Rozhovor s Petrem "Kikáčem" Sochůrkem

Ahoj Petře, díky moc, že sis udělal čas na rozhovor pro CMUS. Hodně lidí tě zná z doby před pár lety, kdy jsi zářil na okruhu GP a postupně jsi nasbíral hned čtyři tituly, nicméně v současnosti, kdy GPčka už přes rok nefungují a publicitu tak získávají v podstatě jen hráči aktivní v MPL a Rivals League, tě moc vidět nebylo. Jak se ti teď daří, čemu se vlastně věnuješ?

Ahoj Adame, mám se celkem fajnově vzhledem k okolnostem (corona). Na otázku čemu se „věnuji“ – předpokládám, že se ptáš na peníze :D Prodávám karty přes cardmarket, mám sponzoring a posílám karty do Japonska, ale reálně je to jen zlomek mého času – většinu svého času hraji arénu a u toho se učim Japonsky přes různé filmy a seriály, protože v té řeči stále ještě nejsem tam, kde bych chtěl být. Ty ostatní věci akorát mám protože jsem si potřeboval něco zařídit, když mě Wizardi cutnuli, jak naznačuješ :)

 

Ono "cutnutí" nastalo po vytvoření MPL a RL, kdy jsi patřil k hráčům, kterým účast v jakékoliv elitnější skupině poměrně těsně utekla. To pro tebe jako mladého hráče, který si začínal budovat docela slušné renomé, muselo být asi dost těžké, co?

No uplně nadšený z toho nejsem no, MPL mi utekla celkem těsně a nejhorší na tom je, že kdyby člověk dopředu věděl, že tato situace nastane, tak by se ten rok třeba daleko více snažil, takhle jsem seděl na pohodlném Goldu a věnoval se věcem v Japonsku a najednou rána pod pás.

 

Přemýšlel jsi tehdy, že bys Magic pověsil na hřebík a věnoval se na full time něčemu jinému?

Čim jsem starší tak stále míň, což je asi opak odpovědi, kterou by většina lidí očekávala. Dřívě, když jsem byl mladší a ještě moc nechápal jak funguje svět, tak jsem měl extrémní problém se společenským nátlakem, který vás tlačí do klasického „hezky se uč a najdi si dobrou práci“ a jelikož jsem ještě nic nechápal, tak jsem byl stále ve stresu, že někdy příjde ten „moment“ před kterým všichni straší. Ale pak se člověk trošku začne orientovat a zjistí, že většina lidí nic neumí a dělají nějaký nesmysl za pár korun (omlouvám se) a už tyto řeči uplně ignoruji a soustředim se na sebe, než abych řešil, co si kdo myslí. Samozřejmě si uvědomuji, že kdybych tolik času a úsilí věnoval něčemu jinému, tak bych možná už byl někde uplně jinde, ale to je neuvěřitelně omezený pohled – jiné věci bych se nikdy tolik nevěnoval, protože by mě nebavila a nenaplňovala a jen bych ji dělal kvůli ostatním nebo penězům, kterých bych ve finále stejně moc neměl a ještě bych každý den dělal něco so mě štve takže... :D

 

Souhlasím, že v dnešním světě už pojem "živobytí" může znamenat ledacos a i jen možných aktivit, spojených s Magicem, je spousta. Takže tvůj plán je zatím hrát, streamovat, obchodovat a pak se uvidí, co přijde?

