Páteční limited 111

Vítejte u čerstvého vydání Pátečního limited. Rozbory karet z M13 máme za sebou a přestože informace o velké podzimní sadě Return to Ravnica už začínají proudit, ještě toho nevíme ani zdaleka dost na to, aby bylo možné dělat nějaké závěry ohledně limited formátu RtR. S core setem M13 se sice bude ještě pár týdnů draftovat, ale byť je tento formát na limited poměrně populární, nemá už příliš smysl se jím více do hloubky zabývat, když je na spadnutí preview nové sady. Tento čas je tak ideální pro trochu teorie, kterou lze využít v libovolném formátu. Jednou z nejdůležitějších věcí, které je třeba si na limited hlídat, je manabase, a dnes se podíváme právě na tohle téma.

 

Manabase, tedy počet různě barevných zemí a jiných manových zdrojů, které v balíku hrajete, je něco, co je třeba řešit pokaždé, kdy stavíte po dodraftování či rozbalení sealed decku balík. Ve velké části případů se při stavbě manabase neodehrává žádné drama, zejména v prostředí obvyklých limited formátů, kde bývá dvojbarva zlatým pravidlem a případné splashe či dokonce trojbarvy jen odchýlením od doporučeného scénáře. V takové situaci se větsinou nespletete, když se budete řídit podle tradičního receptu „17 zemí, 9 od barvy s více kartami, 8 od té s méně“. Zejména ve „vícebarevných“ limited formátech ale stavění manabase často představuje výrazně tvrdší oříšek a vzhledem k tomu, že nás jedna taková multicolor edice právě čeká, nebude na škodu, trochu si stavbu manabase projít.

 

Zmínil jsem už, že nejčastějším počtem zemí, který se na limited hraje, je sedmnáct (za předpokladu, že máte v balíku čtyřicet karet, což se vřele doporučuje). Někdy je ale správné hrát zemí víc nebo naopak míň. Kdy a proč byste se k takovému kroku měli odhodlat?

 

K vyššímu počtu zemí než 17 bych se uchýlil tehdy, když máte v balíku větší množství spellů za 5+ man, karet, které dokáží zužitkovat přebytečnou manu (různé druhy „Shadů“, „Looterů“, karty s průtokovými abilitami...), nestabilní manabase (něco ve stylu 7-6-5), nedostatek playablů či do jisté míry splňujete více z předcházejících kritérií. 18 zemí v balíku je čas od času nejlepším řešením, zejména na sealed decku, kde se nestabilním manabázím občas nevyhnete. 19 zemí už je extrém, který bych si risknul jen výjimečně, víc jak 19 bych pak nechtěl hrát prakticky nikdy.

 

Menší počet zemí než 17 se dá hrát v případě, že máte výrazně nižší křivku (prakticky žádné karty za pět a víc man), malé nároky na barevnou manu (dvojbarva s menším množstvím karet přes dvě barevné, případně i mono-color balík), nějaké non-land karty, které manu umí generovat (Arbor Elf, Farseek), levné karty, které kartu líznou (Elvish Visionary, Fleeting Distraction) či – stejně jako v předcházejícím případě – do jisté míry platí více z výše uvedeného. U karet jako Rampant Growth či Arbor Elf se obecně doporučuje za každé dvě z nich ubrat jednu zemi, nikdy byste však neměli hrát zemí míň jak patnáct. Zároveň také nemá smysl cutovat země, když místo nich nemáte pořádně co do balíku dát a plníte si deck kartami typu „výplň“.

 

Máte-li balík pouze dvoubarevný, není někdy problém hrát i jen šestnáct zemí, se splashí či s trojbarvou však začne být situace poněkud komplikovanější. Při stavbě manabase je totiž třeba dávat dobrý pozor na to, abyste měli ke každé své barvě dostatek zdrojů. Za zdroj se dá považovat basic land dané barvy či jakákoliv jiná karta, která umí příslušnou barvu produkovat. Duály či „kamence“ typu Vessel of Endless Rest se dají počítat jako zdroje dvou různých barev a to samé platí i pro karty, které vám dají jen jednu (jakoukoliv) barvu many (Evolving Wilds, Farseek), u této druhé kategorie je však třeba dávat pozor, abyste jich neměli příliš v balíku, který vyžaduje velké množství různě barevné many, protože jakmile jednu barvu najdou, jinou už produkovat neumějí. Evolving Wildy jsou tedy například výborné v manabase s počtem zdrojů 8-8-3, ale už tak spolehlivé nebudou, pokud hrajete větší množství karet přes dvě / tři barevné many či třeba ve dvojbarvě, kde splashujete barvy dvě a v rozložení 7-7-4-4 tvoří právě Evolving Wildy tři ze čtyř zdrojů splashovaných barev. V případě zdrojů many, které stojí barevnou manu (Farseek, Borderland Ranger) je pak pochopitelně třeba tuhle barvu hrát jako jednu z hlavních. Farseek na splash opravdu není dobrý nápad.

