Back on the tour

Na cmusu jste se toho ode mne v poslední době moc nedočetli, po Havaji jsem se přes rok neúspěšně snažil dostat zpátky na pro tour a teď, když se mi to konečně povedlo se vám pokusím tuto mojí cestu trochu přiblížit.

Hned po Havaji byla modernová sezóna, kde mě dvakrát vyřadil z boje o top 8 Váňa, poté přišla dvojka, na kterou jsem se hodně těšil. Výsledky se dostavily přeci jen o něco lepší, na ptq v rytíři jsem skončil na nepopulárním druhém místě a na modu můj výsledek nikdy nebyl horší než x-3, přesto jsem osmičce byl nejblíž s Mono U delvrem, když se mi se skóre 6-0 nejdříve povedlo odevzdat hru a poté se mi zaseknul počítač, takže jsem vytimoval a další prohra mě pak srazila na deváté místo. V té době jsem si hodně věřil, že ptq dokážu vyhrát, ale pak přišla sealedová sezóna.

Nejdříve to vypadalo, že bude vše bez problémů. Začal jsem top osmičkou na modo ptqčku ve formátu M13 sealed (Hellkita se moc neptala), ale po nadraftování hrozného decku jsem se rychle pakoval. Potom přišla nova edice, Return to Ravnica, prelease jsem nějak prošvihnul, takže můj první turnaj s ní byl mocs hned ten samý víkend. S přispěním rád od Pindrose a Lukáše Blohona se vydařila další osmička, kde jsem v 6 ráno nadraftil parádní Izzet, bohužel už o samotě, protože Pindr začal někdy kolem třetí ranní regulérně chrápat do mikrofonu. Ve čtvrtfinále jsem se rozhodl hrát kolem Supreme Verdictu, který kolem mě prošel a soupeř mě ztrestal Street Spasmem, takže moje 1/4ka, co mi zůstala na ruce byla dost smutná a samozřejmě mě soupeř zabil na jednom životě, poté co mi zrušil blesk za lethal.

Pak proběhly dvě IRL ptqčka (v Brně a v Praze), na která jsem se hodně těšil, protože RtR formát mě fakt bavil a k dnešnímu dni mám odehraných zhruba 40 sealedů. Bohužel jsem měl trochu vlažnější pooly, po dvou dropech ve čtvrtém kole a několika provarech na modu se moje pozornost mohla znovu stočit ke constructed formátům, které mám přeci jen o něco radši než limited.

Bohužel modern není jedním z nich, online jsem hrál prakticky celou sezónu affinitku, protože mě bavila a byla lehko dostupná díky Kikimu a Pítrovi. V reálu jsem ale zvolil dva poměrně netradiční balíky, v Brně 5c Zoo, které bylo naprosto strašlivý a furt moc nechápu, proč jsem ho hrál a v Praze Vajíčka, to bylo sice super, ale nejdřív mě přejela Affka, kdy jsem nemohl nic moc dělat a ve druhém kole mě pobavil soupeř, který v UW (Stony Silence, Rest in Peace) splashoval Slaughter Games, abych nikdy nemohl vyhrát. Na modu byly moje výsledky podobné, jedinou šanci jsem měl s Affi, kdy se mi za stavu 4-0 seknul comp a vytimoval jsem (obvobvobv). Někdy tou dobou se mi pomalu, ale jistě Peťa Sochůrek začal posmívat, že jsem král 0-2 dropu. Jenže poté přišla dlouho očekávaná dvojková sezóna a společně s ní nákup nového počítače.

První ptq mělo proběhnout v Praze v režii Remiho, od Standy Cífky jsem si na modu půjčil Junk Reanimator a hned se mi povedlo vyhrát Premier Event, Junk se mi tedy s pomocí několika lidí podařilo sehnat (hlavně bych chtěl poděkovat lidem z Budějovic), ale turnaj začal jako vždy nula dvojkou, také jsem zaznamenal, že mi hrozně vadí hrát v reálu, kolem vás se tlačí spousta lidí, pomalu nemáte prostor k sezení a všechno je takové nepřehledné. Kupříkladu ve druhém kole jsem úplně zapomněl, že si Lenny někdy na začátku umlel Hoofa, který mě nakonec zabil, což by se mi na online nejspíš nestalo. S 0-2 jsem si tedy poslechnul od Kikiho, že tomu zase kraluju, a když mě můj třetí soupeř, po mém mulliganu na pět, zabil ve druhém kole (Pilgrim, Geist), tak jsem si v duchu řekl, že jestli mě smontí, tak s magicem končím. Od té doby jsem prohrál asi tak dvě hry a skončil na dvacátém místě s 6-2.

