Reporty
Report z French Dual Commander
Zdravím všechny čtenáře CMUSu. Dneska mám pro vás pokračování mých článků o formátu French Dual Commander, tentokrát report z jednoho menšího turnaje. To doufám poslouží jako užitečná demonstrace, jak to s tímhle formátem vypadá. Turnaj se konal 25.6. v hradeckém Satchmu. Tam se tohoto prosluněného odpoledne setkalo šestnáct hráčů, kteří poměřili síly a um v pěti kolech pohodového zápolení. V týdnu předcházejícím tomu dni jsem neměl vůbec čas na trénink. Rozhodl jsem se proto pilotovat něco, s čím již mám jistou zkušenost- Tymna/Thrasios Aluren kombo.
Foto: Wizards of the Coast
Report z French Dual Commander v Hradci Králové
Balík jsem poprvé viděl u Jakuba Vinniho na poděbradském turnaji a ihned jsem si ten nápad zamiloval. Využívání neuvěřitelné karetní výhody partner generálů, kteří oba svým způsobem lížou karty, poskytují levná těla na blokování a doplňují životy přes Tymnin lifelink proti agresivním deckům. To dává perfektní možnosti v jakémkoliv matchupu. Jádrem pudla je přitom Aluren (prastará nefér karta), která nekonečným vracením a hraním zdarma levných bytostí dokáže vyhrát hru prakticky z ničeho.
Největší síla tohoto komplexního komba je přitom rychlost- vyhrát se dá ihned po úspěšném vyhodnocení Alurenu v „instant speed“, tedy dokonce ve třetím kole. K ukončení hry nám stačí pouze Aluren a Recruiter of the Guard, všechno ostatní může být kdekoliv v knihovně nebo hrobu, odkud to dokážeme postupně vytahat v jediném kole. V mém buildu je i neuvěřitelná resilience - mimo hlavního komba jsem zahrnul dvě další, které spolu až na výjimky perfektně souzní a vyhrát se tak dá mnoha různými způsoby.
A jak tohle hlavní kombo tedy vlastně funguje? Tak zaprvé nám Aluren umožní hrát bytosti na seslání levnější než tři bez placení jejich ceny a jako instant (ale pozor! funguje i pro soupeře). S ním na stole zahrajeme Recruiter of the Guard, který nám najde bytost Man-o´-War, který nám Recruitera vrátí a umožní zahrát znovu, tentokrát nacházíme třetí základní bytost našeho komba: Cavern Harpy. Tahle mrška při příchodu vrátí Man-o´-Wara a umožní jej podruhé zdarma zahrát a vrátit Recruitera. Od tohoto momentu si za zaplacení jednoho života u druhé harpyjiny schopnosti můžeme opakovaně, postupným vrácením a zahráním Harpyje, Man-o´-Wara a pak Recruitera najít libovolné množství bytostí (s toughness 2 a méně) z knihovny.
U původního buildu se v této chvíli hra ukončovala kartou Parasitic Strix, která se opakovaně vracela harpyjí a znovu hrála, kdy při každém seslání soupeři zmizely dva životy a controller si celkem jeden přidal. Já se však rozhodl hru ukončovat jiným kombem: nejdříve si opakovaným hraním a vracením Knight of Autumn přidám libovolné množství životů, pokud jich mám méně než pět (pokud ne a nehrozí, že by soupeř měl přerušit kombo bleskem do naší hlavy, tak tento krok není třeba), a poté najdu a postupně zahraju Blood Artist, Viscera Seer, Saffi Eriksdotter a Renegade Rallier. Rallier obětován Seerem je vracen díky aktivaci Saffi, kterou si při opětovném příchodu vytáhne z hrobu zpátky sebou a Blood Artist tak s každou iterací komba postupně vysaje soupeře až na kost.
Důvod? Zaprvé jsem nechtěl vůbec v balíku Strixe hrát (je to mimo kombo skoro mrtvá karta), a navíc tohle čtyřkaretní kombo dokáže ukončovat hry samo o sobě, přičemž každá karta tu má vlastní užitečnou roli. Další komba, co tu hraji, zahrnují Devoted Druid + Vizier of Remedies (nekonečná zelená mana, zahrát Thrasiose který lízne deck a poté můžu zahrát Aluren a spustit libovolné jiné kombo, nebo zahrát dostatečně velkou Walking Ballista) a Karmic Guide + Reveillark + Blood Artist + Viscera Seer.
