GP Praha 2011 - Štěstí ve hře...

Začátkem roku se mi podařilo po více než 10 letech manželství přesvědčit moji ženu Veroniku, že nejsem dobrý společník na úplně každý večer a že by si mohla najít i nějakou pravidelnou večerní zábavu. Nalezenou pravidelnou jógu v jejím kalendáři jsem na oplátku hned doplnil návštěvou Hotýlku, kde se nad kartičkami schází nejvybranější společnost. Dobrá příprava na Grand Prix tak byla fakticky zaručena. S pěti odehranými drafty v bloku (z toho dva s Phyrexií) jsem se neměl čeho bát, zvlášť když non-infect jsem bral jenom jednou, ale na to, aby mě Fangren Marauder u soupeře na stole zle rozrušil, to samozřejmě stačilo. Ve středu před GP jsem měl dokonce tu čest dostat napráskáno od Shuheie Nakamury, kdy se sešel v Hotýlku poměrně silný stůl (Martin Jůza, Lukáš Blohon, Shuhei Nakamura, Honza Kotrla, Alexander West + tři nosiči vody), v součtu lifetime PT body lehce kolem 1000…

Mezi velmi dobrou přípravu samozřejmě řadím i články Adama Kosky na CMUSu k hodnotě jednotlivých karet, ale i následné komentáře čtenářů, byť na některé mám samozřejmě tak jako každý svůj vlastní jiný názor.

Účast na dvoudenním turnaji podléhá u nás doma vícekolovému schvalování, a většina kol probíhá bez mojí účasti. Tentokrát jsem měl celkem štěstí a podařilo se umístit GP do stejného termínu, kdy nás dobrý známý pozval na společný víkend. Nabídl jsem známému (rozvedenému), který bral svoji dceru, Veronice a svým dvěma dcerám (7 a 10 let), že pojedou sami. Nabídku shledala moje žena atraktivní, což se pozitivně projevilo především den před odjezdem, kdy mladší dcera usilovně předstírala zánět slepého střeva, jak dělá preventivně prakticky před každým preview a PTQ. Tentokrát však Veronika namísto tradičního „Přece nás tady takhle nenecháš…“, zvolila jiný komentář: „To rozchodí…“ Dcerka úplně vypadla z role a právem se začala obávat o svoji pravděpodobně slíbenou čokoládu…

Veronika ostatně pro jistotu už týden před GP na moje tradičně do poslední chvíle blokované místo, (kdyby se mi na turnaj nechtělo, obvykle totiž usoudím, že se mi vlastně vůbec nechce) nominovala další holčičku - spolužačku starší dcery. V průběhu posledního týdne mě pak pumpla třikrát o 5000,-Kč na kosmetiku, oblečení a pobyt. Osobně si ale myslím, že hranice mezi „líbit se“ a „nedělat ostudu“ je dost vzdálená a subjektivní a není to otázka peněz. Skupinka odjela na víkend v pátek a já měl klid.

Moje motivace k účasti na GP byla letos zastíněna mým nejistým kvalifikačním slotem na MR. Celkem nerad bych MR vynechal. Total rating mi před GP stačil, ale level turnaje K-40 je dost hazardní hra. Věděl jsem, že musím mít přesvědčivé pozitivní skóre. Tyto obavy, zpětně možná směšné, mě provázely prakticky celý turnaj a byly mým hlavním motorem.

Při rozbalování a sepisování jsem na sebe strhl pozornost, protože při kontrole decku kolegy naproti jsem sice našel jeho dvě chyby, ale zároveň i označil některé správné záznamy za chybné a v nastalém zmatku jsem možná dostal úplně jiný sealed deck než jsem měl dostat. Každopádně jsem neprohloupil, jak je asi z obrázku patrné. Balíček měl všechno, co bylo potřeba.

Chvilinku jsem při stavbě uvažoval o R/B dvojbarvě, ale přišlo mi to hrozná škoda. Relevantní SB je na dalším obrázku. V horní části jsou karty, které jsem užil alespoň jednou. Zpětně mohu jako nejlepší kartu prohlásit určitě Morbid Plunder, který vždy vytvořil tu zásadní karetní výhodu. Nejčastěji jsem asi zahrál Red Sun’s Zenith, ale to všichni víme, že není právě rovná soutěž.

K diskusi jsou v decku dvě karty Vault Skirge a Mortis Dogs. První jsem často nechával. Druhá šla do SB vždy zpravidla za Moriok Reavera.

