Rozhovor s Ondrou Stráským, vítězem MC Richmond

Ahoj Ondro, za poslední rok a půl jsme spolu vedli rozhovor pro cmus hned dvakrát, díky moc, že sis udělal čas i potřetí - myslím, že tentokrát je k tomu opravdu velmi dobrý důvod. Minulý víkend jsi vyhrál Mythic Championship v Richmondu. To je celkem cool, co?

Jj, víkend se docela podařil. Nemůžu si stěžovat.

 

Dodatečně tedy ještě obrovská gratulace. Během posledních pár let se z tebe stává "nová tvář českého Magicu" - jak se ti na nový status magicové celebrity zvyká?

Pořád mi přijde, že do Juzáma mám docela daleko a Magicy přeci jen nejsou v Čechách zas až tak populární. Nepřijde mi, že by se mi nějak změnil každodenní život.

 

Letošní rok se ti začalo dařit hned zkraje, když jsi v březnu uhrál top4 na Mythic Invitational v Bostonu a za své umístění sis odnesl 45 000 dolarů. Co pro tebe tenhle výsledek znamenal?

 

Tak samozřejmě to byl ohromný úspěch. Na tenhle turnaj už byl úspěch se kvalifikovat. Do Bostonu se sjela světová špička a turnaj byl nejsledovanějším v historii. Psalo mi i spousta spolužáků ze střední, že to sledovali. Škoda, že to nakonec v té čtyřce nedopadlo, ale i tak jsem byl extrémně spokojený.

Začal jsi po top4 na Invitational víc streamovat? Respektive odrazil se výsledek nějak na popularitě tvých streamů?

 

Já už jsem streamování zkoušel i v minulosti, vzpomenu Team Well Played pro fajnšmekry, ale nikdy jsem se u toho neuchytil napevno. Po Bostonu jsem si ale řekl, že Magic začíná teď být docela populární, díky Aréně a úspěchu toho Invitationalu, a že to teda zkusím. Říkal jsem si, že si mě lidí budou pamatovat z toho turnaje a rádi si mě zapnou. Dřív jsem vždy přestal streamovat, protože se na mě koukalo málo lidí, ale tentokrát lidi docela koukali a podařilo se mi i sehnat sponzora – esport tým Fade2Karma. Takže jsem u toho zůstal a momentálně mě to dost baví.

 

S kým ses tentokrát připravoval na PT Richmond? Jak příprava probíhala? Věděl jsi hned od začátku, že budeš hrát Simic Food?

Už několik let se většinou připravují se stejnou skupinou, převážně Amíků, tentokrát jsme měli menší skupinu. Byl jsem tam já, Flochy, Juzám, Mike Sigrist, Ben Weitz, Andrew Baeckstrom, PV, Matt Nass, Sam Pardee, John Rolf a Greg Kowalski. Vzhledem k tomu, že formát byl úž starší, tak jsme převážně irl draftovali a hráli Food mirrory. Že budu hrát Food jsem věděl defacto od banů, bylo třeba jenom vyladit spravnou verzi.

 

Nakolik jsi během přípravy vaší verzi Simic Foodu věřil? Vím, že jsi v jednom dřívějším rozhovoru říkal, že býváš s výběrem balíku posledních pár dní před Pro Tourem pravidelně nespokojený - bylo tentokrát něco jinak?

 

Zas tolik jsem si nevěřil. Hodně jsem balík konzultoval se Slávkem (Standa Cifka), který se nudil na dovolené v Mexiku, takže místo toho hrál 10 hodin denně Arénu. S listem Simicu, který mi poslal, jsem ale v testingu dost prohrával, takže jsem moc nevěděl co dělat. Nakonec jsem to tak nějak zpatlal napůl – co se mi zdálo dobře, a co mi Slávek říkal, že je dobře. Hodně jsem se s tou finální volbou stresoval, ale uklidnil mě Flochy, že je to vlastně jedno, jakou přesně hraji verzi, stačí hrát dobře.

 

Co byla podle tebe nakonec nejsilnější stránka verze, kterou jste zvolili?

 

Určitě Mass Manipulace a podle mě byla klíčová karta 26. land, což se může zdát jako malíčkost, ale skipnout landdrop v mirroru je sebevražda, takže s tím jsem byl hodně spokojený.

 

Přeskočme teď rovnou k průběhu turnaje. První draft jsi uhrál 2-1 - jak jsi byl spokojený s balíkem a s výsledným skóre?

