Kuma vycítil krev ještě dřív, než mohl Ruzi zahlédnout dým. Vlk se rozeběhl rozvalinami budov, a rychle zkracoval vzdálenost mezi nimi a Selesnyjskou osadou. Brána byla vyrvaná z pantů, a Ruzi Kumu pobídl dále, nedbaje nebezpečí, které by mohlo uvnitř číhat.

Svým příchodem překvapili Vraždící děvče i její muže, kteří prohledávali povražděné Selesnyany v touze najít nějaké cennosti. Jakmile Ruzi spatřil Rakdoské krvavé znamení, stékající po palisádě, vytáhl z boty nůž a probodl hrdlo prvního zvrhlíka, co na něho skočil.

Ale než nůž stačil opět vytáhnout, kultisté ho obklíčili, ohánějíce se hřeby pobitými kyji a zakrvavenými řetězy. Ruzi se v minulosti s Rakdosany utkal. Neznali slitování: život pro ně byl nezajímavý jako vzduch, a vraždění snadné jako dýchání.

Kumův řev rozezvučel vysoké hradby. Koutkem oka Ruzi spatřil těla ostatních Selesnyanů, rozesetá po zemi poblíž znesvěceného gildovního stromu. Cecíliino tělo nejspíše bylo mezi nimi, a ta myšlenka Ruzimu ubírala sílu. V tu chvíli nebyl dost silný, aby se ubránil přesile.

 

Splatter Thug | Art by Kev Walker

Jejich kostnatá velitelka se krčila vně kruhu svých násilníků, zjizvených a s ostnatou zbrojí. Šílená vražedkyně, říkající si Vraždící děvče. Ruzi znal její pověst, a už dříve viděl výsledky její "práce". A také věděl, že sem mohla přijít jen z jediného důvodu.

"Kdo si tě najal?" Zařval na ni Ruzi.

Vraždící děvče pokynula jednomu ze svých nohsledů. Ten se, po zuby ozbrojený řetězy s háky, připotácel blíž. Pomačkaná maska napůl zakývala zjizvený obličej tohoto osm stop vysokého zlobra. Kuma s vrčením uskočil a držel si odstup. Ruzi děkoval Světomysli za vlkův pevný krok, jeho vlastní nohy se příliš chvěly. Ruziho emoce ho zrazovaly. I kdyby byl pozvedl svůj luk včas, rána by nebyla dostatečně přesná na to, aby zlobra zasáhla.

"Zaplatili. Nestarej se." Vraždící děvče přimhouřilo oči. "Neznáme se, psí synu?"

"Oni byli nevinní!" zavrčel Ruzi.

"A co je mi po tom," řekla. Začala si pobrukovat, a udělala pár tanečních kroků. Pak začala hlasitě zpívat - a co je mi po tom, a co je mi po tom - její posměšky se rozléhaly pochmurným nádvořím.

Obrátivši se k odchodu, Vraždící děvče sáhlo do své pestrobarevného kabátu a vytáhla hrst barevných konfet. Vyhodila je do vzduchu, posměšně se uklonila, a vykročila k bráně, následovaná hordou svých věrných. Všech, kromě zlobra, který stále máchal svými řetězy v širokých obloucích.

 

Hellhole Flailer | Art by Steve Prescott

Kuma pohodil hlavou a trhnul opratěmi, ale Ruzi ho na okamžik zadržel, aby zjistil vzdálenost mezi nimi a zlobrem. Na okamžik, který Kuma potřeboval na úspěšný úder. A pak se oba roztančili, lehce se vyhýbajíce zlobrovým řetězům.

