Report z Grand Prix Vídeň 2014

 

Vítejte u mého dalšího reportu, tentokrát z Vídně 22. - 23. 3. Přemýšlel jsem, jestli má smysl něco psát, když by přeci svou hru měli popisovat ti úspěšní, ale pak jsem si řekl, že cizí neštěstí také potěší. Takže pokud se vám náhodou na posledním turnaji nezadařilo, jak byste si představovali, tak se můžete při čtení mého reportu alespoň uklidnit, že na tom až tak špatně vlastně nejste.

Formátem byl sealdeck Born of the Gods + Theros. Poslední dobou jsem se soustředil převážně na constructed (neúspěšně), a tak mě čekalo dost práce dostat se zase do limited, abych si tam alespoň nepřipadal úplně mimo. Kdysi býval limited můj silnější formát, ale teď už je to jako porovnávat kvalitu karet typu Evanescent Intellect a Culling Mark. Bohužel na MtGO je oproti reálu vydání Born of the Gods opožděno a navíc asi první 3 týdny jsou jen Release Eventy a ne levnější Phantom Sealed Decky. Dokáži realisticky zhodnotit své schopnosti, a tak mi bylo jasné, že pokud nechci moc prodělávat, tak musím počkat na Phantom eventy. Bohužel tím nebudu mít dost času se rozumně připravit, ale alespoň si můžu mezitím vydělat tixy do zásoby hraním constructed dailies.

Takový byl tedy plán, bohužel jeho provedení se moc nedařilo. Protože pokud jsem si předtím myslel, že hraji špatně, tak teď jsem dosáhl nového dna. Prostě jsem nebyl schopen umístit se v jakémkoliv daily, střídal jsem různé typy delverů na legacy, prokládal to zoočkem na modernu, a prodlužoval streak prohraných dailies. Konečně otevřeli i Phantomy, a tak jsem mohl začít hledat dno i na limited. Původně jsem si myslel, že 0-3 je prakticky neuhratelných, ale ze svého omylu jsem byl rychle vyveden. Před GP jsem měl win-rate na sealedu šílených 38% a streak deseti prohraných zápasů v řadě. A na otázku kolik mám LEDek (promo v současné sezóně) jsem mohl odpovědět, že samozřejmě 0, že mám přesně 1 QP (na promo jich potřebujete 15) a to MODO klikám prakticky každý den. Ano, nepomohlo, že když jsem přišel odrovnaný z tréninku na dráze a zapnul kompl, tak mozek reagoval se zpožděním, že jsem si uvědomoval své playe až za následující 2 kola, nebo že jsem byl prakticky pořád vytiltovaný, protože jsem nemohl uvěřit, že bych byl fakt tak špatný.

Reálně jsem tedy uvažoval, že GP stornuju, ale tím bych si vlastně přiznal, že jsem prohrál. Třeba si otevřu bomby a všechny vymíchám. Navíc jsem měl 2 bye (omylem jsem vyhrál brněnský trial), a tak mi vlastně stačilo jen 5:2. A když jsem si spočítal, že pravděpodobnost, že se dostanu do 2. dne je při 40% úspěšnosti skoro 10%, připadlo mi to jako astronomicky vysoké číslo. Takže GP bude.

Vydali jsme se na cestu v pátek opět vedeni Tomášem Kuchtou. Super bylo, že kromě podložky rozdávali i reklamní obaly, krabičku a pytlík s kostkami (které jsem ale promptně ztratil). Sice 50 euro startovného je hodně, ale takto se alespoň člověk necítí úplně osvačen. Při současném organizátorovi je pitomost hrát oficiální turnaje, a tak už jsme byli dopředu připraveni. Tomáš vytáhl multiplayer karetní hru, kterou jsme přejmenovali na Prsatky podle manga obrázků, a tou jsme si krátili čas. Pak jsem ještě zkoukl Sealed Deck Tech od Karstena a Lybaerta a přesunuli jsme se do našeho apartmánu, kde jsme se před spaním rozehráli team draftem. Pokračoval jsem v tom, co jsem měl natrénováno nejlépe - v prohrách - takže jsem přirozeně zakotvil 0:3. Tomáš zase poté, kdy si vytáhl Černého Petra (měl mě v týmu), potřeboval trochu probudit své štěstí - otevřel si tedy 4 boostery, kde našel foilový Temple, Epharu, foilového Brimaze a ještě 2 erka za padesát. Takže všechno, jak má být.

