Rozhovor s Honzou Kotrlou

Přeji příjemný den a vítám vás u dalšího, tentokráte již desátého rozhovoru. Honza Kotrla drží český rekord, jaký? Čtěte a uvidíte....

Čau Honzo, mohl by ses nám na začátek představit?

Zdravím tebe a samozřejmě i čtenáře, jmenuju se Honza Kotrla, většina komunity mě asi bude znát spíš pod přezdívkou KK. Je mi 25, Magic už hraju odhadem něco přes 10 let a v poslední době rozkládám čas hlavně mezi něj (online, tradování, u nás 6tour) a poker.

Provázávání MtG s pokerem je podle mě v poslední době čím dál častější fenomén. Řekni nám, jaké jsou rozdíly mezi Magicem a pokerem v uvažování a jestli si myslíš, že když někomu jde jedno, tak mu půjde i to druhé.

Když je někdo soutěživý, už si prostředek najde, není podstatné, jestli dostane na začátku dvě karty nebo sedm. Kdo je dobrý v jednom, může rozhodně hrát skvěle i to druhé, principielně jsou ty myšlenkové pochody dost podobné, protože jde o hru s částečně skrytými informacemi. Magic je ale míň abstraktní a díky konceptům, jako je manová křivka a karetní výhoda je i jednodušší na naučení, protože hráče víc „vede“ k dobrým rozhodnutím.

To zní docela logicky, teď už ale k samotnému Magicu. Jak ses k němu dostal? Byla to první hra, kterou jsi začal hrát? A zkoušel si hrát i nějaké jiné? (Pán prstenů, VS system, ...)

K Magicu jsem se dostal od Wastelandů, které jsem poznal někdy v páté třídě. U těch jsem vydržel celkem dlouho, dokud v ČR téměř nevymizely. Ze zklamání, a aby se to neopakovalo, pak následovala logická volba přejít k nejrozšířenější hře. Jinak jsem v ničem aktivnější nebyl, ale pravidla umím skoro u všeho, co se k nám dostalo. Ve třídě jsem měl například i vicemistra republiky v Pokémonu, zrovna toho jsem školil dost s oblibou. J

Ví se o tobě, že už nehraješ tak často, takže tě vidíme spíše jen na 6tourech nebo PTQčkách (případně WMCQ), jak se připravuješ na tyto turnaje?

Popravdě jak kdy, nikdy moc programově, protože mívám období, kdy Magic Online měsíc-dva v kuse nezapnu a pak hraju dva týdny nonstop deset hodin denně. Momentálně mám skvěle nahraný například dvojkový monoblack, se kterým jsem udělal přes 1900 rating na 8manech, ale před PTQ jsem dal přednost pokeru a na GP (Vídeň) raději tradoval. Takové paradoxní situace vznikají častěji, třeba před každým PT stihnu aspoň 20 draftů čerstvé edice, ale kvalifikovaný už jsem nějakou dobu nebyl :)

Když jsi byl u toho monoblacku, jakou máš představu o dvojce, přijde ti monoblack nejlepší?

Myslím si, že je děsně napřed proti všemu, a za obrovskou výhodu považuju i to, že lidi nevědí, co dělat v mirroru. Snad to bude ještě relevantní, až se tohle bude publikovat. J (pozn.: rozhovor vznikl před víc než měsícem)

Přesně tenhle pocit jsem měl taky. Jenže pak jsem poznal UW kontrol (ten, co hrál ve Vídni Standa Cífka), který jsem vyzkoušel a ani jednou jsem proti monoblacku neprohrál (asi z 10 zápasů).

První hru rozhodně favorizuju UW, nicméně tenhle matchup bych si vzal s radostí ze kterékoliv strany.

Tady si někdo docela věří :) Teď tě poprosím, abys nám zkusil trochu popsat, jak si se stal mistrem republiky.

