Report z Mistrovství Evropy ve formátu Premodern

Je spousta věcí, které dělají Magic Magicem - takovým, jaký ho všichni máme rádi. Partie napínavé až do posledního životu či poison counteru. Inovativní decklisty, ze kterých jde hlava kolem. A také příběhy. Příběhy o hrách, které se vám právě staly, a které prostě musí slyšet všech vašich deset kamarádů, se kterými jste zrovna na turnaji. Legendární historky, kterak někdo vyhrál tak nepravděpodobně, že se to stane jen v jednom z tisíců alternativních vesmírů. A pak také příběhy v podobě reportů - o cestách na turnaje do dalekých krajin, o snaze prosadit se s vlastním buildem proti stock listům, o tom, kterak autor reportu v posledním kole v rozhodující hře mulliganoval na čtyři a prohrál (to je taková klasika, která zkrátka nemůže chybět). Článek, který právě čtete, je pokusem právě o takový report. Report plný emocí, ve kterém čtenáři seznají, že zrovna tak na místě autora (třeba) mohli být oni a budou mu při čtení (doufejme) držet pěsti až do dramatického konce. A pokud ne, tak si aspoň přečtou o historicky prvním mistrovství Evropy v relativně novém formátu Premodern. Turnaj to byl opravdu vydařený.

Že se akce během prvního říjnového víkendu zúčastním jsem byl rozhodnutý už od chvíle, kdy jej organizátoři před několika měsíci oznámili - bydlím teď většinu času v německém Mainzu (česky "Mohuč"), což je od Darmstadtu, kde se turnaj konal, nějakých třicet kilometrů vzdušnou čarou. Z premodernu se navíc pomalu stává můj nejoblíbenější formát a takhle velký turnaj se v něm - pokud vím - ještě nikdy nepořádal. Rychlé rozhodnutí zúčastnit se se nakonec ukázalo jako klíčové, protože kapacita 128 volných míst byla pryč během jednoho odpoledne a kdo tedy váhal, zda jet či ne, poměrně rychle zjistil, že rozhodnutí bylo uděláno za něj. Premodern si poslední dobou vydobyl velmi slušnou popularitu.

Spolu se mnou se stihlo zaregistrovat zhruba patnáct dalších českých hráčů a bylo jasné, že z Čech vyjede hned několik posádek. Dvěma svým kamarádům - Ondrovi Skaličkovi s Vaškem Lhotkou - jsem přislíbil možnost noclehu, pokud si pro něj budou ochotni dojet do Mainzu, což oba přijali (jak se později ukázalo - trochu neprozřetelně). Zbývalo tedy vyřešit obligátní otázku "co hrát", vyfotit a uploadnout decklist a těšit se na prvního října.

Dilema s balíkem pro mě v zásadě vypadalo následovně:

a) hrát svoje B/G homebrew midrange Gamekeepery, balík, s jehož pilováním jsem strávil poslední zhruba rok a i přes určitá "diskomba" (Innocent Blood + Terravore, Mox Diamond / Call of the Herd + Pernicious Deed) se výsledky na turnajích zlepšovaly do té míry, že bylo s trochou optimismu možné balík považovat minimálně za tier 3,5

b) hrát něco normálního, například Rock, 5C Gro-a-Toga či nějakou variantu Stiflenoughta, mít tak možná papírově lepší šance, ale missnout příležitost zahrát si svůj výtvor na velké akci

Jak asi tušíte, nakonec jsem zvolil variantu a). Ne, že by mi bylo jedno, jaký výsledek uhraju, ale zjistil jsem, že na premodernu mi opravdu nevadí víc "casual" přístup, kdy si prostě zahraju nějakou kartu, kterou mám rád, a těším se z každé výhry, kterou třeba přinese. Pokud tedy zrovna nehrajete něco opravdu extrémně funky typu Battle of Wits či Dragonstorm, tak vás formát obvykle za tenhle přístup nevytrestá moc jinak, než že prohrajete kolo s Elfy proti sekvenci Gaea's Cradle - Survival of the Fittest - Tangle Wire, což byste dost pravděpodobně prohráli stejně i s "nudnými" kartami.