Těžké na toto odpovědět, nevím jestli je to danné komunismem v kterém to fungovalo tak, že si člověk našel po škole práci a tam byl až do důchodu a nebo obecným strachem v lidech z neznáma, ale například když mi bylo 22 a lidi se mě ptali co budu dělat za pár let, tak jsem říkal že „nevím.“ Problém je v tom, že lidi si zamněňují „nevím“ za „nic dělat nebudu.“ V tu dobu jsem vůbec netušil, že za pár let budu pracovat v Tokiu v Hareruye. Podle mě nás v životě čeká hrozně nových situací a lidí (např. i korona), které se nedají předpokládat a také se člověku mění představa o tom, čemu se chce věnovat jak putuje životem, takže je podle mě důležité dělat to, co zrovna „cítíte“, že je správně, baví vás to, chcete se tomu věnovat a nějaký způsobem vás to posouvá nebo se učíte novým věcem a během toho reagujete na příležitosti, které se naskýtají. Vždycky, když mi někdo řekne, že bude dělat tohle, tak mu to jen odkývám, protože znám jen málo lidí kterým je třeba 40 a dělají něco o čem věděli ve 25 a navíc takhle se „commitnout“ vlastně znamená, že i když by jim do cesty přišla nějaká nečekaná, třeba i lepší příležitost tak po ní neskočí? Tomu moc nerozumím. Můj původní plán byl, že přijedu do Ćeska, budu tu pár měsíců a pojedu pracovat na Jakartu (Indonésie) pro kámoše, ale korona trvá déle, než kdokoliv čekal a není to zatím možné. Také mám teď v Česku super holku (i když jí občas pěkně štvu :p ) a celkem se mi tu líbí, takže se uvidí :)

 

Ještě v polovině loňského roku jsi dlouhodobě pobýval v Japonsku. Jak ses k téhle "stáži" vlastně dostal?

Jako malý jsem koukal na anime a v šestnácti jsem se začal učit japonsky. Vždycky jsem měl Japonsko rád, v určitý moment jsem si prostě řekl, hele, prostě jeď, ne? :D Napsal jsem Saitovi jestli můžu přijet na brigádu a on souhlasil – v té době jsem ale neměl víza a neuměl dostatečně japonsky, abych tam mohl začít pracovat, takže jsem tam ten rok musel jet 3x a strávit tam dohromady půl roku, abych se dostatečně zlepšil v řeči a pak už souhlasili. Získal jsem pak v česku „working holiday“ víza a strávil jsem pak v Tokiu celý rok.

V čem se pro tebe život v Tokyu nejvíc lišil od života v ČR?

Všechno je uplně jinak (mentalita, jídlo, prostor, životní nasazení, fashion). I přestože jsem se Japonsku dlouho věnoval, tak mě čekal kulturní šok v několika směrech. U nás se každý snaží všechno nějak „ochcat“ aby toho musel dělat co nejmín, chlubí se a stěžuje si, v Japonsku se všichni pořád snaží zdokonalovat v tom co dělají, mluví o ostatních s respektem atp. To zní vše skvěle, ale někdy je to vyhrocené až moc a lidi jsou v ohromném zápřahu a nemají moc „outside of the box“ myšlení, takže oboje má něco do sebe. Zašel bych až tak daleko, že bych řekl že Česko a Japonsko jsou jako bílá a černá :)

 

Spousta čechů, tebe předpokládám nevyjímaje, je zvyklá na bohatý společenský život, party, alkohol... Mají to japonci nastavené podobně?

Je uplně normální, že lidi jdou po práci pít apod., ale noční kluby jsou spojované s nižší částí společnosti, nicméně je to stále největší město na světě, takže je v Tokiu mnoho klubů otevřených každý den, kam jsem často chodil – paradoxně bylo lepší chodit ve všední dny, protože pátek/sobota se nedá hnout.

 

Zmiňoval jsi obchod Hareruya, kde jsi mimo jiné pracoval. Čím ses tam vlastně zabýval? A znal ses přímo s majitelem, Tomoharu Saitem, tedy před tím, než jsi mu napsal?

