Páteční limited 91

Vítejte u dalšího pátečního limited! Ačkoliv je stávající limited prostředí velice různorodé a přeje kreativnímu přístupu, s postupujícími týdny se nám formát přeci jen do jisté míry „vyvrbíl“ a objevilo se hned několik archetypů, které zdatně sekundují dvěma nejsilnějším strategiím, jimiž jsou WG a UBr. „Tier 2“ archetypy jako UG Self-mill, RB tlak, WB humans/tokens, UR Burning Vengeance a řada dalších se zdají být poměrně dobře ozkoušené a dalo by se říct, že začínají patřit k obecnému povědomí a na draftu už s nimi málokoho překvapíte. K detailnějšímu rozboru několika takových strategií bych se však rád dostal v některém z příštích článků a dnes se podívám na trochu jiné téma. Zatímco obecné povědomí o archetypech je totiž na relativně slušné úrovni, mám pocit, že ať už v „reálném“ prostředí či na Magic Online se stále objevují určité karty, které jsou buď chronicky poddraftované či naopak přeceňované. V dnešním článku bych se chtěl zastavit právě u několika takových karet, u nichž mám zatím pocit, že je hráči na draftu často nesprávně hodnotí a zmiňované karty berou podstatně dříve nebo naopak později, než je správné. Vycházím především z draftů, které jsem odehrál v pražském Černém rytíři a na Magic Online, ale o opačném názoru mě zatím nepřesvědčily ani drafty v jiném prostředí, napřiklad na Šumperákonu. Ve všech případech jde pochopitelně pouze o můj vlastní názor a pokud s ním nesouhlasíte, rád si vaše argumenty přečtu v komentářích. Většina karet, které dnes budu hodnotit, jsou rarity, nicméně to je poměrně logické – oproti commonám a účkům se s nimi odehraje nejméně her, takže šance, že „proklouznou“ pozornosti širší veřejnosti a obecný názor na ně se bude rozcházet s realitou, je podstatně větší, než u karet, které se vyskytují díky své nižší raritě častěji.

 

 

    INNISTRAD OVER / UNDER

 

Tahle karta je na první pohled celkem podivná – stojí pět man a sama o sobě vůbec nic nedělá. Po důkladném prostudování spoileru Innistradu někdy kolem preview této sady jsem si na Gutter Grime udělal názor a smířil jsem se s tím, že si ji patrně nikdy nezahraju, v následujících dnech a týdnech jsem však hned od několika hráčů, jejichž názoru si vážím, slyšel, že Gutter Grime je kartou bez problémů maindeckovatelnou, ba dokonce i velice dobrou. Více méně to samé jsem si přečetl i v několika online rozborech Innistradu a bylo jasné, že tuhle kartu budu muset vyzkoušet. K dnešnímu dni jsem ji hrál všeho všudy třikrát a ani jednou jsem s ní nebyl spokojen. Opravdu se mi zdá, že většina zelených balíků je poměrně „do tlaku“ a nechce hrát pětimanový enchantment, který nijak neovlivňuje situaci na stole. K tomu, aby Gutter Grime něco dělal, potřebujete, aby vám umíraly bytosti, jenže to často nebude tak jednoduché zařídit. Co když máte zrovna creature-light draw? Co když vás soupeř klove vzduchem a do bloku nechává Kraby, Armored Skaaby a podobnou havěť? Gutter Grime je na můj vkus zkrátka příliš situační a v naprosté většině případů bych místo něj hrál libovolnou rozumnou bytost. Jako sideboard na balík s Blasphemous Actem bude tahle karta ok, ale do maindecku bych ji – i přes „hype“, který kolem ní panuje – většinou nedával.

 

 
         Commonového 2/1 upíra, který musí každé kolo útočit, není nijak těžké v limited hrách zahlédnout a ačkoliv se mnou bude pravděpodobně značná část čtenářů nesouhlasit, troufám si tvrdit, že v devíti z deseti případů, kdy tuhle kartu někdo hraje, by dotyčný udělal lépe, kdyby ji nechal v sideboardu. Ono je jednoduché si říct „agresivní balík chce stejně každé kolo útočit, takže Neonate v podstatě nemá nevýhodu“, takové tvrzení je však na hony vzdálené realitě. Je sice pravda, že agresivnější balíky zpravidla vyhrávají tím, že tapují levné příšery do útoku, nicméně ponechat si možnost rozhodovat o tom, kdy útok odložit, je stále poměrně klíčové. Pokud jej nesešlete ve druhém kole, bude Neonate v podstatě vždycky výrazně podprůměrný a i Neonate zahraný ve druhém kole na play stále umírá na karty jako Ashmouth Hound, Doomed Traveller či Village Ironsmith (a to jsou jen commony). Na draw je to pak ještě horší, protože to už ho sežere v podstatě jakýkoliv soupeřův 3-drop. A kartu, která je v polovině případů mulligan, prostě hrát nechci.