Výsledný decklist, který jsem dva dny před turnajem submitnul, vypadal následovně.

 

B/G Midrange Gamekeeper

3 Gamekeeper

2 Terravore

4 Mulch

3 Innocent Blood

1 Vendetta

4 Duress

4 Cabal Therapy

3 Pernicious Deed

3 Call of the Herd

3 Living Wish

3 Mox Diamond

4 Treetop Village

4 Wasteland

4 Tranquil Thicket

3 Barren Moor

1 Phyrexian Tower

4 Llanowar Wastes

5 Swamp

2 Forest

 

Sideboard:

1 Plague Spitter

1 Volrath's Stronghold

1 Phantom Nishoba

1 Gamekeeper

1 Terravore

2 Infest

1 Smother

3 Naturalize

2 Skeletal Scrying

2 Sylvan Library

 

Balík v zásadě funguje ve dvou módech:

Mód 1: Pomalé "value" kombo, kdy seknete Gamekeepera do Terapie, Phyrexian Tower či Innocent Bloodu, vytočíte ideálně dalšího Gamekeepera s Terapií, vyčistíte soupeři ruku a dostanete rozumně velkou Terravoru. S Mox Diamondem můžete "odkombit" ve třetím kole, obvykle to spíš asi ale bude o něco později - kousky komba si musíte líznout či najít Living Wishem a v mezičase budete zdržovat discardem, zabíjením a Perníky. Balík zároveň nabízí poměrně svéráznou formu adrenalinu, kdy i když roztočíte Gamekeepera, nemáte ještě nic jisté - můžete například vytočit hned dalšího Gamekeepera bez sac outletu či jen velmi malou Terravoru. Mezi ultimátní faily pak patří možnost vytočit Terravoru bez zemí, která bude 0/0 a okamžitě umře, či odemlít si celý balík, dostat zabíjením a dolízat se. Zkrátka a dobře je to spíš takové "soft kombo", žádný Turtle Splash, který by měl po odemletí ve většině her ve stejném kole vyhrát. Na druhou stranu jste ale bez problémů své win kondice schopni zahrát z ruky, když vám přijdou, což by se u něčeho jako Phantom Nishoba moc často nestávalo.

Mód 2: Grindy midrange deck, který soupeře otravuje discardem a Wastelandy, vytváří karetní výhodu pomocí Mulchů (výborné s cyklovacími zeměmi) a nakonec soupeře ubije Treetopkami, Elephant tokeny nebo i malou Terravorou.

Řekl bych, že oba módy jsou podobně časté a polovinu výher opravdu přinesli jen Sloni s Treetopkami. Zároveň to znamená, že vás kompletně nezastaví graveyard hate - vypne nebo znepříjemní vám jeden plán, nicméně stále máte v záloze ten druhý. Perníky navíc docela slušně chroupou Tormod's Krypty, Phyrexian Furnace a další podobné nesmysly.

Co se týče sideboardu, Living Wish package je tu poměrně dost malá - ve velké většině případů si jdete pro Gamekeepera, v menším pak pro Terravoru (pokud už jste odkombili a nestačilo to) či pro Volrath's Stronghold, má-li soupeř příliš non-sword zabíjení. Plague Spitter je zoufalým pokusem mít aspoň nějakou šanci proti Elfům - teoreticky ho přes Mox + Wish v prvním umíte seslat ve druhém kole (což teda stačit stejně nebude, ale aspoň můžete říct, že jste se snažili). Phantom Nishoba není ani tak součástí Living Wish package (byť v lategame máte-li ve hře Mox si ji najít můžete), jako spíš rozšíření win kondic, které můžete vytočit. Je lepší na graveyard hate a mnohem líp racuje potvorové balíky.