Sealed deck je specifický v tom, že můžete být out už prakticky čtvrt hodiny po začátku turnaje, kdy skouknete to, co vám bylo přiděleno. Sice by každý chtěl něco broken, ale mnohem důležitější je nemít smůlu na nehratelný odpad. Takže když jsem rychle proskenoval svůj přidělený pool, tak jsem sice neskákal radostí, ale na druhou stranu jsem tušil, že by se z toho dalo něco postavit. Můžete posoudit sami, z čeho jsem vybíral:

Nejlépe vypadá černá, přičemž zelená je nehratelná. Co ale postavit není úplně evidentní. Využil jsem zcela přidělenou půlhodinu, zkoušel všechny možné kombinace, až se rozhodl pro následující RB (9 Swamp + 8 Mountain):

 

Po postavení sealed decku by si ho každý rozumný člověk chtěl vyzkoušet, ale já měl jiný program - šel jsem si zaklusat do přilehlého parku, abych se uklidnil a připravil se na dlouhý den takto. Když jsem se vrátil, tak jsem zjistil, že mezitím už jeden z našeho apartmánu dohrál - Honza Kotrla neměl žádný bye, otevřel si tu smolnou hromadu odpadků a po prvním zápase, kdy ho zabil týpek s main deck Charging Badgerem, vyhodil svůj balík do připraveného koše a dropnul. Výhodou ale bylo, že byl dostupný na Deck clinic. Postavil jsem se tedy do fronty na stavění balíků, a když na mne došla řada, nechal si vysvětlit, jak by to udělal on. Vylezlo z toho UB (9 Swamp + 8 Island):

 

 

Něco podobného jsem samozřejmě také zkoušel, ale nakonec se rozhodl pro RB, protože je agresivnější, což mi vyhovuje, a je tam víc karet, na které se můžu těšit. Byl jsem ale rozhodnut zkusit přesidovat na UB. Ještě jsem si zahrál s Tomášem Kuchtou, který postavil vícebarevný kontrol, u kterého nikdo nechápal, co a proč tam hraje. Takže když mě rychle zmasil, tak jsem se necítil zrovna jistě, když prohraji i s takovou hrůzou, co budu dělat proti opravdovým balíkům.

 

Popisovat limited není až tak zajímavé, a tak vypíchnu jen některé momenty.

 

Hned třetí kolo jsem totiž předvedl největší hrubku na turnaji. Jsme ve třetí rozhodující hře, já útočím Servantem of Tymaret, obětovávám černý Ordeal, soupeř má 4/4 a právě seslanou Keepsake Gorgonu. Já mám bohužel jen jednu černou manu, zbytek modré a na ruce Dark Betrayal. Že chci použít Dark Betrayal toto kolo je mi jasné, jen udělám nějaký mentální skok, když přemýšlím, jestli by se mi podařilo ho vytrikovat, když bude double blokovat, a tak zapomenu, že má Gorgona deathtouch. Blokne mého Servanta jen Gorgonou a já, že po boji mu ji teda zabiju tím Betrayalem. A on, že ok a ať si laskavě odklidím i Servanta. Balík mě ale podržel, když mi nadělil mou vlastní Gorgonu, a tak jsem nakonec utrpěl vítězství. 

