Report z GPT Lyon v pražském Černém Rytíři – 5. místo

Přelom srpna a září jsem strávil na cyklistické cestě po Litvě a Lotyšsku, kde člověk najede spousty kilometrů, opálí si na vlastní kůži obrys cyklooblečení a ochutná všelijaké zvláštní dobroty (Zepeliny můžu jedině doporučit), ale hru si zahraje maximálně tak večer ve stanu – a Magicy to rozhodně nebudou. Přesto se právě ke „kartičkám“ při zdolávání dlouhých, lesnatých a obvykle dost liduprázdných úseků často otáčely mé myšlenky, a tak jsem si cestou slíbil, že doma co nejdříve zajdu na nějaký ten větší turnaj a hezky se vyřádím.

Po návratu do matičky Prahy jsem pak zjistil, že zrovna o nejbližším víkendu (15.-16.9.) rozhodně mám z čeho vybírat: Nově otevřená Najáda, Pohár Černého Rytíře spojený s GPT Lyon nebo samotný Trial v Temném Střelci. Nakonec mě nejvíc přilákaly oba triály, 3 bye by mě totiž do Lyonu dokopaly a navíc si v oba dny budu moct užít stejný formát. Na druhou stranu byla pravda, že od zimních PTQ jsem Modern pořádně nevyzkoušel, ale tak co, aspoň to po dovolené bude takový křest ohněm. Relativně neprobádanému formátu a podovolenkové nerozehranosti pak bylo potřeba přizpůsobit i volbu balíku, kde jsem se řídil jednoduchým heslem: Pokud nevíš, co, jak a proti čemu hrát, sáhni po fritce (dalším důvodem samozřejmě bylo i to, že jsem ji měl doma téměř kompletní). Posílat soupeři do hlavy jeden blesk za druhým bych totiž měl zvládnout a i když fritka často není jen o tupém smažení soupeře, přeci jen by mou neznalost aktuálního herního pole nemusela trestat tak moc, jak by to dokázaly komplikovanější strategie.

Balík byl hotový, pracovní dny pak uplynuly jako voda a já se tak mohl vrhnout do triálových klání. Jak už to tak ale bývá (Cherchez la femme), v sobotu jsem se věnoval jiným záležitostem, takže můj první kontakt s reálnou hrou přišel až v neděli v Černém Rytíři, kde byl Modernový turnaj spojením GPT a série Pohár Černého Rytíře, což kromě 3 bye zaručovalo i pěkné ceny v podobě celkových 10 000 Kč, z toho 3 tisíce pro prvního jako „příspěvek na cestu“. To by mohlo nalákat pořádnou kopu lidí, ale turnaji zároveň konkurovalo parádní počasí, které málem zlákalo i mě, ale nakonec jsem se rozhodl pro kompromis a na poslední chvíli se místo na metro vydal do sklepa pro kolo. Díky tomu jsem přijel do Rytíře za pět minut jedenáct, rychle se zaregistroval a doslova vypotil decklist, u kterého doteď věřím, že byl bez chyby, ale přeci jen jsem rád, že ho asi nikdo detailněji nezkoumal;-). Vy ho ale samozřejmě prozkoumat můžete:

1. kolo: Justin Hamilton Salem, RG Ramp

Tuším, že začínal Justin tapnutou  Stomping Ground, já jsem ve svém kole poslal Grim Lavamancera, který toho ale zase tolik nezmohl, protože u Justina následovala Wall of Roots, která mým pozemním útokům vystavila dost nepříjemnou stopku. I přesto se mi pomocí blesků soupeře dařilo pěkně smažit, zatímco on vykládal další zídky (Overgrown Battlement). Ve chvíli, kdy jsem ho měl na 4 životech, ale položil Wurmcoil Engine a já bohužel potřebný blesk dolízl až kolo po jeho prvním útoku. S pomocí Flames of the Blood Hand jsem se tedy pokusil ještě zvrátit situaci, ale smažení jednoduše nebylo dost a na druhé straně přiběhl i Primeval Titan společně s Kessig Wolf Runem, který pro mě znamenal jasnou konečnou.

