Vítejte u mého dalšího reportu, tentokrát bude o tom, jak jsem nevyhrál poslední letošní WMCQ v Brně. Turnaj se konal 20.9. v Brně na Favále a formátem byl standard.

U ostatních formátů se snažím alespoň o nějakou přípravu, ale dvojku už jsem vzdal. Poslední pokus jsem provedl před vydáním Dragons of Tarkir, kdy jsem si poskládal v reálu i na onlinu RW draky, abych za týden zjistil, že je balík nehratelný a tím mé nadšení zcela opadlo. Bohužel plno důležitých turnajů se stále odehrává ve standardu, a tak jsem ho nemohl škrtnout úplně, ale nějakou strategii jsem mít musel. Naštěstí Wizardi v posledních letech udržují ve stále hratelné podobě fritku (na rozdíl třeba od bílých koní), takže z karet stačí řešit jen levné červené kousky a zbytek může člověk ignorovat. A ani tento jednoduchý úkon jsem zcela nezvládl – před Pro Tourem si odjedu na hory, po něm se vrátím a zjistím, že vyhrála fritka a že ceny Exquisite Firecraft a Abbot of Keral Keep vyletěly do neuvěřitelných výšin. Jo, komu není rady, tomu není pomoci.

Znechucen cenou fritování jsem na první WMCQ v Praze zkusil Heroic a hned v prvním kole pochopil svůj omyl. Balík byl příšerný, hry trvaly dlouho a člověk musel hrát naprosto přesně, aby měl alespoň nějakou šanci. A přesná hra u mne tedy rozhodně nehrozila. Pořídil jsem tedy chybějící karty, zasurfoval na netu, která verze fritování je zrovna in, vypadla mi verze Magnuse Lantta z Worlds, poskládal ji a byl připraven. Testing jsem samozřejmě přeskočil, ale v sobotu mě nalákaly trialy v Rishadě, takže jsem se stavil, abych se s balíkem alespoň trochu seznámil. O dvojku je ale v Brně nulový zájem, nebylo tedy velké překvapení, že se s bídou podařilo poskládat jen jeden trial. Ten byl single-elemination, v prvním kole jsem dostal hromadou Arashin Clericů od Michala Hlaváčka, vypadl a mohl jít domů. Prostě úžasný. Den ale zachránila Mistrova (Petr Nahodil) rozlučka před odletem na Nový Zéland, kde se sešlo plno magikářů, člověk se pěkně pobavil, pěkně popil a jen taktak se domotal do postele.

Ráno bylo ale hodně zlé, čím je člověk starší, tím alkoholová probouzení snáší čím dál hůř a já je nikdy moc nedával, i když jsem byl mladší. A do toho ten hloupý turnaj. Foilovou Thalii jsem ale nechtěl odmítnout, a tak jsem se nakonec přemluvil a na Favál vyrazil s tím, že se uvidí. O slot na WMC se sešlo bojovat 57 lidí, takže jsem si hned začal vyčítat, proč jsem se alespoň trochu nepřipravoval, když je tak malá účast. Popůjčoval jsem karty ostatním a sepsal následující decklist:

Ambice jsem měl samozřejmě hodně nízké. Poslední důležité turnaje (GP) jsem s fritkou zvládl následovně (1 až 2 bye nepočítám a hraní, kdy už o nic nejde, taky): 0-3 (Krakov), 1-3 (Paříž), 1-3 (Praha). Takže optimistický plán byl 2-4, pokud se opravdu zadaří, tak 3-3, a nedropovat, protože musím grindit Planeswalker body. Dal jsem si totiž cíl dostat se na 2250 bodů za rok, a když vám chybí jako mně kvalita, tak to musíte nahradit hodně velkou kvantitou, dropy nepřipadají v úvahu.

