Novinky
Reviewing the past
Po delší době jsem se rozhodl napsat něco jiného než draft recap. Minulý rok byl pro mě z magicového pohledu přinejmenším zajímavý, podařilo se mi získat 15 Pro bodů a zajistit si tak level 3. O tom bych taky rád napsal dnešní článek a vlastně se poohlédnul zpátky do roku 2011.
Lvl 3 přináší tyto výhody:
Two byes at Grand Prix tournaments
invitation to nationals
invitation to one PT or Worlds of the player's choice
No dobře, možná to není taková sláva, ale alespoň jsem se tak prakticky kvalifikoval na svůj pátý Pro Tour do Barcelony. Je docela možné, že to bude můj poslední PT, takže bych si ho rád užil. Magic se stává čím dál tím víc časově i peněžně náročný, a jelikož mě příští rok čeká maturitní ročník a potom se budu muset dostat na vysokou, kartičky asi budou muset jít na nějakou dobu stranou. I ta finanční stránka už se stává čím dál tím důležitější, zaplatit si výlet do Barcelony není pro studenta až tak jednoduché.
Říká se, že s Magicem se nikdy nedá přestat úplně, a to bude nejspíš i pravda. I když jsem se hraní pokusil po MS dost omezit, tak mě to ke kartičkám vždy znovu přitáhne, ať už na onlinu nebo nějaký random draft v reálu. Dokonce jsem konečně ukecal i část týmu a zahráli jsme si rochester draft Innistradu ve 4 lidech :)
Před nedávnem jsem se rozhodl i tady na CMUSu rozprodat velkou část svých karet, a jak jsem tak procházel celou svoji kolekci, objevil jsem spoustu karet s razítkem, které mi vždy vrátí nějakou vzpomínku. I přes tyto karty bych rád chronologicky za mým levelem, každopádně začnu ještě nějakou dobu předtím, než se začali počítat PT body do sezóny 2011.
Mirrorweave
8.8.2008
PTQ Berlin – Brno 1 slot
Tenhle turnaj byl hodně dávno, jako jediný byl constructed a Mirrorweave jako jediná z mých „památkových karet“ nemá razítko. I přes to je to jedna z mála karet, kterou odmítám prodat, i když to může být způsobeno i tím, že se nemůžu smířit s faktem, že dříve vždy stála 200 a dneska stojí 15 korun. Mirrorweave samotná mi připomíná poměrně dlouhé období, kdy jsem ještě jako špatný hráč hrál Kithiny a to s poměrně slušnými úspěchy. Právě na tomto turnaji jsem se po 6ti kolech se skóre 4:0:2 dostal do TOP8, kde jsem porazil věčně si stěžujícího Hanze (:D) a nastoupil do top4 proti Pavlovi Martínkovi. Hry proti němu si dobře pamatuju dodnes. První hru jsem ho zabil s Kithinami hodně netradičně, dal jsem za první dvě kola jenom dvojici zemí Windbrisk Heights, ve třetím kole Spectral Proccesion a ve čtvrtém kole jsem při útoku z pod zemí vyskočil UW Liegem a Mirrorweavou a dal soupeři za 21 damage. Můj kamarád Matouš Houžvíček se mezitím dostal z top4 do finále, když v mirroru faeríí „na skill“ zabil Nikolu Vávru, takže už jsme se jenom těšili, jak spolu splitneme 5k za výhru a jeden z nás se podívá na PT. To by se i stalo, kdybych ve druhé hře prostě jenom zaútočil za lethal. Měl jsem 3 tokeny z procese, Cloudgoat Rangera a 3 tokeny z něj, plus nějakou malou armádu Kithinů. Soupeř měl pár velkých bytostí a 8 životů, jednu kartu na ruce a 2 odtaplé many. Já, místo toho abych jenom povznesl Rangera a zaůtočil za 8 vzduchem, tak jsem před strachem, že soupeř bude mít Inverzi, já si tapnu příliš blockerů a on mě zabije nazpátek (nezabil by mě), jsem zaůtočil pouze Spirity z Procese, soupeř si líznul svůj jediný out Profane Command a zabil mě.
Dost mě to vytočilo, ale jelikož nemůžu obvinit nikoho jiného než sebe a svoji hloupost, mohl jsem si z toho tehdy pouze vzít několik ponaučení. To hlavní asi je, že bych měl hrát pomaleji a víc nad situacemi přemýšlet a přesně je počítat, než si říct, že „to by mě nejspíš zabil nazpátek“. Myslím, že tahle prohra mi toho docela dost dala a byla poměrně důležitá pro moje následující turnaje.
2x Plumeveil s razítkem nationals
6.9.2008
Nationals 2008 – Czech Republic
Bylo to moje první MR, kam jsem se chtěl hodně kvalifikovat, což se mi i na první pokus povedlo v Liberci. Ještě jako MK (malej kluk) jsem si šel zahrát bez větších ambicí, ale po třech kolech mě moji elfové s Goyfama v čele vynesli na 3:0 draftovací stůl. First-picknul jsem Brigid přes zabíjení Eyeblight´s Ending, a až do konce draftu bral moje oblíbené Kithiny. Brigidy jsem měl na konci draftu dvě, ale to bylo tak všechno, spíš to byla taková nehratelná trojbarva.