  

 

Creeping Renaissance docela určitě není kartou pro každého (a proti každému), kvůli tomu by však ještě nemusela chodit mezi posledními picky, jak tomu nezřídka bývá. V U/G self-millu, což je jeden z lepších „tier 2“ balíků, které lze v Innistradu nadraftovat, bude tahle karta hodně dobrá a ani v pomalejších G/B/X balících se rozhodně neztratí. Vytáhnout si za pět man z hrobu nějaké tři bytosti (nebo i víc) a ještě hrozit, že celou legraci brzy za sedm man zopakuju, to docela určitě nezní špatně. V G/W aggru bych s touhle kartou asi nechtěl začínat v maindecku, na to je přeci jen trochu těžkopádná a situační, nicméně pro pomalejší balíky s povícero zabíjením může představovat v podstatě nepřekonatelný problém.

 

 

Hrajete rádi Kindercatche? Ne? Tak jak je možné, že tahle karta se těší pověsti limited bomby? Oproti svému commonovému bratranci má sice Essence jednu poměrně podstatnou výhodu, to ovšem nic nemění na faktu, že bude tahle karta nezřídka příliš pomalá, zvlášť když se vás soupeř pokouší zabít vzduchem (v takové situaci je Essence dokonce ještě horší než Kindercatch, protože dokud zůstane ve hře, nesešlete žádnou lítačku). Abyste mě nepochopili špatně – nemyslím si, že by byla tahle karta nehratelná, dokonce mám za to, že je celkem dobrá a některé matchupy dokáže poměrně s přehledem vyhrávat, nicméně proti modrým a bílým soupeřům jí k dokonalosti ještě mnohé chybí. Pokud jsem v zelené, rád si Essenci vezmu, musel bych se však hodně rozmýšlet před tím, než bych ji vzal na first/second/third pick.

 

 

  Nephalia Drownyard – underrated

 

         Tahle karta možná nevypadá na první pohled nijak úžasně, dokáže však poměrně bez problémů vyhrávat hry, což platí i pro další země z tohoto cyklu – především pro Kessig Wolf Run a Gavony Township. Bílo-zelenou a červeno-zelenou zemi bych si bez větších rozpaků first-picknul, bílo-modrý Moorland Haunt s modro-černým Drownyardem jsou o chlup horší, ovšem ani tyhle země bych později než na čtvrtý pick posílat nechtěl. Zatímco Moorland Hauntu se však – zdá se – dostává respektu, který si zašlouží, Nephalia Drowyard nezřídka oběhne stůl, což je opravdu s podivem, vzhledem k tomu, že v podstatě každý U/B hráč by jej měl „slamnout“. Semlít ve volných chvílích do svého hrobu pár karet a aktivovat nějaký ten flashback, to není nikdy na škodu (zejména v U/B, kde je práce s hrobem zpravidla to, co drží balík pohromadě), nicméně v mid/lategame je tohle win condition, který nelze zcounterovat ani zabít removalem.

 

 

  Heretic’s Punishment – underrated

 

         Možná si říkáte „co je to za nesmysl, každý přece ví, že „Pekárna“ je výborná“, důvodem, proč jsem se rozhodl téhle kartě dát nálepku „underrated“, je však to, že se dle mého názoru nejedná jen o „dobrou“ raritu, ale o jedno z nejlepších rér sady, což si však velká část hráčů nemyslí, soudě podle toho, že jsem ji nejednou viděl doputovat k někomu na čtvrtý nebo i pátý pick. Jediné, co Punishment vyžaduje, je dost času a karet v knihovně, v typické hře však nebude problém s ním sejmout tři až čtyři byotsti a ještě si při tom semlít nějakou dobrotu do hrobu. Kromě toho často nebude problém „upéct“ rovnou přímo soupeře, pokud jste mu před tím pár zranění dali bytostmi. Pekárna je zkrátka karta, která dokáže bez větších okolků vyhrávat hry.