1. kolo Jan Brodzák

Hanysovi jsem půjčoval nějaké karty, takže vím, že mě čekají Esper draci. Asi ok matchup, před sajdem bych to měl vyhrát a po sajdu snad jednu z těch dvou her uhaluzím. Hra se vyvíjí podle předpokladů, svižně přejdeme na druhou, kdy se to ale zase obrátí, když už má Hanys v balíku Drown in Sorrows. Třetí rozhodující jsem se zase předvedl. Čtvrté kolo si zkušeně nechám na ruce zemi a zkouším Hordeling Outburst. Hanys dá Silumgar’s Scorn, ať doplatím jednu manu, tu samozřejmě nemám, vyložím zemi a předám kolo. Nějak nevidím u Hanyse žádnou černou manu, takže se nebojím cpát všechno na board, to, že by si mohl nechat Urborg, Tomb of Yawgmoth na ruce mě opravdu nenapadlo. To, co jsem nevěděl, ale bylo, že v Hanysově ruce jsou nejen Tomba, ale jenom země, a tak jsem tuto hru ani já prohrát nedokázal.

2. kolo Martin Hrycej

Samí dobří hráči, začínám si uvědomovat, že to, že je tu jenom 57 lidí, je sice pěkné, ale kvalita je asi někde jinde, než kdyby tady bylo 200 průměrných Amíků. Martin mě na posledních dvou legačkách totálně přehrál v Delver mirroru a tam mám pocit, že trochu tuším, takže jsem se děsil, co se stane teď, když netuším vůbec. Hrál Jeskai, já tam nacpal hromadu goblinů a když začal používat single target removal na jednotlivé goblinky, tak i já pochopil, že hra se vyvíjí dobrým směrem. Po sajdu jsem tam opět sypal hromadu goblinů, on dal Soulfire Grandmastera, takže jsem se psychicky připravil na to, že teď tam přistane Anger of the Gods, přidá si milion životů a půjdeme na třetí. Žádný Anger ale nepřišel, takže Grandmastera jsem zabil, vysypal zbytek ruky s tím, že Anger nehrozí, a to vlastně stačilo. Po hře jsme ani jeden nebyli nadšení, on, že ho zabil takový odpad (sice použil jiné slovo) a já vlastně taky ze stejného důvodu. Protože když tušíte a zabije vás fritka s retardovaným pilotem, tak to zabolí dvojnásob. Prozradil mi ale, že moderní verze Jeskai teď nehrají Anger, což mě hodně potěšilo.

3. kolo Daniel Tocháček

První hru mi došla ideálka: 1.kolo Foundry Street Denizen, 2.kolo Monastery Swiftspear a asi Zurgo, 3.kolo Monastery Swiftspear, Atarka’s Command. Sice měl do bloku nějakého Satyr Wayfindera, takže mu zůstaly 3 životy, ale hra skončila hned následující kolo. Samozřejmě vůbec netuším, proti čemu hraju, takže když sešle ve druhé hře Lillianu, musím si ji dlouho číst, abych zjistil, jestli ji musím zabít nebo ne. Bohužel jsem nějak přeskočil ten úplně první řádek, kde bylo napsáno Lifelink, takže mé řešení Stoke do hlavy a útok vším se ukázalo jako dost střední. Lilianna se transformuje, začnou lozit Arashinové z hrobu, Languish všechno zresetuje a Rally the Ancestor hru dokončí. Třetí hru moc šancí také nemám, ale alespoň ji tak brutálně neodevzdám. Jen po hře si uvědomím, že to sajdování Eidolonů asi nebyla úplně správná volba.

Jsem tedy 2:1, stačí už jen třikrát prohrát a můžu jít spokojeně domů. Ještě za mnou přijde Jarda Bouček, který je taky 2:1 a že splitneme šestinu (za 9.-16. místo bylo 6 boosterů). Na minulém modernovém WMCQ jsem totiž skončil 12. v devíti boosterech a on se cítil ošizen, když jsem dával split Tomáši Kuchtovi a jemu nic. Ale toto je jiný formát, takže případnému jednomu bonusovému boosteru se nebráním a s radostí přijímám.

