Report z Prerelease Gatecrashe v Outpostu

Jak už to tak na přelomu ledna a února bývá, Magicáři zažívají své druhé Vánoce, když jim Wizardi nadělují zcela novou sadu. Letos se navíc rozhodli být velmi štědří, a tak nám nejen přinesli rovnou sadu velkou a tedy na Limited samostatně hratelnou, ale ještě k tomu předem zkonzultovali celou situaci s ČHMÚ a prerelease naplánovali na dosud nejchladnější víkend celé zimy. Zároveň tím možná lehce snížili volební účast, ale co si budeme nalhávat, zase tak silná volební skupina jako Magicáři nejsme a kdo opravdu chtěl, určitě dokázal odvolit ještě před prereleasem.

To se nakonec podařilo i mě, a tak jsem stihl cestovat přes celou Prahu až na Bílou Horu, kam se speciálně pro tuto příležitost přesunulo sídlo Outpostu. Pravda, nechtělo se mi tak daleko a vymrzlá půlhodinová tramvaj z Pavláku mě také zrovna dvakrát nepotěšila, přesto jsem ale nelitoval – Outpost totiž opět nabízel vyšší ceny (konkrétně 3 boostery na hráče) a také tradiční pohodovou atmosféru plnou známých tváří, z nichž některé člověk vidí pouze jednou za čtvrt roku. Hned po příchodu jsem ale místo zdravic s ostatními musel rychle reagovat, protože jsem zaslechl slova „Máme tu poslední Boros...“, a tak jsem se radši šel rychle zaregistrovat. Nakonec se tedy ukázalo, že pro mě Lukáš Verner stejně jednu krabičku s červenobílou pěstí schoval, protože jsem o to při předregistraci poprosil, ale tak aspoň jsem měl placení rychle za sebou ;-)

Proč Boros, ptáte se? Je to celkem jednoduché – po prereleasu Return to Ravnica jsem se sám sebe ptal, jakou gildu zvolím příště, a došel k závěru, že pokud mě Wizardi nezlákají na kvalitu těch jiných, nechám se zverbovat právě k legionářům. I přes lednové chlazení bych totiž svůj mozek nerad přehřál, a tak to bude chtít něco řádně agresivního, Gruul mi ale moc nesedí celkovou atmosférou a přeci jenom bych možná rád přemýšlel aspoň trošinku. Po odhalení obrázků všech karet mě pak Boros nalákal ještě víc, když nedisponoval téměř žádnou vyloženě špatnou kartou a většina jeho karet se skutečně naladila na tu správně agresivní notu, a tak bych si svůj mozek během her mohl i trochu pošetřit... Na druhou stranu jsem byl předem připraven zběhnout k jiné gildě, pokud by mě nalákala na dostatečně kvalitní karty tak, jak tomu bylo na prereleasu Return to Ravnica, kde jsem jako Golgari otevřel Niv-Mizzeta, ale díky Jaradovi zůstal u zelenočerné – a jak to dopadlo, to už naznačuje fakt, že jsem nenapsal žádný report...

I proto jsem si tentokrát slíbil, že to dotáhnu aspoň na kladné skóre, které považuju za základní předpoklad právě pro napsání nějakého toho článku (důvtipnější z vás tak už předem tuší, že tentokrát to nedopadlo až tak hrozně;-)). Na Sealed Decku ale leccos prozradí už otevření 6 boosterů, takže pojďme na ně. V tom gildovním velmi potěšil Frontline Medic, což byl takový pěkný start a velká vzpruha pro mou lehce nakousnutou loajalitu. Pak to ale z hlediska vzácných karet šlo celkem z kopce, když sice přišly dosti použitelné kousky, bohužel ale z jiných barevných kombinací a obvykle i podporující dosti odlišnou herní strategii: Mind Grind, Merciless Eviction, Skarrg Goliath, Ooze Flux a Ogre Slumlord. Přímo do Borosu mi tak nic pořádného nespadlo, dalo se ale uvažovat o splashi, Ooze Flux ale bez Evolvu moc nefunguje, Goliáš je pekelně drahý, hromadné zabíjení se s batalionem moc rádo mít nebude a Slumlord přes dvě černé, tomu se snad ani nedá říkat splash... Proto bylo potřeba pořádně prozkoumat i další karty, což prostřednictvím následující fotky můžete udělat se mnou:

Sami vidíte, že v samotném Borosu jsem byl i díky jeho gildovnímu boosteru dostatečně zásoben, a tak jsem rovnou zavrhl nemastné, neslané karty v modré i zelené, protože nenabízely nic světoborného, Simic by pravděpodobně ani nešel postavit a přidání zelené k Borosu by toho asi také moc nevylepšilo. Při pohledu na druhou stranu už to ale bylo zajímavější, když zejména gildmág, charm, Kingpin's Pet a oba vzácné kousky celkem výrazně lákaly do Orzhovu. Když jsem si to ale rozložil, vypadalo to na menší krizi identity, když půlka karet chtěla spíš útočit a druhá by raději hru krapet protáhla, navíc by balík musel stejně přihodit trochu červené a ohrozit tak barevnou stabilitu. Proto jsem se rozhodl moc nehazardovat a zkusit to, kvůli čemu jsem na Prerelease skutečně přišel: Postavit Boros! I to se ale nakonec neukázalo jako vyloženě jednoduchý úkol, protože hratelných karet byla spousta, jenže mezi nimi nebylo zase tolik potvor, zato na nedostatek různých triků a ničení jsem si nemohl stěžovat. Zkusil jsem tedy vyskládat na stůl po křivce ty kousky, které vypadaly aspoň trochu hratelně, a zjistil, že je jich asi třicet. Zkusil jsem tedy některé odebírat, ale moc to nešlo, zejména proto, že menší bytosti jsem jednoduše zaříznout nemohl, protože bez nich bych s Borosem moc daleko nedošel. Začal jsem tedy trochu propadat zoufalství (přeci se musím umět rozhodnout, co chci hrát, ne?) a možná i díky němu přišel na dosti bláznivé řešení: Při pohledu na vršek křivky se totiž ukázalo, že ji vyplňuju „jen“ Angelic Edictem, dvěma Thunderfisty a promovým Foundry Championem. Bez 4/4ek jsem si balík dokázal představit celkem lehce, ničení a proma mi bylo sakra líto, ale přesto jsem všechny tyto karty na chvíli odebral a prohlédl si výsledek. A podívejme se, ono to mělo hlavu a patu! Sice dosti šílenou hlavu a docela riskantní patu, ale s trochou štěstí by to mohlo zabít soupeře dřív, než se stačí pořádně rozkoukat. Stále mi tedy vadil nízký počet potvůrek, ale zase jsem jim byl schopen všemožnými triky čistit cestu a hezky je vylepšovat, aby soupeři pořádně nařezaly! To vše měla podpořit barevně stabilní dvoubarva a poměrně přímočarý přístup, díky nimž bych se nemusel až tak často uchylovat k mulliganům – pokud budu mít na počáteční ruce dvě potvory, mohlo by to stačit. A jak že to tedy celé vypadalo? Inu, podívejte se sami:

Pozorný čtenář si může všimnout, že na pravé straně neleží zrovna mnoho zemí. Zvědavý čtenář si je pak může spočítat a tomu línému rovnou prozradím, že jich bylo pouhých patnáct. Křivka mi totiž přišla dostatečně nízká, a tak jsem podnikl i tento lehce riskantní krok s tím, že možná jednou zůstanu na dvou zemích, ale zase si z balíku většinou vytáhnu něco užitečného. A konec konců, chtěl jsem si užít agresivní jízdu, tak si nebudu lízat země, ne?

