ring
1 Goblin Burrows
4 Chrome Mox
4 Rite of Flame
3 Seething Song
4 Skirk Prospector
4 Mogg War Marshal
4 Gobling Piledriver
4 Goblin Warchief
4 Goblin Matron
4 Goblin Ringleader
2 Goblin King
1 Sparksmith
1 Goblin Pyromancer
1 Siege-Gang Commander
4 Empty the Warrens
Sideboard :
3 Krypta
4 Shattering Spree
3 Blood Moon
3 Incenerator
2 Pitting Needle
Draft :
1 Urzas Factory
1 Terramorphic Expanse
6 Mountain
8 Swamp
1 Bogardan Rager
1 Goblin Skycutter
1 Basal Sliver
1 Viashino Bladescout
1 Coal Stoker
1 Pit Keeper
1 Faceless Devourer
1 Urborg Syphon-Mage
1 Trespasser il-Vec
1 Deathspore Thallid
1 Flowstone Channeler
1 Mana Skimmer
1 Avatar of Woe
1 Nightshade Assasin
2 Assassinate
1 Mindstab
1 Sudden Death
2 Sudden Shock
1 Dark Withering
1 Feebleness
1 Grapeshot
1 Strangling Soot
Hráč roku v Karlových Varech a věci úzce související
Vydáno dne 22. 09. 2006 (581 přečtení)
Po poměrně dlouhé době, kdy jsem se constructed turnajům moc nevěnoval a má magicová aktivita se omezovala pouze na pár draftů jsem se opět rozhodl navštívit takovýto druh turnaje, abych zjistil, jestli je to stále stejná nuda jak předtím...Hráč roku v Karlových Varech a věci úzce související aneb Meldův velký návrat na dvojkovou scénu
Po poměrně dlouhé době, kdy jsem se constructed turnajům moc nevěnoval a má magicová aktivita se omezovala pouze na pár draftů jsem se opět rozhodl navštívit takovýto druh turnaje, abych zjistil, jestli je to stále stejná nuda jak předtím. Naposled jsem si dvojku zahrál začátkem června v Berouně, kde jsem oslnil výsledkem 3-4 a díky následné ztrátě 43 bodů ve svém constructed ratingu jsem se nekvalifikoval na republiku. Od té doby byla má dvojková zkušenost omezena na testingy Alkáč týmu, kde se ovšem po půl hodině pravidelně měnil formát z magic standard na poker holdem, takže tam jsem moc zkušeností nenabral. Další možnost získat nějaké nové informace byla letošní republika. Ač jsem měl původně trávit tento čas v Itálii, práce a studium se postavily proti a já trávil začátek září v Praze. Na MR jsem se chtěl zastavit jenom na chvilku, ale nakonec časté výlety s ostatními hráči na „vzduch“ a do přilehlé pivnice způsobily, že jsem jak sobotní, tak nedělní den končil až se zavíračkou a v hodně povznesené náladě, za což děkuju hlavně svému kamarádu Bongovi a taky Robovi a Machymu, kteří poskytli dostatek možností alternativní zábavě. Samotné mistrovství jsem zase tolik nesledoval. Jelikož se již považuju za déle hrajícího hráče, tak jsem fandil především staré gardě, která ale v poli plném přetestovaných mladých dravců pomalu ztrácela půdu pod nohama a za chvíli už nebylo skoro komu fandit. První z Pavoukových podmínek neúspěšného turnaje byla splněna – naprostá neznalost fieldu a tři měsíce téměř bez magicu.
Druhou podmínku jsem již tolik nesplňoval, jelikož balík, který budu hrát jsem se dozvěděl už ve čtvrtek. Do ruky jsem ho tedy měl dostat až v pátek večer, ale alespoň jsem už věděl, jak vypadá. Dokonce jsem měl možnost balík i konzultovat s úřadujícím mistrem republiky, takže počet špatných karet v balíku jsem mohl omezit podle svých karetních možností.