 

Balík byl střední, ale kvalita karet u stolu během draftu byla hrozně nízká, takže jsem si relativně věřil. Vyhrál jsem první kolo, ve druhém jsem měl mega štěstí proti špatnému matchupu, vyhrál jsem s nula kartama v knihovně, přesně na život a pak jsem týpka zadupal do země, když jsme měli 5 minut na třetí hru. Ve finále jsem naopak prohrál s hodně dobrým matchupem po dvou těsných hrách. Po prohráném finále je člověk vždy nespokojený, ještě když mi přišlo, že jsem měl trochu smůlu, ale 2-1 výsledek byl myslím zasloužený.

 

 

Jak probíhala první kola Standardu? Hned zkraje jsi hrál proti Sethu Manfieldovi a jeho Gruul Adventure, který měl mít s Food decky velmi dobrý matchup...

 

Jak dobrý matchup měl jeho balík mít to nevím, ale hry to byly zatraceně těsný. Kdo mě sleduje na twitteru ví, že Setha nemám moc v lásce, protože si myslím, že mě jednou upodváděl ve hře o osmičku na PT. Je to jeden z mála lidí, kterého na PT nemusím a ta nelibost je oboustranná, takže zápas to byl docela pikantní. Nakonec se mi povedlo vyhrát na jednom životě, když jsem Gustem rušil jeho Bonecrusher Gianta do hlavy.

 

A remíza proti Azorius kontrolu? To se na fieldu, kde je 70% food decků asi moc často nevidí, co?

 

Tam jsem měl docela štěstí. Remízoval jsem takzvaně na Flochyho tzn vyhrál jsem druhou hru v nastavených kolech. Nicméně jsem tu remízu fakt vydřel, soupeř byl extrémní favorit a missnul v druhé hře lethal, takže jsem byl spokojený.

 

Po skóre 4-0-1 na dvojce jsi měl nakonec po prvním dni 6-1-1. Jak se ti ze soboty na neděli usínalo?

 

Zatím jsem nepřišel na to, jak se po dobrém dni na PT dobře vyspat. Spal jsem tak 6 hodin a v pět ráno byl vzhůru. Naštěstí Red Bull od Inda, co mi vždy během placení řekl “bless you”, mě nakopnul.

 

Nedělní draft jsi začal znovu 2-0, nicméně pak jsi opět prohrál finále stolu a hned v zápětí tě na dvojce porazil Oscar Christensen. Z 8-1-1 na 8-3-1 je to docela sešup... Co se ti v té chvíli honilo hlavou?

 

Jako s Oscarem jsem to pěkně zkazil samozřejmě. Dostali jsme se do situace, kdy jsem zahrál Wicked Wolfa na jeho 3/3 Overgrown Tombu a po zacílovaní přemýšlel, jestli chci sacnout food nebo ne. Bohužel jsem tuto myšlenku neverbalizoval a Oscar si po chvíli land dal do hrobu. Pak už bylo moc pozdě na to tvrdit, že jsem si chtěl držet prioritu. Hloupá chyba, která mě asi stála hru. Ale snažil jsem se to hodit za hlavu a dál bojovat.

 

Jak moc během turnajů průběžně přemýšlíš o tom, jaké máš šance na top 8 / top 16, atd.? Jak to bylo v tomhle případě?

Docela dost, nedokážu se od toho odprostit. Tenhle turnaj byl ještě zvláštní tím, že co se týče pro bodů tak jsem potřeboval vyloženě vyhrát, protože pro club jako takový už neexistuje a jedině výhra by mi pomohla k MPL.

 

Po prohře s Oscarem se situace začala obracet - přišla výhra nad Thiagem Saporitem, další nad Brianem Gariou, 2-0 proti Hunterovi Cochranovi... a v posledním kole feature match proti mladému američanovi Maxwellu Mickovi. Bylo už v tu chvíli jasné, že hraješ o top8 nebo byly ve hře ještě tiebreaky a jiné výsledky?

 

Jj, že hraju o top 8 bylo zjevné. Max byl hodně sebevědomý klučina, během michání na první hru se nezapomněl zmínit, že má nejlepší elo na světě podle mtgeloproject.net. Nicméně jsem mu ukázal, co to znamená být lucky Stráča. Vyhrál jsem hod kostkou a dvakrát ho na playi přejel.

 

Hned po vyhrané hře o topku jsme viděli jako prvního, kdo ti gratuloval, KKčka, který byl na place coby "spotter". Jaké to bylo, mít poblíž tvoje spolubydlící Slávka s KKčkem?

