Report z Legacy turnaje Memoriál Davida Gilla

Třetí ročník charitativního Legacy turnaje Memoriál Davida Gilla

aneb když jsem se ve dvaatřiceti rozhodoval, co za MtG formát hrát, Legacy pro mě byla jasná volba

Zdravím všechny, jmenuji se Petr a žiju v Hradci Králové, Legacy se pokouším hrát přibližně rok a velice rád bych nabídl své postřehy a zážitky z „box-topperu“ Legacy událostí tohoto roku v České republice – a že to byl díky Eternal Weekendu rok opravdu nadpozemský! Když jsem se pokoušel sepisovat moji cestu k (a posléze i s) Legacy, ukázalo se, že by toho textu bylo až příliš a nerad bych samotný report nařeďoval – a stejně jsem se tomu v koncovce článku nedokázal úplně vyhnout. Je to pro mě inspirace k případnému dalšímu článku a tímto bych tuto prebaambuli zakončil.

Jestli se chcete dozvědět více informací o formátu Legacy, tak se neváhejte podívat na článek Jak na formát Legacy. Pro začátečníky si Lobo připravil dva články pro nováčky ve formátu, první najdete zde a druhý zde.

Letem světem o Legacy Abzan Maverick aneb „Fairness, at any cost.“

Asi dost dobře ale nemůžu opomenout několik slov o mnou zvoleném balíčku, což je v mém případě  Abzan Maverick. Dalo by se říci, že to jsou zelenobílé „koně“, přitom na koni tam jezdí maximálně Relikviářka (Knight of the Reliquary) a Rytíř Podzimu, pokud ho někdo ještě hraje (zbytek chodí pěšky, o holi nebo létá). Mně se více zamlouvá popis GW-based midrange balík postavený okolo bytostí, které samy o sobě toho příliš nesvedou, ale ve vzájemné synergii začínají být náhle nepříjemné a soupeře buď dostatečně zpomalí, nebo rovnou zamknou – hrajeme mj. hatebeary typu Collector Ouphe, Thalia, Guardian of Thraben či Gaddock Teeg a i když nemáme k dispozici cantrip cartel a líznutí nám umožňuje jen Horizon Canopy (Sylvan Library bohužel v prostředí Prismatic Endingů a Bowmasterů už docela zvětrala), někdy až překvapující konzistenci nám zajišťuje playset Green Sun’s Zenith. Zelené Výsluní nám náhle vytvoří z jakéhokoliv zeleného one-ofu virtuální 5-of, pokud ho tedy nějaká nehoda nepošle do hrobu (odtud si ho můžeme aspoň vrátit v případě nouze do knihovny pomocí Endurance) nebo nedejbože do exilu. Co přesně nám GSZ umožní najít? Začínáme pěkně od nuly v podobě Dryad Arbor (nejlepší a zároveň nejhorší země v balíku, potřebovala by haste 😊 a kolikrát jsem nechal ruku se sedmi, že budu rampit v prvním kole do dryády, abych si uvědomil, že GSZ mi nevyloží Arboru, kterou mám od začátku na ruce). Na jedničce následují (Ig)Noble Hiearchy/Birds of Paradise (ptáček létá a to se někdy hodí *SPOILER* do bloku *SPOILER‘S END*; a exalted triggery si zamilujete a naučíte se je rychle nezapomínat, navíc ta slast, když soupeře ujezdíte za deset kol exaltovanou Arborou…). V oblasti 2-dropů se posouváme k Collector Ouphe, Fiend Artisan (to je takový nekántrovatelný GSZ a navíc i na nezelené bytosti, jen ten setup je poněkud složitější) a pro fajnšmekry Scryb Ranger, která s plným boardem vašich bytostí dovede zázraky – odtapne Matku či Relikviářku a ještě zachrání Dryad Arbor. Ti hlavní bijci se ale nachází na 3cmc slotu v podobě Relikviářky, samozřejmě Endurance a křivku na čtyřech manách završuje moje milovaná The TextingQuesting Beast, která na první pohled má na sobě jen spoustu flavor textu, dokud nezjistíte, že dokážete zabít planeswalkera a oponenta jednou ranou, vypínáte nesmrtelnost True-Name Nemesis a protekci soupeřových matek, zesměšníte The One Ring a i když na sobě nemá napsáno Reach, přesto dosah náhle získáváte a máte šanci dostřelit soupeře v poslední možný moment (exalted triggery vážně pomáhají). Pokud navíc disponujete odtaplým Karakasem, je to pro soupeře ještě ošemetnější (tedy pokud ho sám nemá). Trochu jsme přeskočili Knight of the Reliquary a fakt, že se zeměmi v hrobě nejen nafukuje, ale hlavně je dokáže za obětování těch stávajících hledat (odtaplé) a najít cokoliv relevantního, ať už to jsou one-ofy jako Karakas, Gaea’s Cradle (je dobré ji mít, ale dle mého názoru je Maverick i bez ní hratelný; umí vyhrát hru, ale také způsobit spoustu mulliganů navíc – rozhodně Cradle není pro Maverick totéž, co Tabernacle pro Lands), Canopku pro líznutí a samozřejmě i Wasteland pro zpečetění soupeřovy non-game proti vám. V krátkosti zmíním ještě těch málo nezelených bytostí – Mother of Runes, Thalia, Guardian of Thraben (i když už ne dávno playset jako v minulosti). Other spells pak představují playsety Green Sun’s Zenith, Swords to Plowshares a typicky 3 kousky Once Upon a Time.

