Sférochodcův průvodce po Nové Phyrexii, část 4

Zatímco své opovržení nad ostatními prétory Glissa dobře skrývá, svou nenávistí vůči Gethovi a jeho „hromadě vetchých tupců, “se nijak netají. Podle Glissy je Geth „rozkládající se měch masa, který bez užitku posedává na svém trůnu.“

Glissa ví i o Karnovi, ale během jejího přetvoření ztratila většinu své původní identity a vzpomínek, takže neví, že Karn je stvořitel tohoto světa. Nyní popírá, že by Karn byl Otcem Strojů, a hledí na něj s opovržením a výsměchem.

Ačkoli je Glissa de facto vládkyně Spleti, odmítá to o sobě prohlašovat. Věří, že instinkty dravce jsou více než jakékoli duševní schopnosti. Tvoří myslící bytosti jen k tomu, aby jí pomohly v jejím konání, a vychvaluje „pudovou nevědomost“.  Snaží se docílit toho, aby se zphyrexovaní elfové a Sylvokové zbavili vnímání, chce, aby zapomněli svůj jazyk, a vzít jim nezávislé myšlení.

Glissa věří v „přírodní evoluci“ a nekontrolovaný vývoj. Domnívá se, že káďoví kněží a jiní „architekti“ se příliš míchají do zákonitostí přírodního výběru a přežití, a neberou v úvahu přirozenou sílu. Příliš mnoho „pečují“, a neohlíží se na sílu a instinkty.

„Žerte se a množte se, nechť ten nejsilnější vládne.“

– Glissa

Během „mrtvého bodu“ byla Glissa nespokojená s dlouhou dobou vývoje „života“ v kádích. Spolu s Vorinclexem přišli na způsob zrychlení růstu využitím směsi šlach, tuku, a mozkomíšního moku. Ve svých „zahradách“ vytvořila Glissa hybrid mezi masem a houbou, který dýchal, krvácel, a velice rychle rostl. Toto dílo nazvala „Satyrské květy“ (crotus blooms).

Květy byly tak efektivní, že si jimi Glissa vysloužila v hierarchii uznání a důvěru v její schopnosti. Postupem doby přeměnila Satyrské květy na Satyrské bestie, a využívala je jako své vymahače. Většinou to byla jen bezduchá stvoření, ale někteří z nich měli různé úrovně inteligence a mohli tak poslouchat rozkazy a plnit vůli své paní. Aniž by prétoři věděli o Glissiných tajných machinacích, ustanovili Vorinclexe pánem Spleti a Glisse předali agendu přetváření Mirranů v celé oblasti.

Nová Spleť

Ačkoli se vzhled Spleti vlivem Phyrexie změnil, základní struktura zůstala stejná. Je to stále les hustých, tyčících se stromů z mědi a měděnky připomínající větve a vegetaci. Kovové popínavé liány se rozpínají od stromu ke stromu.

Po skončení počátečního útoku na povrch Mirrodinu se většina phyrexijských vůdců o Spleť už nezajímala, považovala jej v porovnání se zbytkem sféry za bezvýznamnou pustinu. Mylně považovali všechny elfy a Sylvoky za přetvořené, a původní Mirranské lesní bytosti za snadnou kořist.

Sylvokové byli skutečně zasaženi phyrexijským útokem nejtvrději. Nebyli připraveni, a mnoho z nich bylo zrazeno vedalkeny. Více než polovinu z nich zahubila první Glissina útočná vlna. Avšak pod Ezuriho vedením se Viridianští elfové byli schopni ukrýt a uniknout phyrexijskému náporu. Nyní vytvořili sice malé, ale účinné hnutí odporu. Tito partyzáni žijí na vrcholcích stromů a v síti tunelů a pevnůstek, které vytesali do samotných stromů Spleti.

Forest | Illustration by Mark Tedin

Vrcholky stromů jsou na většině území Spleti Phyrexií netknuté, ačkoli je jen otázka času, než bude pohlceno skutečně vše. Jedinou výjimkou je Prazahrada (Cambree Garden) umístěná na vrcholku stromu poblíž toho, co kdysi bývalo Tel-Jiladem. Prazahrada se stala sídlem Glissy a jejích nohsledů. Odtud Glissa řídí veliké dílo Phyrexie tím, že povzbuzuje přírodu, aby dělala, co umí. Nejsilnější přežijí a povládnou, tvrdí. Přírodní výběr určí a zformuje Novou Phyrexii, a to bez stagnace a hnusného patolízalství k Yawgmothovu odkazu.  