Trochu kontroverzním rozhodnutím bylo hrát Infest místo Engineered Plague. Logika byla taková, že Plague každý čeká, často i Goblini se zelenou hrajou Naturalízy, které jdou automaticky dovnitř na každého soupeře s černou (z tohohle důvodu jsem nakonec také zavrhl sideboard package "Oath of Druids + Phantom Nishoba"). Goblini s černým splashem pak mají v sideboardu Terapie a Mor bude zpravidla první karta, kterou s nimi budou zkoušet trefit. Ani plošný postih -1/-1 pro Gobliny (na rozdíl od Elfů) často nemusí být konečná - mají-li ve hře třeba Warchiefa s Ringleaderem, pak takový Piledriver stále útočí minimálně za 4. Oproti tomu Infest je proti velké části potvorových balíků v podstatě Damnation za tři many, který vám navíc nezabije Slony či Terravoru. Taková je tedy alespoň teorie.

 

Ondra si na turnaj vybral Fritku a Vašek nakonec monoblue Stázi s příhodným jménem balíku "I have no friends". Později jsme došli k závěru, že nejlepší by bylo balík naalterovat tak, že na každou kartu lihovkou napíšeme nějakou variantu omluvy typu "I'm really sorry", "I know it must feel bad", "They made me do it", atd. Vašek myšlenku nakonec takhle daleko nedotáhl, nicméně soupeřům se během turnaje za hodinku utrpení, kterou proti Stázi museli absolvovat, pravidelně omlouval.

Ondra s Vaškem v pátek odpoledne i přes drobnou nepříjemnost, kdy je na dálnici zezadu "ťuknul" náklaďák, doputovali s dalšími Čechy do Darmstadtu, odkud se pak zcela bez problémů za půl hodinky dopravili vlakem do Mainzu. Vašek nehodu přičítal tomu, že poté, co Ondra ráno málem doma zapomněl balík, napsal do skupinového chatu "teď už se nemůže nic pokazit". Ondra tvrdil, že to bylo tím, že Vašek hraje Stázi a - jak známo - hráčům tohohle balíku má vesmír tendenci se mstít za příkoří, které způsobují ostatním.

Je možné, že pravdu měli oba, protože druhý den ráno se spojené síly obou faktorů spojily do kolosální série clusterfucků ohledně dopravy na sajtu. Letmá kontrola vlakového spoje v DB appce ráno ukázala, že náš vlak byl zrušen (!) a appka místo něj nabízela spoj s přestupem, který nicméně vyjížděl o čtvrt hodiny dřív. Plánovaná procházka na nádraží se tak změnila ve slušný jogging, navíc v silném dešti. Vlak jsme stihli, zvládli vystoupit ve vesničce Bischofsheim, jen abychom zjistili, že si to v DB rozmysleli a jako "zrušený" už se ukazuje i navazující spoj. Někde od nádraží měl ještě jet výlukový autobus, nicméně na oznámený čas nepřijel a tak radši než abychom riskovali, že turnaj nestihneme, zavolali jsme si taxík a po půlhodině jízdy za bratru 70 Eur v něčem, co by se dalo označit brazilským rčením "prší žáby s plnovousy" jsme úspěšně docestovali na sajtu a turnaj mohl začít.

 

Vítězové předešlých ročníků turnaje na schodech vedoucích do hrací místnosti

 

1. kolo - padesátník z Holandska, Big Red

Soupeř hraje mono red control s playsetem Thawing Glaciers. V první hře vyřeší první Terravoru Nevinyrral's Diskem, druhá už si pro něj ale dojde. Ve druhé hře trochu zariskuju, když Duressem zahodím Phyrexian Furnace namísto Ensnaring Bridge s tím, že na Bridge buď dolíznu Naturalize nebo discard - soupeř má jen dvě země a já dva Wastelandy. Most se nicméně podívá do hry a já se ještě pořádně zapotím, když se snažím líznout si odpověď dřív, než mě soupeř upeče. Nakonec topdecknu Naturalizu a Terravora si dojde pro vítězství.

