GPT LYON draft – Pamatujte si mé jméno!

Když jsem přemýšlel jestli jít na GPT nebo ne, cesta do Prahy pro mě byla jasná volba. Hodně jsem si užil na RoE prerelease a už ve středu jsem říkal, že bych si zadraftoval jak malá holka. Cestoval jsem do Dungeonu s předstihem, raději tam být o hoďku dřív než o 10 minut později. Jako suverénně první jsem se ujal oblíbeného místa a posléze pomohl rozmístit čísla stolů.
 

Pohádky o nervozitě znáte, tak je vynechám a jedem rovnou na rozbalování. Naproti mně u stolu, seděl mě velice sympatický mladík, to jsem ještě netušil kdo to je, ale jeho humor se mi zamlouval a tak trochu mě to uvolnilo. Po tom, co jsem otevřel 6 boosterů a tak tak je stačil srovnat podle barev/abecedy (to už prosím víckrát ne!) jsem se jen zasmál nad tím jaký že crap to posílám dál. Přišla mi moje vlastní sadička karet a já byl hned příjemně překvapen tím, že mi tam jakýsi David Hlavatý nechal landy (jeden i foil!) a tokeny (i ťukťuka). Poctivě jsem to prošel a suma sumárum, černá byla na odpis, Eldrazi neschopní boje, bílých bylo krásných 22 a to vše hezky po dvojicích.

Otázkou bylo, zda hrát bílou se zelenou (oblíbená kombinace) nebo s červenou kde bylo opravdu hodně smažení. Nedalo mi to, zeleno bílá vyhrála a já z toho všeho poskládal balíček s 9 Foresty, 8 Pláněmi a tu zajímavou část tvořili karty jako Knight of Cliffhaven, Kozilek’s Predator, Dawnglare Invoker, Wild Heart Invoker, Boar Umbra, Mamutí Umbra, Wall of Omen’s, Zelená zeď a COMBO of the day: Pelakka Wurm + Momentus Fall (věřte nebo ne, opravdu sem to zahrál). Jo a nesmím zapomenout na akceleračního Elfa a velkého 5/7 anděla.
 

1 Kolo. Vím, že se soupeř jmenoval Pavel, příjmení si bohužel nepamatuju (promiň). Začal jsem já, ale jak už to tak bývá zvykem v prvním kole nic nešlo. Soupeř pokládá zemi a pak to začíná být zajímavé na mojí straně, Cliffhaven a jeď, soupeř hodí zemi já levluju a to je to poslední co si z první hry pamatuju. No ono vlastně i druhá hra byla tak trochu v mojí režii, zjistil jsem, že balíček má neskutečně rychlý nástup+ spoustu triků jako Repel the Darknes apod. Jediné, co mě ze strany soupeře šťourá do oka je Kor Line-Slinger který mě úspěšně tapuje, ale přečíslením vítězím, téměř stejným postupem obě hry. Ovšem za zmínku stojí situace, kdy jsem vyhodil Pelakka Wurm. Ta v soupeřově kole dostala Narcolepsii a hrozně se chtěla tapnout, jenže aby ji nebyla škoda, tak jsem jí ukončil trápení Momentus Fallem a ano, lízl jsem si 8 karet.

1:0
 

Mezi prvním a druhým kolem si mě vyprosil pan rozhodčí a i přes to, že jsem hodil smutné psí oči mi dal Game Loss do dalšího kola za špatně napsaný decklist, v něm jsem totiž tak nějak zapoměl napsat země. Uznává, to bylo celkem klučíkovský.
 

2 Kolo. Pairingy říkají Michal Hebký a pairingy mají vždycky pravdu. Se svěšenou hlavou si jdu pro prohru, avšak co to nevidím, Michal Hebký je ten funny guy od prvního stolu. To mi zvedlo náladu, že sem aspoň poznal novýho pro playera. Michal prohodí něco o tom, že by od něj bylo hezký a slušný mi říct, že je mu můj Game Loss líto, ale neudělá to,  že prej mu to líto ve skutečnosti není. „Tak jsme si to rozdali“, zde samozřejmě myslím karty,  moje úvodní ruka říkala: You win the game. Ano byla to cesta plná překážek, Michal mi pod nohy naházel dvě Pelakka Wurmy, z jedné sem mu udělal defendera a tu druhou jsem zdržoval do doby, než byl můj Dawnglare Invoker aktivní a v tom momentě Michal balí. Musím upozornit slabší povahy, že druhá hra není nic pro děti. Po úvodní ruce jsi moje EGO malinko ublinklo. První kolo land + Elf, druhé kolo land, lvl up Elf+ Nest Invader (myslím), třetí kolo land, Kozilek’s Predator a čtvrté kolo to všechno zatapovat a posekat pro Pelakka Wurmu, pak už sem jí jen posílil Boar’s Umbrou a vítěztví bylo mé

2:0
 

3 Kolo. Jakub Erenyi, s ním mám špatné zkušenosti, ale uznávám ho jako dobrého hráče. Hodně jsem si začal věřit a balíček to vycítil, první mulligan na turnaji a ani těch 6 nebylo zrovna ideálních. Frustrující hra, byl jsem v defenzivě, Jakub měl spoustu zabíjení a tak jsem nakonec podlehl. Druhou hru opět mulligan, těchto 6 karet už bylo lepších než minulou hru a tak začínám Elfem v prvním kole a ten při levelování dostává vendetou. No a od druhého kola jsem čekal až do šestého na 3. Land, takže výsledek je asi všem jasný.