První kolo mám bye (zbytky ratingu).

Ve druhém kole mě čeká nevýrazný R/G deck, který mi dvakrát naložil pomocí Act of Aggression. Samozřejmě, že to se může stát, ale že to v jedné hře bude na životy a ve druhé (prakticky bez SB) to bude na poison countery, to mě poněkud potupilo.

Ve třetím kole jsem porazil Roberta Jacka pravidelného návštěvníka hotýlku. Měl velmi vděčný balíček, který jsem si pro zvýšení sebevědomí porazil asi 6x. Díky Robo.

Po vyhraném čtvrtém kole jsem zakolísal v pátém. V první hře soupeř nic neukázal. Ve druhé mě zabil s pomocí Sword of Feast and Famine a ve třetí to zopakoval. Příliš jsem spoléhal při zahození prvního ničení artefaktů na nevýznamný cíl, že jedno z dalších tří brzy dorazí.

Stav 3:2 vylučoval všechny diskuse. Mohl jsem odejít a uchránit rating, nebo jsem to mohl ještě kolo, či dvě, či tři, či čtyři, či pět, … atd. zkusit. O jedné z volných chvilek jsem ukázal balíček Míšovi Hebkému, který mě upozornil, že Parasitic Implant nemá postih, jak jsem si myslel, ale že token obdržím já. Hned jsem si to vyzkoušel po SB do druhé hry na českém mladém soupeři, který měl podobný balíček jako já a povedlo se mu zabít v jedné hře dvakrát Chancellor of the Dross i Fangren Maraudera a skončit tak fakticky úplným vydeckováním…. Samozřejmě svým, protože Red Sun’s Zenith se neptá, kolik karet máte v knihovně. Na stole jsme neudrželi ani jeden nic zajímavého.

Překvapivě často se mi povedlo zabít soupeře na poison countery. Ať už to bylo čistění cesty Blightwidow nebo nasideovaný Ogre Menial, nebo jedna z těchto potvor v kombinaci s Bonehoardem. Nepopírám, že cca ve třech kolech prvního dne jsem mohl v prvních hrách vyhrát rychleji, ale nechtěl jsem Zenith soupeři ukazovat.

Největší obrat se mi povedl v cca sedmém kole, kdy soupeř nasadil dva rychlé Fangren Maraudery. Já jsem oponoval svým. V combatu mi umřel Fangren i Vault Skirge. Chtěl jsem si přidat 1+5 životů, soupeř řekl, že když jde Fangren do hrobu, tak, že už si za současně odcházející artefakt do hrobu nepřidám. Trošku sváča a jsem si téměř jist, že z jeho strany vědomá. Nicméně jsem mu na to otupěle a rezignovaně skočil. Pomocí Zenithu jsem pak pořešil jednoho z Fangrenů a při stavu na životy 54:2 jsem postavil do cesty jeho třem potvorám svoji aktuálně na stole jedinou … Chancellor of The Dross. Soupeř na mě tak kouknul a tipoval, zda si nechám nabulíkovat umírání před lifelinkem. Nakonec usoudil, že to mu za to nestojí, že se porazím určitě sám. Když byly životy naopak 2:54, pochopil, že lež má krátké nohy a do druhého dne se zřejmě nepodívá.