Upřímně řečeno, trochu jsem o tom pochyboval, ale nakonec jsem se rozhodl si věřit, nechat vše tak, jak to vidíte na fotce a balík pokřtít ohněm v prvním kole s tím, že už při sideboardu se můžu vrátit k pomalejší verzi a tu díky volnějším pravidlům prerelease využít i po zbytek turnaje. Tak pojďme hrát a ono už to nějak dopadne.

1.kolo: Lukáš Mašín a jeho Gruul

K 1. kolu jsem bohužel ztratil poznámky a už si ho zase tolik nepamatuju, ale tuším, že Lukáš ke Gruulu přidal i trochu bílé, nicméně hned v první hře vyložil první potvoru snad až ve čtvrtém kole a do té doby už jsem ho slušně načal (je možné, že o nějakou dřívější pidimršku se postaral můj Mugging, ale jistý si opravdu nejsem). Potvoru z kola čtvrtého se pak také podařilo odklidit, a tak jsem dosáhl prvotního vítězství. Ve hře druhé jsem pak viděl Signal the Clans a z nich Rubblehulka, Ghor-Clan Rampagera a snad i gruulského gildmága, ale i přes odpor jedné z nich jsem si pravděpodobně díky Madcap Skills dokázal dojít pro vítězství. Lukáš se ale nedal a trval na tom, že mě chce porazit. Když se mu to v celkově páté hře povedlo, moje důvěra v balíček už byla na dostatečně vysoké úrovni a žádné přestavby se nekonaly. Stále tu ale byla skrytá myšlenka, že k nim třeba ještě dojde po hře proti jinému typu balíku... Uvidíme v dalších hrách!
1-0

2. kolo: David Melíšek s Borosem

Když David vyhrál hod kostkou a vybral si, že bude začínat, přijal jsem to s chladnou hlavou, když mi ale vzápětí ukázal řádný nástup Borosu, moc nadšený jsem z toho nebyl, protože tyto agresivní mirrory často rozhoduje právě to, komu padne vyšší číslo. Ale nevadí, v druhé hře bych měl být favoritem pro změnu já a pak se uvidí. A jak jsem řekl, stalo se, na třetí jsme totiž šli poměrně rychle, když mi k Boros Elitě a Foundry Street Denizenovi přišel i Wojek Halberdier a nějaký ten blesčík a pro změnu jsem tak velerychlý nástup předvedl já. Třetí hra pak byla nejzajímavější, když se proti dvěma Skinbrand Goblinům postavil můj Syndic of Tithes a hned v dalším kole si přisvojil Madcap Skills a krom Extortu projel soupeře za pětku. David se ale nenechal zahanbit a vyložil rovnou Frontline Medica, díky němuž měli být všechny další útoky mnohem zajímavější. Já ale ve svém kole znovu zaútočil a přidal Warmind Infantry a jednu extortovou daň navíc. Soupeř pak přidal Skyknight Legionáře a zaútočil tak, aby mu zbyly dva obránci, díky čemuž můj Madcapový Syndic celkem ostrouhal, a tak jsem si aspoň vyložil Assault Griffina s extortem a nechal soupeře hrát, díky čemuž na mě krom útoku vyskočil ještě Towering Thunderfist, se svou vigilancí vskutku nepříjemný. Navíc jsem nemohl útočit tak, abych Davidovi ubral nějaké ty životy, a tak jsem se rozhodl mu předat kolo, s tím, ať zkusí nějaký útok vymyslet on. A vymyslel, celkem pořádný, když zaútočil vším kromě jedné potvory, která společně s vigilancí Thunderfista tvořila hlavní obranu proti Madcapovému Syndicovi. Byl jsem na 11, útok byl snad za 9 s tím, že bych v dalším kole díky blesku na ruce a Gryfovi pravděpodobně vyhrál, jenže na dvou životech bych se toho proti Borosu také nemusel dožít. I proto jsem hodně dlouho přemýšlel, jak se s útokem popasovat a nakonec jsem Gryfa obětoval a bloknul Thunderfista. Ve svém kole jsem pak dolízl nějaké další kouzlo, bleskem zabil jednoho z blokerů, zaextortoval, zahrál líznuté kouzlo, zaextortoval a projel se Madcapovaným Syndicem, díky čemuž z Davidových sedmi životů nezbylo nic. Trochu jsme si pak postěžovali na to, že i s Borosem musíme dlouze přemýšlet, David mi ještě prozradil, že by mě po útoku skutečně dorazil Boros Charm, ale vzápětí konstatoval, že do mirroru je můj Boros díky větší agresi asi přeci jen o něco lepší. Důvěra v balíček tedy zase podvědomě o něco povyrostla a žádná přestavba se nekonala.
2-0