Čtvrté kolo jsem potkal borce s UBčkem, který navíc bohužel tušil. A já to navíc opět nehrál nejpřesněji - Fellhide Spiritbinder je sice bomba, ale je lepší nevyhodit celé kolo na to, abyste zkopírovali 2/2, a místo toho sesílat něco většího. Po sidu jsem už nešel do UB, protože jsem si říkal, že proti kvalitnějšímu borcovi, pokud budu hrát kontrol ve stejných barvách, tak prostě nemám šanci. A vlastně se mi to moje RBčko zalíbilo natolik, že už jsem teď do UBčka nesidoval nikdy.

Páté kolo jsem potkal UR a soupeř už nevypadal zkušeně, takže jsem si věřil, navíc se má hra postupem turnaje zlepšovala. První hru jsem si držel tempo, pošetřil Agenta až použil zabíjení na irelevantní potvoru před ním a když mi posléze došel i Fellhide Spiritbinder, získal jsem pocit, že tento zápas bude v pohodě. Druhou mi ale ukázal Vaporkin, Nimbus Naiad a  4. kolo Flame-Wretched Phoenix, a mohli jsme jít rychle na třetí. Zde to byl neinteraktivní damage race, který vyhrál. Po hře jsem se sice cítil ošizen, a probíral možnosti, jestli se to dalo hrát kontrolněji, ale došel jsem k názoru, že ne, že by mé šance na výhru byly ještě menší.

 

Ostatní taktéž nezářili, jen Tomáš Kuchta byl 5:0. Ten člověk je evidentně někde úplně jinde než ostatní.

 

Šesté kolo mi konečně skóre spadlo dostatečně nízko, abych potkával horší soupeře s nebombovými balíky. Soupeř to hrál prakticky stylem - když něco máš, tak to sešli - a kolem triků se hrát vůbec nesnažil. Zcela snadno jsem ho tedy mohl osvačit Coordinated Assaultem (2 za 1), kdy jsem si nechal právě jen tu jednu červenou manu, ale myslím, že by to hrál stejně, i kdybych měl všechno odtaplé. Vtipné bylo, když se mi povedl misclick, kdy jsem omylem vyložil Necrobite místo 4/3. Soupeř už se natahoval, že si přečte, co jsem to na něj seslal, a tak jsem to rychle vyměnil. Docela jsem byl smutný, že jsem mu prozradil jeden z triků, ale on si tu kartu evidentně přečíst nestihl, a tak hrál jako kdybych Necrobite neměl.

Sedmé kolo jsem šel sice první hru do čtyř, což se fakt vyhrát nedalo, ale další dvě hry už byly v mé režii.

Osmé kolo jsem potkal Slováka s WRkem, který byl dost překvapený, že se svým balíkem dokázal uhrát 5:2, protože nato deck opravdu nevypadal.

 

Takže jsem byl 6:2 a čekal mě jako na mnoha předchozích GPčkách opět strašný finální boss (tedy pro mě finální, pro normálního hráče jen jemná překážka). Tentokrát to byl Jakub Bakule s WG weenie balíkem. V první hře jsem zastavil jeho tlak a jemně tlačil Purphoros's Emmisary. Pak si ale konečně dolízne pátou manu a sešle Ornitharcha. No paráda, sice mám Keepsake Gorgon, ale sedm zemí mít nebudu. Takže mi nezbývá než zaútočit Gorgonou i Emisařem (vylepšeným Nyxborn Eidolonem) s tím, že buď vyřeším 5/5 Ornitharcha anebo to bude minimálně 3 za 1 a budu mít reálnou šanci v damage race. Bohužel to nedopadne, jak jsem si úplně představoval, protože Gorgona dostane Exorciate a soupeři stačí 2 útoky Ornitharchem a Loyal Pagasem + jeden posilovací trik a je hotovo. Samozřejmě, že si dolíznu sedmou zemi, takže kdybych s Gorgonou čekal, tak bych mohl Ornitharcha vyřešit, ale bohužel - když máte 60%, že si zemi nelíznete a pak téměř jistě prohrajete, anebo útokem rozhodně zvětšíte své šance, tak z hlediska pravděpodobnosti je správné zaútočit. Druhou hru jdu do pěti, a tak to dopadlo jako vždycky - neslavně.