První kolo jsem prohrál s Karlíkem a šel jsem hrát proti Tiranovi. Ten první hru mulliganoval, párkrát vynechal 4. landdrop, já mu dal postupem času obě Brigidy, a stejně mě Tirák úplně rozšvihal. Tušil jsem, že asi nevyhraju, a k tomu jsem si ve druhé hře dal ještě mulligan do šesti karet a když jsem se podívál na ruku bez landů, rozhodl jsem se SCOOPNOUT. Ale místo toho, abych si sbalil kartičky a odešel, tak jsem prostě nechal on play ruku bez země. Hrozně jsem se těšil, jak se Tirák bude tvářit, a opravdu mě nezklamal, na tváři se mu vytvořil hodně zvláštní výraz. Od té doby je ale každá ruka na 6 bez země „jasnej Tóthkeep“. Co mě ale pobavilo nejvíc je, jak tahle historka mutuje s každým povídáním, protože tenhle rok mi Šurab na MS popisoval, jak jsem přece s fritkou na šesti nechal bez země, doufal že hned mi ten landík dorazí, já zahraju svoje dva jednomanové dropy a soupeře úplně zničím.
True story
Druhý draft byl Shadowmoor, kde jsem nabral již zmiňované Plumeveily. Skončil jsme s dost dobrým monoWhitem, což se povedlo i KKčkovi, který seděl na druhé straně stolu. O dvě kola později se se skóre 2:0 potkáváme a zahrajeme si epický zápas, který jsem si dost dlouho dobře pamatoval, ale postupně mi ty malé útržky z hlavy zmizeli. Prý jsem to hrál úplně strašně, což bych se teda nedivil, já si ale pamatuju jenom obrovské tapovací souboje, kdy já měl dvě 1/3 poletuchy, co někoho tapnou za svoje vlastní odtapnutí, a on měl dva brutální bílé tapovače, kteří se odtapnou při zahrání bílého kouzla. Sice jsem se vždy schoval za svoje Plumeveily, ale nakonec to ve třetí hře nestačilo a hlavně díky bílému enchantmentu, který removne všechny země z decku a postupně vám je dávkuje do ruky, mě nakonec KK porazil.
Qasali Pridemage a Knotvine Paladin s razítkem zeleného srdce
5.6.2009
Pro Tour Honolulu
Opravdu netuším, jak jsem se tam dostal, ale prostě to nějak vyšlo, vyhrál jsem velké PTQ v Hannoveru po prohraném prvním dni GP, a to jsem si šel jen tak zahrát. Bylo mi 14, ještě jsem neměl ani občanku a měl jsem letech skoro 24 hodin na druhou stranu zeměkoule. Na pokoji jsem bydlel s Lukášem Blohonem a Standou Cífkou, a i když mám pocit, že jsem jim byl trochu na obtíž, tak to nakonec se mnou nějak zvládli a já jim za to děkuju. Byl to můj první Pro Tour, a to co jsem tam předváděl je i pro mě dost neuvěřitelné. Všechno začalo už při stavbě decku, kdy jsem celou dobu hrál úplně tradiční stock list Jundu (průměrný Premier Event na MODU měl 32 Bloodbraid Elfů v top8), ale poslední den večer před Pro Tourem jsem tam ještě rychle bez testingu vrznul bílou a zahrál si Enlisted Wurma a Urila. To bylo 5/5 shroud prase, které mělo být dobré proti Jundu, ale další barva byla hrozná a věřím tomu, že bych uhrál lepší výsledek, kdybych hrál úplně tradiční nudnou verzi Jundu. Po prohře v prvním kole se Zacem Hillem jsem dvakrát vyhrál, potom mě zabil člověk po keepnutí one landeru na sedmi a když už jsem se teda smutný viděl se skóre 3:2, tak mě zabil ještě jeden Japonec a posunul mě na draftovací stůl pro lidi s výsledkem 2:3. U stolu jsem měl Gabriela Nassifa a Gerarda Fabiana. A hned první pick jsem vzal Manaplasmu přes Oblivion Ring.
...
MANAPLASMU!!!
Nechápu co to mělo být, byl to můj nejdůležitější turnaj a já udělal tohle. A to jsem věděl i v té chvíli, že ten pick není správně. Myslel jsem, že potřebuju něco super, raritu, která umí zaůtočit za 7 a stojí jenom 3 many.
Dodraftoval jsem obyčejnou Nayu, prvního soupeře jsem zabil na Glory of Warfare spolu s Manaplasmou, která zaůtočila za 12 ještě díky alternativně zahranému Borderpostu, a druhý soupeř Gabriel Nassif ukončil moje šance na druhý den za pomocí nejlepší rarity sady Sigil of Distinction (obv lakoš). Posledního soupeře už jsem bral jako bye a nějak se mi podařilo vyhrát, když už to bylo jedno, takže jsem skončil se skóre 4:4 a mezi TOP 200. Dostal jsem svoje první PT body v životě, a rovnou byly 3!
Ponaučení je celkem jasné, neberte Manaplasmu přes Oblivion Ring.