Samozřejmě nemusíte zůstávat jen striktně v GW kombinaci (tu už ostatně téměř neuvidíte), naopak splash do černé nebo červené je dnes rutinou a není ojedinělé se setkat i s 4c podobou. Hraji variantu s černou a to především proto, že se mi tato kombinace zkrátka líbí a zároveň černá barva prožívá renesanci (nejen) díky Orcish Bowmasters, které samozřejmě taky hrajete. A potom také Grista, který je díky rulingu dosaditelný díky GSZ. Kromě Fiend Artisanů a případného Plague Engineera v mainu pocítíte přítomnost černé ale také tím, že musíte poshánět i Duály s černou (čistá GW varianta je hratelná i s 2 Savannah, takto je potřeba ještě 1-2 Bayou, 1 Scrubland a event. Nurturing Peatland), odměnou pak jsou silné sideboard možnosti – k dispozici můžete mít Thoughtseize, Opposition Agent, Plague Engineer nebo „rogue“ Reanimate + můžete místy zahrát Surgical Extraction bez ztráty životů 😊. Pro úplnost, lze samozřejmě hrát i červenou variantu (Naya), která vás odmění Minsc&Boo, Punishing Fire i nějakým tím Tyrranidem co není na MTGO (mezitím jsme si vzpomněl, jmenuje se Mawloc) – a samozřejmě Red Blasty po side.

Jak moc je hra s Maverickem krásná a opojná tím, že děláte věci, které se na první pohled zdají vám/soupeři Legacy unplayable a pak na ně vyhrajete/prohraje, tak je nepopíratelnou pravdou, že je až striktně férový a může jen závidět GW Depths nebo Cradle Controlu, že disponují „I-win“ tlačítkem v podobě komba. A oproti současným EDHYorion Death and Taxes nemáte takovou value a vaše lategame je horší. Jaké jsou tedy výhody Mavericku? 1. zahrajete si 2012 Legacy s kombem T1 manadork, T2 Thalia + Wasteland; 2. když se vám náhodou podaří vyhrát proti papírově lepším balíkům, vážíte si těchto výher mnohem víc; 3. Abzan midrange asi už nemá na constructed jiné místo kde zazářit, než právě na Legacy a pokud tuto kombinaci máte rádi a nechcete se jí jen tak vzdát (a nemáte/nechcete hrát Mox Diamondy a GWx Depths), nemáte kromě Nic Fitu nic jiného na výběr; a za 4. nic jiného stejně nemáte a 19-mountain deck se vám hrát nechce 😊.