1-0

 

2. kolo - Španěl s Astral Slide

Sympaťák ze Španělska je oděn v týmové mikině, kterou má na sajtě zhruba deset jeho krajanů, jejichž nejvýraznějším rysem je skandování jakéhosi chorálu (na sajtě, před sajtou, nedivil bych se, kdyby i na toaletách). Hraje Astral Slide, v první hře jdu na šest, ale poměrně rychle odkombím a soupeř nelízne Swordy - a Lightning Rift Terravoru racovat nestíhá. Soupeř je nicméně úplně v pohodě, dokonce - když cykluju zemi, on má Rift, ale je potapovaný - mi připomene, že může dávat damage i za moje cyklení, abych pak nebyl překvapený.

Ve druhé hře zahraje jeden Enlightened Tutor na Phyrexian Furnace a následně druhý Tutor na Blood Moon. Zpozorním, protože Mox Diamondy šly po sajdu ven (zůstávají jen proti matchupům, kde je potřeba být extra rychlý), naštěstí mám ale Forest i Swamp. Soupeře ohlodávám tokeny z Call of the Herd a ve chvíli, kdy procykluje do bloku Dekret, splachuju po útoku stůl Perníkem. Načatého soupeře pak dojezdí dvě Treetopky.

2-0

 

3. kolo - vysmátý Němec, U/R Stiflenought

Ke stolu si sedá očividně dobře naladěný soupeř - vyzvídám, odkud je, on na to, že z Mnichova. Pokládá na stůl půllitr s pivem a ptá se mě, jestli jsem v pohodě s tím, že bude pivo na stole. Trochu omluvně říkám, že nemám karty v perfect sizech a byl bych raději, pokud by mohl přeci jen sklenici postavit jinam, nicméně v časovém rozpětí mezi tím, kdy větu začnu, než ji stihnu dokončit, soupeř pivo vyexuje a prohlásí "problem solved". Říkám mu, že je "true Bavarian", on na to, že má navíc dneska narozeniny a plánuje se dobře bavit. Start kola tak probíhá v opravdu povznesené náladě, kterou soupeři očividně nekazí ani mulligan na 5 a to, že se po mém Wastelandu na jeho Shivan Reef chvilku zasekne na jedné zemi. Čistím mu ruku discardem, zbydou mu karty typu Fling a Foil, které už nic moc nedělají, a dojezdím ho Slony a Treetopou.

Ve druhé hře nasajduju Smother a Naturalízy a na jeho hrozící 12/12ky mám příliš mnoho odpovědí.

3-0

 

Po třetím kole následuje pauza na oběd (boloňské špagety jsou zahrnuty ve vstupném). Vašek právě na feature matchi na kameře porazil pětibarevné Slivery, má se stází 3-0 a v podstatě 7-0 na hry, vzhledem k tomu, že údajně jednu vyhranou odevzdal a všechny ostatní poctivě vyhrál. Ondra má 2-1 a velký skalp, když ve druhém kole zvládl upéct zakladatele formátu Martina Berlina. Ten si bere během pauzy prostor na oznámení hráčům, ve kterém sděluje, že od následujícího týdne bude odbanovaná karta Show and Tell. Hráči žhaví telefony a zjišťují, za kolik se dá pořídit playset na Marketu. Ondra přidává cvičně playset do košíku s tím, že se během dne rozhodne, jestli objednávku odpálí, pokud vymyslí balík, který by s Show and Tellem chtěl hrát.

 

 

4. kolo - zdvořilý Němec v respirátoru, B/G Rock

V první hře jdu na šest, chvilku se tvářím, že hrajeme něco jako mirror. Soupeř tlačí Blastodermem a Deranged Hermitem, nepoloží k němu ale šestou zemi, o které vím z Duressu, dostane Wastelandem a neumí zaplatit echo, což mi koupí dost času na to, abych vytočil velkou Terravoru a stabilizoval. "Standardní Rock" vs "Rock s kombo finishem" 0-1.