 

Kolik barevných zdrojů je třeba k tomu, abyste takříkajíc „utáhli“ barevné nároky vašeho balíku? To záleží na mnoha okolnostech, s trochou zjednodušení by tyto nároky mohlo vyjadřovat následující schéma. Jen pro úplnost ještě dodávám, že všechny počty platí pro čtyřicetikaretní balík, protože pokud budete hrát karet víc (což ale nedělejte), bude pochopitelně potřeba i víc barevných zdrojů.

 

12+ zdrojů by mělo stačit k tomu, abyste zaplatili libovolné barevné nároky této barvy, a to včetně karet přes tři barevné many. Víc jak dvanáct zdrojů většinou nemá smysl hrát ani tehdy, pokud si to můžete dovolit, snad jen s výjimkou balíků, které hrají spelly typu Consume Spirit, Phyrexian Obliterator či větší množství shadů. Pokud vaše mana base skýtá možnost hrát takto vysoký počet zdrojů od jedné barvy (což patrně znamená, že druhou barvu jen splashujete), můžete si gratulovat k opravdu velice stabilnímu balíku.

 

10-11 zdrojů bude obvykle dost a dost i pro barvu, která ve vašem balíku výrazně dominuje a od které hrajete větší množství spellů přes dvě barevné many. Zpravidla nemá smysl hrát víc jak deset zdrojů, pokud by tím utrpěly nároky vaší druhé barvy, a to i je-li poměr vašich barevných karet v balíku nevyvážený, například 16-7. Rozdíl mezi desíti a jedenácti zdroji v balíku je více méně jen kosmetický.

 

9 zdrojů je běžný počet pro převládající barvu ve dvoubarevném balíku, nejčastěji s rozložením basic landů 9-8. Devět zdrojů je stále ještě poměrně luxusní počet, který vás dostane do colorscrew jen opravdu zřídkakdy. S devíti zdroji by neměl být problém uplatit dvě barevné many v casting costu většího počtu karet, byť na trojitý barevný cost bych si s ním troufal jen jedná-li se o kartu do lategame. S devíti zdroji bych tedy už nechtěl hrát kartu typu Phylactery Lich (popravdě bych ji nechtěl hrát ani s větším množstvím zdrojů, ale snad si rozumíme).

 

8 zdrojů obvykle zbyde ve dvoubarvě na méně početně zastoupenou barvu, tedy tu, od které hrajete méně karet a která má menší počet spellů s dvěma barevnými manami v casting costu. Pro „běžný provoz“ by měl tento počet stále ještě postačovat, ovšem zejména karty, jež chci hrát v early game (2-dropy, 3-dropy), by už dvě barevné many ve svém costu mít neměly. Ajani Sunstrikera bych tedy raději viděl v balíku s devíti bílými zdroji, i když se někdy dostane i do decku s osmi zdroji a stále to ještě není žádná tragédie.

 

Se 7 zdroji ještě utáhnete normálně zastoupenou barvu, čas od času ale budete mít problémy sesílat kouzla přes dvě barevné či hrát karty v brzkých kolech. Zejména tehdy, pokud máte pomalejší balík a na příslušné barvě nezávisí vaše obrana v úvodní fázi hry, se ale dá se sedmi zdroji v pohodě uživit i jedna ze základních barev v balíku.

 

6 zdrojů je počet, který hraju poměrně nerad, protože to není dost na to, abyste utáhli plnohodnotnou barvu, ale zároveň to znamená, že se patrně nejedná jen o splash, u kterého by vás nezabilo, když si příslušnou barvu hned nelíznete. Šest zdrojů barvy je počet příznačný pro obávanou pekelnou kombinaci „6-6-6“, tedy trojbarevný balík s osmnácti zeměmi bez fixace, který je na limited asi vůbec nejsnazší cestou, jak si říct o chronické colorscrew. Na draftu je možné se k počtu šesti zdrojů někdy dopracovat u tříbarvy, která má jednu či dvě hlavní barvy a další jednu či dvě méně početně zastoupené, neměli byste ale mít v téhle barvě takřka žádnou kartu přes dvě barevné many. Víc jak sedm karet bych pak s šesti zdroji hrál jen nerad, protože si prostě koledujete o problémy.