Dobré matchupy? Lands a Depths (pokud resolvne včas Relivkiářka, zvlášť v kombinaci s Ramunap Excavatorem) a i Delveří matchup je pro vás také spíše příznivý (dost tedy záleží na vašem buildu) a máte docela hru i proti artefaktovým balíkům (8-Cast, Painter). Co úplně nechcete potkat je právě D’n’T (jak se dostane na zem Kaldra, je zle, removalu mají v průměru více než vy a jejich lategame je silnější), UWx kontrol (obzvlášť 4c s Fazolemi a Bindingy a Endingy, s tím je velmi těžké držet krok), Boros Iniciativa (uválcuje vás a uremovaluje a i když to náhodou ustojíte, tak přijde Forth Eorlingas! – ale líbí se mi, že je náhle Plateau-based deck mezi Tier 1 decky) a obecně stack-based kombo (Doomsday = match loss, pokud se vám nepodaří surgicalovat Undeground Sea a Petaly zablokujete Collector Ouphe) – i když třeba Storm a Reanimatora umíte vypnout několika způsoby, pokud tomu uzpůsobíte svých 75 karet. Ostatně, to je jedna z předností a také výzev Mavericku, že umí nabídnout silné sideboard možnosti a díky tomu můžete mít hru proti téměř čemukoliv – pokud správně predikujete metu a tomu uzpůsobíte svých 75 karet. Pak můžete získat nesmrtelnost v podobě zvěčnění na mtgtop8. Pokud, pokud správně predikujete metu a nezanedbáte výbavu talismany pro správné pairingy a naučíte se házet vysoká čísla na kostce… 😊

Match 0 – úsek Hradec-Pardubice-Praha 2-1

Z Mavericku mě už bolí hlava a vás jistě také, pojďme zase obarvit Legacy trochu zpátky do modra a přejděme k mému spoluhráči Martin „Skolkymu“ Smolovi z Pardubic. Ten pro letošek zvolil Temur Rhinos se slibnými a neustále se zlepšujícími výsledky (9. místo kvalifikace Najáda European Legacy Masters, 7. místo Black Lotus Ostrava tatáž kvalifikace, Legacy Main Event Prague 5-4-1), tuto sobotu navíc zkusil „tech“ Itala Michele Gaspariniho, který hraje v základu playset Wasteland oproti „kodifikovanému“ buildu a se kterým se umístil v Top8 na Legacy Main Eventu v Praze (dokonce jsem měl tu čest proti němu 0-2 prohrát v Round 1). Gameplan je úplně stejný jako v modernové verzi, akorát je na steroidech díky Elvish/Simian Spirit Guide a „opravdovým“ forsážím (of Will). Spustit kaskádu nosorohů v prvním kole tedy není nic výjimečného, a Minsc&Boo je taky dost dobrý záložní plán.

Každý správný report věnuje dobrou třetinu svého obsahu popisu různých a víceméně předvídatelných logistických a organizačních útrap (nedostatek spánku/proviantu/karet/herního balíčku relaxujícího na stole v obývacím pokoji), aby se náležitě demonstrovala neschopnost generace dnešních (post)třicátníků dostat se konzistentně z bodu A do bodu B. Ale to už asi patří k všeobecnému profilu MtG hráčů 😊. Na třetinu obsahu to asi nenatáhnu, postačí jen napsat tolik, že pokud někam plánujete jet vlakem a chcete tím vlakem poté i OPRAVDU odjet, není moudré nechávat nákup jízdenky na poslední chvíli u přepážky – autorovi článku pak nezbylo nic jiného, než si koupit „snow-covered“ train ticket (=1. třída) namísto obyčejného basicu v podobě druhé třídy, jelikož jisté druhy spojů nedovolují přepravu, aniž byste neměli rezervované místo. Na to bohužel doplatil i původně třetí ze čtyř potenciálních hradubických Legacy mušktetýrů, kterému generický lístek Pardubice-Praha nebyl uznán a byl z vlaku vykázán – a další spoj dojel bohužel příliš pozdě. Spolu s Martinem a all-inclusive jízdenkou jsme se tedy tísnili ve třetí třídě (z nějakého důvodu vydávanou za třídu druhou) a mohli jsme jakožto nastávající oponenti svorně řešit své main/sideboard volby a finty, které proti tomu druhému samozřejmě nikdy nepoužijeme…😊

