Report z GP Hanover 2009

GP Hanover 2009 – březen 2009
 

Na soupisce GP pro letošní rok mi vadilo, že je Rotterdam v únoru, kdy je nanic počasí a mně se nechce podstupovat cestu autem a Hannover , který je „za rohem“, je v období relativně solidního počasí (ne že by neumělo sněžit „).  Mrzelo mě to o to více, že téměř nehraji extended.  Za celou svoji více jak desetiletou kariéru jsem odehrál přesně třináct turnajů, z toho od roku 2005 jen GP Vídeň s nejhorším výsledkem, jakého jsem kdy na GP dosáhl (3-6). Ovšem vzdálenost do pěti set kilometrů  je tak fajnová, že jsem neodolal. Pojedu.

 Sehnat posádku na tenhle formát, které by nevadil odjez z Chebu byl docela kumšt. Chvilku to vypadalo, že pojedeme ve třech, chvilku jsem dokonce myslel, že to odpískám. Na stejnou sobotu jsem byl navíc kvalifikován na Champions turnaj na on-line, takže bych o hraní kartiček nepřišel. Naštěstí se nakonec urodila pětičlenná posádka kdy řidiče (rozuměj mně) doplnil Martin Mede a jeho plzeňský spoluhráč Leoš  Parfus a David Do-anh  s Tuanem Minh Dang z Prahy. A ještě navíc Chapmipons turnaj posunuli o týden, takže ho stihnu také.

V pátek dopoledne vyrážíme poklidnou jízdou a s několika zastávkami dorazíme do cíle, kde poměrně rychle a bez komplikací (a navigace, kterou nemáme) najdeme zamluvený hotel. Jsou asi tři hodiny odpoledne. Objevuje se první komplikace. Máme dojednané dva dvoulůžkové pokoje  s tím, že dodatečně to bylo  změněno na jeden trojlůžkový, nebo tak něco. Prostě ubytování pro pět lidí za dvě stovky. Jenže nic takového volného není,  takže nám obsluha nabízí dva double a single. Přijatelná cena mizí v nedohlednu, je tedy nabíledni, že máme námitky. O ty jsme ovšem okamžitě připraveni. Cena zůstane stejná. No super. Takže ještě dokoupit snídani. Celkem to dělá  padesát Euro za dvě noci a dvě snídaně. No neber to. Může se jít testovat.

Já jsem si vezl Mono U Faerie stejně jako Tuan, byť každý trochu jiné, Martin měl UB Faerie s Bitterlossomy, David věřil Elfům v klasické verzi s Predator Dragonem a Leoš svěřil vše do rukou Goblinů. V testování to pro mne nevypadalo zle, zvláště pak  Sword of Fire and Ice byl obtížně stravitelný jak pro „vílince“, tak pro červené mužíky.

Po páté hodině, no skoro v šest vyrazíme na site k registraci. Cesta z hotelu by měla být vcelku jednoduchá, pořád po hlavní a dvakrát odbočit. Jenže jednou odbočíme na špatném místě a již bloudíme. Až jeden taxikář nás nasměruje a konečně jsme na místě. Čeká  nás nemilé překvapení nedostatečně kompenzované nižším vstupným. Money price´s  se budou konat v naturáliích. Informace dalekosáhlého významu nenápadně sdělená na ušmudlaném papíru přilepeném na dveře. Na druhou stranu je fakt, že pokud se bude vše odvíjet jako obvykle, tak se mě to vůbec netýká. Po registraci si ještě sháníme nějaké karty do balíčků a v půl osmé jedeme na hotel. Ovšem zrada je v tom, že  venku  se mezitím setmělo a město se změnilo. Opět špatně odbočíme, ale tentokráte ještě nevíme jak moc špatně. Zaujme nás dobře vypadající Kebab občerstvení. Po dlabanci se totálně se ztratíme. Vůbec nevíme, kde jsme, takže nás po třiceti  minutách zachraňuje za pět Euro jiný taxikář, který nás coby předjezdec odveze až před hotel. Sláva mu. Testovat má chuť již jen Martin, tak dáme tři hry a jdeme spát.

Ráno se probudím s předstihem a protože již nezaberu, tak  procházím tři verze balíčku, které jsem si přivezl sepsané. Jedna s Chrome Moxy, druhá s Vedalken Shackles a třetí s Vedalken Shackles a Academy Ruins. Nakonec vyhrává verze čtyři v níže uvedené podobě. Domyslím to, provedu změny v decklistu a je čas na snídani. Ta je opravdu luxusně bohatá a chutná. Dobře utracených šest Euro. Vyrazíme z hotelu  a bez bloudění a na první pokus zaparkujeme na parkovišti před halou. Poněkud rozladěni čekáme na to až se do budovy dostanou ti, co ještě zaregistrovaní nejsou. Podivná logika. Teprve asi po půl hodině to někomu dojde a  otevřou se ještě jedny dveře pro včera zaregistrované a po kontrole zavazadla se dostaneme do standardně připravené haly.

 

Takhle to vypadalo před  halou druhý den:

A tady je to, co jsem sestavil a chystal jsem se s tím primárně pobavit  a sekundárně uspět.