Druhé zmíněné kombo se může zdát lehce manově náročné, ale ve skutečnosti je zahrnuto hlavně kvůli druhému „nefér“ zelenému enchantmentu, který hraji: Survival of the Fittest. Nám tedy stačí maximálně čtyři aktivace, kde si celé kombo postupně hodíme do hrobu (Reveillarka hledáme posledního) a potom našeho elementála zahrajeme za echo cost, který při odchodu postupně vrátí Karmic Guidu a Viscera Seera a poté obětovanou Karmic Guidu a Blood Artistu. Guida a Reveillark se při obětování vzájemně tahají z hrobu a Blood Artista, jako ve výše zmíněmém kombu, soupeře ukouše.
Turnaj samotný se konal během slunečného sobotního odpoledne s ideálním počasím na posezení v zahrádce restaurace u karet. Na místo jsem dorazil jako jeden z prvních a ihned obsadil jeden z připravených stolků. S ostatními hráči jsme probírali Modern Horizons spoilery, zatímco se příchozí neustále trousili, pak zanedlouho klání započalo.
1. hra
Jako můj první soupeř toho dne proti mně zasedl dávný známý Roman Vejdělek pilotující klasický Tymna/Kraum kontrol. Dobře jsem tedy věděl, co se proti mně chystá. Naposledy jsme spolu hráli před pár měsíci na trialu v Pardubicích, kde se mi se stejnými generály podařilo ukořistit první místo. Doufal jsem tedy, že se hry budou odehrávat podobným způsobem. Plán je v tomto matchupu stejný, jako proti jakýmkoliv jiným kontrolům. Hrát jednoho generála za druhým a snažit se vytáhnout jimi ze soupeře odpovědi, případně se snažit v ideálním stavu líznout za některého z nich pár karet. Až v pozdějších fázích hry hrát kousky komba a pokusit se hru ukončit, eventuálně resolvnout případný Aluren, když se soupeř ve chvílích nepozornosti zatapne.
První hra začala velice slibně. Nejen že jsem vyhrál hod kostkou, balík mi navíc nadělil parádní ruku. Tři země, Avacyn’s Pilgrim, Aluren, Spell Queller, Teferi, Time Raveler. Rychlý start však velice rychle zhořkl. Manovač dostal ihned Chain Lightning, jediný land, co mi dával bílou, dostal Wasteland dřív, než jsem stihl zahrát Tymnu nebo Teferiho a katastrofu završila Vindicate na další mou zemi. Jako na potvoru mi země z vrchu ne a ne přijít. Zasekl jsem se tak na dvou a pět kol po sobě jsem se jen mohl s Thrasiosem na stole dívat, jak si lížu karty, co nemohu zahrát. Roman sice také missnul čtvrtý landdrop, ale nakonec mu přišly dříve než mně, a tak jsem začal dostávat každé kolo za čtyři Kraumem. Lehce s křížkem po funuse mi přišel fetchland, který konečně našel bílou. Nic jsem zatím nehrál a číhal jsem se Spell Quellerem, který odchytl Go For the Throat mířící mi na Thrasiose. Zato mně Kraum naložil vzduchem za další čtyři. V mém kole Teferi úspěšně resolvnul a vrátil na ruku soupeřovu Tymnu. Kraum, na kterého jsem bohužel odpověď neměl, znovu zaútočil, tentokrát na planeswalkera. To mně postavilo před zajímavou volbu: nechat Teferiho padnout a nechat si Quellera schovávající GftT, nebo zablokovat a spell zahrát. Jen moment poté, co jsem se rozhodl pro to první, mi došlo, že by soupeř Go for the Throat stejně díky Teferimu zahrát nemohl. Na konečném výsledku hry by to však pravděpodobně nic nezměnilo. Kolo před smrtí jsem se pokusil zahrát Aluren (bez ničeho podstatného na ruce), který mi byl zrušen a mohlo se jít na další kolo.