Nicméně aspoň pro nás dva přeprava „resolvla“ a bezpečně jsme dorazili do Černého rytíře, který poskytl nejen prostor, ale sponzoroval i ceny (minulé dva ročníky pořádala Najáda, letos to však kvůli rekonstrukci nebylo možné). Hráči se celkem rychle scházeli, až obsazenost sálu zhoustla na 54 hráčů (z toho dva se sice nezúčastnili fyzicky, ale aspoň poskytli příspěvek v podobě vstupného). Akce byla totiž nastavena tak, že veškeré vybrané vstupné poputuje do neziskové organizace Green Doors z.ú. a Černý rytíř tuto částku dorovná v podobě cen pro vítěze, která v případě prvního místa představovala Revised Scrubland. Po úvodním slově guru celé akce (a vlastně celé české Legacy scény) Tomáše Vlčka už se mohlo rozhodnout úvodní „keep or mull“ a šlo se na první hru celoročního Legacy svátku (co jsou proti tomu nějaké maineventy!).

Disclaimer: až na výjimky si přesné herní sekvence a skutečně zahrané karty v konkrétních hrách nepamatuju, zvláště pak ty v rámci Delver matchupů splývají v jednu duhu plnou removalu/Thalie/Bowmasterů/Endurance. Takže pokud se skutečné playe odehrály v jiné hře nebo se odehrály trochu jinak/neodehrály se vůbec, tak omlouvám se za nechtěnou fabulaci.

Match 1 – 5c-Slivers 0-2 (celkem 0-1-0)

Můj první oponent hraje roztomilý (a dnes už velice málo hraný) balíček s méně roztomilými důsledky pro mě. Moji Abzan koníci ve hře první sice zkoušeli wastelandit a i nějaký meč létaly vzduchem (bohužel i následná forsáž), ale jak se do hry dostal shroudgiving sliver a posléze i sliver umožňující ostatním létat a bez summoning sickness, jsem o kolo přejetý. Hra druhá probíhá stejně, i když vytvořím masivní pozemní board, první sliver je bohužel shroudový, pak z klobouku vyskakují další a další, až opět dostanou létání a haste a dál už to známe. Sheoldred’s Edict se mi už sidu nevešel. Myslím si, že v dané matchup konfiguraci jsem oprávněně vybojoval 0-2.

Match 2 – Izzet Delver 2-1 (celkem 1-1-0)

Po krátké obavě, co se vyvine z modré fečky, se k mojí úlevě z toho vyklube Delver. A pak další, a ještě DRC s tresholdemdeliriem. Na to jsem nechal příliš pomalou a málo interaktivní ruku a má hra po křivce se rychle zalomí na nula životech. Druhá hra se dlouho tvářila podobně jako ta první, jelikož jsem uvázl na dvou zemích a Hiearchovi, což pro bezpečné položení mých 3-dropů skrze Daze úplně nestačí. Čekat za každou cenu na čtvrtý zdroj many s flipnutým Delverem není ale zcela rozumné, a tak zkouším nejprve Relikviářku – Daze. Další kolo Endurance – Daze. Poté zkouším Grista – Daze. Jsem na 4 životech, 2 wastelandy, Hierarchou, Fiend Artisanem a aktivní Matkou. Už se chystám kliknout na tlačítko „Concede“, ale na poslední chvíli mě napadne „fečnout“ přes Zenith do Birds of Paradise, kteří by mohli při troše štěstí v kombinaci s matkou tvořit infinite blokera i vůči vzdušným náletům. Potřeboval jsem si zároveň nechat druhou odtaplou wastelandu, jelikož se v první hře ukázala Price of Progress a v případě nouze bych mohl udělat aspoň záchranný jednostranný Armageddon (apropo víte, že Wasteland může cílit i sám sebe?). Naštěstí soupeř dva bolty nedolízne a já ho stihnu přejet svojí kavalérií. Hru třetí mám naštěstí od začátku pod kontrolou – zakončuji 2-1.

Match 3 – Dimir Death’s Shadow 0-2 (celkem 1-2-0)

Hrát proti zaměřené UB kombinaci (byť stále s tempo flavorem) je už ošidnější, neboť discard umožňuje soupeřovi dost dobře narušit moji úvodní ruku, reanimace může zamířit i na moje vlastní pašíky, Trollové se špatně blokují a náladu nezvedá ani soupeřův černý removal. První hru jsem příliš pozadu a vzdávám; hra druhá vypadá mnohem nadějněji, kdy se mi daří prosadit removal, vyložit Endurance i zabít Death’s Shadow; mám i vyložený Carpet of Flowers, který sice každou mainfázi pěkně kvete, nemám ale jaksi s tou manou možnost smysluplně naložit (množí se mé pochybnosti o této kartě jakožto sideboard autoinclude proti modrým tempo balíkům). Soupeř má ale removal vlastní a mně proti Trollům toho najednou příliš nezbývá, takže z dlouho držených 19 životů padám na nulu. Myslím, že pro oponenta to byl snažší matchup než pro mě, na druhou stranu hrál také určitě lépe. Poctivé 0-2 a celkově 1-2-0.

