Limited
Páteční limited 99
Obsah dnešního Pátečního limited by se dal shrnout do formulace „cvičení na téma dolaďování balíku“. Většina hráčů, kteří se věnují draftům a sealed deckům, asi tak nějak intuitivně tuší, že removal a karetní výhoda budou dobré a rozumně oceněná bytost s nadprůměrnými čísly či s nějakou tou zajímavou abilitou typu evasion by se do balíku také měla dostat, ovšem co bývá dost často na limited oříšek, je rozhodnout se, které z průměrných až podprůměrných karet by měly zaplnit posledních pár volných slotů. V několika uplynulých letech bylo na limited zvykem, že karet, které nejsou úplný plevel, bývá při draftu dostatek, takže pokud zrovna nevyvádíte vylomeniny s barvami, neměli byste mít problém s počtem playablů. Hranice mezi hratelnými a nehratelnými kartami je však velice tenká a karet, jež se od této hranice pohybují takříkajíc „na dostřel“, bývá zpravidla velké množství. Některé z nich jsou situační, jiné zkrátka a dobře jen under-powered, ale když začne jít do tuhého a je potřeba něčím balík zaplnit, je nutné zalovit právě i v řadách takovýchto karet.
Ne všechno, co vypadá jako odpad, musí být nutně nehratelné, zvlášť pokud jste při draftu přišli trochu zkrátka. Jak bych chtěl dnes na několika příkladech ukázat, každou kartu je třeba posuzovat v kontextu balíku. Každý ze tří ukázkových draft decků, které budu dnes používat, jsem rozdělil na základ, jenž tvoří přibližně dvacet solidních karet, a zbytek, ze kterého je třeba vybrat posledních pár karet do maindecku. Tenhle postup je naprosto běžný i na draftech v reálu – pokud jste zrovna neodešli od draft podu s preconstructed balíkem, budete obvykle k základu nějakých 18-22 karet přidávat posledních pár picků, které by měly doladit finální dojem a zalepit trhliny, tedy alespoň z těch možností, které vám ještě zbývají. Zkuste si tedy ke každému ze tří základů doplnit to, co byste k němu hráli, a porovnat výsledek s tím, jak bych situaci řešil já. Pokud budete mít pocit, že je třeba něco ze základu vyhodit a přidat více karet ze sekce „harampádí“, klidně můžete udělat i to – v některých případech je to jedna ze zajímavých alternativ.
Sample draft deck 1
1 Vorapede
19
.
.
.
.
.
Základ je v tomto případě solidní a při posuzování, co by jej mělo doplnit na požadovaných dvacet tři non-land karet, je třeba vzít v potaz jeho silné a slabé stránky. Dobrou zprávou je, že jsme při draftu rozhodně nepřišli zkrátka v oddělení levného zabíjení a defenzivních potvor. Dva Dead Weighty, duo Tragic Slipů a jeden Prey Upon k tomu, to je docela hodně levného removalu, se kterým se dá pracovat. O obranu by se měly starat kousky jako dva Kessig Recluse a Moan of the Unhallowed. Ani finishera balík nepostrádá a mythická housenka Vorapede by si nějaký ten skalp připsat mohla, v ideálním případě pokud ji přes Scorned Villagera zahrajeme ve třetím kole. A co že balíku chybí? Seděl by mu ještě nějaký finisher pro případy, že si Stonožku nelízneme a armáda dva-dvojek (2 Scorned Villager, 2 Walking Corpse, Wakedancer, Orchard Spirit, Moan of the Unhallowed, Farbog Boneflinger) na soupeře nebude stačit.
Do finálního buildu bych přidal tyhle čtyři karty: Rotting Fernsnake, Kindercatch, Make a Wish, Jar of Eyeballs. Oproti základu je sice znát citelný pokles power-levelu, nicméně všechny čtyři karty budou ve výsledném balíku plnit nějakou roli, zatímco zbytek se do našeho decku prostě nehodí. Kindercatch bude v tomhle balíku hrát úlohu „košické Vorapedy“ (tenhle výraz uvádím vysloveně na přání, jež se posledně objevilo v komentářích). Není to sice žádné terno, nicméně máme dvojici Villagerů, kteří umí do 6-dropu slušně akcelerovat, levné zabíjení, abychom se šesti man dožili a nějaký tuk na konec křivky prostě potřebujeme. Rotting Fernsnake bude taktéž plnit úlohu „demoliční čety“, která vyrazí vpřed poté, co jí removalem vyčistíte cestu. Jedná se o 4-drop, takže je možné jej seslat přes Villagery ve třetím kole, což je další malé bezvýznamné plus. A když už nic jiného, tak aspoň umí nabít morbid pro Wakedancera.