Druhá hra pro mě začala tak smolně, jako ta první vypadala pozitivně. Kvůli nedostatku zemí jsem musel jít na pět. I tak jsem se však dostal přes manaelfa v prvním a Ancient Tombu ve třetím dostal na Finale of Devastation, které našlo Leovolda, Emissary of Trest. Ten měl omezit karetní výhodu soupeře a znepříjemnit přehršel cíleného discardu a removalu, soupeř si však přichystal Damnation, které mně vrátila do bodu nula. Ihned poté jsem se pokusil využít soupeřova zatapnutí a přesně na pěti manách najít v mém upkeepu Enlightened Tutorem Aluren a toho tak ve stejném kole zahrát. Moje sny se rozpadly ve chvíli, kdy mi Roman ukázal Daze. Tím se totiž vyčerpaly téměř všechny mé možnosti, mohl jsem jen smutně koukat, jak na stůl proti mně přistáli postupně True-Name Nemesis, Kaya, Orzhov Usurper a hned poté oba generálové. Ti mně postupně udolali jak Kraumovými útoky vzduchem, tak i karetní výhodou díky Tymně. Nakonec moje trápení ukončila „ultimátka“ Kayi.
0:2 na hry, 0:1 celkově.
2. hra
Druhé kolo jsem nastoupil proti generálce Aminatou, the Fateshifter. Se soupeřem jsem sice nikdy dříve nehrál, Aminatou je však jeden z mých nejoblíbenějších duel commander generálů. Naprosto miluju zaplácnout stůl vícekrát za kolo se aktivujícími planeswalkery a získat tak pomalu a jistě nad soupeřem rozhodující převahu. Navíc díky poslední, na tento supertyp zaměřené edici, balíku vyšla řada velmi kvalitních kousků (Teferi, Time Raveler, Narset, Parter of Veils a Oath of Kaya). Navíc jsem měl a mám za to, že se jedná o matchup velice nakloněný na naši stranu. Moc nás totiž neovlivňují permanenty na soupeřově části stolu, pokud nám tedy něco zrovna neničí, k výhře nemusíme ani jednou zaútočit a jinak se obecně jedná o pár counterspellů lehčí kontrol.
Na ruce na draw nechávám oba Teferi a už se těším, jak se budeme se soupeřem přetahovat o board presence. Aminatou ve třetím položí History of Benalia, já kontruji malým „threeferim“ a vracím token. Protějšku očekávaně přijde generál a bliknutím History udělá celkem třetího rytíře. Najdu příchozím Green Sun’s Zenithem Leovolda, Spymaster of Trest, abych mohl mého planeswalkera bránit. Ten bohužel dostane removalem a Teferi na rytíře z Benalie promptně umírá. Situace pro mě už dnes potřetí vypadá značně neutěšeně. Mám totiž naprosto opačný problém než z předchozí hry - nemám nic moc jiného, co hrát, než země.
Položím tedy velkého Teferiho proti soupeřovým dvoum tokenům a líznu. Zaraduji se, protože přišel Aluren, který v tomhle balíku prostě musím vždy rád vidět. Pak si ale uvědomím, že za něj zrovna nemám krom generálů moc co zahrát. Dvěma přebytečným zemím mi v ruce dělal společnost Spell Queller. Soupeř ve svém hledá něco Enlightened Tutorem. Čekám nějaký nepříjemný kousek jako Winter Orb nebo Tangle Wire. K mému překvapení nachází Altar of the Brood. Jako zkušený hráč v tom hned čekám nějakou kulišárnu.
K mé nelibosti nebohý Teferi dostane za čtyři a je doražen kartou Oath of Kaya. Jelikož si v dalším kole nelíznu nic jiného než další land, nezbývá mi nic jiného než položit Aluren a modlit se, že se mi to nějak nevymstí, a že samotný Queller to nějak zvládne. Pilot Aminatou s Altarem a generálkou na stole však zahraje Felidar Guardiana a já pochopím, proč si hledal Altar. Aminatou totiž dokáže svou mínusovou schopností bliknout Felidara, ten zase blikne jí a ta přijde se třemi loyality countery, ale hlavně zapomene, že to kolo už nějakou schopnost používala. Tak to může jít donekonečna s tím, že Altar s každým příchodem permanentu na stůl soupeři odemele dvě karty, a tak postupně člověku zmizí celý balík a prohraje. Já se pokusím sice kombu zabránit zdarma zahraným Quellerem přes Aluren, ale Aminatou šikovně blikne Oath a zabitím spirita si Felidara vrátí. Nechám soupeře kombo demonstrovat a bez vidiny pro mě jakéhokoliv řešení jdeme na další hru. Kdybych měl na ruce Eternal Witness, ještě bych mu poděkoval, že mi našel kombo, které bych mohl ještě v jeho kole roztočit, ale takhle nebylo jak prohru zvrátit.