 

5 zdrojů zpravidla značí výraznější splash, na nějakou více zastoupenou barvu už to ale není. S pěti zdroji celkem bez problémů uživíte splash na čtyři až pět karet a jen zřídkakdy by se vám mělo stávat, že se zaseknete s větším počtem spellů, které nemůžete zahrát. Karty přes dvě barevné jsou na pěti zdrojích už hodně velkým riskem a hrál bych je jen ve výjimečných okolnotech, například když se jedná o kartu vysloveně do lategame, když nemám žádné lepší možnosti, atd. Pokud si můžu dovolit hrát k libovolné splashi pět zdrojů, budu spokojený.

 

4 zdroje utáhnou středně velký splash, cca tři až čtyři karty. V případě nouze je možné se na čtyři zdroje spolehnout i v případě výraznějšího zásahu do dvojbarvy, ovšem trochu už to smrdí.

 

3 zdroje je podle mého názoru minimální počet k ospravedlnění splashe na jakoukoliv kartu, kterou bez příslušně barevné many nezahraju. Se třemi zdroji nechci mít v balíku víc jak dvě karty této barvy, ideální jsou pak tři zdroje k podpoře karet, které něco dělají samy o sobě, ovšem se splashovanou barvou dokáží ještě o trochu víc (např. Arctic Aven, Fires of Undeath, Feeling of Dread, atd.).

 

2 zdroje už jsou na splash karty, kterou bez této barvy nezahrajete, hodně málo. Splashoval bych přes tento počet jen kartu, kterou nebudu potřebovat dřív, než v absolutní lategame, a to ještě jen v případě, že bych víc zdrojů do balíku opravdu vměstnat nemohl. Opět platí, že dva zdroje jsou tak akorát k podpoře barvy, která vylepšuje některé vaše karty, jež jste schopni seslat i bez této many. Asi nejobvyklejší bude v takovém případě něco jako „1 Pláň + Evolving Wilds na splashovaného Arctic Avena“, protože pokud Wildy nemáte a zkusíte dát jen kvůli Avenovi do balíku pláně dvě, pravděpodobně si příliš pocucháte zdroje ostatních barev.

 

1 zdroj je opět použitelný jen jako podopra karet, které už dělají něco samy o sobě, s přístupem ke splashované barvě se však ještě o něco zlepší. Karta by měla být v tomto případě hratelná sama o sobě, protože šance, že si ji líznete spolu s jedním jediným zdrojem splashované barvy v balíku, je minimální. Dovedu si představit, že bych chtěl hrát v U/R balíku jeden Dragonskull Summit jako podporu k Crimson Muckwaderovi (ne kvůli posilování, ale abych jej mohl regenerovat), protože zařazení Summitu do U/R balíku mě téměř nic nestojí. Hrát ale v B/W balíku jeden ostrov kvůli tomu, abych vylepšil Harbor Bandita, je většinou nesmysl, protože si zmenšíte počet zdrojů ostatních barev a na oplátku dostanete jen malou šanci, že bude váš Grey Ogre někdy větší a neblokovatelný.

 

 

Ne vždy se povede požadované počty zdrojů naplnit, měli byste se jim ale vždy alespoň blížit. Mám-li v jedné z barev spíše karty do lategame, je možné ještě nějaký ten barevný zdroj ubrat. Cutnout jeden zdroj lze také tehdy, pokud máte v jiné barvě hodně karetní výhody (Divination, Sign in Blood), protože za hru uvidíte víc karet a je větší šance, že si požadovanou barvu včas dolíznete. Obecně bych se ale na draftu snažil spíše o konzistentnost než o nějaké úlety s balíky barevnými tak, až z nich bolí oči, zejména v rychlejších formátech. Na mana base byste měli myslet už při draftu a například karty přes dvě barevné z barvy, které máte výrazně méně, by měly mít podstatně menší prioritu. Zároveň platí, že naberu-li dobrý balík, budu se snažit o co největší konzistentnost, protože pokud budu mít jak já, tak soupeř stabilní draw, měl bych vyhrát; v případě, že se mi draft pokazí a budu mít smetí, přichází čas riskovat a hrát odvážnější manabase, protože váš „vyrovnaný výkon“ bude jinak podstatně horší než průměrné draw vašich soupeřů.