Goblin Assault s razítkem nationals
27.6.2009
Nationals 2009 – Czech Republic
Moje druhé MR, chvíli po Hawaii. Assault jsem měl ve svém prvním decku, agresivní RB, obyčejná dvojbarva, což v Shardech byla spíše výjimka, a když už, tak se většinou jednalo o UW. Finále o 3:0 výsledek na stole jsem hrál se Standou Cífkou, a jelikož v té době ještě nebyl Dream Twist, tak Standa musel draftovat jenom obyčejné pětibarvy. Tentokrát v ní měl Lavalanche, ale jinak to nic extra nebylo. Vedl 1:0 a ve druhé hře už jsem neměl daleko k vítězství. Standa na konci kola hledal Panoramem zemi v decku, a po zamíchání mi řekl, ať mu to radši sejmu. Odmítnul jsem, takže Standa si jenom líznul, zakřičel „ooo Lavalanche“ a uklidil mi stůl.
Ponaučení: Vždy Standovi míchejte deck, umí si namíchávat kartičky.
I přes tuhle prohru a dvě další jsem se z 8. místa dostal do top8, kde mě čekal KK. Hrál jsem kombo elfy a on Faerie, a i když jsem věděl, že to bude častý matchup, tak jsem ho moc netestoval. Kdybych nebyl lenivý a trochu víc si matchup zahrál, možná jsem ho i porazil. Na naši první hru ale dlouho nezapomenu, kdy jsme oba měli na stole už hodně permanentů, ale já jsem s velkou armádou elfů úplně zatapovaný musel předat kolo. KK si asi třikrát ověřil, že nemám žádné many, tapnul mi Commnadem bytosti a spolu s Mutavaultem zaůtočil. Vycházelo to přesně za lethal, což jsem si spočítal už minutu dozadu, takže jsem instantně scoopnul. Jak jsem tak držel shrnuté karty ze stolu a zarážel je do decku, došlo mi, že stačilo jenom odtapnout Devoted Druida, blocknout Mutavault a Kotrlu za jeho strašnou chybu potrestat prohrou. Byl to jeden z nejhorších pocitů v životě, ale už jsem s tím nemohl
nic dělat, i když mi to všechno došlo 3 vteřiny po concedu.
Je to podobné jako na PTQ v Brně s Kithinami, kdybych jenom dokázal v kritických momentech na chvíli zastavit, nikdy by se mi nic podobného nestalo. Ještě navíc když nemáme časový limit, tak o nic nepřicházím. Určitě už jste si z mých článků všimli, že slow play beru poměrně vážně a hodně pomalu hrající hráče opravdu nemůžu vystát. Je to hlavně proto, že remíza v Magicu je hodně podobná prohře pro oba, a vždy když s někým remizuju a on si vzal 2/3 našeho hracího času, tak mám pocit, jako by mě upodváděl. Ani bodově to nevychází, při remíze se rozdají body jenom 2, zatímco při výhře jednoho z hráčů se rozdají 3.
Řekl bych, že většinu poměrně jasných věcí vidím hned a všechny úplně nebo částečně nesmyslné možnosti si umím v hlavě rychle poškrtat, takže hraju poměrně rychle. V 95% situací tak jenom získám hodně času navíc, ale je to právě těch zbývajících 5%, které mě potrestají prohrou důležitých zápasů.
Abych se alespoň o něco zlepšil, tak se sám sebe snažím přinutit, abych se v kritických situacích pozastavil. Řekl bych, že to je jedna z mých největších slabin. Můj strach z remízy je ale dost velký (a myslím, že oprávněně), takže dokud wizardi nějak neupraví swiss systém (což neupraví, protože pár malých trhlin v systému bude vždy, a prodloužení času na kolo by turnaj vždy o dost prodloužilo), tak se budu snažit hrát v rámci možností rychle, a to samé budu očekávat i od každého mého protivníka.
Teď trochu přeskočím dopředu přes několik GP, 0:4 PT Amsterdam a české Nationals 2010, kde se mi při hře o TOP8 s Lukášem Blohonem třásli ruce tak, že jsem nedokázal správně otočit kostku na Elspeth, a přesunu se k tomu důležitému roku.
2x Thopter Assembly s razítkem hvězdiček a srdce
30.4.2011
Grand Prix London
Tyhle dvě karty pocházejí z druhého dne GP London, můj první a zároveň zatím poslední druhý den na GP (věděli jste, že jsem až TAK špatný hráč?). Obě Assembly jsou můj P1P1 z každého draftu, což mě docela pobavilo. První draft mě hned první hru zabil Raphael Levy a jeho neznámý monoW archetyp. Potom jsem vyhrál hru proti „kulatému“ vysmátému plešatému Řekovi, jehož plešku ocení zejména Joel Larsonn, který ho po ní občas i pohladí, a jehož jméno bude určitě vědět Tiran. Třetí kolo jsem hrál proti podobnému decku, jako jsem měl já, akorát soupeř měl o dvoje Volitions Reins navíc. V decideru už byl docela umíchaný a i viditelně vystresovaný, ale nakonec mu v rozhodující moment dorazili přesně ty 3 země v řadě, které na Reinsy potřeboval, a zabil mě.
Druhý draft jsem měl hodně dobrý UW tlak deck, jeden ze soupeřů mě pobavil skvěle zahraným Dispersem ve druhém kole na mého Glint Hawka, aby si ušetřil 2 damage, ale jinak se nic velkého nedělo a já si po 3:0 došel pro Juzámem vypočítané 32. místo, kdy mě od 33. místa dělilo pár desetin procenta pomocného hodnocení. Kdybych skončil 33., dostal bych o pro bod méně, takhle jsem dostal 3.