Druhá hra byla velice dlouhá. Pamatuji si, že jsme hráli až do konce kola, takže trvala zhruba zbývajících 35 minut. Zároveň to byla snad nejlepší hra, kterou jsem na turnaji zažil. Mnohokrát jsem se pokusil vyhrát, a soupeř mi kombo stále dokola rušil ničením a exilováním jednotlivých dílů skládačky. Vím, že si zpočátku Aminatou vyráběla tokeny tentokrát přes Gideona, přesněji Ally of Zendikar. Já se sice obou planeswalkerů i vyrobených rytířů dokázal v průběhu několika kol zbavit, ale stálo mně to téměř veškeré mé možnosti. Soupeř chyboval a pokusil se vyložit Bojuka Bog, i když již předal kolo a já si líznul.
Dostal jsem tedy kolo na to se na vymletí hrobu připravit. Hřbitov jsem měl v té chvíli již notně plný včetně pár různých kousků komb a Eternal Witness. Vytahal jsem si tedy postupně, co jsem mohl a předal kolo s řádkou bytostí na stole. Soupeř k mé smůle však zahrál nejprve úklid stolu a až pak mi hrob vymlel. Musel jsem tedy začít od nuly. Dokázal jsem zahrát Devoted Druida s tím, že pokud by zvládl přežít do mého kola, položím Viziera a udělám nekonečno zelené many a vyhraji s pomocí Thrasiose. Ten však dostal ihned nějakým exilem. Já však nijak neztrácím tempo a opět se mi podaří naplnit stůl různými bytostmi, které hrozí promptně ukončit hru v můj prospěch. Pilot Aminatou hraje Lim-Dul’s Vault a asi pět minut se hrabe v knihovně, hledajíc perfektní odpověď. Ta se mu nakonec o asi deset životů později najít podaří a moje nebohé bytosti potká Merciless Extinction. Jako jediná unikne zkáze Saffi Eriksdotter, paradoxně obětováním sama sebe. Oba dva nás to nechává v topdeck módu a já se začínám silně potit, a to nejen tím, že sedíme u jediného stolu turnaje na přímém slunci. Je nám totiž oznámeno pět minut do konce kola a já se snažím uhrát alespoň remízu, protože 0:2 mít opravdu nechci.
Jako smilování z nebe přijde Skullclamp. Ta se perfektně hodí k velkému množství manaelfů, kteří mi poctivě v této pozdější fázi hry chodili. Ono nemilosrdné vymření mi také jaksi přežije Birthing Pod a já začínám pomalu, ale jistě vidět východisko. Postupnou lobotomizací elfů se propracuji k Alurenu, Karmic Guidě, a i když je mi oznámen konec kola, vidím v mých možnostech hru v časovém limitu ukončit. Soupeř naštěstí spolupracuje, když mu konečně nepřišla žádná odpověď, a nechá mně v mé časové tísni pracovat. Já tedy mám na stole Birthing Pod, Viscera Seer, Skullclamp, kterou pyšně nosí Karmic Guida vrátivší Saffi a poněkolikáté zahraný Thrasios.
Nejprve zahraju Aluren, který mi poskytne možnost hrát bytosti zdarma. Obětováním Thrasiose Birthing Podem nacházím Recruitera of the Guard. Jelikož však Harpyje i Man-o-War vězí z předchozích kol nenávratně v exilu, tak musím improvizovat. Recruiter tedy nachází Blood Artistu, kterého zahraji. Poté musím Recruitera označit Saffi, poslat ho do hrobu nasazením Skullclampy, což ho vrátí zpět a umožní najít a zahrát poslední kousek výše zmíněného komba: Renegade Ralliera. Mám tedy všechny čtyři kousky komba a tak se mi podaří „uplichtit“ 1:1 na hry. Vyhrávám téměř v poslední chvíli a s oběma lokty držícími karty na stole, protože se už začal povážlivě zvedat vítr. Počasí se totiž začalo kazit a byli jsme tak všichni zahnáni na zbylá tři kola dovnitř.