Ve druhé hře jsem už začínal já, navíc Justin mulliganoval do pěti a ještě k tomu se blesků dostavilo výrazně více než ve hře první, takže soupeřovy životy šly dolů hezky po třech a já se na výhru moc nenadřel (zde musím přiznat, že některé hry s fritkou opravdu nestojí za reportování, snad to ale některé zajímavější momenty z her jiných napraví;-)).

Ve hře třetí jsem začal Grim Lavamancerem, což ale bohužel bylo mé poslední seslané jednomanové kouzlo, protože Justin následně zahrál Chalice of the Void za dvě a většina mých blesků se stala pouze smetím na ruce. I tak jsem se ale nevzdal a pro změnu znepříjemnil Justinovi jakékoli útoky Ensnaring Bridgem, na který jeho potvory mohly pouze smutně koukat, protože Chalice mi nezabraňovala hrát jednomanová kouzla, pouze je rušila, což mi umožňovalo alespoň udržovat vlastní ruku asi tak na třech kartách, což proti soupeřovým přerostlým bytostem celkem stačilo. Justin pak zkusil zahrát Wurmcoil Engine přes Through the Breach, díky čemuž by dostal dvě menší bytosti a mohl si zkusit zaútočit, ale lifelinkový token dostal okamžitě Searing Blazou a já tak měl pouze dvě karty, žádné útoky se tedy nekonaly. Justin pak ale přidal i Chalice za šest, čímž mé šance na výhru snížil na minimum (byl v té chvíli asi na 11 životech), navíc po chvíli s úsměvem vyložil Ulamoga, svou jedenáctimanovou odpověď na Ensnaring Bridge, načež mě jeho dosud vyložení borci zadupali do země.
0-1

Nebyl jsem tedy moc nadšený, ale tak jednu prohru si ještě můžeme dovolit, ne? Bude tedy navýsost důležité vyhrát hru další a pak se uvidí.

Zde ještě malá odbočka: Během uklízení vlastních karet jsem vedle sebe na stole objevil opuštěnou hromádku karet, z nichž některé byly obalené a jiné byly jasnými „proxy zbytky“. Ze zvědavosti jsem do ní mrknul a našel hned 3 meče, z toho jeden ohně a ledu a druhý světla a stínu (tělo a mysl tedy byly spíše do počtu). Hm, že by se mi turnaj opravdu vyplatil i s první prohrou? Ne, budu poctivý, řekl jsem si a šel najít nejprve hráče, který vedle mě absolvoval první hru, ale karty prý také viděl a nechal je na místě. Tak jsem zašel rovnou za rozhodčím s tím, že si karty klidně nechám, ale kdyby se našel jejich skutečný vlastník, rád ho zbavím zbytečného klení. Pak už moc času nezbývalo a šlo se znovu do boje...

2. kolo: Oběd

… nebo spíš na jídlo, protože zde se ke mně štěstí obrátilo čelem, když jsem jako číslo stolu pro druhé kolo našel 0, což znamená návštěvu jednoho z blízkých občerstvovacích zařízení a radost z bye, které srovnává mé skóre na 1-1. Po návratu do Rytíře jsem ještě obhlédnul hrané balíky, povyměňoval pár karet a šlo se na třetí.

3. kolo: Lukeš B. s Jundem

A zde mé štěstí pokračovalo, když soupeř začal mulliganem do pěti a následně zahrál svou na dlouhou dobu jedinou zemi (Blackcleave Cliffs) a pomohl mi Thoughtseizou, která zahodila Spark Elementala jen proto, abych okamžitě zahrál dalšího, následně Lava Spike a Lightning Bolt následovaný Keldon Maraudery a Bump in the Night. Když pak Dark Confidant připravený do bloku dostal Searing Blazou, šli jsme na další.