Do druhého dne se z osazenstva našeho apratmánu dostal jen Tomáš Kuchta. Ani Honza Kotrla nakonec vlastně tak špatně nedopadl, protože místo GPčka grindil MODO, což v jeho případě znamenalo půl LEDka + samozřejmě nějaké tixy. Honza Kulhánek si po rychlém konci na GP dal modernový side-event za 15 euro a natvrdo poznal "kvalitu" Gordian Knot Games organizátora. Po 5:0 startu prohrál poslední kolo, skončil 5:1 a za to byl odměněn 9 boostery. A to se vyplatí!

Večer mě čeká ještě za trest další team draft, což je zcela očekávaně 0:3 a pak už je mi konečně dovoleno se vyspat.

Následující den jsem se rozhodl hrát Super Sunday Series, jak jsem měl původně v plánu. Sice 35 euro je hodně a šance na úspěch při devíti kolech jsou prakticky nulové, ale žádný constructed deck jsem si schválně nevzal a chtěl jsem alespoň potrénovat na případná PTQ. Třeba Jarda Bouček, ale po prozkoumání poměru cena/výkon u všech nabízených turnajů prohlásil, že nic se hrát nedá, že pro něj bude nejlepší fandit Tomášovi, když s ním chytře splitoval. Rozbalil jsem Brimaze, toho poslal dál a dostal hromadu odpadků. Tady mi konstrukce netrvala moc dlouho, protože se vlastně nic postavit nedalo. Jen posuďte sami, co také můžete dostat za pool:

 

 

Postavil jsem tupé RG (9 Mountain + 8 Forest):

 

 

Jediná výhoda postaveného RG je dobrá křivka, ale tím to končí, žádné bomby, žádné rozumné triky, nic co dělat s přebytečnou manou. Ještě mi Jarda Bouček pro zábavu postavil URG kontrol (což jsem někdy po sidu zkusil), ale to bylo ještě horší.

 

První 3 kola znamenaly 3 prohry, přičemž poslední dva soupeři to hráli celkem zoufale, ale na můj balík to bohatě stačilo. Kupodivu čím víc jsem se propadal, tím jsem se začal víc bavit. Připadal jsem si jako Vrba s naším nároďákem, který si taky chudák rozbalil jen 2 použitelná erka a plno unplayablů, a z toho se fakt nic poskládat nedá. Ale narozdíl od něj jsem neměl ten stres, takže jsem se prostě snažil vyždímat z balíku maximum a radoval se z každého damage. Takže jsem byl odměněn nádhernou poslední hrou na turnaji: soupeř dá druhé kolo Fleecemane Lion, což je proti mně zcela unfair. Navíc si ho ještě vylepší aurama a pak zmonstrózuje. Za cenu velkých potvorových obětí protlačím nějaký damage, ale stůl se začíná zapikovávat. Soupeř ale udělá chybu, když se rozhodne útočit lvíčkem, aniž by zcela stabilizoval hru. Mám tedy jedno kolo šanci - za pomoci Warrior's Lesson a Arena Athlete zaútočím vším, sjedu protivníka na 3 životy, líznu kartu z Warrior's Lesson a usměje se na mne Lightning Strike. GG.

 

Pak s radostí a výsledkem 3:4 dropuji a jdeme na nejlepší akci dnešního dne - All you can eat Sushi na Pratersternu. Tím den příjemně zakončím, a tak i mé hodnocení je pozitivní. Ano, opět jsem se nedostal do druhého dne, ale to už je stejně spíš jen zbožné přání než nějaký realistický cíl, takže to brát za mínus nemůžu. Moje nepřesná hra na začátku turnaje mě taktéž moc nepotěšila, ale zase jsem to hrál obstojně ke konci. Štestí se ale vyrušilo, když mi bylo pomoženo zpočátku, tak na konci se mi to zase vrátilo. Do Varšavy sice nepojedu, ale MtG ještě nebalím a na nějakém dalším GPčku zase zkusím štěstí.

 

Aleš Borek

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.