Nebude zde rozebírat všechny chyby, které se mi měly vymstít a vrátím se zpět k turnaji samotnému. Ve středu ráno volá Břéťa Lukeš, že o nějaké tři hodinky zmeškal odjezd do Budějic a že je potřeba zapít žal. No, na jedno pivo jsem se obětoval. Během příjemného dne počet piv i jointů vzrůstal a už odpoledne jsme měli na kontě dvojciferný počet zlatavých moků a nálada dosahovala vrcholu. Mezi plácáním naprostých blbostí, záchvaty smíchu a ládovaní se vším možným /Břéťa dokázal za odpoledne spořádat svíčkovou, sekačku, 5 tatranek, 3 fidorky, 4 zmrzliny, asi 12 piv a to jsem ještě asi na něco zapomněl/ mě Břéťa přemluvil, abych s ním vyrazil „zakalit“ na HR do Varů. Když jsme se rozešli, začal jsem si shánět balíček. Nejradši bych hrál RB agro, ale příliš složité shánění karet mě odradilo a přešel jsem k Tronu. Tomu samému, se kterým jsem na poslední dvojce uhrál 3-4, takže mně ukápla slza jak z nostalgie, tak z předchozího výsledku. Čtvrteční den jsem rozdělil mezi studium a sledování fotbalu, takže na magic moc času nezbylo. Dopravu měl zařizovat Břéťa, takže jsem se v podstatě o nic nestaral.
Dopravu jsme nakonec měli zajištěnou u Langoše, takže už výpravě nic nebránilo. Jelikož si někteří stěžují, že do svých reportů cpu příliš mnoho alkoholu a omamných látek, nebudu se vůbec k pátečnímu večeru vyjadřovat a přejdu hned k sobotě. Musím podotknout, že se vstávalo opravdu těžko a skoro všichni účastníci auta /Langoš, Bertík, Dežo, Bůh a já/ měli naspáno okolo čtyř hodin, takže nálada byla zprvu pokleslá. Už během cesty se ale pozvedla a do Varů jsme již přijížděli s úsměvem na tváři. Byly jsme tam tak akorát na sepsání decklistů, registraci, špeka a mohli jsme jít hrát. Sešel se poměrně malý počet hráčů, tuším, že 24. Hlavní rozhodčí Raptor si účastníky rozezlil tím, že se budou hrát pouze čtyři kola, ale nakonec na nátlak davu podlehl a hrálo se 5 kol a top 4. Myslím, že nemá cenu, abych předkládal decklist svého tronu, jelikož je to balík opravdu špatný a kopírovat ho by byl holý nesmysl. Snad jen, že potvory jsem hrál 4* Keiga, 1* Rusei a 1* Mlok, místo mana leaků jsem hrál rune snagy a v saidu 4*hinder, 4* annex, třetí pyroklasmu, třetí spell snare, mloka a 4 kladiva. Jinak úplně obyčejný tron.
1. kolo
Evžen Kastl – WB sací dvojka
Před turnajem jsem si říkal, že bych byl spokojen, kdybych uhrál 2-1-2. Po prvním kole jsem hned zjistil, že je to docela utopická představa a že by to vyžadovalo hodně lucku a skillu. Soupeř začínal, mně přišla poměrně solidní ruka, druhé kolo jsem dal talisman, soupeř arenu, já další kolo research, abych se dohledal další země, soupeř další arenu a už to vypadalo špatně. Zpočátku jsem si tedy naplánoval ubít ho arenou a demonfirem. Dost dlouho se to dařilo, občas jsem proložil Wildfire, aby měl méně many a vydatně jsem counteroval všechny jeho pokusy o přidávání životů. Později už ale prošla Persekuce a následně i bílý a černý honden. Chyběla mi jedna země na demonfire, bohužel jsem na něj dostal extrakcí. Kdybych ho zahrál o kolo dřív, dolízl bych si rušení, zrušil mu sosání a vyhrál bych. Takhle jsem byl odsouzen k záhubě, i když Evženovu dolízání nechybělo moc. Ve druhé hře jsme se poměrně rychle dostali do stabilizované situace, ale kombinace Boseiju + Persekuce a Extrakce mi nesvědčí. Bránil jsem se sice statečně, ale podlehl jsem těsně před koncem časového limitu.