 

Tak určitě to bylo fajn. Honza se Standou jsou moji nejlepší kamarádi a bylo super je tam mít.

 

Je neděle ráno, ty jedeš na sajtu hrát svou třetí top 8 na Pro Touru. Jsi nervózní nebo je silnější pocit, že už máš "splněno"? Přemýšlel jsi v tuhle chvíli, co pro tebe bylo v sázce?

 

Pocit, že mám splněno jsem měl u předchozích dvou osmiček, tentokrát jsem se cítil jako by turnaj teprve začínal. Touha uhrát Worlds/MPL byla velká, naštěstí jsem měl docela slabou stranu pavouka (nejlepší hráči PV a Pozzo byli na druhé straně). Nejhorší častí dne asi bylo čekání na semifinále, čekal jsem snad 4 hodiny, a to jsem byl mega nervózní, protože už jsem chtěl hrát.

 

Ve čtvrtfinále jsi přešel 3-1 přes Luise Deltoura, v semifinále 3-1 přes Oscara Christensena, jaké byly z těchhle her "highlighty"?

 

Ani nic extra, přišlo mi, že hry odsýpají podle plánu, a že hraji docela dobře. V matchupu mi přišlo, že mám lehce navrch a skillem trošku taky, tak jsem rád, že jsem to ukázal. Trošku mi taky pomohly zkušenosti. Přeci jen když je člověk poprvé v top 8, tak je rád už jen za účast. Oba si neodpustili nějaké minely, ale Magic je holt strašně těžká hra a já si nechal větší chyby až na finále.

 

Když zmiňuješ minely, Oscar se třeba v jedné hře pokoušel obejít Aether Gust pomocí Veil of Summer, což pro něj nedopadlo úplně nejlíp. Luis Scott-Vargas to pak na twitteru komentoval s nelibostí, protože pokud by Oscar tenhle match vyhrál, byl by LSV příští rok v MPL. Z jaké perspektivy jsi tenhle moment viděl ty? Stává se na Pro Touru často, že soupeři dělají takovéhle chyby?

 

Jako v první moment ve mně docela hrklo, protože jsem myslel, že Oscar nechápe, že s tím Gustem cíluji Vrasku, co je na stacku. Naštěstí se to hned vyjasnilo a Oscarovi došlo, že udělal hroznou chybu. Samozřejmě, že se to někdy stane, ten tlak na člověka je v osmičce fakt silný. Myslím, že zkušenosti hrají roli. Oscar je super kluk a hodně dobrý hráč, takže věřím, že se ještě někdy do osmičky dostane a napraví to.

 

Finále proti PVmu (k shlédnutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=bROudWjOfSg&t=5745s ) byla docela horská dráha. První dvě hry byly jednoznačná záležitost, každá v režii jiného hráče. Třetí hru vyhrál PV a najednou to vypadalo, že pokud chceš v tomhle PT ještě dosáhnout na trofej, budeš mít docela dost práce. Čtvrtá hra pak byla naprosto neskutečná. Paulo dostal do hry brzo Nissu, poté si vytvořil ohromnou převahu na stole a komentátoři už mu v podstatě gratulovali k vyhranému PT. Co se honilo hlavou tobě?

 

Já jsem nebyl úplně spokojený s tím, jak to finále probíhalo. Měl jsem z Paula moc velký respekt, protože ho hrozně uznávám a beru ho jako silnějšího hráče, než jsem já. Ve třetí hře jsem měl mulliganovat a ve čtvrté jsem udělal minelu na začátku, která mě dostala hodně pozadu. V ten jeden moment, kdy zahrál Krasise, už jsem začal přemýšlet, jak mu budu gratulovat, jestli mu dám hug nebo jenom handshake. Vypadalo to dost zle.

 

Jak je možné i v takovéhle situaci ignorovat všechno, co se děje kolem, a soustředit se na nalezení cesty k vítězství?

 

Je to těžké, ale řekl jsem si v ten moment, že jsem přeci jen ve finále PT. Paulo skipnul landdrop, já měl Gadwicka s Gustem, což mi koupilo hodně času. Začal jsem si v hlavě plánovat takové checkpointy, co se musí stát abych hru vyhrál. “Nesmí mít Veil na můj Gust“, “ Check”, “Musí dát Manipulaci do mého Veilu”, “Check”, pak už se hra hodně začala obracet, měl jsem víc landů, a Nissu na stole, což stačilo na výhru a mně spadl kámen ze srdce.