Ve druhé hře se mi poštěstilo mít Goblin Guida v prvním kole, soupeřova Dark Confidanta i soupeře samotného pak ve druhém usmaží Searing Blaze, čímž ale otevře cestu pro Kitchen Finks, která sice trochu stabilizuje soupeřovy životy, ale díky Flames of the Blood Hand se jí to podruhé po výměně s Goblinem nepovede. Bohužel ale přichází další, navíc následovaná Lilianou, já už ale mám pojištěnu svou obranu Ensnaring Bridgem, přes který sice pronikne útok Finkse a Treetop Village, ale já následně vyprázdním ruku zahráním Bump in the Night a dvou Lavamancerů a v dalším kole pomocí Searing Blaze a střely obou Mancerů vítězím.
2-1

A tady ještě další malou odbočku: Před třetím kolem proběhlo veřejné vyhlašování ztrát a nálezů, ale k anonymním ztraceným kartám se nikdo nehlásil (jen můj soupeř poznamenal, že mu asi chybí Torpor Orby, za což mu ale byl pouze slíben brzký deck check), a tak jsem je dostal zpět s tím, že se všichni dozvěděli, že jde o meče a ať si to se mnou případně vyřídí. V tu chvíli už se vlastník našel – pokud se nepletu, byl to Petr Sochůrek a po skončení kola ode mě meče po krátkém prozkoušení dostal zpět. Raději ale všem doporučuju, aby na poctivce na Magicových turnajích zase tolik nespoléhali... Nyní se ale zase vrhněme k podstatnějším záležitostem, tedy ke smažení robotů!

4. kolo: Petr „Pirát“ Daněk, Affinita

Petr zvažuje mulligan, ale nakonec nechává, já jsem celkem spokojený, a tak začínám Spark Elementálem poté, co Petr vysází na stůl pár artefaktů. Mě přichází i Goblin Guide, který hezky přitlačí, zatímco soupeř létá vzduchem Signal pestem a Ornithopterou, ke kterým se následně přidá i Arcbound Ravager. Já ale spolehlivě sesílám blesky a nakonec jsem rychlejší. Petr si pak jenom postěžuje, že si nechal poměrně pomalou ruku, na které sice bylo vše potřebné, ale proti fritce to holt nestíhalo.

A že chybu s pomalou rukou nehodlá opakovat, to mi ukázal hned ve druhé hře, bohužel až poté, kdy já jsem musel mulliganovat sedm karet, mezi nimiž sice nechyběly dvě Searing Blazy i dvojice Smash to Smithereens, s čímž bych si proti Affinitě zahrál opravdu rád, chyběla ale druhá země, bez níž bych pro změnu opravdu hrát nechtěl. Šest nových karet pak skrývalo hned dva Goblin Guidy, ale bohužel jsem za celou hru nedostal žádný blesk ani ničení artefaktů, a tak jsem na Petrův rychlý nástup podpořený Cranial Platingem jednoduše neměl. Vývoj mých životů 20-19-13-1 asi hovoří za vše...

Ve třetí jsem začal Lava Spikem, Petr kontroval bezplatným robotem, zemí, Mox Opalem a Springleaf Drumem, a tak měl dost many na to, aby v mém kole sestřelil Shrapnel Blastem dolíznutého Goblin Guida, jehož aspoň trochu nahradil další blesk do hlavy. Petr ve svém kole přidal Memnita a nepříjemného Etched Championa, kterého jsem ale „zdržel“ Keldon Maraudery, sestřelil oživlý Nexus Searing Blazou a poměrně dlouze počítal, jestli mě Petrovy potvory (k Championovi a Memnitovi přiskočil i Arcbound Ravager) v mém kole nedokážou nějakou ďábelskou kombinací zabít. Naštěstí nedokázaly, a tak jsem se jen zbavil následného Steel Overseera pomocí Smash to Smithereens a ve svém kole dokončil započaté dílo Rift Boltem.
3-1

5. kolo: Jakub Erenyi, Splinter Twin

Jakub v prvních dvou kolech vždy fetchne zemi a zahraje spoustu prolizu (jestli si to dobře pamatuju, tak šlo o Sleight of Hand a Faithless Looting), díky čemuž vytuším Splinter Twin, ale svá první dvě kola strávím Grim Lavamancerem a Keldon Maraudery, které sice zatapuje Pestermite, ale aspoň ho okamžitě potrestá Searing Blaze. Jakub pak své kombo nestihne složit dřív, než ho kombinace blesků a Lavamancera zcela dosmaží.