V posledním kole jsem narazil na velmi solidního soupeře i balíček a byl to určitě nejtěsnější zápas. V první hře jsem vyhrál. Nechal jsem si jednu zemi na draw. Ve druhém kole mi odrazil Mycosynth Wellspring a přesto země až nepochopitelně dorazili. Co se postavilo do cesty, to jsem rozstřílel. Soupeř malinko přesideoval a ve druhé hře mě celkem zesměšnil. Samozřejmě mě nechal začínat. Soupeř zahrál Vivisection na Oculuse, Impaler Shrike se obětoval pro tři karty, 2x Darkslick Drake,… atd. a když jsem vzdával s prázdnou rukou proti třem letadlům na stole, tak měl soupeř na ruce pět karet. Na třetí hru nezbývalo mnoho času a já jsem výrazně přesidoval. Do hry šel Kuldotha Ringleader a Flameborn Hellion, protože zabíjet modré lítačky kartama z ruky jsem opravdu nechtěl. Soupeř začal modrým Chancellorem z ruky a semlel mi 7 karet. Mně přišly obě nasideované karty a začal jsem soupeře rozebírat. Oba jsme se potěšili Bonehoardem. Hra se blížila do nastavených kol. Soupeř vyhlížel třetí modrou na Chancellora, který by moje útočné choutky ukončil … minimálně proto, že bych přišel o Bonehoard, díky Shatteru v hrobě. V předpoledním kole jsem aktivoval černou repliku a dolíznul si Červený Zenith. Chvíli jsem váhal, zda mám čekat do kola posledního, až soupeř sešle Chancellora a potapuje se, nebo zda se mám odvázat. Nebyl jsem si moc jistý, zda nemůže potkat nějaká újma i mě a raději jsem Zenith seslal, s tím, že kdyby soupeř měl odrážení, tak se možná situace dala řešit dalším topdeckem i na stole resp. při případném neseslání Chancellora. Soupeř odpověď na Zenith nenašel a já se prodral se skóre 7:2 do druhého dne. K postupu mi tak mohl poblahopřát i Marcel Karabín, který na můj výkon v průběhu dne pozorně dohlížel a snad jsem ho některými výkony potěšil.

Den jsem zakončil příjemnou cestou tramvají do Opletalky, kde jsem zdarma parkoval, zatímco Ivoš řešil botičku a Pavouk odstavné parkoviště. Viditelně nás bylo (i s revizorem pro Mattesa) více, pro které bylo vstupné dražší, než se uvádělo v ceníku.

S ohledem na věci příští a v kontextu „vítězných šňůr…“ je potřeba alespoň akademicky zmínit pár slov k pověrčivým hráčům. Většina hráčů má skutečně svoje „vítězné rituály“. Já se tomu snažím zásadně vyhýbat. Rozhodně nejdu do extrému, abych po úspěšném dni neměnil oblečení a prádlo, i když všichni víme, že TOP 8 na Pro Tourech není uzavřená proto, že by diváci rušili, ale proto, že 3 dny v jednom oblečení u finalistů je pro diváky prostě moc a v TOP 8 jsou přeci Ti nejúspěšnější (co dodržují rituály všechny…)… je to ostatně i jeden z důvodů, proč bylo MS zkráceno o jeden den…

Sám se držím skromně při zdi a kromě několika málo drobností… stejná tužka, stejný papír, mezi koly stejná neperlivá voda, odebíraná z lednice pravou rukou, vítězná strana v sále, stejná kostka, stejné umyvadlo mezi koly na toaletě, vždy tři papíry na utření rukou a samozřejmě stejná mušle (ne opravdu jsem na Vás nebyl zvědavý, když byly ostatní mušle volné, prostě jsem Vám jenom stál za zády a čekal na tu svoji vítěznou…). Nejsem si vědom žádné další „pověry“, které bych v průběhu turnaje dodržoval. Uznejte sami, že to není nijak přehnané.

Druhý den ráno mě hodně postavil na nohy Petr „Mistr“ Nahodil, který mi opravdu srdečně blahopřál k postupu do dalšího dne. Zatímco ostatní obvykle přidávají formulku typu, „Ať se Ti dnes daří…“, Mistr v tónu věty jasně naznačil, že to je vrcholek mých možností. Nějak jsem nepobral, že výsledek 4:2 zajišťuje nějakou finanční výhru. Čekal jsem, že peníze jsou jenom pro TOP 32 a představa, že budu muset čekat na tři prohry, než konečně opustím sál, mě trochu zneklidnila. Obava z poškozeného DCI se mi vrátila.

Kdybych měl říci svoji „strategii v draftu“, tak je to v kostce následující: formát mi přišel velmi pomalý, nelze postavit Metalcraft. S Infectem jsou potíže. Nejenom tím, že chybí některé dropy do typických barev, ale také tím, že Infect má (byť třeba nerad) v barevném koláči často i soupeř a Blight Mamba už není tak suverénním pánem hřiště, jako dříve. Snažil jsem se usilovně vyhýbat potvorám s jedničkou dozadu. Nechci se orosit s každým Shamanem co dává 1 damage apod. A také držet co nejdéle jednu silnější barvu a být připraven tu „slabší“ ještě ve třetím boosteru změnit, kdyby to stálo za to.

1. Draft

Na zadním stole jsem se tedy pustil do draftu. Obrázek jsem schválně seřadil podle edic, aby bylo patrné, že jsem forcoval zelenou a když opravdu nic nepřišlo, tak jsem v posledním boosteru díky Volition Reins neskončil ve splashi se zabíjením, ale v G/U. Relevantní SB na druhém obrázku.