Zatím 0:1:1 celkově, žádná sláva.
3. hra
Třetí match zasednu opět k někomu, s kým jsem ještě nehrál. Mým soupeřem je tentokrát Lukáš Paulus a jeho Lazav, the Multifarious. Mám přitom matné povědomí, s čím hraji, protože jsem ho, již několikrát viděl v akci s jinými. Jedná se taktéž o kombodeck, jen ne možná tak rychlý a konzistentní. První hru soupeř zahraje Training Grounds a Talisman of Dominance, já však už během prvních pár kol dokážu zahrát Devoted Druida, najít Viziera do komba a jelikož soupeř nemá, jak mi do toho vlézt, hraju s milionem zelené many Thrasiose a jeho postupnou aktivací líznu asi dvacet karet, než natrefím na Walking Ballistu, která ihned to kolo soupeře ustřílí.
Druhá hra se nese v podobném duchu, kombinace velmi silného a rychlého startu na mé straně a absence možností odpovědět u soupeře. Lví podíl na mé výhře měl Teferi, Time Raveler. Ukázal svou sílu nejprve vrácením Lazava a poté znemožněním jakékoliv interakce o dvě kola později, kdy jsem získal rozhodující tempo útočením obou generálů a šikovného Loyal Draka. Tehdy jsem zahrál Aluren s Recruiterem na stole, a jelikož Teferi zabraňoval soupeři hrát v mém kole, věděl jsem už, že mám vítězství jisté.
1:1:1 celkově.
Po hře vyvstala otázka, jestli soupeř může hrát díky mému Alurenu (s mým Teferim na stole) ve vlastní main fázi bytosti s cenou tři a méně zdarma. Nejdříve jsem si myslel, že ne, protože si soupeř musí vybrat, zda bytost hraje za Aluren či normálně, a to se neslučuje s pasivní schopností Teferiho, který hraní jako flash většinou zakazuje. Pak mi ale došlo, a to je taky správně, že Teferi nijak nebrání soupeři hraní instantů, pokud je člověk hraje jako Sorcery, takže ve své main fázi může soupeř hrát levné bytosti zdarma a s „flashem“, ale jen když je prázdný stack. Zbytek kola tedy strávím s ostatními sledováním ostatních a zanedlouho jdu na další hru.
4. hra
Jako další soupeř je mi napárován Martin Holek a jeho Kess, Dissident Mage. Je to trochu úsměvné, protože se poslední dobou potkáváme snad na každém turnaji, kterého se oba účastníme. To však také ale znamená, že jeho balík velmi dobře znám. Jeho Kess představuje zdánlivě nekončící záplavu zabíjení, counterspellů, blesků a discardu. Na ty by teoreticky stačilo dokola hrát mé partner generály a jeho odpovědi z něj postupně vytahat. Na Kess je však hodně záludné, že na rozdíl od většiny kontrolů, tenhle balík dokáže také proklatě rychle zabít. Pár útoků s generálkou vzduchem a podruhé zahraných blesků z hrobu a je hotovo. Plán je tedy hrát zpočátku jako proti každému jinému kontrolu: lákat odpovědi hraním generálů, pokusit se případně projít útokem s Tymnou na stole a ve chvíli, kdy na stůl konečně přichází Kess, nastává opravdový závod o čas.
První hru začínám naštěstí já s ucházející rukou obsahující Dark Confidanta a Demonic Tutor, kde je černá mana reprezentovaná pouze Opal Palacem. Dostávám hned v prvním Inquisition of Kozilek a nezbývá mi nic jiného, než zůstat u původního plánu a hrát generála za generálem. Zpočátku má soupeř odpověď na vše, co zahraji nebo se snažím zahrát. Postupně se tímhle stylem vyházíme z karet, ale naštěstí mi na poslední chvíli přijde Aluren. Ten mi, zatímco se naproti mně hraje podruhé Kess, umožní na konci soupeřova kola zahrát Tymnu. V mém kole líznutý Loyal Drake představuje nejen potřebný zdroj karetní výhody, ale díky flyingu i případný blocker. Martinovi se v jeho kole podaří uklidit mi bytosti a kombinací útoku a blesku z hrobu mně stáhnout na jeden poslední život. Vím tak, že další kolo bude mé poslední. K mému úžasu se na mně však toho dne snad poprvé usměje štěstěna a z vrchu přijde Recruiter of the Guard. Se zatajeným dechem zhodnotím situaci a poté roztřeseně to samé kolo ukončuji hru klasickou sekvencí Aluren komba, tedy Recruiter, Man-o-War, Cavern Harpy, Knight of Autumn a pak Saffi, Viscera Seer, Blood Artist a Renegade Rallier.