3. kolo: Jiří Recht (Simic)

Měla ale následovat zcela jiná prověrka v podobě evolvujícího Simicu, když proti mému Syndicovi a Firefist Strikerovi vyběhla Crocanura, která tak musela dostat spravedlivým šípem z Arrows of Justice, aby mi při mých útocích moc nepřekážela. Jirka pak zkusil zahrát i promového Fathom Mága, kterého ale moc nepotěšil Mugging. Na soupeřově straně ale přišel i poměrně nepříjemný Ivy Line Denizen, Drakewing Krasis a ještě nějaká mrška, tak jsem přitlačil Skyknight Legionnarem a chystal se v dalším kole udělat Jirkovi čáru přes rozpočet Mark for Deathem, místo toho jsem ale byl vyškolen Rapidní Hybridizací, díky které mohl Jirka vesele blokovat a ještě k tomu dostal místo nejmenované potvůrky solidní žábu. Následně mě zaskočil ještě nějakým dalším trikem, který si bohužel už tak dobře nepamatuju, velmi dobře si ale vzpomínám, že to se mnou pomalu začínalo jít z kopce. Když tu ale přišla záchrana v podobě další z mých čtyřmanovek, Holy Mantlu, který Syndicovi velmi slušel, a tak jako neblokovatelná 4/4ka hru poměrně rychle ukončil.

V další hře jsem si pak udělal radost (a bohužel asi i trochu znechutil Jirku), když jsem začal Boros Elitou, přidal Wojek Halberdiers a následně Elitu vylepšil pomocí Madcap Skills, zatímco Jirkův Experiment One zabil Mugging. Jirka tedy lehce přitlačil a vyložil Crowned Ceratoka, který ale musel blokovat Halberdiery, což se mi náramně hodilo, protože Martial Glory je krásně zachránila a ještě hezky posílila Elitu, a tak šel Jirka na 6. A jelikož přiložil už pouze další Crocanuru, Madcapová Elita mi došla pro vítězství.
3-0

Po 3. kole následovala krátká pauza „na oběd“, na kterou místní večerka asi dlouho nezapomene (minimálně museli řádně doplnit zásobu baget). Řádně posilněni jsme se pak mohli vrhnout do dalších bojů...

4. kolo: Lukáš Korenek (Simic)

Křest Simicem tedy  ve třetím kole celkem vyšel, jenže nic nemusí trvat věčně, a tak jsem musel řádně nabrousit meče a halapartny, protože i Lukáš si na mě připravil evolvující strategii, která se odkopala poměrně rychle v podobě dvou Shamblesharků, jenže ti oba dostali bleskem a Lukášovi moc nechodily země, takže mým šikům nic nebránilo v dalším potlačování evolučního vývoje.