S balíčkem jsem byl spokojen, protože žádné pecky jsem nepouštěl, Sword of Feast and Famine jsem naštěstí nepřehlédl a Spellskite na 5. pick nasvědčoval, že soupeři budou tvární. K rozhodování byl asi 5. pick v prostřední edici, kdy jsem volil mezi druhým Fangrenem a Spine of Ish Sah. Je to sice dražší Vindicate, ale mně se do balíčku hodil. Měl jsem asi hrát Neurok Invisimancera na úkor jednoho posilování, ale jedničku dozadu opravdu nemusím.

V prvním kole jsem narazil na soupeře, který hrál tříbarevný Infect s více kopiemi Blighted Agent. Celkem bez potíží to na mě v první hře stačilo, zvlášť když zaúřadoval Viral Drake. V dalších dvou hrách jednou neposkládal barevné many a podruhé jsem měl lepší křivku s Mečem a Spellskite, takže odpor byl celkem marný.

V druhém kole jsem sehrál jednu z nejlepších partií. Zahájil jsem Spellskite a došli jsme do fáze Fangren na Fangrena. Soupeř vyrazil do útoku a já se docela dost podivil, protože posilování a ponižování moc nehrozilo. Dal jsem blok a soupeř překvapil Turn the Tide, který těžko svedu do Spellskity s tím, že sváčne mého Fangrena. Naštěstí byla Mutagenic Growth připravena a dali jsme tak 2 za 1. Soupeř chvíli ještě kladl nějaké méně či více významné blokery a já držel na ruce jenom Steel Sabotage. Soupeř přidával životy Pristine Talismanem. Situace se rapidně změnila po soupeřově zahraném a celkem nepřipraveném Ichor Explosion. Když jsem koukal na karty v hrobě, tak měl odehráno výrazně více než já a rozhodně jsem se ve zbytku balíčku měl na co těšit spíše já. Měl jsem po Explosi asi 60 životů a soupeř 30 a Talisman. Na vršku čekala Volition Reins. Soupeř zahrál Brutalizer Exarcha a moc jsem se těšil na to co nejlepšího v decku po resetu zbylo. Mé zklamání z Vedalken Anatomisty jako natutorovaného highlightu bylo upřimné. Nicméně jsem ho Reinsy sebral a trošku pokapal pár soupeřových našetřených karet. Tempo bylo volnější se 60 životy se hraje dobře. Soupeř nepříjemně překvapil a seslal po pár kolech Enslave. Až v tuto chvíli jsem zjistil, že Steel Sabotage nevrací enchantmenty, jak jsem doufal a těšil se. Z vršku dorazila Sylvok Replica a pořešila Enslave. Do toho jsem někde vsunul na stůl Blightwidow. Soupeř ale ukázal, že o Anatomistu fakt stojí a přitlačil Noxious Revival a Enslave poslal na vršek knihovny. Anatomista mě opět opustil a já jsem na vršku knihovny nalezl Untamed Might a soupeřových 40 životů jsem doplnil 10 jedovými countery. Do konce zbývalo 6 minut a tak si do decku našly místo i Golden Urn a Soul Conduit. (mimochodem s Trespassing Souleater zajímavé kombo). Na poslední 4 minuty a nastavený čas dorazil jako divák Arnošt Žídek a nevěřil vlastním očím jak slabě a při zdi to hraju. Skutečnost, že to není 1:1, ale 1:0 mu leccos vysvětlila.

Ve třetím kole jsem narazil na Péťu Kytku ve finále draftu. První hru potkal moji pašíkovou část balíčku a ve druhé hře narazil Spellskite + meč. Moje pobrekávání, že jsem skončil v druhé hře jenom na čtyřech manách, by opravdu nebylo na místě.