Zlobr čekal, že se na něho vrhnou přímo, a tak na ně neustále bezmyšlenkovitě útočil. Najednou strhl Ruzi Kumu vlevo, a vyhnuli se tak úderu háku shora. Poté vlk prudkým pohybem přiskočil k palisádě, Ruzi ho přitáhl zpět, a Kuma se proti palisádě vymrštil, uprostřed skoku změnil směr, a skončil tak za zlobrem. Ten překvapeně zařval, když jeho řetězy neškodně dopadly na zem tam, kde ještě před okamžikem Kuma s Ruzim stáli. Neohrabaně se obrátil, ale vlčí zuby se mu sevřely okolo hrdla dřív, než mohl zvednout ruce k obraně. Zlobr se skácel k zemi, a Ruzi s taseným mečem seskočil.

S vražedným potěšením odťal zlobrovu hlavu, ještě když ten ležel řvoucí na zemi. Vyhnul se vyčítavému pohledu Kumy, který prohledával nádvoří, jestli nějaký kultista nezůstal. V tu chvíli by Ruzi s potěšením zmasakroval kohokoli, kdo by Rakdosana jen trochu připomínal.

 

Rakdos Charm | Art by Zoltan Boros

I když si byl jistý, že nádvoří je prázdné, Ruzi se nezastavil, aby nalezl svou sestru. Měl strach, že kdyby si tu hrůzu plně uvědomil, padne na kolena a nebude mít sílu vstát. Tak vzal lopatu a začal kopat tak, jako by na tom závisel jeho život. Musel to stihnout dřív, než pach krve přiláká zvířata. Život znamenal práci, a bez práce by nebylo ničeho. Kuma se schoulil u Cecíliina těla, a hodiny smutně pozoroval horečně pracujícího Ruziho.

Ruzi poprvé o Vraždícím děvčeti slyšel před lety, kdy zabila jednoho Azorijského lapače za odměnu, a druhého jen pro zábavu. Postupně se stala nedotknutelnou, protože každého, kdo by se ji pokusil zastavit, by nejen zabila, ale vyvraždila by i celou jeho rodinu. Jednou se otec jedné z jejích obětí pokusil o pomstu. Když selhal, vyvraždila všechny mužské členy jeho rodiny, a všechny ženy oslepila. Azorijská gilda nehnula prstem, ani když vraždila jejich členy, takže kvůli vraždění Selesnyanů žijících v "nelegální usedlosti" by se Azorius už vůbec neobtěžoval.

Aby Vraždící děvče zabil, Ruzi potřeboval pomoc ostatních Jezdců. Ale Trostani by pomstu provedenou členy gildy rozhodně neschválily. Aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, Ruzi musí opustit gildu a najít jiný způsob. Ačkoli se neodvážil pohlédnout na tělo své sestry - ani když je ukládal do společného hrobu - věděl, že zabití Vraždícího děvčete je nový smysl jeho života. Kdyby měl vypálit celé město do základů, aby našel její doupě, udělá to.

Až poté, co bylo poslední tělo pohřbeno, přišel Kuma, a opřel si hlavu o svého pána. Až poté se Kuma dožadoval o okamžik truchlení. Když Ruzi svého vlka objal, přál si, aby se mohl se vším svěřit Světomysli. Potřeboval útěchu, a jeho vnitřní hlas mu říkal, že ji tam nalezne. Ale Ruzi ho rychle umlčel. Cecílii Světomysl moc nepomohla, ani těm ostatním mrtvým.

 

Rest in Peace | Art by Terese Nielsen

Kuma ten zvuk zaslechl první. Nastražil uši a zakňučel. Ruzi okamžitě vyskočil na nohy v předtuše útoku. Ale to nebyli vracející se Rakdosané. Nebyli to ani Gruulští zvědové, ačkoli ty Ruzi očekával. Byl to křik malého dítěte, které se náhle probudilo, a volalo mámu.

Kolébka byla ukrytá pod stolem a bednami v Cecíliině domku. Chlapeček - jeho synovec - se utišil, když ho Ruzi něžně vzal do náručí. Gruulské dítě. Dítě, které chtějí zpět. Věděl, že Gruulové by udělali téměř cokoli, aby získali zpět dítě, ale nikdy by si nenajali Rakdoské vrahy na vyvraždění celé komunity. Ať už si Vraždící děvče najal kdokoli, byl to někdo z města, někdo, kdo má peníze na to, aby si zaplatil vraždu.