Ve druhé hře už si myslím, že je hotovo. Soupeř začíná, dá si mulligan a v prvním kole hraje Therapy a missne. Zpátky hraju Duress, zahodím zabíjení a soupeři zbyde jedna země ve hře + na ruce Wall of Roots a dva landy - já mám trochu pomalejší ruku s Perníkem. Soupeř položí zeď, já ve svém nějak dudrlím, soupeř třetí kolo lízne a zahraje Blastoderma. Líznu další Perník a mám jen taplou třetí zemi, soupeř zahraje z vršku Ravenous Balotha, sekne zeď a zahodí mi dva Perníky. Zahraju Terravoru, která umí být v bloku 5/5, soupeř lízne Diabolic Edict a jdeme na třetí. Vytrestalo mě trochu to, že jsem odsajdoval Moxy (v matchupu, kde máme oba Perníky, je opravdu nechci) a že jsem byl připravený víc na "grindy" hru s discardem než na takovouhle přestřelku.

V rozhodující hře vyfloodím a nejsem schopný nic kloudného dát dohromady.

3-1

 

5. kolo - solidně vypadající čtyřicátník, Mono U Stiflenought

Pohodový soupeř je typickým příkladem hráče, který komentuje velkou část svých playů a diskutuje vše, co se mu honí hlavou. Typické kolo tak vypadá nějak jako "zahraju Portent, hmm, zajímavé karty - co budu dělat? Co asi tak hraješ za balík? Nějak to zatím nepoznávám. K čemu jsou tam Gamekeepeři? Uvidíme, uvidíme...". Obě hry nicméně vypadají velmi podobně. Rozeberu ho discardem a zabijením, Dreadnoughtům nedělají dobře Innocent Bloody ani Perníky. Highlight kola je pro mě chvíle, kdy se u stolu zastaví jeden z organizátorů, chvíli match sleduje, načež prohlásí "Pěknej balík, co hraješ - tady máš voucher na free drink na baru" :D

4-1

Na sajtě bylo možné koupit nejrůznější dečky (přítomni byli hned dva ilustrátoři) a karty.

 

6. kolo - profesionálně působící Němec, R+g Goblini

Soupeř už podle pohybů, míchání a jiných indícií působí dojmem "GP day 2 regular". Začínám, on dá ve svém jen Mountain-pass, jdu si tedy ve druhém kole Living Wishem pro Gamekeepera. Oponent ve druhém přidá Karplusan Forest a zahraje Goblin Tinkerera. Říkám si, že to není úplně nejžhavější start a že asi suší dražší karty typu Matron a Ringleader - mám na ruce cyklování, dva Wastelandy, Innocent Blood a Gamekeepera, rozhodnu se sežrat mu zemi Wastelandem a odcyklovat, abych ho udržel dál od nějakého startu typu Warchief into SGC a dolíznul se třeba k Terapii. Soupeř si untapne, zahraje Goblin Lackeyho a Wastelandem mi zredukuje manabase na jednu zemi. Doprčic. Tenhle obrat už nerozchodím, soupeř zahraje ještě jeden Wasteland a přes Lackeyho vysype do hry všechny důležité kusy.

Dávám pryč Duressy, dovnitř Infesty, Smother a jednu random Naturalízu na Krypty. Ve druhé to má soupeř trochu vlažnější, jeho Naturalízy nemají moc co cílovat, až někdy v pátém kole se rozhodne odstřelit mi jednou z nich Mox Diamond. Hraju nějaký discard, Slony a 4/4 Terravoru, která soupeře dojezdí.