2.kolo
Škodík – Flare
Flare byl jediný balíček, se kterým jsem stihl zahrát pár her a situace byla tak pade na pade. Bohužel nepočítala s umícháním a s rychlou persekucí. Druhá proběhla taky poměrně nudně. Rušil, jsem, rušil jsem, potvory mi counteroval nebo odcházeli do condemnu, pak mi došlo rušení a prohrál jsem ještě před časovým limitem.
Alespoň jsme stihli brko a ještě se k tomu najíst. Bohužel Břéťa nakoupil nějaké hnusné rohlíky, které mi vůbec nešmakovali a tak jsem měl na první jídlo od pátečního oběda docela nemilé vzpomínky.
3. kolo
Leny – UWG control
Doufal jsem, že bych již ve třetím kole mohl potkal balíček podobné ligy, jako ten můj, ale stále to byla divize versus druhá liga. V první hře mi dal trošku čuchnout, i když počet jeho životů poklesl pod dvacet jenom výjimečně. Chvíli jsme se dráždili rušení, potom prošel Morphling, na kterého nem můj balíček v podstatě odpověď a naděje na první vítězství zhasla. Druhá už byla poněkud stručnější. V podstatě probíhala tak, že jsem se zatapoval v counterovací bitvě o můj annex, dostal jsem slonem, toho jsem se zbavil, dostal jsem dalším slonem, ten už mi dělal větší problémy a nakonec jsem byl potupen, aniž bych viděl lepší potvoru.
I když jsem měl po třetím kole nepříliš vysoký počet výher, balil jsem další brko s dobrou náladou a pocitem dobře odvedené práce. Balík nechodil vůbec špatně, byl i zábavný a vždy bylo spousta možností na výběr, ale ještě čekal na optimálního soupeře. Vůbec jsem nelitoval, že jsem si nevzal RB fritku.
4. kolo
Dobiš – Mori deck
I ve čtvrtém kole měl soupeřův balíček optickou převahu, ale tentokráte jsem nehodlal prodat svoji kůži lacino. Důležité bylo, že se v prvním kole nevyskytl na soupeřově straně žádný top a tak probíhala strategická counterovací bitva, během které jsem se aspoň mohl vysmívat Dobyho hře. Naše přátelské tykání se nelíbilo Raptorovi, který nás poctil varováním. Ve chvíli, kdy už situace vypadala dobře, prošel soupeři top a po krátké chvíli i counterbalance, kterou mi hned z fleku zcounteroval tidingsy a následně mně s Meloku i zabil.
Hra trvala přes půl hodiny a tak bylo potřeba spěchat. Doby mi to usnadnil zatapováním se na pěti manách, kdy vynesl Meloku, já jsem kontroval Wildfirem, další kolo jsem se prolízl researchem a drak ukončil, za mého posmívání, Dobyho nadávání a dalšího Ratorova warningu, tuto hru. Na třetí už bylo opravdu málo času, a i přes soupeřův dvojitý mulligan jsem nedokázal uspět, protože jsem se musel bránit dvojici Meloku, Yosey a musel jsem svoji útočnou sílu seknout do Mirenu, abych si půjčil Yoseye, ale ani ten se i přes tokeny z Meloku k cíli nedostal. Takže aspoň první bodíky za plichtičku. I když k vítězství nebylo daleko, jelikož David dostal varování, že za další sprosté slovo bude game loss a kdyby měl Raptor lepší uši, tak byly tři bodíky doma :o)
Před pátým kolem konečně dorazily lahváče, ale teplota nedosahovala optimalních hodnot a tak už převládala touha navštívit hospodu, kde by se také člověk po dlouhé době najedl.