Jar of Eyeballs a Make a Wish možná přitáhnou více zdvižených obočí než Kindercatch a Shnilý Krokodýl, nicméně i o jejich místě v balíku jsem přesvědčen. Devatenáct karet, které obsahuje základ, sice vypadá pěkně, ale nedisponuje příliš karetní výhodou a tak se nám může stát, že budeme měnit 1 za 1, čekat na Vorapedu s Kindercatchem a soupeř nás mezitím přečíslí. Jak Make a Wish, tak „strašidelná sklenice“ jsou zoufale pomalé, ale s pěti kusy jednomanového removalu by to nemusel být zas až takový problém a obě tyhle karty dělají to, co chceme – karetní výhodu. Absence self-millu znamená, že bychom s Make a Wish měli vždycky jít na jistotu po dvou „business“ kartách, takže je to v lategame taková lepší Divinace.
To, že se ostatní karty do maindecku nevešly, má rovněž svůj důvod. Ghoulcaller’s Chant sice umí vrátit Farbog Boneslingera, což je fajn, kromě toho však má cíle jen v podobě dvou Walking Corpse, takže tahat dvě zombie budete jen velmi zřídka. A Chant stylem 1 za 1 bych v tomhle decku hrát nechtěl – kromě Vorapedy a Boneflingera nemáme žádný vysloveně dobrý cíl, takže bych si radši připlatil tři many a dostal kartu navíc přes Make a Wish.
Naturalíza je v maindecku hodně zlá, například proti RB či RG nebude často dělat vůbec nic, takže ji radši budu sidovat proti některým bílým a modrým deckům do druhé a třetí hry. Clinging Mists patrně nečeká ani to, mlhy prostě na limited nikdy nebyly příliš v kurzu a fateful hour na tom mnoho nezmění. Sightless Ghoul a Cellar Door jsou karty s power levelem tak nízko, že je to až skoro k pláči. Ghoul se dá hrát, pokud k němu máte dostatek sacrifice outletů, ale jinak je to opravdu děs. A Dveře do Sklepa jsou prostě příšerné. Zbytek sideboardu bude tvořit Demonmail Hauberk a Disciple of Griselbrand. Tyhle karty by mohly být v jiném balíku docela dobře hratelné, v tomhle decku však nebudou dělat skoro nic. Jediné dvě karty, které umí spolupracovat se sacrifice efekty, jsou Wakedancer a Moan of the Unhallowed, a to je trochu málo. Riskovat, že pokaždé, když si jeden z těchhle dvou kousků nelíznete, bude Hauberk a Disciple karetní nevýhodou, se mi docela určitě nechce.
Sample draft deck 2
1 Griptide
21
.
.
.
.
.
V tomhle případě máme po draftu dvacet jedna slušných karet a zbývá dořešit už jen to, které dva poslední špeky si do balíku dáme. Jednou z možností je přidat do decku dva Delvery a s nimi dostatek instantů a sorcery na to, aby bylo možné je spolehlivě otáčet. V základu najdeme instantů a sorcery pět, takže bych chtěl přidat minimálně tři další – a to je podle mě v tomto případu kámen úrazu. Budu totiž muset do balíku dát spelly typu Chill of Foreboding a místo nich vyndat hratelné bytosti, což za dvojici Delverů prostě nestojí. Radši budu hrát balík bez nich, ale zato s použitelnými kartami.
Osobně bych do balíku přidal Artful Dodge a Frightful Delusion. První zmíněná karta si dobře rozumí s trojicí Screeching Skaabů a duem Thought Scourů, navíc máme v decku hned několik poměrně těžkotonážních bytostí bez evasion, které neblokovatelnost jistě ocení – Galvanic Juggernout, Thraben Militia, Geistcatcher’s Rig a dva Makeshift Mauleři. Dodge se dá i zahodit přes Murder of Crows, pokud přijde na ruku a nebude potřeba. Většinou bych tuhle kartu hrát nechtěl, náš balík je však dostatečně agresivní, má dost velkých pozemních bytostí, ale zároveň i letců, kteří by měli dát zbytek damage, aby se s nedostatkem lepších alternativ tahle karta do mainu dostala.
Frightful Delusion bude v balíku taktéž spíše karta z kategorie „z nouze ctnost“, ovšem i ta tu má jisté synergie. Základ obsahuje tři různé instantní karty, na které si v soupeřově kole můžeme nechávat manu (Griptide, Bone to Ash, Nephalia Seakite), takže číhání s trojmanovým Force Spikem by mělo být zaprvé o trochu nenápadnější a zadruhé se nám nemusí nutně vymstít, pokud soupeř nic nesešle a předá tah. A pokud víme, že budeme v další hře na draw, dá se tahle karta vždycky odsajdovat.