Druhou hru začínám řádným mulliganováním, když na první ruce mám hned 3 Torpor Orby, ale pouze jednu zemi, pak opět jedna země, na pěti už nemám rovnou žádnou, tak aspoň že na čtyřech mám horu, Goblin Guida, Keldon Maraudery a Searing Blaze. Pravděpodobnost výhry se tedy drasticky snížila, ale tak co, zkusíme to, ne? Počáteční tlak celkem vychází, když Jakub opět především doluje svou knihovnu. Maraudery ale před útokem oblbne Pestermite, který ovšem za trest dostane Searing Blazou (bohužel pouze za jedna, ale v tuto chvíli to stačí), před dalším útokem Guidou se pak Jakub rozhodně prozkoumat situaci Vendilion Cliquou, která před blokem ještě stihne prozkoumat mou ruku, zahodit nějaký blesk a nechat mě dolíznout... Torpor Orb. Tak mi ani nevadí, že jsem právě přišel o Goblina, zatímco mě Jakub (právem) označí za děsného klikaře. Nicméně se mu daří využít další dva Pestermity k postupnému vítězství, protože i když ho dostanu na pět, dorazí mě z pěti Lavamancerem a dvěma vílami. Škoda, další kolo bych možná zvládl dokonat parádní obrat z mulliganu do čtyř, ale co všechno se v Magicu stihne za jedno kolo, že?

Ve třetí se Jakub tradičně prolízával knihovnou, já jsem pak začal Lava Spikem a Maraudery, kteří ale dostali Flame Slashem, tak jsem zahrál další a v následujícím kole přidal dolíznutý Torpor Orb, po němž sice Jakub zahrál Pestermita, ale na Orb jako takový opět neměl odpověď. Dokázal sice přidat ještě další dvě poletuchy, ale já jsem dvěma Searing Blazy výrazně snížil nebeskou hrozbu a mé další blesky naštěstí byli rychlejší než samotný Pestermite.
4-1

6. kolo: Jakub Němec, RUG Delver

Měl jsem radost, že si budu moct remízou zajistit Top 8 a ono by to i na počet bodů vycházelo, bohužel jsem ale byl jako jediný dvanáctibodový napárován dolů a Jakub mé prosby o remízu nevyslyšel – ale bylo vidět, že z toho také až tak nadšený není, jelikož už ale remizoval v předchozím kole s Lukášem Blohonem, nijak by si nepomohl. Šli jsme tedy na hru.

Štěstí se ke mně opět přiklání, když soupeř začne fetchkou a odtapnutým duálem, což pro mě znamená takový blesk zdarma. Tuším, že pak zahrál nějaký proliz, načež jsem já ve svém poslal do útoku Goblin Guida a o kolo později dalšího, všechny útočníky navíc doplnil Spark Elemental. Jeden goblin tedy dostal Lightning Boltem, ale i tak byl Jakub ve druhém kole na deseti životech, což je pro fritku velmi příznivý stav. A jelikož se zbylé Guidě nikdo nepostavil a mě přišly další tři blesky, bylo po hře tak rychle, že jsem si pořádně ani nestačil uvědomit, co přesně soupeř hraje...

Před druhou hrou jsem opět nabídl remízu, ale Tomáš se opět nenechal přemluvit, tak jsme šli vesele sideboardovat.

Nějaké potvory mi soupeř i během krátké hry přeci jen ukázal, a tak jsem nasidoval Ensnaring Bridge, které mě v druhé hře držely, když se mě poměrně dlouho snažil přetlačit opravdu veliký Tarmogoyf. Tomu ale most celkem vadí, a tak jsem soupeře postupně vlastními blesky dostal až na krásné tři životy, dolízl Rift Bolt a zjistil, že sedím proti nezatapovanému modrému mágovi s neprázdnou rukou, přičemž nemám ani na doplacení Mana Leaku. I proto jsem Rift Bolt jednoduše suspendoval s tím, že v dalším kole aspoň budu moct připlatit, případně třeba dolíznu další blesk a soupeř bude muset rušit dva najednou. Další kolo se ale nekonalo, protože Jakub v tom svém zahrál Cryptic Command na most a zadupal mě do země. A řeknu vám, prohrát se suspendovaným Rift Boltem na vrchu knihovny a soupeřem na třech životech, to celkem nepotěší. Ale Jakub prý měl i další rušení, takže to asi bylo celkem spravedlivé.