Ano se Saitem se znám dobře – dokonce jsme byli i součástí stejného testing teamu a strávil jsem několik dní u něj doma. V Hareruye jsem krom youtube contentu dělal normální práci v obchodě s Magicem – grading karet, dělání objednávek, stání na kase – nic speciálního. Je jasné, že (v té době) 25letému cizákovi co umí jakžtakž japonsky a zrovna nastoupil nedají na starost management financí společnosti nebo něco hehe :D

 

Pokud se nemýlím, tak v Japonsku ses nacházel i v době, kdy ve většině zemí začínala propukat pandemie koronaviru. Jak to tam v tomhle ohledu vypadalo?

Tak oni Japonci jsou dost čistotní obecně a často nosí roušky i v běžném období, takže to zvládali lépe než jiné země, nicméně i tak to byla síla – byla cítit pochmurná nálada, všude málo lidí a samozřejmě v práci nebylo moc na co sáhnout, takže jsem byl rád, že můžu jet domů.

 

Vízum jsi měl až do července – kdy ses nakonec vracel?

Nějak 22. července nebo tak něco. Vrátil jsem se přesně v tu dobu, kdy jsem si myslel že se vrátím, při odjezdu, takže v tomhle ohledu problém nakonec nebyl.

 

Většina aktivních hráčů Magicu v době korony přešla na Mtg Arenu. Je to i tvůj případ? Kolik času týdně tak v průměru hraješ?

Ano, také preferuji Arenu před MtGO. Pokud jsem doma a není něco jiného co má zrovna vyšší prioritu, tak hraji pořád – řekl bych že v průměru tak 8 hodin denně.

 

Jaké formáty nebo typy turnajů nejčastěji hraješ? Oslovila tě například CZ & SK liga?

Ligu jsem teď hrál, ale to jsem netušil, že se letos nedává slot na PT, takže jestli budu hrát dál moc nevím nevím. Hraji víceméně všechno, většinou to, v čem je následující kvalda nebo Arena Open.

 

Další z aktivit, do které ses během korony pustil, je série video rozhovorů s MtG hráči, komentátory, streamery, hall of famery... Začínal jsi v prosinci minulého roku a k dnešnímu dni už jich máš na kontě přes 70 (link na seznam zde). Kde se tenhle nápad zrodil?

No... už delší dobu jsem byl toho názoru, že sociální média jsou (a budou čim dál tím více) důležitá, a přemýšlel jsem o dělání contentu, nebo prostě obecně o postování více, ale byl jsem v Česku a když jsem se o tom zmiňoval, tak na mě lidi pouze kouleli očima, smáli se mi a řikali náhodné důvody, proč je to blbost. Ale pak jsem odjel do Japonska, kde už je společnost i v tomto směru dost posunutá a potvrdil jsem si svoji domněnku a viděl mnoho úspěšných lidí, jak social media přikládají obrovskou důležitost, což mi dodalo dostatečné sebevědomí to začít dělat sám. Vlastně celou dobu co jsem tam byl, jsem byl rozhodlý to začít dělat, až se vrátím – důvod proč jsem začal trochu později, byl, že prvních pár měsíců jsem se věnoval rozjetí Card Marketu, abych nepřicházel o peníze, tak jsem musel content trochu odložit.

Jaké byly reakce oslovených hráčů?

Oslovení hráči moc reakce neměli, buď souhlasili nebo ne (většinou ano), ale obecný ohlas je víceméně pozitivní, i když je to stále na začátku a mám co zlepšovat.

 

Jak sis respondenty pro rozhovory vybíral a podle čeho ses rozhodoval, na co se jich ptát?

Nějakou specifickou metriku jsem neměl, prostě jsem někomu napsal, kdo mě zrovna napadl. Ohledně otázek: většina lidí má něco svého specifického a samozřejmě to jsou klíčové věci, na které se ptám, ale obecně se snažím být spíš spontánní a reagovat na to, co mi tázaný říká, aby to vytvořilo přirozenou konverzaci a ne rozhovor stylu: „otázka, odpověď“.

 

Narazil jsi během rozhovorů na něco, co by pro tebe bylo překvapující?