2. Draft

Před draftem mi poradil Martin Jůza, že forcování bílých lítaček je nejhůř 2:1 deck. 3:0 U/G z prvního draftu ho trochu znepokojilo a moc nevěřil, že bych měl stejnou kliku. Proti bílým lítačkám nic nemám, tak jsem se do toho pustil. Spined Thopter jsem povýšil na bílou lítačku, dobral tradičně Spellskite, Porcelain Legionnaire,… atd. viz obrázek. Asi na pátý pick jsem pobral Beast Within, který považuji za natolik univerzální, že ho nelze jen tak minout. V druhém boosteru se Leonin Skyhunter někde zapovídali a já byl postaven před těžkou volbu. Osobně za nejhorší pro rychlejší balíček považuji Fangrena a Blightwidow, takže když v boosteru nebyla bílá karta hned šel Fangren ke mně na hromádku. Příjemně překvapil Mirran Crusader. Poslední edice nenabídla nic zásadního, kromě Contagion Clasp. Konečně mě čekala prověrka kvality. Teď už to karty neuhrají samy. Na druhém obrázku karty ze sideboardu.

V první hře 13. kola (poprvé za turnaj jsem mulligenoval) mě zesměšnil Kuldotha Flamefiend, který po odklizení několika mých potvor, nečekaně zablokoval můj čerstvě vytvořený klenot 6/1 First Strike Lifelink Sunspear Shikari a Kuldothu si „sejvnul“ pomocí indestructible z Withstand Death. To jsem opravdu nerozchodil. Soupeř se postaral o rozruch tím, že ztratil při hře kartu a řešil to s ním usilovně rozhodčí. Nakonec se ukázalo, že přetlak dobrých karet ho vedl k tomu, že někde zmateně odložil kartu z ruky na vrch knihovny, což se obešlo správně bez postihu.

V druhé hře jsem předvedl pěknou křivuli a čtyří dvoumanové dropy se Spellskite bylo na soupeře příliš. Když už soupeř myslel, že má situaci pod kontrolou, protočil se na bojišti Inquisitor Exarch. V rozhodující hře soupeř neposkládal barevně many a medvídkov se na opozdilce neptal.

14.kolo probíhalo jako feature match. Soupeře jsem v první hře přetlačil a ve druhé jsem ho zabil Mirran Crusaderem, přičemž Fallen Ferromancer dostal Beast Withinem.

V textu reportu mě zaujalo …after the second game Driessen admitted: "I only have two cards that can deal with Mirran Crusader. This one,"—indicating the fallen Fallen Ferromancer in his graveyard—"and Burn the Impure. Oh yeah, that one ..." He had picked up his library and Burn the Impure, naturally, was the very last card in his deck.

No to je opravdu velké překvapení.

15. kolo - konec legrace hraje se o TOP 8. Remíza nám sice zajišťuje kvalifikaci na PT Philadelphia, ale to je nám samozřejmě trochu málo. V první hře mě U/B soupeř rozhodí dvěma Divine Offeringy, ale nakonec to zvládnu. Je pravda, že možnost hrát od druhého kola a ve čtvrtém kole zahrát dva spelly má také svoje přednosti. Ve druhé hře se soupeř statečně brání náporu. Já si refreshnu první svoje padlé pomocí Remember The Fallen a na artefaktového 4/1 blokera si líznu do prázdné ruky z vršku Contagion Clasp a na dalšího blokera, už většího si topdecknu Banishment Decree. Vyšlo to opravdu moc pěkně a já se poprvé podívám do TOP 8 na podobném eventu.

Veronice jsem zavolal, že jsem uhrál TOP 8 a že to samozřejmě znamená nějaký pěkný kus nábytku. Dostalo se mi i blahopřání. Když jsem zmínil PT Philadelphia, tak se mi dostalo ujištění, že o tom budeme ještě rozhodně vyjednávat…

Finálový draft

TOP 8 se určitě složením vydařila. Tři Češi + Jurda + Shuhei s přípravou z Hotýlku. Tomu asi 2 Švédi a mladý Polák nemohli odolat.

Top 8 draft	Ondřej Baudyš
Main Deck	Sideboard
1 Blackcleave Cliffs 10 Mountain 5 Swamp 1 Darksteel Sentinel 1 Ferrovore 1 Flesh-Eater Imp 1 Gnathosaur 1 Invader Parasite 1 Kuldotha Flamefiend 1 Kuldotha Ringleader 1 Moriok Reaver 1 Pith Driller 1 Razor Swine 1 Vulshok Refugee 1 Artillerize 1 Batterskull 1 Flayer Husk 1 Grim Affliction 1 Ichor Wellspring 1 Mycosynth Wellspring 1 Nihil Spellbomb 1 Shatter 1 Slagstorm 1 Sphere of the Suns 1 Trigon of Corruption 1 Turn to Slag 1 Whipflare

Coverage obsahuje samozřejmě několik chyb, ale jinak si myslím, že je hodně vypovídající. Já jsem draftoval jako v transu a pořád jsem čekal pohlavek od Martina Jůzy, který stál za mnou. Příliš si nepamatuji. Lukáš mi naposílal červené broken kusy Slagstrom a Kuldothu. Já jsem se snažil mu příliš neuškodit a při možnosti R nebo B brát vždy R.