Mezitím má Skolky výsledek 2-1-0, kdy jeho jedinou prohru měl na svědomí mnou oblíbený rogue deck MonoBlue Delver. První hru vyhrál proti Death and Taxes, druhá byla výše zmíněná prohra a ve třetí začal jeho avenging strike v podobě porážky „mých“ Sliverů z prvního kola a hned poté mě pomstil ve čtvrtém zápase i proti právě popsanému UB Shadow.

Match 4 – Reanimator 2-1 (celkem 2-2-0)

Po prohraném hodu kostkou a úvodním disclaimeru od oponenta „je to můj první constructed event po x letech“ mě úspěšně přejede Griselbrand a kol. a já si říkám, co budu dělat v dalších dvou hrách. Můj sideboard Reanimatora nehodlal příliš zohledňovat, a tak mi musí stačit catch-all 2×Surgical Extraction, 3×Thoughtseize, Opposition Agent a Knight of the Autumn na Animate Dead; ještěže mám v základu aspoň 3×Endurance. Z mých omezených zkušeností však vím, že Reanimator se dá obehrát i bez přímého graveyard hate, stačí, když mu omezím manu, vyložím Karakas a jen na vyloženého Archona se neobejdu bez removalu. Jdu do šesti a nechávám ruku s Thalií, Karakasem, Swordy a Wasteland – a budu doufat, že nepřijde úvodní discard. Naštěstí jen Faithless Looting, takže ve druhém mohu spokojeně položit Thalii a odpálit Wasteland. Pojistí to následně ještě Relikviářka, soupeř se navíc zasekne na dvou zemích a po uděleném lethalu vyjde najevo, že měl na ruce z reanimace pouze Animate Dead. Do třetice sice soupeř opět začíná, ale opět nezačíná discardem a navíc mám na ruce od začátku meč, Endurance a Surgical Extraction. Přes tyto informace soupeř kupodivu oživuje Archona, i když věděl o mém meči – který samozřejmě použiju. Pak se na stůl dostane Outland Liberator a tak aspoň mám pod kontrolou případný Animate Dead. Postupně ho posílí Hieracha i flipnutí díky Noci, která nastala v oponentově kole (i když pouze na jeden útok). Škoda, že oponent zavčasu nevyužil reanimace na můj hrob (např. na Grista), mohlo to celé dopadnout jinak. Každopádně si spokojeně oddychnu po 2-1 a celkovém výsledku 2-2-0.

Martin mezitím stále stoupá po porážce Shadow na 3-1-0, takže má stále šanci na Top8. Já jsem v kontextu mých herních dovedností i příležitostí vděčný za jakýkoliv X-X-0 (kde X=X), jelikož se ale hraje šest kol, mám šanci na svůj historicky první pozitivní výsledek na větší akci, pokud se tedy nedostanu do spárů Fazolí, Iniciace nebo nějakých Stack-combo ošklivostí.

Match 5 – Grixis Delver 2-0 (celkem 3-2-0)

Hraju proti hráči, kterého zpětně identifikuju na profilech European Legacy Masters jakožto kvalifikovaného zástupce Slovenska v roce 2023. Maverick zde opět ukazuje svoji sílu proti Delverovi (matchupy, ve který jsem doufal – a ani ne tak kvůli výsledku, ale prostě proto, že je zábavný a vyrovnaný). Zde vypíchnu jen moment, kdy jsem zabil soupeřova Bowmastera a hokejová kartička mého synka jakožto Orc token odemkla achievment v podobě +3/+3 žetonů díky Brainstorm/Bowmaster kombu. Velká pozemní zvířátka se taky včas dostavila na board a 2×Path to Exile ze sideboardu také velice pomáhají. Tlačím a přetlačím i ve druhé hře, kde mi prospějí i basic landy proti pokusu s Price of Progress.