PT Bodů: 3
2x Chancellor of the Forge s červeným razítkem srdce
10.6.2011
Pro Tour Nagoya
Spolu s Red Sun Zenithem a Phyrexian Swarmlordem to byly moje rarity z elimination draftu na PT, kde jsem měl svoje oblíbené skóre 2:3. Na constructed jsem hrál monoW, bohužel jako jediný z Čechoslováků, ale všechny „špatné“ karty se mi zdáli opravdu špatné, takže s přikývnutím Jurdy jsem vyndal Memnity a hrál 4x Chimeric Mass a 0x Glint Hawk. Taky jsem sidoval Mirran Crusadera do mirroru, což je prý úplně špatně. Teorie byla taková, že každý má po sidu hodně removalu, a Crusader se vyhýbá každému z nich. S tím Crusaderem ale lidi také moc nevěděli, když mě první kolo v Mirroru porazil Reid Duke, tak se mě ptal, jestli jsem si tím jistý, a že on je nasidoval až na 3. hru, když je viděl u mě.
V elimination draftu jsem si dal 2:0, než mi můj sen „druhý den na PT“ zastavila Molten-Tail Masticore. Soupeř v obou hrách zahrál jenom jedno relevantní kouzlo, ale to byla bohužel vždy Masticora, a i když jsem v první hře zahrál oba Chancellori, tak mi to všechno o jeden život nevycházelo a Masticora mě zastřelila.
Se skóre 4:4 jsem skončil na 199. místě, takže si připisuju další obrovský úspěch TOP 200 na Pro Touru a spolu s tím i 2 pro body.
PT Bodů: 5
Pentavus a dvě Incinerate s razítkem D2
29.7.2011
Nationals 2010 – Slovak Republic
Všechny tyhle karty byli v mém druhém draft decku, a musel jsem s nimi uhrát 3:0, protože se skóre 3:3 z prvního dne mě už libovolná prohra vyřazovala. První draft byl totiže hrozný a očekával jsem od něj 0:3, ale jednou se mi podařilo vyhrát a skoro to vyšlo i dvakrát, takže jsem po 2:1 s Ascensí na standardu byl pořád ve hře.
Druhý draft jsem měl dost agresivní červený deck a ve třetím boosteru jsem vzal Pentavuse přes Fireball, a za tím pickem si pořád stojím. Deck byl hodně silný, a po dvou rychlých výhrách jsem dokonce stihl nascoutovat své dva potenciální soupeře ve finále, a sepsat si většinu jejich decklistu. Dokonce byla ještě pauza na oběd, a já měl čas vymýšlet různě sideobard plány. Chtěl jsem nasidovat modrou pro Ponder a Divination, abych měl větší šanci líznout a zahrát Pentavuse, který mi přišel jako klíčová karta proti jeho UW s dobrými blockery (2x Armored Warhorse a Griffin Sentinel na moje Goblin Pikery atd.), ale nakonec se nic tak šíleného nekonalo, a já do svého RG aggra nasidoval jenom Manabarbs, který soupeře zabil. Hot run z druhého dne jsem završil dvěma výhrami na constructed, v TOP8 se dobojoval až do finále a získal tak 8 PT bodů.
PT bodů: 13
Nebudu vám lhát, bez MR bych 15 bodů nikdy neměl šanci získat a je to jeden z nejvíce „nefér“ turnajů, co se týče poměr hráčů/bodů.
Snapcaster Mage s razítkem květiny a Reaper of the abyss s razítkem měsíce
17.11.2011
Worlds Championship San Francisco 2011
Tuhle srandu jsem popisoval nedávno a už se mi na ni moc myslet nechce. Naštěstí i za výsledek 0:18 by mi dali zbývající dva pro body, abych mohl tenhle rok zakončit alespoň s nějakým levelem.
PT bodů: 15
Občas přemýšlím nad tím, proč jsem na Pro Touru ještě nikdy nic neuhrál, a čím déle hraju, tím víc se dostávám k jasné odpovědi. Protože na to prostě nemám. Není to tak, že bych se podceňoval (naopak, kdo mě zná, tak určitě ví, že mi ego lítá někde v oblacích), ale spíš mi už opravdu začíná docházet, že nejsem dostatečně inteligentní a nezvládám strategii a taktiku hry stejně dobře, jako ostatní v místnosti.
Zkuste si to někdy taky, opodstatnit a vysvětlit každému okolo, proč jste něco nějak zahráli. Občas je to snadné, ale občas je situace extrémně složitá, a vy nevíte odkud kam. Já se sice snažím najít nejlepší možnost, ale je to jakoby mi mozek přestal fungovat a vyhodnocovat informace, když je jich hodně, takže udělám něco, co vypadá docela dobře, ale jestli je to nejlepší, tím si jistý opravdu nejsem. Ani bych někomu nedokázal vysvětlil, proč je to lepší než ta druhá, třetí a čtvrtá varianta. Na tomhle budu muset určitě zapracovat, jestli chci někdy něco uhrát.
Tenhle článek je poněkud netradiční, takže mi prosím dejte vědět, jestli se něčemu podobnému mám v budoucnu vyhnout nebo něco podobného ještě někdy napsat.
Jakub Tóth
Lvl 3 přináší tyto výhody:
Two byes at Grand Prix tournaments
invitation to nationals
invitation to one PT or Worlds of the player's choice
No dobře, možná to není taková sláva, ale alespoň jsem se tak prakticky kvalifikoval na svůj pátý Pro Tour do Barcelony. Je docela možné, že to bude můj poslední PT, takže bych si ho rád užil. Magic se stává čím dál tím víc časově i peněžně náročný, a jelikož mě příští rok čeká maturitní ročník a potom se budu muset dostat na vysokou, kartičky asi budou muset jít na nějakou dobu stranou. I ta finanční stránka už se stává čím dál tím důležitější, zaplatit si výlet do Barcelony není pro studenta až tak jednoduché.