Chtělo to tak nějak ideální konstelaci štěstí, skillu, a připravenosti, jak už to bývá :) a abych nezapomněl, bez Faerií by to nešlo. Z rozhodujících faktorů si stručně vybavuju postupně 2. kolo Bitterblossom z vrchu po Thoughtseizu (proti Arnoštovi a pak ještě minimálně jednou), pak Cruel Ultimátum na 4. nebo 5. pick v prvním boosteru, ve druhém draftu jsem pak na čtvrtý pick skočil po jund charmu úplně mimo barvy a nekoukal zpátky, díky tomu úspěšně pokračovala druhá půlka cesty za mým 20-0 draftovacím streakem na MČR. Ve finále si vybavuju jednu vyhranou hru ze šesti zemí po mulliganu na draw, a semifinále byl mimochodem mirror s mulliganem na 0. Těch situací, které mi utkvěly v paměti, bylo děsně moc, ale to by byly odstavce a odstavce, to už bych skoro mohl napsat report.

Vlna 20:0 na draftech na MČR je 100% rekord, který jen tak nikdo nepřekoná, když Wizárdi zrušili národní mistrovství, na to jsi musel být hrdý, kdo tě pak připravil o tuto sérii?

Radost z toho rozhodně mám, jestli je jsem nijak nezjišťoval, přeci jen oproti tomu co dokázali jiní je to maličkost. Ale koukám, že šanci přihřát si polívčičku sis nenechal ujít.

Každá série jednou končí. :) Teď ale zase z jiného soudku. Mohl bys nám prozradit, jak se ti dařilo na Pro Tourech? Co se pokazilo, že ses nedostal do trainu?

Co se PT výsledků týká, na mém prvním PT byla situace úplně jiná než je teď, jeli jsme jen 3 Češi (já, Buky (Lukáš Blohon) a Nikola Vávra), všichni z PTQ, bez zkušeností a jediné informace jsme mohli posbírat z MtGO. Proto já skončil u WW, Lukáš UB a Nikolovi jsme spolu s Jurdou co pět minut vnutili myšlenku na nějaký nový deck, do kterého pak hned běžel shánět v shopech po dolaru commony, co mu chyběly. :) Uhrál jsem Top50 a kvalifikoval se do Valencie, kde už bylo všechno jinak, Čechů jelo 10, testovali jsme 2 měsíce předem a měli jak vítězný (Next Level Blue, který si ale nikdo nevzal), tak druhý finálový decklist (Enduring Ideal, jež zvolila většina výpravy). Nijak slavně jsem nedopadl a odmlčel se, navíc hned potom oznámili první změny v Pro clubu, a tak jsem později tu sezónu odmaturoval a raději se vrhl na poker. Situace vyústila o rok později tou výše zmíněnou republikou, po které jsem byl připravený dát si od Magicu pauzu, takhle se to pozdrželo do MS v Římě, což byl mimochodem asi nejlepší turnaj, co jsem kdy hrál, s nepředstavitelnou atmosférou hlavně mimo stoly, to byl ten zážitek, kvůli kterým člověk Magic hraje. Těsně mi unikla Top32 a s nároďákem jsme postupovali do Top4 jistě z prvního místa už 2 kola před koncem základní části. Bohužel nás pak potkala rychlá eliminace ve 2 mirrorech proti Rakousku. Další PT byl v Americe a já stál před rozhodnutím, jestli investovat půlku výhry z MS do dalšího turnaje (měl jsem v tu chvíli 19 pro pointů, 30 bylo zhruba jako současný gold a 25 lepší silver), takže z hlediska trainu se pokazilo tohle, jelikož jsem se nakonec rozhodl proti.

A nelituješ toho zpětně, že jsi po tom mistrovství světa neletěl na PT do Ameriky a nepokusil se o gold?

Toho goldu zpětně nelituju, protože bych mu nedával velkou šanci na udržení. Teď už je to jiné, jak jsem říkal, testingu se účastním i tak a na trainu je spousta lidí, se kterými rád trávím čas. Za letošní (2013) rok bylo i pár pokusů, jak se tam dostat a přes velmi konzistentní a pro mě uspokojivé výsledky (prakticky všechna PTQ X-2 a dvě WMCQ osmičky), je menší šance uspět, když teď hraje mnohonásobně víc lidí. I z toho důvodu jsem se rozhodl přestat věci jen tak oťukávat a do nějaké se víc uvázat, proto je pro mě hraní Magicu aktuálně až ta druhá volba.