Pod Glissiným vedením se nyní Spleť hemží bestiemi. Některé připomínají ty původní Mirranské, ale mnoho jiných jsou podivné směsi živoucích těl a phyrexijského kovu, laminy, a nasbíraných kůží Mirranů. Glissa i Benzir, vládce přetvořených Sylvoků a Glissina loutka, „urychlují“ přírodní výběr každý svým vlastním způsobem, což vyúsťuje v další a další smrtonosnější a zuřivější bytosti hemžící se na zemi i ve větvích.

Ti nejsilnější z predátorů si pro sebe ve Spleti vydobyli místo a bojují mezi sebou o nadvládu. Jenže podle typického phyrexijského způsobu jejich dravčí instinkty přetrvávají i po zahnání hladu. Samotné dravčí instinkty jsou věčné, jsou cestou i cílem.

Tree of Tales | Illustration by John Avon

Správci Spleti (Stewards of the Tangle)

Glissa a její vymahači na sebe pohlížejí jako na „správce“ lesa. Glissa sama sebe vidí jako povzbuzovatelku základního loveckého instinktu. Pokud cokoli brání loveckému instinktu, musí to být odstraněno.  Velké Dílo Phyrexie spočívá v neustálém urychlování „přírodního výběru“, aby mohly být tvořeny stále silnější a smrtonosnější bytosti.

„Dokonalý phyrexijský dravec se nezrodí pokusem. Jin Gitaxias nikdy nenalezne správný vzorec ve svých kádích. Můžeme ulehčit samotnou tvorbu dravčích instinktů, ale jakýkoli další vliv by tvořený exemplář zničil.“

– Vorinclex, Hlas Hladu

 

Poznámky Správce Spleti, sekce 34-2

• Odstranit mozek bytosti a nahradit jej buď phyrexijskou mozkovou kůrou, nebo mozkem satyrského původu, což umožní bytosti pohyb a zabíjení, ale ne samostatné myšlení.
• Dravci se potřebují pohybovat tiše, aby mohli stopovat kořist. Kopyta nahradit prackami s drápy.
• Maskování umožní dravcům skrýt se a překvapit kořist. Nechat vyrůst různé formy kůže pro maskování v různých terénech. Odstranit a, pokud je to nutné, připevnit kůži kovovými jehlami nebo háčky.
• Dravci potřebují dobrý sluch, zrak, a čich. Protože není třeba žvýkat maso, struktura čelistí bude radikálně změněna. Dosavadní zuby budou odstraněny, a celá dolní čelist také. Zuby mohou být připevněny na místa neurčená ke žvýkání.
• Jeden smysl bude vždy mnohem dokonalejší na úkor ostatních. Každý phyrexijský dravec bude mít dokonalý sluch, nebo čich, nebo zrak.
• Přidat ocas vytvořený ze zbytku páteře sloužící jako kormidlo při skocích mezi větvemi stromů Spleti.
• Kosti budou proděravěny a morek odstraněn, aby se snížila váha a zlepšila pohyblivost. Kostní struktury budou vytvořeny plátováním, aby se vyrovnala nevýhoda jejich nízké hustoty.

 

Benzir, vůdce phyrexijských Sylvoků

Mnoho Sylvoků zahynulo při počáteční Glissině okupaci Spleti. Malá skupinka těch, co přežili a byli přetvořeni, následovala Benzira, svého bývalého vůdce. Benzir věří, stejně jako Glissa, na nadvládu silnějšího, ale k prosazení tohoto cíle užívá jinou taktiku, nezávisle na Glisse a Phyrexianech.

Benzir, dvacetiletý mladý muž, byl arcidruidem Sylvoků před útokem Phyrexie. Pod jeho vedením Sylvokové vytvořili kult zvířat, která byla považována téměř za bohy a za převtělení duší jejich předků. Byly činěny pokusy komunikovat s dušemi těchto zvířat. Benzir si i po svém přetvoření dokázal udržet tuto ideu, ale ve značně pozměněné verzi. On a jeho lidé věří v duši, což je v Phyrexii téměř rouhání. Benzir je skálopevně přesvědčen, že ve zvířatech, nebo v tom, co z nich zbylo, je přítomno kolektivní vědomí celé Phyrexie, a dokáže mu odhalit, jak co nejlépe přetvořit živou hmotu a dosáhnout dokonalosti.