Říká se, že s Magicem se nikdy nedá přestat úplně, a to bude nejspíš i pravda. I když jsem se hraní pokusil po MS dost omezit, tak mě to ke kartičkám vždy znovu přitáhne, ať už na onlinu nebo nějaký random draft v reálu. Dokonce jsem konečně ukecal i část týmu a zahráli jsme si rochester draft Innistradu ve 4 lidech :)
Před nedávnem jsem se rozhodl i tady na CMUSu rozprodat velkou část svých karet, a jak jsem tak procházel celou svoji kolekci, objevil jsem spoustu karet s razítkem, které mi vždy vrátí nějakou vzpomínku. I přes tyto karty bych rád chronologicky za mým levelem, každopádně začnu ještě nějakou dobu předtím, než se začali počítat PT body do sezóny 2011.
Mirrorweave
8.8.2008
PTQ Berlin – Brno 1 slot
Tenhle turnaj byl hodně dávno, jako jediný byl constructed a Mirrorweave jako jediná z mých „památkových karet“ nemá razítko. I přes to je to jedna z mála karet, kterou odmítám prodat, i když to může být způsobeno i tím, že se nemůžu smířit s faktem, že dříve vždy stála 200 a dneska stojí 15 korun. Mirrorweave samotná mi připomíná poměrně dlouhé období, kdy jsem ještě jako špatný hráč hrál Kithiny a to s poměrně slušnými úspěchy. Právě na tomto turnaji jsem se po 6ti kolech se skóre 4:0:2 dostal do TOP8, kde jsem porazil věčně si stěžujícího Hanze (:D) a nastoupil do top4 proti Pavlovi Martínkovi. Hry proti němu si dobře pamatuju dodnes. První hru jsem ho zabil s Kithinami hodně netradičně, dal jsem za první dvě kola jenom dvojici zemí Windbrisk Heights, ve třetím kole Spectral Proccesion a ve čtvrtém kole jsem při útoku z pod zemí vyskočil UW Liegem a Mirrorweavou a dal soupeři za 21 damage. Můj kamarád Matouš Houžvíček se mezitím dostal z top4 do finále, když v mirroru faeríí „na skill“ zabil Nikolu Vávru, takže už jsme se jenom těšili, jak spolu splitneme 5k za výhru a jeden z nás se podívá na PT. To by se i stalo, kdybych ve druhé hře prostě jenom zaútočil za lethal. Měl jsem 3 tokeny z procese, Cloudgoat Rangera a 3 tokeny z něj, plus nějakou malou armádu Kithinů. Soupeř měl pár velkých bytostí a 8 životů, jednu kartu na ruce a 2 odtaplé many. Já, místo toho abych jenom povznesl Rangera a zaůtočil za 8 vzduchem, tak jsem před strachem, že soupeř bude mít Inverzi, já si tapnu příliš blockerů a on mě zabije nazpátek (nezabil by mě), jsem zaůtočil pouze Spirity z Procese, soupeř si líznul svůj jediný out Profane Command a zabil mě.
Dost mě to vytočilo, ale jelikož nemůžu obvinit nikoho jiného než sebe a svoji hloupost, mohl jsem si z toho tehdy pouze vzít několik ponaučení. To hlavní asi je, že bych měl hrát pomaleji a víc nad situacemi přemýšlet a přesně je počítat, než si říct, že „to by mě nejspíš zabil nazpátek“. Myslím, že tahle prohra mi toho docela dost dala a byla poměrně důležitá pro moje následující turnaje.
2x Plumeveil s razítkem nationals
6.9.2008
Nationals 2008 – Czech Republic
Bylo to moje první MR, kam jsem se chtěl hodně kvalifikovat, což se mi i na první pokus povedlo v Liberci. Ještě jako MK (malej kluk) jsem si šel zahrát bez větších ambicí, ale po třech kolech mě moji elfové s Goyfama v čele vynesli na 3:0 draftovací stůl. First-picknul jsem Brigid přes zabíjení Eyeblight´s Ending, a až do konce draftu bral moje oblíbené Kithiny. Brigidy jsem měl na konci draftu dvě, ale to bylo tak všechno, spíš to byla taková nehratelná trojbarva.
První kolo jsem prohrál s Karlíkem a šel jsem hrát proti Tiranovi. Ten první hru mulliganoval, párkrát vynechal 4. landdrop, já mu dal postupem času obě Brigidy, a stejně mě Tirák úplně rozšvihal. Tušil jsem, že asi nevyhraju, a k tomu jsem si ve druhé hře dal ještě mulligan do šesti karet a když jsem se podívál na ruku bez landů, rozhodl jsem se SCOOPNOUT. Ale místo toho, abych si sbalil kartičky a odešel, tak jsem prostě nechal on play ruku bez země. Hrozně jsem se těšil, jak se Tirák bude tvářit, a opravdu mě nezklamal, na tváři se mu vytvořil hodně zvláštní výraz. Od té doby je ale každá ruka na 6 bez země „jasnej Tóthkeep“. Co mě ale pobavilo nejvíc je, jak tahle historka mutuje s každým povídáním, protože tenhle rok mi Šurab na MS popisoval, jak jsem přece s fritkou na šesti nechal bez země, doufal že hned mi ten landík dorazí, já zahraju svoje dva jednomanové dropy a soupeře úplně zničím.