 

V rozhodující hře za stavu 2-2 šel PV na play do pěti, ale měl velmi agresivní start s Questing Beastem, který ti celkem zatápěl. Měl jsi v průběhu téhle hry strach, že by tě mohl Questing Beast přejet?

 

Byl jsem docela v klidu, protože mi přišlo, že celou hru strašně vyhrávám. Ale na konci už jsem začal být trošku nervózní, protože jsem hrál tu hru hodně pasivně a myslím, že jsem udělal nějaké chybičky. Hrozně jsem nechtěl prohrát vlastní chybou. Ale nakonec si to naštěstí sedlo.

 

Jak píšeš - ubránil ses, hru jsi otočil a zanedlouho ti už Paulo podával ruku. Jaké to je, přijmout vítězný handshake ve finále Pro Touru, navíc od někoho jako Paulo Vitor Damo da Rosa?

 

Úplně unreal, Paulo je hráč, kterého obdivuji ze všech nejvíc a je to můj hodně dobrý kamarád + to je pravděpodobně nejlepší hráč, co na tom turnaji byl, takže jsem měl fakt pocit, že jsem si to zasloužil, jestli to dává smysl.

 

 

Jak jsi vítězství v Richmondu oslavil? Byla na to po maratonu her v top 8 ještě energie?

 

Vůbec, šel jsem na večeři a spát.

 

Co reakce rodiny a kamarádů? Hádám, že takovýhle úspěch už se asi jen tak neutají?

 

Jj byli všichni šťastní a hrozně mi fandili. Taťka to hodně prožíval, zaslechl jsem, že ve dvě ráno si po výhře dal s přítelkyní ještě šampáňské místo, aby šel spát, když ráno v šest vstával. Všichni jsou extrémně nadšení, mně to přijde i trošku zvláštní, jakou mají lidi kolem mě radost z mého úspěchu, ale jsem rád, že jsem jím mohl udělat radost.

 

Počítá se vyhraná trofej v letadle jako extra hand-luggage? :)

 

Jako dali mi na ní takový special kufr, ale nechtěl jsem platit za extra bag, takže jsem jí jenom šoupnul do kufru. Trošku se mi rozbila, ale KKčko už to vyřešil vtěřiňákem.

 

Už jsi přemýšlel o tom, jak ti asi tahle výhra změní život? Teď nemyslím jen padesát tisíc dolarů, ale i MPL smlouvu, účast na Worlds, status magicové hvězdy minimálně po dalších pár sezón...

 

Tak určitě mám jistotu, že teďka rok dva můžu dělat Magicy. Worlds budou velký zážitek, přeci jen turnaj s prize poolem milion dolarů člověk nehraje každý den. Jsem rád, že teďka nemusím moc řešit peníze a můžu dělat to co mě baví.

 

Bude pro tebe snadné najít v nadcházející sezóně dostatek motivace? Přeci jen vyšších met než vyhraný Pro Tour už je minimum.

 

Já jsem většinou byl zvyklý mít právě po výhře největší motivaci, abych všem ukázal, že jsem si to doopravdy zasloužil, tak uvidíme, jak to bude teď. Worlds se blíží a uhrát něco tam by bylo senzační.

 

Předpokládám, že stále ještě platí tvoje rivalita s Petrem "Kikáčem" Sochůrkem - myslíš, že tvoje resumé ještě někdy zvládne dohnat? Nedávno vyhrané GP Bangkok pro něj není vůbec špatná vizitka, ale Pro Tour to holt není, co?

 

Já bych to Petrovi přál, aby si někdy na tu PT top 8 šáhnul, herně na to má, ale myslím, že má nějaký blok v hlavě, kde sám nevěří tomu, že je dostatečně dobrý, aby to dokázal. Snad se mu to povede překonat a já snad někdy vyhraji nějaké další GPčko.

 

Chtěl bys ještě závěrem něco dodat nebo vzkázat čtenářům?

 

Já bych spíš rád poděkoval CMUSu, protože kdyby nebyl u mých Magicových začátků, tak asi nejsem, tam kde jsem teď. Hodně jsem se na tomto webu naučil a vřele doporučuji pohledat v archivech staré Tiranovo reporty, to jsou extrémní perly!

 

Díky moc za tvůj čas a za "magicový svátek", který jsi českým divákům připravil. Hodně štěstí do všech dalších turnajů!

 

Díky Ádo.

 

 

 

 

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.