Jak se ti zamlouvají novoroční změny v 6touru?

Popravdě mě mrzí, že se nepovedlo protlačit původní koncept, týmové turnaje přinášejí další rozměr zábavy i pohledu na hru, v našich podmínkách se ale konají až zbytečně vzácně.

Dále nám řekni, jak teď vidíš Magic v Brně? Zajdeš si občas zahrát? A hlavně co říkáš na to, že už to v Brně netáhnou „známé firmy“ jako jsi ty, Mistr, Babl, Martínci, ale spíše Tomáš Kuchta, Jakub Vojta, Dominik Záluský a další...?

Na constructed turnaj si tu většina z první skupiny zajde už jen výjimečně, sestava hospodských draftů je ale nabitá neustále. J Co se týká těch, kdo se dostávají do popředí - jako u všeho, i u Magicu je čas jemu věnovaný otázka priorit a je podle mne jenom dobře, že lidé, kteří do toho tu snahu a svoje osobní volno (ač někdo víc a někdo míň) investují, jsou odměňováni kvalitními výsledky.

Tady jsi mi nahrál, protože když se začneš věnovat Magicu, tak tě na modu vidím pořád a pak přijedeš na PTQ a máš pokaždé "jen" x-2. Myslíš si, že je k vítězství na větším turnaji potřeba i dost štěstí/žádnou smůlu (max. jednu hru ze tří)?

Tohle bych spis přičetl tomu, jak přesně člověk hraje, lhal bych, kdybych řekl, že v těch x-2 výsledcích nebyly nějaké nepřesnosti (sem tam si prohraju i celou hru). Jelikož při dobré přípravě není výjimečné dosahovat s nějakým deckem kolem 80% winrate i na onlinu, jsou pak ty lepší umístění jen otázkou času. Největší štěstí pak představuje to, jaký před vás posadí matchup a jak je připraven oponent. Taky je třeba si uvědomit, že PTQ je asi jediný turnaj, kde se kvůli propasti v cenách za kvalitní výsledek považuje pouze první místo. Nad penězi z GP ještě nikdo nos neohrnul a k těm máte oproti výhře PTQ čtyři prohry rezervu.

A třeba to, že nemulliganuješ, nebo že ti balíček šlape jak má, to ti nepřijde jako dávka štěstí? Já mám s PTQčkama hodně zkušeností a přijde mi, že bez toho, aby všechno klapalo jak má, to nejde.

I proto si rád vybírám kontrolnější decky, které vykazujou větší konzistenci. Co se mulliganů týká, neříkám, že mě nikdo nikdy neumíchal, ale zrovna (ne)mulliganování podle mě spadá víc do kategorie skill, než luck.

Dobře, takže ty nepotřebuješ štěstí k vyhrání PTQ, zkusím se poptat i dalších lidí na tuhle otázku, protože mi přijde, že je to skoro nemožné vyhrát ho bez dávky štěstí :)

To jsem neřekl, jen mi štěstí/smůla jako celkový koncept přijde dost přeceňovaný a zbytečně omílaný. Samozřejmě, že abys vyhrál turnaj o 10 kolech, se nesmi nikde nic moc pokazit, jak už jsem zmínil u otázek na MR. Jen to nutně neznamená každou hru vytopdeckovat nebo smíchnout všechny do čtyř.

To jsem taky neměl na mysli, spíše jsem tím opravdu chtěl říct, že je potřeba aby balíček šlapal jako hodinky. Chtěl bys něco říct čtenářům nebo hráčům? Nějaké rady nebo nápady?

Jen takové lehké navázání na poslední téma. Neříkám, že se to týká všech a občas to prostě musí ven, ale když už si musíte postěžovat, uvědomte si, že ne vždy (vlastně nikdy) je na to vaše okolí zvědavé. Raději se zamyslete, jestli to opravdu byla ta pověstná „smůla,“ či jste tomu náhodou taky nějak nepřispěli.

Tak ti děkuju za rozhovor a přeju hodně štěstí nejen v karetních hrách, ale i v osobním životě.

Taky díky.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.