True story
Druhý draft byl Shadowmoor, kde jsem nabral již zmiňované Plumeveily. Skončil jsme s dost dobrým monoWhitem, což se povedlo i KKčkovi, který seděl na druhé straně stolu. O dvě kola později se se skóre 2:0 potkáváme a zahrajeme si epický zápas, který jsem si dost dlouho dobře pamatoval, ale postupně mi ty malé útržky z hlavy zmizeli. Prý jsem to hrál úplně strašně, což bych se teda nedivil, já si ale pamatuju jenom obrovské tapovací souboje, kdy já měl dvě 1/3 poletuchy, co někoho tapnou za svoje vlastní odtapnutí, a on měl dva brutální bílé tapovače, kteří se odtapnou při zahrání bílého kouzla. Sice jsem se vždy schoval za svoje Plumeveily, ale nakonec to ve třetí hře nestačilo a hlavně díky bílému enchantmentu, který removne všechny země z decku a postupně vám je dávkuje do ruky, mě nakonec KK porazil.
Qasali Pridemage a Knotvine Paladin s razítkem zeleného srdce
5.6.2009
Pro Tour Honolulu
Opravdu netuším, jak jsem se tam dostal, ale prostě to nějak vyšlo, vyhrál jsem velké PTQ v Hannoveru po prohraném prvním dni GP, a to jsem si šel jen tak zahrát. Bylo mi 14, ještě jsem neměl ani občanku a měl jsem letech skoro 24 hodin na druhou stranu zeměkoule. Na pokoji jsem bydlel s Lukášem Blohonem a Standou Cífkou, a i když mám pocit, že jsem jim byl trochu na obtíž, tak to nakonec se mnou nějak zvládli a já jim za to děkuju. Byl to můj první Pro Tour, a to co jsem tam předváděl je i pro mě dost neuvěřitelné. Všechno začalo už při stavbě decku, kdy jsem celou dobu hrál úplně tradiční stock list Jundu (průměrný Premier Event na MODU měl 32 Bloodbraid Elfů v top8), ale poslední den večer před Pro Tourem jsem tam ještě rychle bez testingu vrznul bílou a zahrál si Enlisted Wurma a Urila. To bylo 5/5 shroud prase, které mělo být dobré proti Jundu, ale další barva byla hrozná a věřím tomu, že bych uhrál lepší výsledek, kdybych hrál úplně tradiční nudnou verzi Jundu. Po prohře v prvním kole se Zacem Hillem jsem dvakrát vyhrál, potom mě zabil člověk po keepnutí one landeru na sedmi a když už jsem se teda smutný viděl se skóre 3:2, tak mě zabil ještě jeden Japonec a posunul mě na draftovací stůl pro lidi s výsledkem 2:3. U stolu jsem měl Gabriela Nassifa a Gerarda Fabiana. A hned první pick jsem vzal Manaplasmu přes Oblivion Ring.
...
MANAPLASMU!!!
Nechápu co to mělo být, byl to můj nejdůležitější turnaj a já udělal tohle. A to jsem věděl i v té chvíli, že ten pick není správně. Myslel jsem, že potřebuju něco super, raritu, která umí zaůtočit za 7 a stojí jenom 3 many.
Dodraftoval jsem obyčejnou Nayu, prvního soupeře jsem zabil na Glory of Warfare spolu s Manaplasmou, která zaůtočila za 12 ještě díky alternativně zahranému Borderpostu, a druhý soupeř Gabriel Nassif ukončil moje šance na druhý den za pomocí nejlepší rarity sady Sigil of Distinction (obv lakoš). Posledního soupeře už jsem bral jako bye a nějak se mi podařilo vyhrát, když už to bylo jedno, takže jsem skončil se skóre 4:4 a mezi TOP 200. Dostal jsem svoje první PT body v životě, a rovnou byly 3!
Ponaučení je celkem jasné, neberte Manaplasmu přes Oblivion Ring.
Goblin Assault s razítkem nationals
27.6.2009
Nationals 2009 – Czech Republic
Moje druhé MR, chvíli po Hawaii. Assault jsem měl ve svém prvním decku, agresivní RB, obyčejná dvojbarva, což v Shardech byla spíše výjimka, a když už, tak se většinou jednalo o UW. Finále o 3:0 výsledek na stole jsem hrál se Standou Cífkou, a jelikož v té době ještě nebyl Dream Twist, tak Standa musel draftovat jenom obyčejné pětibarvy. Tentokrát v ní měl Lavalanche, ale jinak to nic extra nebylo. Vedl 1:0 a ve druhé hře už jsem neměl daleko k vítězství. Standa na konci kola hledal Panoramem zemi v decku, a po zamíchání mi řekl, ať mu to radši sejmu. Odmítnul jsem, takže Standa si jenom líznul, zakřičel „ooo Lavalanche“ a uklidil mi stůl.
Ponaučení: Vždy Standovi míchejte deck, umí si namíchávat kartičky.