4. kolo Libor Šťastný

Vím, že Libor hraje taky fritku a toto je jediný matchup, kde alespoň trochu tuším. Když jste totiž na zadních stolech, potkáváte fritky často a když se v Brně ještě hrávávala dvojka, tak přes půl pole hrálo právě pečení. Navíc tak nějak tuším, které karty asi může soupeř mít a není mi složení jeho balíku naprostou záhadou. Takže první hra s Liborem byla asi jediná na turnaji, kdy si mohu říct, že jsem to hrál dobře. Když totiž vyhrajete přesně na život přes Become Immense s tím, že to počítáte 3 kola dopředu, jste dost pod tlakem a další kolo byste byli samozřejmě mrtví, tak získáte pocit, že možná, ale opravdu jen možná nemusíte být ten nejhorší hráč na turnaji. Další dvě hry už tak zajímavé nebyly, druhou je Libor moc agresivní plus dostanu Arc Lightning na tokeny a třetí má on manaflood.

5. kolo Petr Sochůrek

Četl jsem zhruba Kikiho report, takže předpokládám, že bude hrát Jeskai a taky, že by to měl být matchup v můj prospěch. První hra je klasika, hromada tokenů, které Jeskai nevyřeší a přesun na druhou. Při ní při míchání otočí omylem jednu kartu ze svého balíku, zrovna Revoke Existence, což mě obzvlášť potěší, protože na draw jsem Eidolony nedával a Outpost Siege v balíku vůbec nemám. Při samotné hře má ale Kiki ideálku, něco jako burn na potvoru, Arashin, Negate na tokeny, Elspeth, ale Elspethu za pomocí Atarka’s Commandu a Wild Slashe vyřeším a jako bonus mám stále 3 tokeny. Kiki má ale stále dost životů, a tak hru dokáže dokontrolovat, myslím, že za pomoci Mastery of the Unseen. Jdeme tedy na třetí, to si to lížu hodně dobře, takže Kiki bude potřebovat opět hodně solidní ruku. Potěší mě, když dám zadarmo o jeden damage víc, když hraje kolem nějakého dopékání na ruce (na Mantis Ridera), které nemám. Mám ale hodně goblinů a hodně Commandů, a tak si myslím, že prostě i kdyby hrál Kiki sebelíp, tak bych to musel opravdu hodně zkonit, abych hru nevyhrál.

Jsem 4:1, ale pořád nemohu uvěřit, že bych byl v osmě, počítám, že budu muset hrát dál.

6. kolo Pavel Matoušek

Jsme 5. a 6., máme oba pomocné 58%, dva stoly za náma musí hrát a další desetibodoví mají pomocné asi 46%. To by se muselo hodně pokazit, abychom tam nebyli, takže remíza byla celkem jasná volba. Raději se moc neraduju, počítám s devátým místem, ale pořád to jsou alespoň nějaké boostery a Planeswalker body. Jdu si koupit bagetu a čekám, až se vyhlásí Top 8.

Po základních kolech jsem se umístil na 6. místě, což znamená, že asi moc často začínat nebudu.

Čtvrtfinále Martin Jůza

Rychle jsem si zjistil, že Martin hraje RG draky, ale když netušíte, tak je celkem šumák, co soupeř hraje. Hodím si mulligan, nechám one lander a celkem svižně se přesuneme na druhou. Druhou si nechám taky nic moc ruku, a když Martin začne elfem a já nemám zabíjení, tak se těším, že to bude zase rychlý a že bych si mohl ještě stihnout dneska zaklusat. Jenže Martin má na ruce v zásadě jen tu manu a já začnu vykládat hromadu goblinů. No a otáčet všechno o devadesát stupňů a přitápět vším, co máte na ruce, není až tak těžké, takže se překvapivě dostaneme na třetí rozhodující. V ní to nejtěžší, co mě čekalo, bylo ukazovat na Eidolona, když Martin sesílal kouzla, což se mi málem jednou taky nepovedlo. Ale jinak zase ta stejná písnička – hromada goblinů, otáčet je o devadesát stupňů a doufat, že ten morph, co Martin vyložil, není Den Protector (který by vytáhl hromadu Raptorů z hrobu), ale Deathmist Raptor. Smutný bylo, že Martin vždycky správně odhadl, co mám na ruce (ono to taky z mého “poker” face není zrovna těžké, čím otrávenější mám výraz, tím mám na ruce větší bomby), ale bylo mu to na houby, a tak skill opět nezvítězil a já se dostal do semifinále.