Týden poté se konalo nedělní wcq v Brně, kam jsem vyrazil již v pátek a strávil celý víkend v apartmá u známého pražáka Kkčka společně se Slávkem a později Lukym. Ještě v pátek jsme se Slávkem odehráli naší sázku ANT vs Landy, kde jsem neslavně prohrál, což mi dle mého názoru paradoxně prospělo, protože když jsem se v neděli na sajtu přišinul hezky v pyžámku, tak mě zastavovali lidi, o kterých vím, že hrají několikrát hůř jak já a vysvětlovali mi, jak jsem to hrál naprosto příšerně, což je sice pravda, ale pomohlo mi to uvědomit si, že zaprvé, jak říká Tiran, všichni hrajou zle a někteří naprosto příšerně a zadruhé, že bych asi neměl streamovat, když v sobě mám kapku alkoholu a hraju jeden z nejsložitějších decků na legačce. Každopádně Slávek je pán a ještě jednou gratuluji. Přípravu na wcq jsem jednoduše odfláknul, pro jednou se mi nechtělo otravovat lidi s půjčováním karet, takže jsem řekl svému kamarádovi z ČB, aby mi půjčil Blitz, co hrál minulý týden a po ujištění od Slávka a KK, že to je lepší než Aristocrati (což není) jsem mohl vyrazit do boje. Během prvních tří kol jsem čtyřikrát zapomněl na evolve counter, ale stejně to stačilo na 3-0, deck mi každopádně přišel úplně nehratelný, pak přišla zasloužená prohra s UG Delvrem a na 4-1 s Ondrou Malým a jeho Reanimátorem. Turnaj jsem završil další prohrou, což mi nakonec stačilo na poslední oceněné místo, přesto jsem byl na sebe naštvaný, že se mi nechtělo shánět ať už Aristocraty či Bant, s kterým mi to na modu docela šlo.

Další víkend bylo na řadě první modo ptq a já jsem celý týden horečně testoval Bant Fog, decklist asi nemá smysl ukazovat, protože ten deck je už prakticky nehratelný. Nicméně Bant se mi opravdu hodně líbil a ještě v sobotu ráno jsem debatoval se svým otcem na téma, že mám úplně super deck a ptqčko určitě vyhraju. Jenže v sobotu jsem konečně začal potkávat špatné matchupy (Jund a randál tlačáků) a moje win percentage klesla asi o 15 procent. Bant byl tedy nehratelný, hlavně jak porazit Jund se mi nepovedlo vymyslet, i když musím uznat, že soupeři měli vždycky všechno. Proti tomuto agresivnímu fieldu mi přišla jako logická možnost hrát Aristocraty, zkonzultoval jsem to s Lukášem a ten navrhnul Reanimaci, na tu se mi nějak povedlo zapomenout a na ten předpokládaný field mi přišla docela dobrá. Po chvíli zvažování jsem si vybral Reanimátor, kvůli tomu, že jsem měl dobrý decklist a taky něco nahráno, zatímco u Aristocratů ani jedno. Kkčkův decklist byl volně ke stažení na cmusu, takže jsem si vzal karty od Slávka a v osm večer v neděli vyrazil do boje. Už jenom podle toho, že turnaj začínal takhle pozdě, můžete vidět, že jsem byl přesvědčen, že mám velkou naději na úspěch.

V prvním kole mě potkalo neštěstí v podobě Blitzu, který na onlinu celý týden nikdo nehrál, takže jsem s ním moc nepočítal, naštěstí měl soupeř smůlu, takže to dobře dopadlo, ve třetím kole mě již ale Blitz zabil a pak jsem hrozně vylakošil Zeganu, což byl další překvapivý deck, který tolik lidí nehrálo. Byl jsem teda docela naštvaný, že nehraju s tím, co bych očekával. Pak se ale všechno vrátilo do správných kolejí a hlavně poslední hra o osmičku mě pobavila.

Na mocs jsem tedy moc připraven nebyl, ale balík mi přišel parádní (v tom testingu jsem prohrál jenom s Tomášem neuvěřitelným odevzdáním na Baronovu bonusovou abilitku). Ve 12 tedy začal mocs a hned v prvním kole mě čekal bye v podobě GB tlačáku. Ve druhém to už bylo složitější, hrál jsem mirror a hru mi prohrálo, to že jsem v první scoopnul moc brzo a soupeř pak o minutu nevytimoval. Dalších 4 kola byla vcelku jednoduchá, potkal jsem hodně Mono Redu aka když máš Verdict ve čtvrtém, tak vzdám, jediná napínavá situace byla v mirroru, což je mimochodem fakt nelidsky naho*** matchup, v jednom matchy jsem resolvnul 4 Jace zatímco soupeř jen jednoho, takže bych logicky měl vyhrát, ale bohužel jsem si nelíznul ani jednu Syncopaci / Aetherlinga, takže jsem prohrál, nicméně zpátky k té zajímavý hře, byla to první a já díky Jacovi získal karetní výhodu, ale soupeř měl Obzedata a Aetherlinga vs můj Aetherling + Baron. Obzedat mu přisosnul nějaký životy a přestože jsem měl víc karet, tak bylo jasný, že ho přeracovat nestihnu, soupeř se pak naštěstí rozhodnul seslat Verdict a nepodržel si prioritu, takže nám umřely všechny potvory a pak už hra byla formalitka. Pak jsem také hrál s Matýskem Vantuchem s Mazes End crap.dec a protože měl smůlu nejvíc největší, tak jsem vyhrál.