Match 6 – Temur Delver 2-1 (celkem 4-2-0)

Martin v tuto chvíli zvládl Sneak&Show a čeká ho win-and-in zápas s Aluren. Mě štěstěna odmění tentokrát v podobě Temur Delvera a prohráním hodu kostkou. První hru jedu anti‑powerplay v podobě draw-fetchland-go (vědět, že hraju proti Delveru, tuto ruku bych nenechal). Životy mi povážlivě klesaly, ale ve svém čtvrtém kole můj nedobrovolný Abzan control nasadí střelu země-vzduch v podobě Endurance a naštěstí se nekoná ani FoW, ani Daze Double. Od tohoto stabilizujícího momentu už začínají přistávat další chuťovky, které mi umožní dále interagovat a přetlačit. Druhou hru jsem klasicky vydelverován on-the-draw, GG. Do třetice všeho dobrého a stará dobrá Thalie, kterou netdecking velel si ponechat pouze jako one-of (Bowmaster ji úspěšně counteruje a prohraných her kvůli zdraženému GSZ jsem už taky pár zažil), opět předvede svoji práci, když zariskuju a zahraju ji do možné Daze už ve druhém kole (manovače jsem neměl) poté, co Dazou dostala Path to Exile zahraná v soupeřově endstepu. Že resolvlá Endurance zhatí seslání Murktide známe již z prvouky a když situaci podpoří Wasteland, obvykle se z toho upeče výhra. Topping v podobě Lightning boltů z vršku knihovny se naštěstí nekoná a já vítězím 2-1.

Takže konečný výsledek po šesti kolech je 4-2-0, s čímž jsem naprosto spokojený na to, že je to můj pátý legacy turnaj v tomto roce (a pátý legacy turnaj celkově), navíc s balíčkem a gameplanem, jehož provozování je bez znalosti (nebo aspoň přesného odhadu) konkrétní metagame občas hraničí s masochismem a je vám upřeno potěšení z vlastních Brainstormu (ten jediný mi tak v Mavericku chybí, také by ho mohli vydat i v ostatních barvách 😊). Všechny hry jsem si nesmírně užil a Delvera v akci mám prostě moc rád, ať už ho sleduju na streamech nebo z druhé strany stolu. Turnaj navíc časově krásně plynul a základní kola byla odehrána docela rychle, cca v 16:15 bylo hotovo.

Skolky’s Quarterfinals – Lands 2-0

Co mě ale těšilo ještě víc bylo to, že Martin vybojoval na Aluren celkových 5-1-0 a tudíž jasný nárok na (MtG)Top8. Společně jsme (kupodivu) přijeli a zpátky i odjedeme, jdu tedy oznámit domů, že se na naši sobotní StarDance seanci nestihnu dostavit už na znělku se skákajícím pivem a jdu tichou přítomností povzbuzovat zástupce konkurenčního krajského města. Pairingy mu přidělují zástupce pražské (pražskoaglomerační) Young Eternal scény hrající Lands a jelikož je Martin ze třetího místa, začíná. První hra byla poměrně krátká, nosorožci vykaskádili a myslím, že jim i wasteland v tom trochu pomohl. Sice hrozil 4/4 construct a vedle něj Shadowspear, pojistili to ale další lichokopytníci přes Violent Outburst. Teď jsou ale v módě Sphere Lands a to je něco, co Rhinos nevidí rádo, neb nejmenší cena za úspěšné kaskádění je náhle 5 man. Druhá hra však ukázala, co Martin a jeho balík dovede, zvlášť když to správně přijde. Samozřejmě hleděl od T2 na Sphere of Resistance a Urza’s Saga – cascade plán tedy nebude cesta vpřed, Martinova ruka je navíc velice reaktivní. Ve třetím kole oponent sesílá Crop Rotation a jelikož důsledky mohou být snadno fatální, Martin pomocí Force of Will raději wastelanduje soupeře. Protihráč se nevzdává a v dalším kole hrozí Life from the Loam – tu aspoň jednorázově „vystifluje“ Endurance. Ta ale nevyřeší dredge v dalším kole, na to pomůže pouze zázrak nebo Force of Negation – Martin se rozhodne topdecknout tu „malou“ forsáž, jejíž zmínka o exile teď není jen pouhým flavor textem. Petty Theft vrací Spere of Resistance a Temur Rhino Control tak může náhle obrátit a přejít s ¾ jelenem do útoku. Uvítá ho dvojice Grove of the Burnwillows a dostatek many na to, aby se z Punishing Fire stal pětimanový removal na kteroukoliv Martinovu hrozbu – potřebuje znovu zázrak nebo topdecknout Force of Negation, vybírá si to druhé. Nic nebrání dále útočit Endurance i Brazen Borrower a na pěti manách pak zahrát „win-more“ Violent Outburst včetně všech doplatků – přesně za lethal. Takto přesně vypadají ty hry, u kterých AnziD a Corey Baumeister řičí nadšením, vy nevěříte vlastním očím a říkáte si, že tuto hru do smrti nezapomenete. A umíníte si něco podobného aspoň jednou sami odehrát. Fantastická hra plná skillu i štěstí, proto hrajeme MtG 😊.