2:1
 

4 Kolo. Tady si zase bohužel nepamatuji křestní jméno soupeře, ale příjmení je Kraft (alias Krafťák). Oponent si drží solidní poker face, absolutně jsem nevěděl na čem jsem a v první hře mi soupeř ukazuje, že moje kouzla jsou teprve v plenkách. Drake Umbru a ještě nějakou jinou šaškárnu co dává +3/+3 na jedný lítající krávě nezvládám. Druhou hru si moc nepamatuji, vím, že jsem vyhrál. Mám dojem že skrze Dawnglare Invokera, ale nejsem si jist a ruku do ohně bych za to nedal. Třetí hra byla napínavá, opravdu mi bušilo srdce do poslední vteřiny. Situace byla následující,  každý jsmě měli něco imba na stole. Soupeř by mě jednoduše v následujícím kole zabil, protože měl příšeru 8/8 trample (nebo tak nějak), ale hru mi vyhrál můj Aura Gnarlid, soupeřova jedna aura+moje jedna aura a Wildheart Invoker ho pumpnul , takže byl na 9/9 neblokovatelnej a devítka bylo přesně to číslo na papíře v kolonce životů soupeře, které mu zbývalo.

3:1
 

Před pátým kolem proběhly standingy a těžká matematika. Počítání toho všeho mi zamotalo hlavu, ale s potěšením sem zjistil , že na 99% bude stačit remíza.

5 kolo. Dominik Prosek. Ano, přátelsky jsme si podali ruce a s radostí si zahráli „jen tak“. Ty byly překvapivě super, věděli jste, že se dá zabít s RotE v 6 kole? Dokázal sem to dokonce dvakrát po sobě, pak už ho přestalo bavit prohrávat.

3:1:1
 

Čili z 5. místa postupuji do draftu vyvolených.

Pod přísným dohledem zasedáme ke stolu v zasedacím pořádku a připravujeme vše na rozbalování/draftování. Tak jedem, opravdu vám nepopíšu přesně, co jsem kdy pickoval, jen vám řeknu, že ani v jednom boosteru nebylo jediné solidní rare. Co už ovšem stojí za zmíňku je můj deck.

2x Knight of Cliffhaven ve vzduchu s 2x Makindi Griffinem, po boku Skywatcher Adept, Merfolk Skyscout a jeden krásný Dawnglare Invoker. Ze země je komandoval Kabira Vindicator a dokážete si představit ja jich většinu přiváděli do varu moji dva Venerated Techerové. 2x See Beyond , dvě counterování, Regress (super karta), Eel Umbra poctivě chodili a dvakrát Repel the Darknes byl kombo breaker + další wall of omen’s kdyby toho bylo málo.
 

1 Paly-off.  Hraji se soupeřem, co byl o místo přede mnou v top 8, bohužel si opět nepamatuju jeho jméno (hlava děravá). Začneme hrát a už mu ukazuji Cliffhavena, první hra se nesla v duchu tlaku z mojí strany. Až ve 4. kole soupeř pokládá Kozilek’s predator (kterého jsem profesionálně odtušil) a do konce hry ho lítám i přes nějaký ten pokus o vyhození Pelakka Wurmy. Druhá hra byla na nervy mnohem náročnější. Vyložil jsem Cliffhavena a dokonce i Grifina, potom se mi povedl i Ikiral Outrider a Kabira Vindicator. Vindicatora jsem solidně lvloval až do 4. lvlu a Ikiral byl myslím na 2. úrovni. V tom momentě soupeř vyhodil Ulamog’s Crusher a já věděl, že s Repel the Darkness na ruce mám zhruba dvě kola, ale to ať sem počítal, jak jsem počítal nikdy nevycházelo. Věděl jsem, že se bude anihilovat, teda pokud si něco klíčového nelíznu, což se samozřejmě nestalo. Abych zabránil dalšímu devastování mojí země, Grifin, Cliffhaven a Ikiral Outrider skočili Crusherovi pod nohy a zdolali ho, soupeř mi ochotně nechal žít Outridera. A pak nastala situace, kdy můj útok nebyl dost velký a vlastně ani ten soupeřův nebyl nijak silný.Tudíž se dál čekalo na nějakou krutou kartu a tou byl Gigantomancer. Soupeř měl 4 creatury a já 16 životů, věděl že když zaútočí a já zústanu na dvou životech tak se 7 zeměma vylevluju Outridera a pokud držím/líznu 8 zemi, tak bych dokonce i vyhrál, protože on byl na 9. Předává proto tah mě. Lížu myslim Dawnglare Invokera a tím se moje šance, že pokud bude 8 land zvyšuje. Předávám hru. Soupeř přihodí nějakou nevýznamnou creaturu a zkouší útok 3 útočníky bloknu dva z nich dokonce i beze strachu z Might of masses a ve svém kole dolíznu land/vyhrávám.
 