5.kolo
??? – Selesnya
jméno soupeře jsem si z hladu už ani nezapisoval a snažil jsem se hrát co nejrychleji, abychom to měli brzy za sebou. Matchup byl naštěstí dobrý a balíček chodil jako celý turnaj poctivě, takže se výhra zdařila. V obou hrách se sešel tron a i kombinace wildfire+drak, která soupeři poškádlila většinu zemí a nechala mi solidního macka na stole. Comdemn jsem si pak pohlídal a na wrata se soupeř manově nedostal, takže gg :o)
Výsledek tedy nakonec nic moc, ale myslím, že na víc jak dvě výhry balíček stejně neměl. Bohužel dva lidé z našeho auta postoupili do top 4, takže jsme na ně museli čekat s odjezdem do hospody. Pauzu jsme trávili převážně venku na sluníčku, kde jsme doplňovali energii a dobrou náladu. Zvláště pikantní pak bylo pozorovat Břéťovu hru. Před semifinále se na brku svěřil, že hraje poměrně precizně a že za celý turnaj udělal pouze jednu vážnější chybu. Čtyřka tomu již však neodpovídala. Ačkoliv Nikolu s UG argem vždycky poctivě vymíchl a sám dostal vynikající ruku, málem si dokázal obě hry prohrát a Nikola musel trpět ať už v důsledku Bertíkovy strašné hry nebo jeho průpovídek, kterými častoval průběh partie. Finále už bylo trošku nudnější záležitostí, protože Břéťa už nechtěl riskovat, že by si zase mohl prohrát hru, na kterou už moc neviděl a tak soupeře dvakrát vymíchl trochu více a konec nastal už ve čtvrtém, respektive v pátém kole. Po rozdání imaginárních boosterů, které Zdenda jako obvykle zapomněl zaslat jsme konečně mohli vyrazit do hospody. Sešlo se tam naše kompletní auto + ještě další výprava z Prahy – Jožin, Rozinka, Leny, Proxák a Bumper. Čekání na jídlo jsme si zkrátili pokerem, kde se mi podařilo vyhrát čtyři kila, což byla třešnička na dortu již tak povedeného výletu, protože se mi i zaplatil. Když mi konečně donesli mojí kuřecí směs s cibulí a žampiony, přišlo mi, že jsem nic lepšího nejedl a můj žaludek ani nevěřil, že po třiceti hodinách okusí taky něco jiného než pivo. Na zpáteeční cestě jsme se věnovali okecávací slovní kopané, což byla zábava, která nám vydržela až do Prahy. Sice jsem se občas, po půl minutě přemýšlením, přistihl, že jsem zapomněl, na jaké písmeno vlastně slovo vymýšlím, ale komplikace jsme měli trošku všichni. V Praze jsme se sešli, již v trochu okleštěné sestavě, v Hotýlku (protože sakl nebyl ještě úplně prázdný), kde jsme pokračovali v pokerové zábavě. Velká bitva ve druhé hře mezi Proxákem, Langošem a Bumpym, které probíhala stylem SB, BB, fold, fold, beru SB, byla ale natolik nudná a odrazující, že jsem poslechl volání celého těla a šel jsem se raději domů vyspat. Dal jsem si druhou večeři, pustil jsem si do oušek Macka B a za chvilku jsem spal. Dnes jsem se vzbudil až v poledne a teď slavně dokončuji tento report. Doufám, že se vám alespoň trošku líbil, takže se mějte fajn a užijte si prewiew /a nezapomeňte na to týmové, stojí to za to ;)/ a hlavně – rada na závěr : Pokud chcete na turnaji něco uhrát – NEHRAJTE TRONY!!!
Martin „Melda“ Melichar
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