Do druhéhry tedy jdu s pocitem naděje, že se mi v ten den podaří uhrát alespoň ucházející skóre. Soupeř na play mi však dává méně času, které využívám na sestavení komba. Ponechám ucházející ruku bez one-dropu, ale se Stoneforge Mysticem. Ve druhém kole hraji Thrasiose, ale naproti k mé nelibosti vyskočí Ashiok, Dream Render. Ten mi vadí hned z několika důvodů. Dokud se ho totiž nezbavím, každý fetchland ze všech deseti v decku, co přijde, je naprosto k ničemu, stejně tak i Stoneforge smutně vězící na ruce. Chvilku se polemizuje, zda je pro soupeře lepší odemlít mě s nadějí trefit nějaké kombo kousky nebo odemlít sebe a naplnit si tak hrob pro Kess. Rozhodne se pro to první a smutně koukám, jak mi v exilu jako první odemletá karta zmizí Recruiter of the Guard. Zpětně mi přijde, že nejlepší by bylo Ashioka vůbec nepoužívat a nechat ho kvůli své pasivní schopnosti (zabraňující mi hledat) na co nejvíce counterech, aby mi hru mohl znepříjemňoval co nejdéle.
Já však nemám moc co dělat, snížím generálem planeswalkera o jedna a zahraju Tymnu, která ihned dostává nějakým removalem nebo counterspellem. Poté se na stůl dostane Kess. Ashiok mele soupeře k dalším a dalším kartám, zatímco mně chodí samé země. Martin tedy přechází do ofenzívy a během tří kol mě dosmaží.
Na třetí hru nám už nezbývá mnoho času. Mám celkem agresivní start se Stoneforge Mysticem do Skullclampy. Další kolo zahraji Tymnu, která prochází a já dostanu další kartu za život. Když chci další kolo útočit znovu, dostávám Kolaghan’s Command na Tymnu i Skullclamp, equipment však naštěstí dokážu vrátit Renegade Rallierem. Na toho Skullclamp v dalším tahu obleču a snažím se, co nejvíce tlačit. Další kolo je mi však stůl uklizen a mně chodí jen samé země a manaelfové. Kess se díky tomu podaří přesně na posledním živote ustabilizovat, zruší či ničí vše, co se pokusím zahrát a v posledním nastaveném mě útoky vzduchem v kombinaci s blesky zabíjí. Mám tedy výhru, remízu, dvě prohry a hořkou pachuť z toho, jak mi to ty poslední hry (ne)chodilo.
5. hra
V posledním zápase jsem napárován k Teferimu Vojtěcha Beneše. S ním už nějakou dobu pravidelně hraji, jezdíme z Hradce na turnaje, a tedy znám velmi dobře, co hraje. Zároveň také dobře vím, jak špatný mě čeká matchup. Teferi je přibližně stejně rychlý, o něco konzistentnější kombodeck, který má však zároveň mnoho způsobů, jak narušovat mou hru (counterspelly a bouncování). Já naopak mám velmi málo možností, jak mu v případné výhře zabránit. Moje jediná šance, kromě odkombení se dříve než on, je zničit manašutr nebo Stasis a vyvinout tlak už od prvních kol.
Bohužel mi to dle mého ideálního plánu moc nevyjde. Mulliganuji do šesti bez bílého manového zdroje, Thrasios je mi zrušen Spell Snarem a Vojta ve třetím kole pokládá Basalt Monolith, na který nemám odpověď, ve čtvrtém kole generála do odtapnutí zemí následované Stasis. Já zhodnotím situaci, a když dám dohromady absence čtvrtého landdropu, chybějící jakékoliv země s bílou a veškeré mé permanenty nenávratně zatapnuté, tak s těžkým pocitem vzdávám, abych se ušetřil dlouhé a téměř nezvratné prohře.