I přes tuhle prohru a dvě další jsem se z 8. místa dostal do top8, kde mě čekal KK. Hrál jsem kombo elfy a on Faerie, a i když jsem věděl, že to bude častý matchup, tak jsem ho moc netestoval. Kdybych nebyl lenivý a trochu víc si matchup zahrál, možná jsem ho i porazil. Na naši první hru ale dlouho nezapomenu, kdy jsme oba měli na stole už hodně permanentů, ale já jsem s velkou armádou elfů úplně zatapovaný musel předat kolo. KK si asi třikrát ověřil, že nemám žádné many, tapnul mi Commnadem bytosti a spolu s Mutavaultem zaůtočil. Vycházelo to přesně za lethal, což jsem si spočítal už minutu dozadu, takže jsem instantně scoopnul. Jak jsem tak držel shrnuté karty ze stolu a zarážel je do decku, došlo mi, že stačilo jenom odtapnout Devoted Druida, blocknout Mutavault a Kotrlu za jeho strašnou chybu potrestat prohrou. Byl to jeden z nejhorších pocitů v životě, ale už jsem s tím nemohl
nic dělat, i když mi to všechno došlo 3 vteřiny po concedu.
Je to podobné jako na PTQ v Brně s Kithinami, kdybych jenom dokázal v kritických momentech na chvíli zastavit, nikdy by se mi nic podobného nestalo. Ještě navíc když nemáme časový limit, tak o nic nepřicházím. Určitě už jste si z mých článků všimli, že slow play beru poměrně vážně a hodně pomalu hrající hráče opravdu nemůžu vystát. Je to hlavně proto, že remíza v Magicu je hodně podobná prohře pro oba, a vždy když s někým remizuju a on si vzal 2/3 našeho hracího času, tak mám pocit, jako by mě upodváděl. Ani bodově to nevychází, při remíze se rozdají body jenom 2, zatímco při výhře jednoho z hráčů se rozdají 3.
Řekl bych, že většinu poměrně jasných věcí vidím hned a všechny úplně nebo částečně nesmyslné možnosti si umím v hlavě rychle poškrtat, takže hraju poměrně rychle. V 95% situací tak jenom získám hodně času navíc, ale je to právě těch zbývajících 5%, které mě potrestají prohrou důležitých zápasů.
Abych se alespoň o něco zlepšil, tak se sám sebe snažím přinutit, abych se v kritických situacích pozastavil. Řekl bych, že to je jedna z mých největších slabin. Můj strach z remízy je ale dost velký (a myslím, že oprávněně), takže dokud wizardi nějak neupraví swiss systém (což neupraví, protože pár malých trhlin v systému bude vždy, a prodloužení času na kolo by turnaj vždy o dost prodloužilo), tak se budu snažit hrát v rámci možností rychle, a to samé budu očekávat i od každého mého protivníka.
Teď trochu přeskočím dopředu přes několik GP, 0:4 PT Amsterdam a české Nationals 2010, kde se mi při hře o TOP8 s Lukášem Blohonem třásli ruce tak, že jsem nedokázal správně otočit kostku na Elspeth, a přesunu se k tomu důležitému roku.
rok 2011
Ke konci roku 2010 se mi podařilo prolomit dlouho trvající 0:2 losing streak a díky dvěma Precursor Golemům a dvěma Volition Reinsům se mi podařilo v Berouně uhrát TOP8 na PTQ v Berouně, které jsem s trojicí Glint Hawk Idolů a Wurmcoil Enginou vyhrál. Vypadalo to tedy, že rok 2011 začne slibně prvním Pro Tourem, ale bohužel už bylo v plánu jet lyžovat do italských Alp, takže jsem PT spojený s GP zmeškal. Dostal jsem ale povoleno jet na další Pro Tour, na který se kvalifikuju, tak jsem moc dlouho neváhal, vyrazil jsem zase do Berouna na nejbližší PTQ a to jsem díky malé účasti a dlouhému testingu faerií vyhrál. Tohle PTQ mi potvrdilo, jak moc je testing důležitý, protože předtím jsem síly Faerií nikdy moc nechápal, ale teď už jsem konečně chápal, jak je správně hrát. V té době jsem taky napsal tento článek pro Najádu.2x Thopter Assembly s razítkem hvězdiček a srdce
30.4.2011
Grand Prix London
Tyhle dvě karty pocházejí z druhého dne GP London, můj první a zároveň zatím poslední druhý den na GP (věděli jste, že jsem až TAK špatný hráč?). Obě Assembly jsou můj P1P1 z každého draftu, což mě docela pobavilo. První draft mě hned první hru zabil Raphael Levy a jeho neznámý monoW archetyp. Potom jsem vyhrál hru proti „kulatému“ vysmátému plešatému Řekovi, jehož plešku ocení zejména Joel Larsonn, který ho po ní občas i pohladí, a jehož jméno bude určitě vědět Tiran. Třetí kolo jsem hrál proti podobnému decku, jako jsem měl já, akorát soupeř měl o dvoje Volitions Reins navíc. V decideru už byl docela umíchaný a i viditelně vystresovaný, ale nakonec mu v rozhodující moment dorazili přesně ty 3 země v řadě, které na Reinsy potřeboval, a zabil mě.
Druhý draft jsem měl hodně dobrý UW tlak deck, jeden ze soupeřů mě pobavil skvěle zahraným Dispersem ve druhém kole na mého Glint Hawka, aby si ušetřil 2 damage, ale jinak se nic velkého nedělo a já si po 3:0 došel pro Juzámem vypočítané 32. místo, kdy mě od 33. místa dělilo pár desetin procenta pomocného hodnocení. Kdybych skončil 33., dostal bych o pro bod méně, takhle jsem dostal 3.