 

Ezuri, Vůdce Odpadlíků

Po událostech Pátého Úsvitu nastalo období zmatení a hrůzy mezi elfy. Svět se nevratně změnil, jejich vládci zmizeli, a středobod jejich civilizace, Strom Příběhů (Tree of Tales), byl zpochybněn. V důsledku toho se elfové uzavřeli do sebe, a ukryli se v dutinách stromů Spleti. Ve svém strachu a zmatení se začali vzájemně obviňovat z nastalých nesnází, netušíce, že se schyluje k další tragédii.

Ezuri, Renegade Leader | Illustration by Karl Kopinski

A pak se objevil vůdce. Mladý elf jménem Ezuri začal elfy sjednocovat a vedl je k produktivní práci. Před událostmi Pátého Úsvitu nebyl Ezuri nijak významný válečník, ale jakmile se chopil velení, přinutil elfy vylézt z úkrytů. Zorganizoval je a dodal jim všem nový cíl.

Jeho vedení bylo klíčové ve dnech útoku Phyrexie. Zatímco Sylvokové byli téměř vyhlazeni nebo asimilováni, Ezuri byl schopen zachránit mnoho svých lidí a ukrýt je ve vrcholcích stromů Spleti. Nakonec vytvořili hnutí odporu a kontaktovali ostatní přeživší rasy na Mirrodinu. Naděje skomírala, ale Ezuri je z těch, co ji nenechají uhasnout.

Greenhilt Trainee | Illustration by Chris Rahn

Melira, vyděděnec

Meliře přezdívají „Kůžička“, protože, na rozdíl od ostatních bytostí na Mirrodinu, se narodila bez jakýchkoli kovových částí na svém těle. Ale je jedinečná i něčím jiným: je imunní vůči phyrexijské nákaze.

Melira se narodila jako Sylvok, ale její vlastní rod ji jako nemluvně zanechal Spleti napospas, kvůli jejímu takzvanému „znetvoření“. Ve Spleti by sama dlouho nepřežila, ale byla zachráněna tou nejneočekávanější bytostí: posledním žijícím mirrodinským trolem.

Trolové, kteří obývali Mirrodin za éry Pátého Úsvitu, tam byli přeneseni pomocí Memnarchových duševních pastí. Mnoho z nich zemřelo v bitvě s válečníkem Kaldrou. Ti, kteří zůstali ukrytí ve Stromu Příběhů, posléze zmizeli s východem zeleného slunce. Většina obyvatel Spleti věří, že všichni zahynuli ještě před invazí. Ale ještě zbývá jeden, poslední: Thrun.

Thrun žije jako poustevník v nakažené části Spleti. Na svou kůži si vytetoval celý příběh o Glissině nevinnosti a Memnarchově zradě. Cítí se jako zbabělec, protože nedokázal rozhlásit skutečnou pravdu o událostech, které se před lety staly. Během svého skrývání Thrun našel důkazy o možné phyrexijské hrozbě, a díky svému věku a moudrosti věděl přesně, čeho je Phyrexie schopna. Přesto nic neučinil.

A pak našel Meliru, stejného vyděděnce, jakým byl on sám. Adoptoval ji, a předal ji veškeré znalosti o minulosti Mirrodinu, a také ji naučil, jak přežít v Mirrodinu současném. Nějakým způsobem, možná hříčkou přírody, je Melira imunní vůči Výtrusnému plynu (Spore), plynu vytvářeném  mykosyntem, který umožňuje a vytváří kovovou anatomii všech stvoření na Mirrodinu. Nakonec Thrun zjistil i to, že Melira není imunní jen vůči Výtrusnému plynu. Jak se Phyrexijská nákaza šířila, a Melira byla stále netknutá, Thrun poznal, že je imunní i vůči phyrezi. Melira se tedy možná stane klíčem k záchraně celého Mirrodinu.

Příběh Mirrodinu pokračuje v Pátrání po Karnovi od Roberta Wintermuta.