Zjistil jsem, že kufry mém v pokoji znamenají „hrozný bordel“.

 

Jaké byly zatím na sérii rozhovorů ohlasy? Splnila se tvoje očekávání, případně jaké máš s tímto formátem plány do budoucna?

Ohlasy jsou víceméně dobré a jde to přibližně tak, jak jsem očekával. Samozřejmě se objevilo mnoho „odborníků“, kteří věděli přesně jak je to správně dělat (nikdy neudělali ani jeden rozhovor) – že například postuji moc často nebo podobné nesmysly.

Na začátku jsem dělal mnoho chyb – hodně rozhovorů si bylo sobě vzájemně podobných, používal jsem až příliš „like“ nebo „whatever“ málo jsem si o člověku zjišťoval předem atp.

Myslím si, že jak to dělám, tak se v tom zlepšuji, a momentálně je můj největší problém kvalita videa jako takového, ale jsem přesvědčený, že když se na to nevykašlu a budu pokračovat, tak při vyšším počtu subscriberů se najde někdo, kdo mi videa začne editovat – ze začátku jsem si uvědomoval, že to nebude dokonalé, ale přišlo mi lepší začít a zlepšovat to během toho, než čekat na „dokonalé“ video a nikdy nezačít.

 

Plánuješ do budoucna ještě nějaké další aktivity na sociálních médiích? Kam tím dlouhodobě míříš?

Můj cíl (a taky advantage proti ostatním lidem), je začít dělat content v japonštině (jak youtube, tak i streamování), což je hlavní důvod, proč poslouchám japonštinu celý den – jsem v Japonsku extrémně populární a myslím, že když to budu dělat dobře, tak nebudu mít moc konkurenci a trh je tam obrovský. Ještě si dávám pár měsíců, protože když už to začnu dělat, tak to chci dělat co nejlíp a ještě jak už jsem řekl, nejsem s jazykem tam, kde bych chtěl být. Hareruya mi naznačila, že když se dostanu na určitý počet subscriberů na Youtube, tak se dá začít bavit o nějaké spolupráci (např. editování videí), takže teď v podstatě cílím k tomuto bodu.

 

Vím, že je to teď trochu věštění z křišťálové koule, ale myslíš si, že Wizardi v nějaké dohledné době obnoví velké papírové turnaje? Budeme si opět moci zahrát GPčka?

Myslím, že jediné na čem reálně záleží je situace v USA a ta se podle mě zatím vůbec nepřibližuje stavu, kdy by to bylo možné, takže v nejbližší době pravděpodobně ne.

Jak vidíš svou budoucnost, pokud obnovení turnajů nastane, a jak v případě, že ne? Má pro tebe smysl zůstávat s Magicem, pokud to bude jen hra na počítači a v mobilech?

Já budu hrát vždycky Magic :)

 

Je otázkou, zda se po odeznění korony ještě někdy vrátíme do normálu, ale pokud ano a pokud by Wizardi chtěli udělat "restart" kompetitivního Magicu (přeci jen popularita MPL a RL asi nikoho nadšením plnit nemůže), jaká cesta by se ti zdála nejrozumnější? Je o tom mezi pro playery, se kterými jsi v kontaktu, nějaká diskuse?

Myslím si, že obdoba předchozího systému, kde by některé GP byli nahrazeny Arena Openy by byla naprosto ideální pro všechny a také si myslím, že to tak dopadne :)

 

Díky moc, doufejme, že se naplní spíš optimističtější scénáře a kompetitivní Magic bude vzkvátat!

 

Předchozí rozhovory s Petrem Sochůrkem z archivu CMUSu:

• Rozhovor s Petrem Sochůrkem z roku 2014
• Rozhovor s Petrem z roku 2016
• Nevážný vánoční rozhovor s Petrem Sochůrkem a Pirátem z roku 2017

 

Za Cmus.cz Adam Koska

 

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.