Turnaje se naštěstí zúčastnilo 129 lidí, což přesně stačilo na jedno kolo navíc, takže to znamenalo, že v top 8 bude hodně lidí s x-2. Moje pomocný ale nebyly moc přesvědčivý, takže když mě v posledním kole porazil cápek s Naya tokenama, tak jsem to neviděl moc růžově. Naštěstí mě pomocný neuvěřitelně podržely (jeden kluk měl o 3% víc a oba jsme prohráli, přesto skončil za mnou), takže se šlo na top 8.

Tam jsem nejdřív pohodlně vyhrál mirror a poté přišla odveta s Naya tokenama. Hrál jsem naprosto příšerně, hlavně v decideru, kde to už vypadalo, že zvládnu vyhrát. První hru jsem nicméně zvládnul vcelku bezchybně, Collector mi odkryl soupeřovu ruku a bylo jasně, že bude potřebovat 2 Rampagery z vršku, aby vyhrál, první přišel, ale místo druhého naštěstí jen Selesnya Charm, který se mi povedlo zrušit a pak dorazily Wrata a s nimi i konec hry. Ve druhé hře mě soupeř zašlapal během dvou minut a ve třetí přišly ty největší minely. Nejdřív jsem na pěti zemích zahrál Detention Sphere, ale zkušeně se tapnul jak dement, takže mi nezbylo na Far a soupeř mě mohl vytrestat Adventem. Ten naštěstí nepřišel, takže jsem si do něj musel naběhnout příští kolo znovu, kdy mi přišlo, že zahrát Far/Away mainphase bude bezpečnější?? Dostal jsem teda Adventem a musel chumpnout Baronem, naštěstí si soupeř nelíznul to, co potřeboval, takže jsem vítězství uhájil a spěchal vstříc finálovému soupeři.

Na finále už jsem radši zavolal Lukymu na Skype, abych to znovu nějak hrozně neodevzdal. Soupeř hrál Junk Aggro, a když ve čtvrtém kole zahrál Sin Collectora, tak na mé ruce spatřil tři Verdicty a Revelaci, ve hře jsem měl bohužel jenom jeden zdroj bílé many, takže mi vzal Revelaci a přidal další potvoru. Asi je vám všem jasné že po mém drawstepu si všechny potvory sklidil a pak už jsem hru nějak ukočíroval. Ve druhé jsme s Lukášem chvíli debatovali nad mulliganem, ruka to byla dobrá ale měla jenom dvě země a hodně drahých spellů, nakonec jsem se rozhodl pro mull a na šesti už jsem byl spokojen, hra se vyvíjela skvěle, soupeř nás sice zbrzdil Debtors Pulpitem, ale zhruba na patnácti životech jsem předal kolo, že si líznu tři Revelací, soupeř poté zahrál Voice a já jsem automaticky potvrdil, že přijde do hry, pak jsem tedy nemohl zahrát Revelaci a hra se trochu zkomplikovala, každopádně draw jsem měl fakt dobré, takže to stejně stačilo, a tak jsem se stal MOCS Season 5 šampionem.

Mnozí z vás se asi ptají, co přesně to znamená, takže – jsem kvalifikovaný na PT Theros v Dublinu (musím si teda zaplatit letenku, což suckuje), dále mě to kvalifikovalo na turnaj, kde se střetne 16 nejlepších hráčů moda a budou hrát turnaj o 100 000$, pak jsem ještě dostal 54 boostrů a celý foil set DGM a protože to Wizardi trošku zkazili tak dalších 54 boo M13 a celou M13 taktéž ve foilu. Na jedno odpoledne docela slušný :)

Na třetí pokus se mi tedy konečně podařilo kvalifikovat do Dublinu, tím pádem už je nás Čechů pět a doufejme, že nám zase neukradne slot nějaký Maďar. Já osobně bych si přál, aby naše nedělní ptq vyhrál Péťa Sochůrek, protože myslím, že by si to konečně zasloužil, i když podle něj něco takového jako zasloužil v MTG neexistuje. Díky za pozornost a uvidíme se v sobotu na WCQ.

Stráča

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.