Zpětně mi bylo líto Péti Brožka, protože jsem až doma zjistil, že balíček měl moc pěkný, jenom se Zenithem a Shrinou neprolízal k něčemu solidnímu. Bylo ale z průběhu dobře vidět, jak byl jeho balíček náchylný a obsahující u potvor příliš jedniček dozadu.

Moje práce s Batterskull byla v semifinále opravdu mizerná a Shuheiovi jsem dovolil až příliš, na to jak to bylo rozdané. Naštěstí jsem se životů dopočítal a mohli jsme si dát finále s Lukášem jako v Hotýlku.

Hodně jsem si užil druhou hru, kdy jsem věděl, že po odehrání Enslave a Mimic Vatu to s ním nevypadá moc dobře. All inn v rozhodující partii na Impa mi přišel stylový, přestože jsem věděl, že Lukáš na to má v balíčku odpověď a že dosavadní průběh partie ho nijak nenutil -5/-5 zahrát. Lukáše jsem tak připravil o 2 PT body a snad mu nebudou na konci roku chybět.

Díky za mnoho gratulací, které jsem dostal různou formou. Bylo to moc milé. Přáli mi po turnaji snad úplně všichni. Péťa Nahodil ne, ale ten mi přál už v neděli ráno.

Šňůra 13 výher v řadě je asi celkem ojedinělá. Ne že by to nebylo v silách těch nejlepších, ale zpravidla přijdou nějaké remízky, protože strike je postačující. Pro nás běžce od záchodků, ale jiné cesty nebylo. Každopádně pokud platí pořekadlo „Štěstí ve hře, neštěstí v lásce“, tak musela mít Veronika naprosto bombastický víkend.

S uspokojením jsem mohl konstatovat, že letošní MR je na rating zřejmě zachráněné a podle všeho i na příští rok díky 10 PT bodům. Zkusím něco uhrát na MR, případně ve Philadelphii, ale nevidím to moc dobře… přeci jen na obou turnajích budu potřebovat něco víc než vítěznou mušli.

Doma přivítala mladší dcera plaketu se slovy … „a to je všechno?“ a starší ji uklidnila, „ne ještě táta donese 59 941,- Kč…“. Jsem sice rád, že ve 4. třídě hezky násobí, ale snad ve vzdělání pokročí a pochopí i další klíčové pojmy jako je TAX nebo SPLIT.

Veronice jsem nastínil zářijovou Philadelphii a nabídl, že může jet taky. S nepřítomným úsměvem ve tváři se podívala někam skrze mne a chvějícím se hlasem řekla, že jí bude bohatě postačovat podobný víkend jako nyní, takže jsem zřejmě splitnul víc, než jsem chtěl.

Snad bude můj výsledek (ani ne tak výkon) povzbuzením pro další české hráče, především pro ty dříve narozené a zkusí se dál hrou bavit, tak jako to dělám já už hodně dlouho. Snad si budu moci brzy zahrát i s další generací, kterou vidím v nejsympatičtějším účastníkovi GP Vojtu Žídkovi a dalších školkou povinných. Nejsou to moc těžké počty, když si uvědomíme, že první „money finish“ datuji k pobytu Lukáše Blohona v první třídě.

Několik lidí se mě zeptalo, proč právě nyní po tolika letech „motyka spustila“. Já si to vysvětluju tím, že díky absenci Phyrexie na Magic Online a opravdové složitosti formátu byly šance všech velmi vyrovnané a na mě se prostě usmálo štěstí, které by jindy vyjít nemohlo.

Nějaké komentáře jsem ještě uvedl do Středečních výhledů a každopádně děkuji Pavlu Češkovi, za výslednou podobu článku, o jehož grafickou úpravu jsem ho požádal.

Děkuji za Vaši pozornost a trpělivost. Jsem rád, že jsem se mohl podělit o svoje zážitky a dojmy a těším se na Vás na svém 17. mistrovství republiky, tentokrát v Brně.

Bad

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.