Evoluce je ale známá především tím, že se umí celkem dobře přizpůsobit, a tak jsem to ve druhé hře neměl vůbec jednoduché. Sice jsem dokázal z Firefist Strikera poměrně rychle vytvořit řádného kombo-bijce, když jsem na něj šoupl Murder Investigation a Madcap Skills a následně se dvakrát projel, ale poté mi do cesty vstoupily Crowned Ceratok a Mindeye Drake a já udělal krásnou chybu, když jsem se nechal ukolébat soupeřovou jednou odtapnutou zemí a udělil všechno zranění do 2/5 letce místo do 4/3 tramplera a Lukáš mě dostal pomocí Burst of Strength, kterým si dráčka o jedničku vylepšil (když tak o tom teď přemýšlím, tak mě asi dostal i na pravidla, protože jestli to správně chápu, tak po rozdělení zranění už si člověk dneska nezareaguje, ale tak aspoň jsme si ve hře zavzpomínali na stará dobrá léta...) a mě tak zbyly jen oči pro pláč. Naštěstí jsem si takhle vybrečel rovnou pět 1/1ek a ještě k nim přidal Warmind Infantry, ale jelikož i Lukáš pokládal další potvory, tři tokeny padly v obraně Ceratoka a dráček mě postupně ulítal.

Ve třetí hře ale evoluce přeci jen trochu selhala, když Lukášovi nedokázala dodat dostatek zemí, a tak i když začal nepříjemným Frilled Oculusem do Gyre Sage a dalšího Oculuse, proti mému začátku Syndic, Madcap Skills a střela do Gyre Sage se moc nechytal, zejména když jednoho Oculuse v dvojitém bloku sestřelili Arrows of Justice, díky čemuž druhý podlehl Madcapnutému Syndicovi a ten už pak vše celkem rychle zakončil. Někdy holt šílenství vítězí nad evolucí!
4-0

Samozřejmě se dostavila vlna radosti, protože při cenách pro Top 16 z 34 lidí znamenala čtyři vítězství jistotu vyhraných boosterů, navíc už jsem svému balíčku začal opravdu věřit, protože kromě mé sporné chybky prohrál dosud jen jedinou turnajovou hru. To se ale mělo brzy změnit...

5. kolo: Petr Vokas s Gruulem

Na začátku jsme se shodli, jak je skvělé mít 4-0 a že kdo vyhraje, je celkem za vodou... Teď tedy šlo jen o to, vyhrát. Oběma. Já jsem začal Foundry Street Denizenem a Syndicem, na druhé straně vyskočil nepříjemný Disciple of the Old Ways (který rychle dostal bleskem) a Greenside Watcher, u mě následoval i Warmind Infantry, který navíc dostal Murder Investigation, ale přesto ho soupeř raději v bloku zabil (už přesně nevím čím) a následně vyložil do obrany nějakou tu větší mrchu. Pustil jsem se tedy do velkého útoku pěti 1/1kami a dostal tak soupeře na šest (umřel mi Denizen) s tím, že snad nalížu nějaká kouzla a pomocí extortu a mých prcků už soupeře nějak dorazím. Jenže místo kouzel chodily samé země (asi pět po sobě), Petr naopak vykládal potvory jednu za druhou a po chvíli mi Clan Defiancí zneškodnil i Syndica. A jelikož mu přišli i Rubblebelt Raideři, bylo brzy po hře.

Ve druhé jsem pak nechal ruku s dvěma zeměmi a dvěma dvoumanovými potvorami, ale Petr se dokázal s oběma vypořádat a mě další země jen tak nepřišla (což bych se svým balíkem na rozdíl od té pětice v kuse celkem chápal), a tak mě i přes podskakování vším možným opět přejeli Raideři.
4-1

Ale tak co, že mi balíček ukáže své stinné stránky až v pátém kole, to jsem vlastně moc nečekal, takže jsem se na něj ani moc nezlobil. O to méně, když jsem se v průběžném pořadí před posledním kolem našel na krásném druhém místě právě za Petrem, navíc s opravdu parádními pomocnými – v případě prohry bych tedy mohl zůstat celkem vysoko, při výhře jsem pak měl i šanci na první místo. Takže... Hurá do boje!