       

Organizace celkem funguje, takže poměrně načas začneme hrát.

Trocha napětí před prvním kolem opadne s líznutím karet. Vždycky to tak je. Ten první kontakt s balíčkem je uklidňující, pak je to už v pohodě a napětí se vrátí až při případných postupových soubojích. Všechny hry předtím jsou jen hra a zábava (většinou). 

První soupeř Alex Brundler hraje Loam a ke své smůle v první hře na tři dredge Life from the Loam dostane do hrobu jen jednu zemi. Popravdě mu víc času nedám, Mutavault  se Sword of Fire and Ice mu nakládají každé kolo  za šestku. Druhá hra byla podobná, jen místo Mutavault  se s mohutným řevem  do útoku řítil Spellstutter Sprite, v jedné ruce  Sword of Fire and Ice, ve druhé Umezawa´s Jitte a vyloženě si to užíval. Chabý pokus o seslání Seismic Assault skončil nezdarem a soupeř vzdal. Dobrý začátek.

         Ve druhém kole se utkám s poměrně zdatným soupeřem Roy V. Oever a jeho houfem zelených mužíčků. V první hře zastavuji expanzi explozí, neboli Engineered Explosives na tokeny a protočením přes Academy Ruins i na zbytek. Druhá hra se až tak nepovede. Nedojdou mi potvory, ani Engineered Explosives, takže vše drží jen Mutavaulty a později jeden Sower of Temptation, který si vezme na pomoc největšího z elfů. Každé kolo přibudou soupeři tokeny z Wirewood Hivemaster a z počátku je občas utápí pro jeden dva damage v marných útocích. Jenže pak již jen čeká a množí se. Posléze produkuje již dva tokeny za elfa a kupodivu se mu daří nelízat země, ale jen spelly. Já líznu alespoň  Venser, Shaper Savant, kterým pomocí Riptide Laboratory jen nepatrně brzdím množení. A přitom by stačilo tak málo ... Hra se neskutečně protáhne a nakonec stejně umírám pod nezvladatelným hurá útokem. Na poslední hru zbývají necelé tři minuty, což možná stačí soupeři, ale ne mně. Soupeř se snaží, ale ve třetím kole spláchnu první vlnu elfů a o dvě kola později druhou. To jsou již nastavená kola, soupeř bez karet a bez potvor. Musel bych líznout  Sword of Fire and Ice a snad bych to stihl. Jenže jsem ho nelízl. Remíza.

Třetím soupeřem mi byla Fritka pilotovaná Jan-Philipp Bernshausenem. Překvapivě jsem krvácení způsobené zášlehy zastavil na sedmi životech a  Sword of Fire and Ice výrazně urychlil hru. Druhá hra byla v podstatě identická. Jediné co jsem musel konstatovat byla absence karet  v side, které by se do balíčku hodily.

Čeká nás čtvrté kolo a mně konkrétně Alex Zangelmi s Gold Doranem. Soupeř hraje dost agresivní balíček, ale nehraje přesně, takže  doufám že to nějak uřídím.  Na třech životech ukecám Doran, the Siege Tower pomocí Sower of Temptation k dezerci, ale Sower of Temptation tak nějak dostane Path to Exile a tím je rozhodnuto. Ve druhé hře Umezawa´s Jitte  likviduje soupeřovu manu v podobě BoP a Noble Hierarchů a tím výrazně přispěje k vyrovnání. Ve tří pak je to můj oblíbený Sword of Fire and Ice, ze kterého soupeře bolí hlava a prohrává.

         Kecáme s Pavoukem a konstatuji, že bych nerad potkal někoho od nás, protože na GP většinou se našinci prohrávám (to abych vynechal Prahu co?). A co se nestane...? Potkávám Davida Dobiše  s Faeriemi, což by mělo být ok, ale dostanu dvakrát míchačku a jdu na párek. Myslím to doslova, protože ve stánku je mají fakt dobré. Na druhou stranu doufám, že míchačku mám za sebou a když už být venku umíchán, tak raději někým od nás.

         Náladu mi nevylepší ani Tim Michels se  Stormdesire v šestém kole, kdy v první hře dostanu kombem ve čtvrtém kole, ve druhé hře se snažím tlačit i hlídat zároveň a soupeř k mému překvapení rozjíždí pokus již tři kola poté, co jsem mu odstranil Mind´s Desire dospodu knihovny. Vím, že má Platinum Angela,  dva modré Pact of Negation a dvě Manamorphose. Věřím, že jsem připraven. Když se rozjíždí, tak  mu do toho vstoupí moje Vendilion Clique, na kterou padne první Pact of Negation. Pak soupeř sesílá Mind´s Desire a já zahraji Stifle na který dostanu druhý Pact of Negation. Počítám s tím a hraji další Stifle. Soupeř vyhodnotí  Mind´s Desire na jednu kartu a hodí ho do hrobu. Fajn, říkám si, jenže soupeř  sešle další Mind´s Desire. Na ruce má již jen zemi a Platinum Angela. Neskutečný klikař.