Skolky’s Semifinals – Sticker Goblins 0-2

Jak se říká, v nejlepším se má přestat a Martin usoudil, že by to mělo být v semifinále. I s ohledem na to, abych nepřišel aspoň o zvedačku Vavřince Hradílka během rumby, nechal se ujezdit 0-2 gobliním balíkem s kartami z „Un-“ edic hrající nějaké samolepky (existuje i název balíku Turbo Muxus). Neptejte se mě, jak to přesně funguje, v zásadě je to ale Sol land kombo verze Goblinů podepřený prison elementy Chalice of the Void a Trinisphere, který při dostatku many s pomocí _____ Goblina a následně Muxuse udělá pocitově efekt Craterhoof Behemotha, jen v červené. Nic to nemění na Martinově celkovém fantastickém třetím místě, které adekvátně zaokrouhluje naši letošní Legacy jízdu. Jako cenu dostává retro MtG obaly má na výběr buď (dříve či později unplayable) černou 1/1 za 2 many s flavor textem, anebo Force of Will – bere samozřejmě forsáž, protože má jenom 4 a tudíž nemá playset navíc, který by mohl případně ochotně půjčovat potřebným (a nejlépe novým) Legacy zájemcům 😊.

Na finále mezi ELM šampiónem Františkem Judou a gobliním Rhino-slayerem Zbyňkem Bartákem (gratulujeme mu k celkovému vítězství!!!) nám bohužel už čas nezbyl, takže se s díky rozloučíme s Tomášem Vlčkem i Černým rytířem, popřejme hodně štěstí finalistům a vyrážíme na cestu zpět. Málem se nabízelo pokračování úvodní stati přepravních peripetií, ale naštěstí si vystačím pouze s konstatováním, že za 20 minut se z Rytíře na nástupiště velice svižným krokem dojít dá, doma to ale raději nezkoušejte. Pak už jsme si mohli notovat „Do Hradubic v jídeláku rakouského Intercity, celou cestu rozebíráme naše pocity, a to kafe za sto pade bylo jen v kelímku papírovém…“. Pro nás oba to zkrátka byl fantastický zážitek, čemuž slušný/famózní výsledek vždy pomůže - ale i kdybychom chytli kouř 0-6-0, stejně bychom byli spokojení, protože jsme si zahráli papírovou Legacy na území České republiky se samými pohodovými lidmi. Cesta má být cílem sama o sobě, a těžko mě napadá rozmanitější a uspokojivější „realm“ v MtG, než nabízí právě Legacy.

Na legačce je krásné mimo jiné to, že pokud se už ji rozhodne člověk hrát, tak je to primárně pro radost a hluboký herní zážitek, který její cardpool nabízí, a ne kvůli tryhardovému grindění v honbě za „Pro“ statusem. Neboť vzhledem k aktivní nepodpoře formátu ze strany WotC se z Legacy stal formát na klasickém půdorysu (většinou) 60+15 karet „as Richard Grafield intended“, který se přitom neuzavírá novému vývoji, přitom má ale jasné „eternal“ ukotvení v podobě Brainstorm, Wasteland, Force of Will či Sol zemí. Tento koktejl mi osobně nabízí nejvíce příležitostí k hernímu i osobnímu růstu a v budoucnu může legacy balík pro své přestárlé piloty případně představovat i 5. pilíř důchodového zabezpečení. Bezesporu je hraní Legacy spojeno s řadou překážek, pokud tak tedy někdo nazývá výzvy. V určitý moment jsem ale nabyl přesvědčení, že to je přesně to, co jsem v MtG celou tu dobu (znovu) hledal a rozhodl jsem do toho jít navzdory vyšponovaným cenám Duálů doby postcovidové, navzdory (zdánlivé) absenci spoluhráčů v blízkém i vzdálenějším okolí, navzdory „doom foretold“ příspěvkům na Redditu ohledně budoucnosti Legacy (What is dead may never die) i navzdory zdravému rozumu celkově.