I před třetí hrou jsem, tentokrát už spíše pro pobavení nás obou, nabídl remízku, ale překvapivě se opět nekonala. Začal jsem Lava Spikem a Keldon Maraudery, zatímco Jakub zahrál Aether Vial a zrušil mi blesk Mana Leakem, který si následně vrátil Eternal Witnesskou. Po chvíli se na mě přišel podívat i Tarmogoyf, ale naštěstí se mi podařilo Jakuba dostat na krásných šest životů a suspendovat dva Rift Bolty s tím, že jsem na ruce držel ještě Flames of the Blood Hand, tak jsem si celkem věřil. Jakub se ale nechtěl vzdát bez boje, a tak mě útokem stáhl na deset životů, předal kolo a následně mi při vyhodnocování Rift Boltů zkusil jeden zrušit Mana Leakem. Já měl k dispozici právě tři many a Jakub už žádnou, což vybízelo k jednoduchému připlacení, ale nechtěl jsem udělat žádnou blbost, tak jsem ještě situaci pořádně zkoumal, když tu někdo z kolemstojících poukázal na Aether Vial na čtyřech counterech. Ha, že by Huntmaster? Ten by mě asi docela vyšplouchnul, resp. rovnou zabil, protože Jakub už takhle mohl útočit za šest a s Huntmasterem by to bylo rovnou za deset, přičemž od blesku by ho zachránily přidané životy. Proto jsem zvážil všechna rizika a rozhodl se pošetřit manu na Flames of the Blood Hand. Dolízl jsem jen další zemi, tak jsem předal kolo zpět Jakubovi a na jeho konci Flamesy zahrál. Jakub se jen usmál, podal mi ruku a ukázal, že na ruce držel zemi... Poté mi ještě říkal, že jsem si nakonec postup zasloužil i bez remízy a kromě přání štěstí mi do osmičky prozradil i balíky několika potenciálních soupeřů.
5-1

Čtvrtfinále: Tomáš Vlček, Jund

Do prvního boje v osmičce jsem nastupoval ve velmi dobré náladě, protože nutnost hry v posledním kole mi paradoxně prospěla, když všichni nade mnou remizovali, a tak jsem nakonec s patnácti body zůstal osamocen na špici pořadí a měl tak podle triálových pravidel až do konce turnaje zaručeno, že budu moct začínat. Celá osmička pak usedla k jednomu stolu, s Tomášem jsme si vzájemně prozradili, že na GPčko chceme jet (já tedy jen v případě vítězství, ale na tom zase tolik nesejde) a šlo se na věc.

Moje dobrá nálada mě pak neměla opustit ani v první hře, když jsem začal Spark Elementalem a následně lízal blesky jeden za druhým, odklidil i Dark Confidanta Searing Blazem a nic jiného od soupeře ani pořádně neviděl. Jeho životy ale šli dolů po třech (až na občasnou fetchku) a tak to má být! Hm, neříkal jsem, že hry s fritkou často nestojí za to zaznamenávat! Ale tak nebojte se, ještě se minimálně jednoho zajímavého momentu dočkáte!