Co se týče karet, které bych nechal v sideboardu, jejich společným jmenovatelem je především nedostatek spolupráce se zbytkem balíku. Chill of Foreboding sice v tomhle buildu něco dělá, je to však příliš málo na to, aby nebyl většinu času karetní nevýhodou, či v horším případě karetní nevýhodou a „free spellem“ pro soupeře. O Delverech už řeč byla – pět instantů je málo a na to, abych mohl přidat další, bych musel ubírat kvalitní karty z decku, což nechci. Urgent Exorcism je, stejně jako Naturalize v minulém příkladu, nanejvýš sideboard, protože matchupů, kde nic nedělá, je prostě příliš mnoho a když už budu chtít hrát dobrovolný mulligan, zahraju si radši něco stylového jako Elbrus the Binding Blade. Sharpened Pitchfork může být v některém balíku solidní, ale tenhle balík to opět nebude – tři humáni, z toho jeden tapovač, na zařazení téhle karty nestačí.
Sample draft deck 3
19
.
.
.
.
.
Na závěr tu máme jednoho zástupce typu „trainwreck“, neboli draftu, který se nekontrolovatelně pokazil. Oddělení removalu sestává ze dvou dvojmanových bytostí a jednoho Dead Weightu a ani zbytek balíku není nijak slavný. Co se tedy dá udělat pro to, abychom z balíku vyrazili alespoň nějakou výhru? Když nepočítáme jako odpověď kvalitní míchání, pomůže nám pohled na karty, jež se do základních devatenácti slotů nevešly. Žádný schovaný Victim of Night tu sice nenajdeme, ovšem karty, se kterými by se ještě dalo pracovat, tu jsou.
Čtyři volné sloty bych v tomto případě zaplnil kartami Heavy Mattock, Thraben Purebloods a dvěma Night Terrors. Heavy Mattock je jeden z mála způsobů, jak přeměnit naše 1/1 a 2/2 bytosti v něco, čeho by se mohl soupeř leknout. Humanů je v decku osm, což už není úplně hrozné číslo, a ani s kartami jako Midnight Haunting či Voiceless Spirit není tenhle equipment tragický. Stojí sice docela hodně many, ale nic lepšího po ruce není. Thraben Purebloods opět nejsou ničím, kvůli čemu byste měli po jejich seslání oběhnout vítězné kolečko kolem stolu, ale hrát se dají. Pětka vzadu je poměrně slušná a přestože z Purebloodů v útoku příliš strach nejde, je tahle reinkarnace Siege Mastodonta celkem rozumně hratelná. Night Terrors, ačkoliv mohou na první pohled působit opravdu zoufale, je pokus o to, neumřít na soupeřovy bomby, když my žádné vlastní nemáme. V kvalitě karet většinu soupeřů asi nepředstihneme a správně zahrané Night Terrors by měly rovnováhu power-levelu aspoň trochu srovnat, když se vymění za nějakou soupeřovu pecku.
Manor Skeleton je nejen mizerný, ale navíc nijak nepomáhá řešit slabiny tohoto balíku (a že jich není málo). V útoku toho Skeleton moc nepředvede a v bloku sice může být někdy ok, ovšem blokovat a protahovat hru tenhle balík moc nechce – pokud bude hra trvat dlouho, dáme jenom soupeři dost času na to, aby si lízl své lepší karty. Ghostly Possession trpí v tomto případě stejným neduhem jako Manor Skeleton, ale je možná ještě o něco horší.
Corpse Lunge by na první pohled mohl vypadat v tomto balíku hratelně, ale ve skutečnosti by byl opravdu hodně zoufalý. V balíku jsou jen dvě bytosti s power víc jak 2 (tři bytosti, pokud počítáme i Thraben Purebloods) a najdeme je navíc na pátém a šestém slotu, takže pokud budu chtít zabít nějakou rozmně velkou potvoru, budu muset čekat celou věčnost. Čtyři další mrchy pak mají power 2, nicméně i tak je musíme nejprve zahrát a poté nechat umřít, takže by se, myslím, dalo říct, že většinou nebudou zabíjet to, co bychom rádi. Corpse Lunge může být obstojný, pokud mám nějaký ten self-mill, v tomto decku se však často rozumně velká bytost nemusí za celou hru dostat do hrobu.
Stejně jako Corpse Lunge, i Increasing Ambition může být ve správném decku hratelná, nicméně na to bych potřeboval nějaké dobré cíle, které by mohl tenhle dvojitý Diabolic Tutor najít. V tomhle balíku nenajdeme v podstatě nic, co by převyšovalo šedý průměr, a co by ospravedlnilo investici takového množství vyplýtvané many.
To je pro dnešek všechno. Doufám, že se vám tenhle experiment líbil a své připomínky nezapomeňte napsat v komentářích, rád si je přečtu.
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