 

 

  Creepy Doll – overrated

 

         Tuhle kartu jsem krátce po preview firstpicknul, abych si vyzkoušel, jaká je. Na svou obranu musím uvést, že booster, ze kterého jsem ji bral, byl poměrně vybředlý, i tak jsem si ale poměrně jistý, že bych to už znovu neudělal. Creepy Doll je mizerný útočník a v bloku je jen o málo lepší než 1/6 Crab. Sice se do ní hůře útočí velkými bytostmi, ovšem stojí o manu více a potvory s tramplem přes ni projdou a dají spoustu damage. Abilita, která říká, že Creepy Doll v polovině případů blokovanou bytost sežere (nebo snad rozstříhá?), je sice fajn, nicméně ani ta nebude často rozhodující, protože nepomůže proti soupeřovu alpha striku (a když máte smolný den, tak ani proti beta striku, gama striku a tak dále). Finální verdikt tedy zní – pokud hrajete defenzivní deck, pak bude Creepy Doll obstojná proti green-based balíkům, ve spoustě případů však bude příliš situační či jednoduše „underpowered“ a rozhodně bych ji nedoporučoval brát příliš vysoko, což je nicméně běžná praxe, se kterou se na draftech setkávám.

 

 

   Divine Reckoning – overrated

 

Další karta, jíž řada hráčů bere dost vysoko (jé, Wrata! SLAM!) a která je přitom situační a často na hranici hratelnosti, ne-li pod ní. Efekty typu mass removal bývají na limited notoricky přeceňované, většina z nich se však i tak pohybuje někde v rozmezí hratelný / velmi dobrý, což se ovšem o Divine Reckoning dá říct jen stěží. Karta typu Blasphemous Act alespoň zajistí, že hru opustí skutečně všechny bytosti (možná s občasnou výjimkou výše zmiňované Creepy Doll, která se bude divit, kam se všichni schovali), i tak je to však spell, okolo kterého lze často poměrně jednoduše hrát – nenabíhat si zbytečně do „Wrat“, to je jedna ze základních dovedností, jež by obsahovala pomyslná příručka pro přežití na limited. Divine Reckoning je však karta, která nedosahuje kvalit zmiňovaného Blasphemous Actu ani náhodou a přitom je ještě snazší kolem ní hrát. Základním kamenem úrazu tu je fakt, že Reckoning soupeři nezabije nejlepší bytost. Nejedná se tak o odpoběď na jakoukoliv bombu, nepomůže vám v případě, že máte problém s jednou bytostí, kterou neumíte blokovat a kromě toho pochopitelně trpí notorickým neduhem všech mass removalů, a sice že vám nepomůže, pokud jste to vy, kdo se snaží vyvinout tlak a zatlouci soupeři do rakve poslední hřebík dřív, než stabilizuje a na pomoc mu přijde nějaký pašík, který vám kladivo a hřebíky sebere a zahodí. Efekt Divine Reckoningu je natolik specifický a v různých hrách se bude chovat natolik rozdílně, že asi nemá smysl jej dlouze teoreticky rozebírat a popisovat, ze zkušenosti však můžu říct, že situaci, ve které připravený Reckoning naprosto nic neřešil, jsem viděl už bezpočtukrát, zatímco her, které by tahle karta vyhrála nebo alespoň vyhrát pomohla, jsem opravdu příliš neviděl (vlastně by se dalo říct, že se marně snažím jakoukoliv takovou si vybavit).

 

 

  Disciple of Griselbrand – overrated

 
 

Psal jsem to už v rozboru úček z Innistradu a napíšu to znovu – dvoumanový 1/1, který vám jako bonus nabízí situační lifegain, to podle mě není synonimum pro kvalitní kartu. A přesto se pravidelně setkávám s tím, že tuhle bytost hrají i balíky, jež dokážou s Disciplem vyprodukovat naprosto nulovou synergii. Že by za to snad mohla ilustrace téhle karty? Dávají si hráči Discipla do balíku proto, že si myslí, že je na obrázku Gandalf? Těžko říct, nicméně za sebe vám můžu řict asi tolik: Disciple of Grislebrand je užitečný jen tehdy, pokud opravdu velice dobře dokážete využít abilitu, jež umí obětovat bytost. Jinak jej ale nehrajte. Gandalf se v Magicu (zatím) nevyskytuje.

 

 

To je ode mě pro dnešek všechno. Jakékoliv vaše připomínky si rád přečtu v komentářích a na viděnou se budu těšit u dalšího článku zase za čtrnáct dní.

 

 

kosaak