Druhá hra totiž byla mnohem zajímavější a také o poznání delší. Štěstí po té první trochu došlo a já musel mulliganovat. Za následující šestici s dvěma Goblin Guidy jsem se ale samozřejmě vůbec nezlobil, tedy až do chvíle, kdy mi prvního zahodila Tomášova Inquisition of Kozilek, zatímco druhého v útoku usmažil Lightning Bolt. A jelikož na druhé straně přišel do hry Tarmogoyf a Kitchen Finks, nezbývalo než přejít k plánu B, tedy schovat se za Ensnaring Bridge a posílat do soupeře jeden blesk za druhým. To by se možná i postupně podařilo dotáhnout, ale Tomáš přišel pro změnu s plánem C, když položil Lilianu a řádně ji posiloval, zatímco jsme oba zahazovali (což mi s Bridgem zase tolik nevadilo, ale tuším, že jsem skutečně zahodil jen jednou, jinak se vše dalo vyložit). Na šesti counterech mi ale Lili předvedla jednu nepěknou věc, když mě nechala vybrat mezi Mostem a všemi mými zeměmi. S plným stolem soupeřových potvor to byla jasná volba, a tak jsem se ocitl sám s Ensnaring Bridgem a jedinými možnostmi přicházejícími z vršku knihovny rychlostí jedné karty za kolo. Ještě pikantnější ale bylo, že Tomáš položil další Lilianu. Naštěstí mi ale přišla země, a tak jsem si místo zahazování většinu karet i zahrál, což vyústilo v redukci Tomových životů až na čtyři – jenže mezitím si Liliana znovu zkusila ultimátku a já byl zase bez zemí, navíc se planeswalkerka pro jistotu hned ukázala potřetí a ještě soupeři vypomohl příchod Kitchen Finksů. Mě naštěstí dorazila země a následně blesk, čímž jsem soupeře dostal na tři životy a sám doufal, že mi z vršku přijde další blesk. Bohužel ale dorazily pouze Flames of the Blood Hand, na které jsem s jednou zemí ve hře opravdu neměl, a tak jsem předal šanci na zázrak z vrchu knihovny Tomášovi. Tomu se zadařilo mnohem lépe, když dolízl Maelstrom Pulse, který měl na můj most podobný účinek jako rána Gandalfovou holí – a já po následném útoku dopadl snad ještě hůře než Balrog. Hned poté někdo z přihlížejících navíc otočil vrchní kartu mé knihovny, odkud se na mě podíval Lava Spike! Škoda, to bylo o fous.

Rozhodnout tak měla třetí hra, v níž jsem opět mohl začínat, a tak jsem stále věřil v postup dál. Na pomoc jsem si pak přizval Grim Lavamancera a soupeře smažil blesky, on ale v klidu vytáhl dva Tarmogoyfy a Kitchen Finkse a také řádně přitlačil na pilu. Já se opět snažil kontrovat Ensnaring Bridgem, který ovšem tentokrát okamžitě dostal Ancient Grudgem. A jelikož jsem soupeře nedokázal stáhnout na méně než devět životu, přerostlí Tarmogoyfové ze hry udělali krátký proces.

Lekce smažení a pečení, které by mým soupeřům mohl závidět i samotný Babica, tak skončili už ve čtvrtfinále. I tak jsem ale mohl být celkem spokojen, konec konců na rozehřátí po herně lenivém létě to rozhodně nebyl špatný výsledek, navíc jsem si jednotlivé hry pořádně užíval a vyzkoušel hned několik zapeklitých situací (a také nadělal spoustu pekelných chyb, ale to by určitě vydalo na samostatný článek). A osm stovek na cenách také nebylo na škodu. Do Lyonu se tedy bez 3 Byů asi nepotáhnu, ale kdo ví, třeba se zadaří na jiném triálu nebo se dokopu k výjezdu bez „výher zdarma“ a budu vám tak moct nabídnout předlouhý report ze skutečného GPčka. Dříve se ale určitě dočkáte mých zážitků z prereleasu. A jelikož návrat na Ravnicu vypadá dost slibně, určitě se máte na co těšit!

(A ještě bonus pro všechny zvídavé průzkumníky potenciálních soupeřů: V osmičce hned vedle nás hráli Merfolci proti Soul Sisters, se kterými hrál Tomáš v semifinále, takže bylo možná dobře, že postoupil on, můj zápas proti takové přesile životů by totiž výrazně připomínal boj s větrnými mlýny... Ostatní balíky jsem bohužel nestihl přesně prozkoumat, ale tuším, že minimálně jeden další Jund a jeden RUG Delver by se našly...)

Honza Macošek

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.