6. kolo: Michal Tomáš (Boros se zelenou)

Hned na začátku jsme si vyměnili pár potvor za Muggingy, mě ale naštěstí zůstala Warmind Infantry, tedy celkem ideální kandidát pro očarování pomocí Holy Mantlu. A nutno říct, že 4/5ka s protekcí na potvory se Michala moc neptala, zejména když už zjevně neměl další ničení, kterým by se jí zbavil. Ale vlastně ano, měl, jen si musel chvíli počkat, aby mohl Aurelia's Fury řádně přifouknout, na což jsem jen zahlásil „Pěkně sis to otevřel!“ a začal upadat do deprese, protože soupeř právě na třech životech těsně unikl prohře a já neměl ani žádnou další potovru, se kterou bych se pokusil o nějaký odpor. Michal navíc položil Foundry Championa a zaútočil nějakými prcky, díky čemuž to vypadalo na jeho výhru v dalším kole, takže byl čas na nějaký ten zázrak z vršku. A nutno říct, že po líznutí Act of Treason jsem si skutečně připadal jako při miraclování Entreat the Angels na prerelease Avacyn Restored! O jednoho ukradeného Championa později totiž bylo po hře...

Druhá hra pak začala Bomber Corpsy na druhé straně, zatímco u mě přišli Wojek Halberdiers, kteří ale vzápětí dostali Muggingem, a tak jsem je musel nahradit dvojicí mých jednomanovek, tedy Boros Elitou a Foundry Street Denizenem, které následoval Ember Beast, zatímco Michal položil Daring Skyjeka, s nímž v mém následujícím útoku bloknul Denizena. Poté to soupeř zkusil vzít hezky zhurta Swinou, ale já na ní měl připraveny Arrows of Justice. A jelikož si Boros Elite oblékl Holy Mantle a na ruce se hřály Madcap Skills, začínalo to vypadat celkem dobře. Situaci tedy trochu zkomplikoval Foundry Champion, který ale naštěstí mohl úspěšně střílet pouze do mě. Já si pak lízl ještě Skyknight Legionáře, poslal ho do hry, Ember Beastovi půjčil Madcap Skills a projel tak soupeře za třináctku, tedy o jedna víc, než bylo potřeba.
5-1

Balíček tedy pro změnu ukázal své světlejší stránky a ještě mě podržel v nejhorších momentech, a tak jsem byl rád, že jsem do něj za celý turnaj moc nevrtal a na jeho začátku se rozhodl právě pro tuto Madcapovsky šílenou verzi.

Petrovi Vokasovi se pak také podařilo vyhrát, a tak jsem tušil, že budu v celkovém pořadí druhý, což se po skončení kola také potvrdilo a já tak při závěrečném vyhlašování vyfasoval rovnou krásných 14 boosterů, z čehož jsem samozřejmě měl velkou radost, možná ale ne takovou jako Albert Kayed, kterému se podařilo dohrát turnaj bez jediné výhry a získal tak krásné dva boostery za poslední místo. Řečeno jeho slovy: „Je to těžší, než to vypadá!“

Na místě se konal ještě Cube Draft vedený Tomášem Gottwaldem, na to už jsem ale neměl morálku, a tak jsem raději řešil, jak se co nejlépe dostat do centra. Nakonec jsem se místo tramvaje nacpal do auta plného Magicářů, takže jsme cestou na Florenc ještě hezky podebatovali o nové edici, možnosti koupi luxusního auta za cenu sbírky kartiček a spoustě dalších, Magicu více či méně se týkajících tématech.

Závěrem bych rád poděkoval všem soupeřům za pěkné hry (dosti z nich jsem slíbil, že pokud něco uhraju, budou díky reportu slavní, takže si to teď určitě řádně vychutnávají), Madcap Skillům za až nečekaně velkou pomoc při jejich vyhrávání a týmu Outpostu za tradičně parádní prerelease se skvělými cenami, a sice vzdáleným, ale vlastně i docela příjemným místem konání.

A co se týče samotné edice: Vypadá to zábavně!

Honza Macošek

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.