 

Ještě než se s vámi rozloučím, mám pro vás jedno praktické cvičení na téma „jak stavět mana base“. Jedná se o balík, který jsem skutečně nadraftoval tento týden v hotýlku a zajímal by mě váš názor na to, jak jej postavit (manabase v tomto případě hraje opravdu podstatnou roli). Balík s jednadvaceti playably vypadal následovně a bylo třeba rozhodnout, jak by měla vypadat finální verze:

 

Torch Fiend

2 Mogg Flunkies

Reckless Brute

2 Watercourser

Arctic Aven

Wind Drake

2 Rummaging Goblin

Canyon Minotaur

Talrand’s Invocation

Faerie Invaders

Thundermaw Hellkite

Kindled Fury

Essence Scatter

Ring of Valkas

Flames of the Firebrand

Sleep

Chandra’s Fury

Volcanic Geyser

 

2 Evolving Wilds

 

Možné karty ze sideboardu:

Dragon Hatchling

Goblin Battle Jester

2 Wall of Fire

Volcanic Strength

Vedalken Entrancer

Captain of the Watch

Drowned Catacombs

Giant Scorpion

Duskmantle Prowler

 

V tomto případě máme v zásadě tři možnosti. První, konzervativní, je hrát čistě U/R s jednou plání na Arctic Avena a balík doplnit o Dragon Hatchlinga a patrně Vedalken Entrancera, Wall of Fire či Goblin Battle Jestera (ani jedna z těctho karet není žádné terno, ale nic lepšího nezbývá).

 

Druhou variantou je zahrát si černý splash – přes jednu bažinu dát do balíku jako dvacátý druhý a dvacátý třetí playable Giant Scorpiona a Duskmantle Prowlera. Pro tento plán hovoří i Drowned Catacomba, spolu s bažinou bychom tak mohli mít čtyři černé zdroje, což je na dvě karty slušný počet. Zároveň bychom mohli hrát i jednu pláň na Arctic Avena, barevné zdroje by pak byly:

 

9R (7 + 2 Evolving Wilds)

8U (5 + Drowned Catacombs + 2 Evolving Wilds)

4B (1 + Drowned Catacombs + 2 Evolving Wilds)

3W (1 + 2 Evolving Wilds)

 

V téhle variantě je mana base stále celkem v pořádku a neměla by se výrazněji kazit, na druhou stranu ale ani jedna ze dvou černých karet (Duskmantle Prowler a Giant Scorpion v balíku plném 3-dropů) není něco, kvůli čemu bych chtěl splashovat další barvu. Argumentem proti je pak také to, že obě splashe chceme uživit z Evolving Wilds, které počítáme jako zdroj jak pro černou, tak pro bílou, Wildy ale najdou jen jednu z těchto barev, takže pokud budeme mít jedny Wildy a na ruce Arctic Avena spolu třeba s Giant Scorpionem, moc příjemné to nebude.

 

Třetí variantou – tou nejvíc „greedy“ – je rozšířit bílý splash tak, aby bylo možné hrát i bílé réro Captain of the Watch. Ten je sice přes dvě bílé a před chvílí jsem psal, že karty přes dvě barevné many se nesplashují, nicméně pro tuhle variantu hovoří několik věcí. Za prvé bílá bude v balíku kvůli Arctic Avenovi tak jako tak a za druhé – a tohle je důvod nejdůležitější – balík obsahuje dvě kopie Rummaging Goblina, který nás z colorscrew dokáže vysekat nebo případně Kapitána zahodit, pokud k němu nedolízneme potřebnou manu. Balík, kde by poslední dvě karty tvořil Dragon Hatchling a Captain of the Watch, by měl následující mana base:

 

8R (6 + 2 Evolving Wilds)

7U (5 + 2 Wilds)

5W (3 + 2 Wilds)

 

Takováhle mana base může vypadat příliš kostrbatě (a nejspíš také je), zejména v balíku, který potřebuje dvě barevné many na karty jako Talrand’s Invocation, Volcanic Geyser, Thundermaw Hellkite či Sleep, nakonec jsem se však pro ni rozhodl, a to zejména kvůli již zmiňované dvojici Rummaging Goblinů, kteří dokážou z pochybného draw udělat draw rozumné. Netvrdím, že se jedná o nejlepší řešení a rád si poslechnu i váš názor, mám však za to, že Captain of the Watch v jinak spíše průměrném balíku je dobrým důvodem, proč mana base trochu napnout (kromě toho byl ve foilu, takže nešlo odolat).

 

To je ode mě pro dnešek vše. Díky za pozornost a budu se těšit opět za čtrnáct dní.

 

 

kosaak