Ve třetí jdu do šesti a Mulch ve druhém kole ukáže dva Perníky, Terapii a Terravoru. Soupeř zahájí Lackeyem, vysype do hry několik goblinů, ale ve třetím kole dávám na deseti životech Infest a stabilizuju. Board pomáhá držet 3/3 Slon a pak i 4/4 Terravora, která se párkrát tapne do útoku. Soupeř má Kryptu, nicméně odpálil před tím dvě fetchky, takže nemůže Terravoru zabít, protože ta počítá země v obou hrobech. Navíc mám pošetřené na ruce cyklovací země, abych zvládl Terravoru nafouknout v combatu, pokud by chtěl soupeř bloknout a odpálit Kryptu. Hraje porůznu Matrony a Ringleadery, ale stíhám důležité kusy zahazovat Terapií a hrát Slony do bloku, navíc hraju Gamekeepera a mám na ruce připravenou Phyrexian Tower. Klíčový moment přijde, když ve svém kole zaútočí několika gobliny, stáhne mě na 5 životů a ve svém odpálí Kryptu, aby mi zmenšil Terravoru a exilnul Terapie. Hraju Tower, obětuju Keepera, vymelu dost karet na to, aby byla Terravora + Treetop Village za lethal trample damage a soupeř mi podává ruku.

5-1

 

Před posledním kolem je jasné, že remíza do osmičky nepřipadá v úvahu a je tak třeba hrát. Ve stejné situaci je i Vašek Lhotka. Ondra zakotvil na 3-3, přičemž všechny tři jeho prohry jsou proti Goblinům. Z coverage vyplívá, že Goblini tvoří 5% metagame, tedy šest balíků v místnosti - z nich už Ondra zvládl potkat přesně polovinu, což je docela slušný výkon.

 

Jak vypadá hra proti Enchantressce z pohledu fritky (třetí kolo). Tuhle hru jinak Ondra po sekvenci Price of Progress - Price of Progress - Fireblast zvládl vyhrát.

 

7. kolo - distingovaný Švéd, U/B Stiflenought

První hru mám dostatek discardu na to, abych soupeřovo kombo udržel na uzdě. První Perník dostává rušením, druhý už prochází na stůl a dává mi čas a prostor cyklovat země a vyresolvovat malou Terravoru. Pokračujeme ve výměnách discard x rušení a Dreadnoughti x zabíjení, v mezičase ale Terravora okusuje soupeřovy životy a nakonec ho spolu s Treetopou ujezdí.

Druhou hru soupeř začíná a jde do šesti, já mám solidní ruku a snažím se nemyslet na to, že top8 začíná vypadat na dosah ruky. Přetahujeme se o klíčové kusy na obou stranách, soupeř vyresolvuje Dreadnoughta, já postavím Gamekeepera do bloku s tím, že pokud oponent zaútočí, odemelu si (snad) kus knihovny, vyházím mu karty z ruky a budu mít buď dost velkou Terravoru na to, aby soupeře zabila, nebo alespoň aby zvládla bloknout Dreadnoughta v dalším útoku. Vše ale kazí soupeřův Boomerang - vrací mi Gamekeepera do ruky s tím, že už ho ani nezvládnu příští kolo zahrát a chumpnout, protože bych dostal tramplem za lethal. Ve svém kole nenajdu zabíjení a je hotovo.

V rozhodující hře mulliganuju do čtyř karet a za pár minut je konec. Ruka na čtyřech nevypadala špatně (Swamp, 2x Innocent Blood, Naturalize), nicméně soupeř poskládal rychlé kombo i s dvojitou pojistkou proti zabíjení a nedostal jsem nejmenší šanci.

5-2

 

Magic hraju přes dvacet let a jsem už naučený, že takovéhle situace se stávají. Někdy místo epické bitvy o všechno přijde ultimátní "non-game", nad kterou může člověk jen zakroutit hlavou. Soupeř byl sympaťák a projevil uvěřitelnou míru lítosti nad tím, že se do osmičky nepodívám, já mu popřál hodně štěstí a snažil jsem se nemyslet na to, jak moc jsem chtěl tohle kolo vyhrát. Snad kvůli tomu, že už jsem podobně velký turnaj kvůli covidu víc jak tři roky nehrál. Možná i proto, že jsem chtěl ukázat, že i na formátu, který nerotuje a zůstává stále stejný, lze experimentovat a prosadit se s vlastními nápady. Obecně jsou pak chvíle jako tahle užitečné k nějaké míře "introspekce" - proč se člověk cítí dobře, když vyhrává (není to jen pověstná "mrkev na udičce", za kterou se člověk honí?), jak se vyrovnat s negativními emocemi po prohře? Může to znít samozřejmě, ale za sebe osobně musím říct, že magicové turnaje pro mě byly a jsou velmi dobrým tréningem, jak se vyrovnávat se stresem. A chvíle, jako byla tahle, jsou pro takový tréning úplně ideální.