Semifinále Michal Hájek

Michal hrál mlečku, což mi všichni říkali, jak je super matchup, ale já si vzpomínal na GP Praha, kde mě s tím Petr Brožek dost zmasil. Netuším, jestli se hraje Anger i v základu, a tak se myslím v první hře nesnažím jít all-in, ale i tak to stačí, jezdím soupeře třemi tokeny a je na něm, ať je řeší. Když mi dva tapne pomocí Send To Sleep, zatapuje se a je na sedmi životech, Become Immense nás přesune na druhou. Jsem rád za Destructive Revelry v sajdu, ale ani nebyly potřeba, stačí zase jen 3 tokeny, pár Atarka’s Command a jsem ve finále.

Zatímco my jsme už skončili, vedlejší semifinále ani nezačalo. Utkal se v něm Adam Koska (Esper draci) a Tomáš Kuchta (Jeskai). Čistě z hlediska matchupů mi bylo celkem jedno, s kým budu hrát, takže jsem fandil logicky Tomášovi. Hry se neuvěřitelně táhly, Adam hrál asi líp, ale na třetí hru Tomáš “Old Luckyhand” Kuchta Adama vymíchal, takže bylo jasné, že nejslabší článek českého týmu vzejde z brněnské kvalifikace.

Finále Tomáš Kuchta

Když hrajete celý turnaj příšerně, tak se nedá čekat, že najednou začnete hrát dobře. Navíc jsem se začal bát, že bych mohl po třinácti letech zase něco uhrát, což mé hře bohužel také moc nepřidalo, protože když obvykle začínáte důležité turnaje 1-3, tak si těch zápasů, kdy o něco jde, zase tak moc neužijete. Naštěstí můj soupeř taktéž nehrál nejlíp (což je očekávané, pokud dvojku netestíte a na WMCQ si vezmete balík, se kterým jste neodehráli ani hru), takže finálová paralympiáda mohla začít.

A že bylo na co koukat. První hru dostanu soupeře na osm, na stole mám jednoho goblina, v ruce Stoke the Flames a Become Immense. Tomáš má na ruce asi kulový, ale sešle Mantis Ridera, kterým mě sjede. Životů mám hromadu. Normální člověk by asi zabil Ridera Stokem a zaútočil goblinem. Debil by neudělal nic. Tipněte si, co jsem zvolil. Asi o dvě kola později jsem se konečne probral a uvědomil si, že asi budu muset toho Mantis Ridera zabít. Sjedu Toma na sedm, ale následující kolo přijde další problém, Dragonlord Ojutai do bloku. Z vršku balíku si ale líznu Monastery Swiftspear, a tak to přesně vyjde. Druhou hru udělám, snad jediné správné rozhodnutí toho zápasu, kdy se rozhodnu zabít Mantis Ridera pomocí mé poslední potvory (Foundry Street Denizen) a Searing Blood a nechám si Wild Slash na Soulfire Grandmastera, který přijde o kolo později. Ale nestačí to, Tomáš zemi zablokuje pomocí Mastery of the Unseen, a fritu v balíku nemám dostatek. Třetí rozhodující moc napínavá nebyla, Tomáš si sice stěžuje, že kvůli tomu, že jsem mu půjčil UW temple a ne UR temple (a chtěl přitom UW temple) musí mulligenovat, ale mne vymíchal do pěti. Ruku nemám zas tak příšernou: Confluence, 2xFoundry Street Denizen, 2xHordeling Outburst, postupně si líznu taplou zemi a pak Monastery Swiftspeara, ale 3.kolo mi Tomáš ukáže, že on s dobou nejde a moderní Jeskai rozhodně nehraje, hodí tam Anger of the Gods, do kterého smolně mulligenoval, a já mu můžu pogratulovat k cestě do Barcelony.

Jako cenu útěchy vyfasuju 2 displaye a podložku, vyděsím se, že 12 boosterů vlastně dávám Jardovi a doma si místo dvanáctiletého Glenlivetu na oslavu dám Grantsku na žal. No ale reálně musím uznat, že vyhrát jsem si to fakt nezasloužil.

Aleš Borek

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.