Druhá hra se však vyvíjela velmi podobně a téměř stejně nepříznivě jako ta první. Nechávám ucházející ruku, ale bez jakékoliv užitečné odpovědi na jeho kombení. Začínám manaelfem v prvním do Tymny ve druhém a snažím se tak být agresivnější, a co nejdříve soupeře dostat pod tlak a přitom lízat extra karty. Tymna však ihned dostává nějakým vracením, Teferi ve třetím najde High Tide přes transmutování Dizzy Spellu. Jelikož mi stále nepříšla pražádná odpověď, soupeř ve čtvrtém kole rozjíždí kombo přes The Chain Veil a ukončuje hru.
Pro neznalé vysvětlím, jak toto Teferi kombo funguje. Na stole má čtyři islandy a za jeden z nich zahraje High Tide. Zbylé tři tapne pro šest man a na stůl přichází Teferi, Temporal Archmage. Použije svou schopnost a odtapne si všechny čtyři země. Poté za tapnutí dvou zemí zahraje The Chain Veil a za dva jej aktivuje, což mu umožní znovu aktivovat Teferiho. Toho použije skrze abilitu na odtapnutí třech zemí a zmíněného artefaktu, což mu v konečném výsledku dá dvě modré many navíc a sníží Teferiho o další jeden žeton. Tohle udělá ještě třikrát, aby Teferi odešel do Command zóny kvůli absenci loyality žetonů. Z naspořené many jej zahraje znovu a tentokrát si nově příchozí sférochodec pamatuje, že může navíc použít čtyřikrát své schopnosti. Jednou si dá plusovou schopnost, dostane jednu extra kartu z vrchních dvou a poté znovu aktivuje Teferiho schopnost a Chain Veil, aby umřel na nulový počet loyality žetonů. Znovu jej zahraje a tentokrát se může aktivovat celkem jedenáctkrát. Tímto způsobem si postupně přidá libovolné množství modré many a může si Teferiho pllusovou schopností „líznout“ kolik potřebuje karet z knihovny. Dostane se tak ke kartě Ugin, the Spirit Dragon, kterého zahraje a může prakticky aktivovat, kolikrát chce. Ten už svou plusovou schopností skončí soupeře, kolika blesky do hlavy je jen potřeba.
Toho dne jsem tedy dopadl neslavně s celkovým skóre: výhra, remíza a tři prohry. To hlavně přičítám velmi nepříznivým matchupům. Za celý den jsem nepotkal jediný balík bez modré, a že jich tam bylo plno, alespoň dva Monogreeny (Titania a creature Nissa), minimálně jeden monored (Kari Zev), B/G partneři a podobně. Na druhou stranu jsem si velmi pěkně zahrál. Až na několik missplayů (aktivace fetchlandu s Ashiokem na stole, neblokování Krauma letícího na mého Teferiho Spell Quellerem) jsem z mého výkonu relativně spokojen, hlavně protože pilotovat tenhle deck vůbec není nic jednoduchého.
Člověk musí tempo, kterým hraje, přizpůsobit soupeři. Rozhodnout zda být agresivní a snažit se ukončit hru co nejdříve, nebo se naopak pokusit získávat pomalu neporazitelnou karetní výhodu. Je zde také mnoho tutorů, které poskytují nejen možnost najít ten pravý kousek komba, ale i odpovídající kartu proti strategii soupeře (např. Leovold, Spymaster of Trest proti kontrolům, Palace Jailer/Knight of Autumn na klíčový permanent soupeře, Stoneforge Mystic nacházející Umezawa’s Jitte na agresory). Hrozně moc mně baví, jak se dá balík hrát mnoha různými způsoby, a že může i v bezvýchodné situaci hru ukončit kombem v jediném kole.
Na závěr chci poděkovat organizátorovi turnaje Kubovi Havelkovi za super turnaj, lidem ze Satchma za jako vždy velmi příjemnou atmosféru a ostatním účastníkům turnaje za zajímavé a víceméně napínavé hry.
U dalšího článku na shledanou.
Honza Jílek
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.