V sedmém kole se potkávám Andre Koppa s Gobliny. V prvním kole mi pomůže jeho Mass Hysteria, když Faerie s haste mají větší razanci, než Goblini, ve druhé hře soupeř vyprázdní ruku na neskutečné množství tokenů, které ovšem moc světa neužily, neboť na  ně mám připravenou Engineered Explosives.

Osmé kolo a další Čech, tentokrát Jan Stefan. A opět mirror. V první hře jsem hodně rychlý a čerpám výhodu z Ancestral Vision. Ve druhé hře soupeř zbytečně bojuje o svoje Ancestral Vision, i když ví, že nemůže vyhrát (oba jsme znali soupeřovu ruku díky Vendilion Clique) , přičemž mě tím nechá moje Ancestral Vision, které bych, kdyby nebyl zbrklý, měl nejdříve za další čtyři kola. A kdo ví, co by se do té doby semlelo. Takhle nemá vůbec šanci vyhrát. Hra je rychlá a já si stihnu nechat podepsat několik kartiček

         Poslední, deváté kolo dne a soupeř Florian Surkamp s Doranem. V první hře ho s přehledem zabíjím, když soupeře nutím dokola sesílat stejného Doran, the Siege Tower, ve druhé mě zabíjí tři Treetop Village při mohutném manaflood, které mě postihne a ve třetí hře jsem umíchán na dvě země. Umírám  a mám v ruce dvě Vendilion Clique, tři   Threads of Disloyalty   a dva Sower of Temptation. Soupeř měl na stole dvě země, dva BoP, Doran, the Siege Tower a Tarmogoyfa, na ruce jen zemi, Krosan Grip a Putrefy. Všechny jeho potvory by byly moje, kdybych lízl zemi. Jenže na kdyby se nehraje.  Mám 5-1-3 a jsem mimo hru.

 Ostatní kluci dopadli podobně, až na Davida, který se probojoval do druhého dne. Na hotel jsme se dostali v pohodě po příjemné zastávce v Burger Kingu. Ráno musíme vyrazit brzy, tak jde Martin domluvit posunutí začátku snídaně  o hodinu. K velkému překvapení je úspěšný bez jakýchkoliv komplikací. Opravdu fajnový hotýlek. Pak to Martin a Leoš  zalomili a ostatní jsme hráli jednu partii Towerdecku.

         Ráno opět výtečná a bohatá snídaně a bezproblémová jízda na site.

Balíček i průběh turnaje včerejší den se mi docela zamlouvali, tak jsem se rozhodl pokračovat i druhý den. Místo obvyklého, ale nezvykle levného sealdecku, nebo předražených draftů si naplánuji PTQ Honolulu. Pokud to půjde jako včera, bude alespoň nějaký booster a příjemná zábava. Je ale pravda, že opravdu jsem prohrál jen s tím Stormem, ostatní bylo umíchání, takže jsem byl v podstatě spokojen.

Turnaj začal a zahájil jsem výhrou nad příjemným soupeřem hrajícím Rock.  Pak následovala prohra s Alex Zangelmi ze včerejšího čtvrtého kola (Gold Doran), kdy to soupeř lízal neuvěřitelně z vršku a i přes to, že dělal pro prohru maximum,  jeho balíček to nedovolil.  (stálo mě to třicet čtyři bodíků, tak si to dovedete představit). Následovaly Faerie (kombinace manascrew + manaflood = prohra), Zoo (manaflood + colorscerw = prohra), Tezzeret (colorscrew + konečně normální hra, ale stejně prohra) a Afinitty (manaflood ve třetí hře). Na víc jsem neměl sílu a proti svému zvyku jsem dropl.  Bylo to neuvěřitelné, vůbec jsem ten balíček nepoznával. Asi mi ho někdo v noci tajně vyměnil. Když jsem se o tom zmínil před Lukášem Blohoňem, tak jen konstatoval, že jsem ne tom lépe, než on. Nechtělo se mi tomu věřit, ale opravdu měl po 8-1 prvého dne 0-6 druhý den. Takže jsem v tom nebyl sám. Celková bilance bylo dost neutěšená, ale co už člověk nadělá. Překvapivě mi to ale nijak zvlášť nepokazilo náladu.Na hraní něčeho dalšího už nebylo kdy, protože začátek sealdecku jsem asi tak o dvě hodiny prošvihl a na draft se mi nechtělo. Bincal jsem se po site a snažil něco více či méně úspěšně vyměnit či koupit. A samozřejmě jsem fandil. Musím říci, že občas bylo co sledovat. Takový Tomáš Krejsa si dokonce po jedné hře šel naplácat. Kolem půl osmé jsme vyrazili do Chebu, tam jsme dojeli o půlnoci a kluci pak dál pokračovali Martinovým autem do Plzně.

Celé to bylo fajn, až na výsledek toho PTQ, ale s tím člověk musí počítat.

 

Luboš „Placka“ Platzer

 

A pár fotek na závěr:

 
Čekání na eventy

Bývalá zebra, nyní man in black

 
Leoš a Martin – koupit či nekoupit

 
Arine a Lažna

 
Pavouk

A nakonec spanilá jízda Lukáše Krafta:

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.