Když se díval na tvářičku nemluvněte, které mu usínalo na rameni, napadl ho způsob, jak přimět jiné, aby Vraždící děvče zabili.

Ruzi našel Gruulskou osadu pár mil jižně, ve středu Rozpadlé čtvrti. Ale hlava jejich klanu, Nikya Starých Zvyků, ho nechtěla pustit dovnitř osady. Obklopená tuctem svých válečníků, Nikya Ruzimu pokynula, aby spolu usedli na zem, což značilo, že je ochotná vyslechnout, co má Ruzi na srdci.

Nykia byla hlava klanu Zhur-Taa, jednoho z těch klanů, které věří v prastaré bohy dávné Ravnicy. Ruzi nemohl odhadnout její stáří. Měla svalnatou postavu mladé bojovnice, ale i jizvy z bitev, za které by se nemusel stydět i ten nejstarší veterán. Okolo očí měla vrásky, které jí dodávaly vzezření moudřejšího, než měla většina dryád ve Vitu-Ghazi. Hradby její osady byly tvořeny kymácejícími se hromadami kostí, každá z nich představovala obět nějakému z bohů v hlubinách země, kteří, jak Gruulové věřili, byli tíhou města nad nimi dušeni a utlačováni.

 

Art by Aleksi Briclot

(Taky vám ten obrázek připomíná Garruka? Nebo už jsem z těch sférochodeckých mezisférových avantýr paranoidní? Pozn. překl.)

 

"Má sestra vám neměla vzít tvého bratrance," řekl Ruzi. "Bylo to špatné. Ale udělala to ze soucitu a z nevinnosti."

"Nevinnost není omluvou pro nevědomost," řekla Nykia. "My své děti nechráníme před nástrahami života."

"Má sestra je mrtvá, zavražděná ve svém domově. Její krev byla použita na Rakdoské znamení. Nechť toto utiší tvou touhu po odplatě."

"Tvá sestra neměla zemřít," odpověděla Nykia. "Krev jen za krev. Zabíjení jen za zabíjení."

"Zabili tvé dítě!" řekl Ruzi. "Rozbili mu hlavičku o kameny. Sám jsem pohřbil jeho tělo."

"Kdo to udělal," zeptala se Nykia. "Viděl jsi ho na vlastní oči?"

"Rakdosané," odpověděl Ruzi. "Všichni Rakdosané jsou za to zodpovědní. Ale provedla to mistryně jednoho Kruhu, co si říká Vraždící děvče. Je to vražedkyně dětí pro peníze."

"Mí zvědové se odtamtud vrátili," řekla Nykia. "Viděli krvavé znamení na palisádě. To, co říkáš, je pravda. Proto říkám, každý, kdo je věrný démonovi, je vinen krveprolitím vůči Gruulu, a bude zabit v ulicích, kde žije."

Poté, co Ruzi opustil Gruulskou osadu, šel míle temnou pustinou. Zjistil, že bez jeho vlka je cestování pomalé a únavné. Cítil se jako dítě, zakopávající v temnotě o kořeny. Několikrát změnil směr a vracel se po svých stopách pro případ, že by ho Gruulové sledovali.

 

Art by Randy Gallegos

Konečně dorazil na okraj města a vylezl po zdi známé budovy. Nahoře, pod krytou střechou, na něho čekal Kuma. Jeho přední tlapy ochranitelsky objímaly malého Ziho, který ručičkama svíral Kumovu hebkou srst. Ruzi vzal svého synovce do náruče, a ulehl s ním naproti vlkovi k spánku.

"Zítra ti ukážu víc z toho velkého města," zašeptal spícímu Zimu. "A pak ho rozboříme v prach."

Rakdos proti Selesnyi. Gruul proti Rakdosu. Ruzi proti všem.