 

Vašek bohužel svůj match o osmičku prohrál též. Proti finskému soupeři s fritkou hráli hned u vedlejšího stolu a soudě podle toho, jak hlasitě match probíhal, se oba královsky bavili. Mám pocit, že za "show" pro diváky si dokonce od jednoho z organizátorů oba vysloužili voucher na free drink u baru. Topka to sice není, ale pivo zdarma se taky počítá.

Po skončení kola jsme ještě našli Ondru, který dostal 2x Dreadnoughtem ve druhém kole (jednu hru údajně nebyl daleko od toho, usmažit 12/12ku na dvou zemích dvěma blesky, Seal of Firem a Fireblastem, ale nakonec to nevyšlo). Svou jízdu s pečením tak bohužel zakotvil se skóre 3-4, což je škoda - balík měl nahraný a navíc po sérii nákupů na MKM i vypimpený starými verzemi všech karet, včetně Darkových Ball Lightningů, FBB Lightning Boltů a Betových hor.

Ostatní členové českého kontingentu bohužel na hranici top 8 útočili také marně a se skóre 5-2 jsme se tak mezi jedenáctým a osmnáctým místem naskládali hned čtyři: Vašek Lhotka (11.), Karel Ouzký (13.), Martin Král (14.) a moje maličkost (18.). Útěchou mi může být, že jsem skončil o jedno místo před švédským bývalým PT šampionem Olle Rådem, umístění tedy beru jako takové o jednu příčku lepší vítězství na Pro Touru (um.. takže asi "nulté místo"?).

Po skončení turnaje jsme ještě řešili, jak se dostat domů. DB appka ukazovala, že spoje mezi Darmstadtem a Mainzem jsou stále ještě nefunkční a nabízela spojení s přestupem ve Frankfurtu, se kterým bychom byli doma za méně než dvě hodiny, což na překonání nějakých třiceti kilometrů vzdušnou čarou není až tak zlé (byť na kole by to člověk možná i zvládl rychleji). Rozhodli jsme se ale nejprve řešit akutnější problémy, s částí české výpravy zapadli do blízké hospody a objednali stůl plný piv a schnitzelů v syrečkové omáčce. Během večeře se navíc ukázalo, že Karel by mohl být svolný do Mainzu nás hodit autem (za což mu patří velký dík) a ušetřit nám tak další kontakt s německými drahami. Celodenní skupinový lístek, který jsme koupili online hned v sobotu ráno, jsme tedy příliš nevyužili, ale aspoň jsme se dostali domů před půlnocí.