Pro mě Legacy představuje v první řadě splněný sen a ten sen lze začít naplňovat prakticky okamžitě i bez toho, že vlastníte kompletní Tier 0 decklist nebo že si sem tam v reálu vypomůžete shocklandem. Když ale něčemu věříte a jdete tomu naproti, tak nakonec dojdete ještě dál, než kam byste se odvažovali kdy doufat. Pokud by mi někdo před rokem řekl (kdy jsem proměnil tu trochu Modernu a DC staplů za svoji první Savannah), že za rok touhle dobou budu absolvovat 5 Legacy turnajů, že z toho jeden bude Legacy Mainevent v Praze(!), že se pardubická Tolarie najednou rozhodne aspoň občas uspořádat fullproxy Legacy showdowny a že na ty turnaje budu jezdit nejen v partě spoluhráčů, ale že taky poznám lidi, pro které Legacy znamená to stejné, co pro mě a že jsou důkazem toho, že karty jsou sice drahé, ale hráči jsou nenahraditelní a že není problém druhému půjčovat i ty nejcennější karty, jen aby si mohl zahrát a nemusel dělat za každou cenu kompromisy, které by jim kazili herní zážitek… tak kdyby mi tohle někdo tehdy tvrdil, vyjádřil bych obavy o jeho duševní zdraví a ne to, že je prorokem 😊.

Tento report vnímám především jako poděkování – poděkování ostatním autorům MtG napříč tématy i formáty (nejen zde na CMUSu) za energii a inspiraci, kterou mi jejich články přinášejí. Poděkování celosvětové Legacy komunitě a content creatorům, kteří pomáhají objevovat hloubku a krásu MtG – za mě zvláště pak DougesOnTwitch, který mě skrze web greensunszenith.com přivedl k Legacy a Mavericku a který dokazuje, že i na „modrém“ formátu lze sebevědomě a smysluplně hrát fair GW Magic. Poděkování mým novým Legacy spoluhráčům a zejména pak Skolkymu, že se nebojí zápůjček a že mám s kým svůj zájem o Legacy sdílet. Poděkování organizátorům a komunitám v ČR (zejm. pražská a ostravsko-opavská), že udržují Legacy živou a otevřenou. Poděkování mé úžasné milující ženě a laskavým dětem, kteří spíše moje MtG zanícení cítí, než sdílí – a přesto mě v něm bezmezně podporují, protože ví, jakou mi to přináší radost. A také poděkování sám sobě za to, že jsem se nebál a vydal se na tuto dobrodružnou Legacy cestu (a konečně o tom napsal MtG článek) a že v ní hodlám pokračovat.

Pokud by jste se chtěli dozvědět o dalších Magicový memoriál, tak se podívejte na loňský Memoriál Michala Motyčky.

Rád bych tuto energii a inspiraci předal dál tak, jak jsem ji sám dostal od ostatních. Ať už chcete začít hrát Legacy nebo jiný formát nebo děláte úplně něco jiného, pokud pro to máte dobrý důvod, nebojte se začít. Možná ne dnes, možná ne zítra, ale věřte, že to lze uskutečnit a žít.

P.S. Doma jsem ve Stardance tu zvedačku samozřejmě stihnul a vůbec celou druhou půlku čísel. K mému i PavláskověHradílkově zármutku však vyřadili Ivu Kubelkovou, takže aspoň můžu příště během finále (potají) dodívat coverage z Eternal Weekendu North America.

V památce Davida Gilla a s přáním krásných Vánoc a všeho nejlepšího do novéhu roku

Petr „GaddockGeek“ Vicherek

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.