2 Play-off. Jakub Erenyi, ty bídníku! V základní části jsem mu řekl, že se mu pomstím ve finále a tak jsem se jako správný muž snažil slib dodržet. V první hře byla celkem nuda, Jakub mi ukázal černého Invokera, já jemu Sea Gate Oracla, resp. mám dojem, že tam byl i cliffhaven, ale Jakubova černá byla dobrá. Potom oba lížeme landy a on zkouší protlačit sem tam nějaký spell, ale světe div se, hraju modrou a dokonce i nějaké to counterování. Nebudu prodlužovat, nezvládl jsem to, po asi  40 minutách první hry mě ukousal černý Invoker. Druhou hru jsem naopak já  vyhrál pomocí Invokera (bílého), tapnul jsem creatury před jeho útokem a ve svém kole útočil. Třetí kolo bylo zajímavé. Ukazovali jsme si jeden kousek lepší než druhý. Moje salva Flyingů narazila pouze na Gloom huntera, ale na soupeřově straně pobíhal nějaký otravný 4/1 crap, co vytváří spawny a na sobě měl kopírující Enchantement. Jak to jen říct, do hry zasáhl Démon s magickými čísly 6 man 6/6. Nebudu tajit, že s Regressem na ruce jsem se ho zas až tak nebál, ten jsem zahrál hned na konci soupeřova kola, abych se mohl proletět a soupeř byl na krásných 4 životech (myslím). V Jakubově kole se opakovala šaškárna s Démonem, aby toho nebylo málo pořád mě otravoval  4/1 crapem a pak mě nechal hrát. Z mojí strany se nic moc nedělo, všechny moje creatury umíraly na démona a zahazovat je jen tak se mi nechtělo. Velká chvíle útočícího démona přišla. Nevím proč se mi zdálo jako dobrý nápad ho neblokovat, ale bylo to tak. Následoval Flame Slash na mého Cliffhavena (na stole byli dva, jeden měl Eel Auru) a pak vyházel na stůl spoustu příšer, nevím názvy, ale čísla byla 3/2, 3/3, 1/2 a 4/. Líznul jsem si nepodstatnou kartu a vyložil do hry Dawnglare Invokera a Grifina do bloku. V tom momentě se všichni přihlížející tvářili, že je rozhodnuto a já nevěděl pro koho. Soupeř zaútočil vším, co mělo aspoň jeden damage dopředu, já na 7 životech to nechal do sebe projít za 6 a ve svém kole sem ho projel za 5.
 

A je to tady, kdo by to byl čekal, že půjdu až do finále a že tam na mě bude čekat remízující šerif.

Finále. Po nějaké (pro mě zvláštní) konverzaci o prapodivném rozdělování cen mi soupeř sdělil, že si radši klasicky zahrajem e,než abychom si to nějak rozdělili. „Tak dobře Dominiku“,  Začal jsem jak jinak, než cliffhavenem a během hry nám postupně rozhodčí odepisoval životy po dvou na mé straně  a na Dominikově straně pak rovnou po 5. Ale já tu Eel Umbru hrál vážně jen 1! Druhé kolo se stalo následující  Cliffhaven a k němu Venerated Teacher, aby mu nebylo smutno. Jenže co se nestalo, lízl jsem si dalšího Cliffhavena a učitel si musel počkat.  Další líznutí jsem si si vzal Kabira Vindicatora a Teacher se zdržel ještě o kolo. V pátém kole, jak si jistě dokážete představit, byl soupeřův výraz jasný: WTF? Teacher mi ušetřil 18 many a soupeř sice chtěl, abych se rozletěl, ale já nepřehlédl jeho Bramblesnapa s Reachem, tak jsem si radši počkal. Dvě následující kola jsem lvloval a pak se stalo něco co bych nečekal ani v nejdivočejších snech. Soupeř si zabil Bramboru Momentus Fallem, lízl 6, přidal si 6, ale mě tak uvolnil vzdušný prostor a nebe bylo zahaleno ve stínu dvou Cliff-Serra Angel-havenů. Countery na ruce jistili vítězství, podali jsme si ruce, on si vzal 12 boosterů a mě čekal rozhovor na téma Lyon, jet, či nejet?
 

Co se týče příspěvku 3000, ten je obstojný, problémem je škola, blížící se maturita a rodina, která by byla asi ráda, abych maturitu udělal. Ale nebojte, však já do toho Lyonu nakonec určitě pojedu.

Pokud jste dočetli až sem, tak vám děkuji, omluvte občasné pravopisné chyby a mějte slitování, je to můj první report!