PT Bodů: 3
2x Chancellor of the Forge s červeným razítkem srdce
10.6.2011
Pro Tour Nagoya
Spolu s Red Sun Zenithem a Phyrexian Swarmlordem to byly moje rarity z elimination draftu na PT, kde jsem měl svoje oblíbené skóre 2:3. Na constructed jsem hrál monoW, bohužel jako jediný z Čechoslováků, ale všechny „špatné“ karty se mi zdáli opravdu špatné, takže s přikývnutím Jurdy jsem vyndal Memnity a hrál 4x Chimeric Mass a 0x Glint Hawk. Taky jsem sidoval Mirran Crusadera do mirroru, což je prý úplně špatně. Teorie byla taková, že každý má po sidu hodně removalu, a Crusader se vyhýbá každému z nich. S tím Crusaderem ale lidi také moc nevěděli, když mě první kolo v Mirroru porazil Reid Duke, tak se mě ptal, jestli jsem si tím jistý, a že on je nasidoval až na 3. hru, když je viděl u mě.
V elimination draftu jsem si dal 2:0, než mi můj sen „druhý den na PT“ zastavila Molten-Tail Masticore. Soupeř v obou hrách zahrál jenom jedno relevantní kouzlo, ale to byla bohužel vždy Masticora, a i když jsem v první hře zahrál oba Chancellori, tak mi to všechno o jeden život nevycházelo a Masticora mě zastřelila.
Se skóre 4:4 jsem skončil na 199. místě, takže si připisuju další obrovský úspěch TOP 200 na Pro Touru a spolu s tím i 2 pro body.
PT Bodů: 5
Pentavus a dvě Incinerate s razítkem D2
29.7.2011
Nationals 2010 – Slovak Republic
Všechny tyhle karty byli v mém druhém draft decku, a musel jsem s nimi uhrát 3:0, protože se skóre 3:3 z prvního dne mě už libovolná prohra vyřazovala. První draft byl totiže hrozný a očekával jsem od něj 0:3, ale jednou se mi podařilo vyhrát a skoro to vyšlo i dvakrát, takže jsem po 2:1 s Ascensí na standardu byl pořád ve hře.
Druhý draft jsem měl dost agresivní červený deck a ve třetím boosteru jsem vzal Pentavuse přes Fireball, a za tím pickem si pořád stojím. Deck byl hodně silný, a po dvou rychlých výhrách jsem dokonce stihl nascoutovat své dva potenciální soupeře ve finále, a sepsat si většinu jejich decklistu. Dokonce byla ještě pauza na oběd, a já měl čas vymýšlet různě sideobard plány. Chtěl jsem nasidovat modrou pro Ponder a Divination, abych měl větší šanci líznout a zahrát Pentavuse, který mi přišel jako klíčová karta proti jeho UW s dobrými blockery (2x Armored Warhorse a Griffin Sentinel na moje Goblin Pikery atd.), ale nakonec se nic tak šíleného nekonalo, a já do svého RG aggra nasidoval jenom Manabarbs, který soupeře zabil. Hot run z druhého dne jsem završil dvěma výhrami na constructed, v TOP8 se dobojoval až do finále a získal tak 8 PT bodů.
PT bodů: 13
Nebudu vám lhát, bez MR bych 15 bodů nikdy neměl šanci získat a je to jeden z nejvíce „nefér“ turnajů, co se týče poměr hráčů/bodů.
Snapcaster Mage s razítkem květiny a Reaper of the abyss s razítkem měsíce
17.11.2011
Worlds Championship San Francisco 2011
Tuhle srandu jsem popisoval nedávno a už se mi na ni moc myslet nechce. Naštěstí i za výsledek 0:18 by mi dali zbývající dva pro body, abych mohl tenhle rok zakončit alespoň s nějakým levelem.
PT bodů: 15
Občas přemýšlím nad tím, proč jsem na Pro Touru ještě nikdy nic neuhrál, a čím déle hraju, tím víc se dostávám k jasné odpovědi. Protože na to prostě nemám. Není to tak, že bych se podceňoval (naopak, kdo mě zná, tak určitě ví, že mi ego lítá někde v oblacích), ale spíš mi už opravdu začíná docházet, že nejsem dostatečně inteligentní a nezvládám strategii a taktiku hry stejně dobře, jako ostatní v místnosti.
Zkuste si to někdy taky, opodstatnit a vysvětlit každému okolo, proč jste něco nějak zahráli. Občas je to snadné, ale občas je situace extrémně složitá, a vy nevíte odkud kam. Já se sice snažím najít nejlepší možnost, ale je to jakoby mi mozek přestal fungovat a vyhodnocovat informace, když je jich hodně, takže udělám něco, co vypadá docela dobře, ale jestli je to nejlepší, tím si jistý opravdu nejsem. Ani bych někomu nedokázal vysvětlil, proč je to lepší než ta druhá, třetí a čtvrtá varianta. Na tomhle budu muset určitě zapracovat, jestli chci někdy něco uhrát.
Tenhle článek je poněkud netradiční, takže mi prosím dejte vědět, jestli se něčemu podobnému mám v budoucnu vyhnout nebo něco podobného ještě někdy napsat.
Jakub Tóth
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