V neděli proběhl ještě pokus dojet na sajtu a zahrát si menší premodernový "side event", který začínal v deset dopoledne. DB appka ukazovala, že s vlaky je vše v pořádku, a po obligátních dvaceti minutách procházky v silném dešti jsme skutečně došli na nádraží a usedli do vlaku. Karma nicméně stále ještě nebyla ani zdaleka v normě a po několika minutách cesty se ozvalo německy hlášení, ze kterého jsem vyrozuměl, že řidič se moc omlouvá, ale vlak končí v Gustavsburgu, dál je potřeba jet náhradním autobusem do Groß-Gerau, tam přesednout na vlak a dál pokračovat nach Darmstadt. V Gustavsburgu skutečně celé osazenstvo vlaku poslušně vysoupilo a přesunulo se na déšť před nádražní budovu k ceduli "haltestelle" (ti šťastnější měli deštník, ti méně šťastní mohli přemítat o tom, proč u zastávky není ani malá stříška nebo cokoliv, co by dokázalo ochránit před bouřícími živly mírného klimatického pásma). Po zhruba tři čtvrtě hodině čekání se shromáždění zmoklých lidí začalo přesouvat ulicí směrem od nádraží - po mém dotazu, kam se všichni rozhodli jít, mi jeden mladík vysvětlil, že někdo volal na Deutsche Bahn a zjistil, že náhradní zastávka je jinde. Poté, co dav nicméně ušel zhruba 300 metrů, objevil se proti nám autobus DB "náhradní spoj", u kterého bylo poměrně jasné, že je to ten, kvůli kterému už 45 minut mokneme. Někteří z davu se autobus pokusili zastavit vlastním tělem, řidič nicméně jen nesmlouvavě zakýval prstem a projel směrem na nádraží. Dav se otočil, ti iniciativnější se rozběhli za autobusem, ti odevzdanější šli regulérním tempem s tím, že to nějak dopadne. Následovala scénka u autobusu, kde řidič odmítal kohokoliv pustit dovnitř, protože to sice je náhradní autobus, nicméně on má právě pauzu. Deset minut jsme tak čekali, než dokouří cigárko, neúspěšně se pokusí vloupat do místní Toi Toi budky a nakonec vykoná potřebu kdesi vedle nádražní budovy. Poté, co moknoucí dav dostal povolení nastoupit, to ještě chvíli vypadalo, že neodjedeme kvůli závadě na dveřích, se kterou autobusák nějakou dobu zápasil (a na každé další zastávce je pak šel neúspěšně "spravovat").

Po příjezdu do Groß-Gerau jsme zjistili, že na nás vlakový spoj nepočkal a další jede zhruba za hodinu. To už Vaškovi s Ondrou došla trpělivost, prohlásili, že v téhle zemi nebudou ani o minutu déle, než budou muset, a zavolali Lukášovi, se kterým měli jet autem do Prahy, jestli by je nevyzvedl. Čekání na něj jsme si krátili tím, že jsme si četli recenze Deutsche Bahn na Tripadvisoru, kde mají mimochodem z asi devíti set příspěvků průměrné hodnocení 1,5 hvězdiček z pěti, což je výkon, o kterém se může i České Poště se svým hodnocením kolem 2 z pěti jen zdát (pokud je tedy cílem soutěž o nejtragičtější podnik ve střední Evropě). Lukáš nakonec přijel, já jsem popřál celé posádce šťastnou cestu a na můj dotaz "kdy mě přijedou navštívit příště" následovala odpověď "až se přestěhuješ do jiného státu". Po jejich odjezdu jsem se rozhodl pouť do Darmstadtu dokončit, když už jsem se dostal tak blízko - vlak nakonec nabral ještě zhruba dvacet minut zpoždění a na sajtu jsem tak dorazil za cca tři a půl hodiny, počítáno door-to-door. Tady už by byla jízda na kole asi výrazně rychlejší.

Vzhledem k pozdnímu příchodu už jsem se bohužel nezvládl zaregistrovat na žádný turnaj a side eventy se pro tentokrát nekonaly. Chvíli jsem tak zevlil na sajtě, díval se, jak Štěpán Herynek ničí soupeře Sutured Ghouly, ale brzo jsem to zabalil, přes Frankfurt někdy v půl páté odpoledne dorazil domů a zbytek večera strávil pinkáním deskovek s přítelkyní a poté, když usnula, hraním Areny do čtyř do rána - nějak se mi po celém víkendu ani nechtělo spát. Magic je holt návyková věc.

 

Pokud jste dočetli až sem (což předpokládám, jinak totiž tenhle řádek nevidíte), patří vám velký dík za pozornost, a třeba někdy na viděnou na turnaji. Z jistých zdrojů se proslýchá, že by Premodern Mistrovství Evropy možná mohlo být příští rok v Praze..... Stay tuned :)

 

 

Adam "kosaak" Koska

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.