O Jessem Danovi

Začal jsem hrát Magic v době Revised a hrál jsem pravidelně až do vydání Tempestu. Poté jsem střídavě hrál nehrál až do vydání Alary, od které hraji pravidelně. Snažím se hrát, jak jen to jde, nebo přesněji jak jen to jde bez toho, aby se se mnou moje přítelkyně rozešla (v mém koníčku mě naštěstí podporuje). Bylo by skvělé, se jednou kvalifikovat na Pro Tour, ale to je zatím jen zbožné přání. I když beru každý bodovaný zápas vážně, nikdy z turnaje neodstoupím bez ohledu na dopad na mé dci skóre. Rád bych cestoval za hraním do cizích zemí. V mládí jsem měl možnost si zahrát proti Robu Doughertymu, Darwinu Castlovi nebo Shawnu "Kladivu" Regnierovi. Mým cílem je jednoho dne pracovat na coverage turnaje jako to dělá Brian David-Marshall. Od mého návratu k hraní mě fascinují všechny aspekty hry, od strategie přes Pro Tour až po herní příběh.

Bojíte se výzev? 

Před pár týdny jsem napsal článek, který měl pomoci lidem, kteří neznají či se bojí Legacy, začít s hraním a najít si své místo v tomto rozsáhlém a různorodém formátu. Cítil jsem, že je potřeba udělat vše, co je v mých silách, abych otevřel oči hráčům, kteří se zaměřovali pouze na jeden formát, nejčastěji Standard, a ukázal jim, že venku je toho mnohem víc. S rostoucí popularitou hry a příchodem nových hráčů do komunity, je naší povinností ukázat nováčkům všechny zajímavé způsoby, kterými si lze hru přizpůsobit svému stylu hry.

Když jsem probíral téma tohoto článku se svými přáteli, přišlo mi, že většina lidí začíná hrát neformálně s přáteli, což je samozřejmě pochopitelné. Ale když se rozhodnou udělat další krok, obvykle začnou hraním standardu. To dává smysl z hlediska dostupnosti karet, není problém zajít do nejbližšího obchodu a koupit si nějaký ten současný balíček...To mě ale vedlo k otázce, zda důvodem proč začít se standardem není jeho nízká obtížnost v porovnání s ostatními formáty. Ne že bych si myslel, že je standard nebo jakýkoliv jiný magicový formát snadný, ale pokud srovnám všechny formáty, které jsem měl možnost vyzkoušet, pak do standardu jsem pronikl nejrychleji. Tato myšlenka posunula debatu o krok dál, ale místo snahy najít nejsnadnější formát, začal jsem se ptát, který formát představuje tu největší výzvu. Velmi rychle vzplála bouřlivá debata, protože kamarádi, kteří měli v oblibě určitý formát, se zaměřili na tento formát a snažili se najít důvody, proč jsou ostatní formáty snadné a nevyžadují žádný um.

Abych byl upřímný, mám pocit, že jsme s mými přáteli nedošli k žádnému výsledku, snad jen, že na všech formátech potřebujete pro úspěch nějakou tu zručnost, soustředění a štěstí. Abych se dobral ke konečnému řešení, obrátil jsem se se svou otázkou na vás čtenáře. Vytvořil jsem anketu "Který formát magicu je nejobtížnější a/nebo vyžaduje největší dovednost?". A toto jsou výsledky:

• Vintage 11,4%
• Legacy 33,16%
• Extended 2,59%
• Standard 2,59%
• EDH 5,7%
• Draft 39,38%
• Sealed 5,18% 

Nebudu tvrdit, že mě výsledky překvapili, ale zaráží mě, jak málo hlasů některé formáty získali. Jak už jsem řekl dříve, mým nejoblíbenějším formátem je stále standard, protože ze všech konstruovaných formátů se opravdu mění a s každou novou sadou přichází ohromné vzrušení. Když jsem viděl, že pro něj nehlasovala ani tři procenta z vás, zamyslel jsem se, zda si kladu dostatečné výzvy a zda bych neměl věnovat nějaký čas ostatním formátům.

Každý z formátů přináší své vlastní výzvy a na základě rozhovorů se svými přáteli jsem našel výhody a nevýhody toho, když se člověk příliš soustředí pouze na jeden z nich. Navíc jsem zjistil, že hraním a pozorováním každého z těchto formátů, můžete snadno odhalit důvody, proč je ten který formát složitější než jiný.

Standard: Podle účasti na turnajích, lze říct, že se jedná o nejoblíbenější formát. Věřím, že jedním z důvodů, proč tomu tak je, je výše zmíněná dostupnost karet...Nicméně mám pocit, že je přitažlivý i pro omezený počet povolených karet. Někteří hráči tento formát už dávno nazvali formát peněz, protože je podle nich potřeba investovat spoustu peněz do stavby nejlepšího balíčku a udržení se mezi úspěšnými hráči. Toto téma způsobilo nedávno značný rozruch, když velké množství pro hráčů, včetně Gerryho Thompsona, Mika Florese, a dalších, řeklo, že nedávný formát, označovaný jako Caw Blade, je jeden z nejnáročnějších formátů nedávné historie a vyžaduje velké množství zručnosti pro zvládnutí mirrorů. S tímto tvrzením nemohu ani souhlasit, ani nesouhlasit, protože sám jsem moc Caw Blade nehrál, ale přijde mi dost nudné, když někdo tvrdí, že vyhrává ten s nejnaditější peněženkou. Dokonce před pár týdny, než byl oznámen nový ban list, jsem hrál proti někomu, kdo mi řekl, že jsem ve výhodě, protože mám JMS (Jace, the Mind Sculptor). Když viděl, že mám v balíčku čtyři, řekl, že kdyby si je mohl dovolit, byl by mnohem lepší. Řekl jsem mu, že dva z nich jsem si otevřel na draftu v prvních měsících po zahájení prodeje Worldwake a další dva jsem krátce na to koupil za 35 dolarů. Možná se mýlím, ale podle mě spousta lidí JMS krátce po jeho vydání pustila a jeho zavilými odpůrci se stali až když dosáhl slávy Toma Bradyho a spojil se s Gisele (Stoneforge).

Extended: jinak taky mrtvý formát. Minulý rok jsem si část své hotovosti odložil stranou na hraní tohoto formátu. A když se mi konečně podařilo postavit balíček, nenašel jsem nikoho, s kým bych si mohl zahrát. Můj místní obchod dokonce zrušil pravidelné středeční turnaje, protože na ně nikdo nechodil. Letošní extended vypadá jako parodie na nedávné časy a působí dojmem, že většina z nás zvládne hrané balíčky pilotovat se zavřenýma očima a není potřeba žádný um.

 Doufám, že WotC spustí overextended nebo modern, a my se tak opět dočkáme opravdového formátu středního rozsahu.

Legacy: Tomuto formátu jsem věnoval celý článek, takže jen stručně. Jak můžete vidět, spousta z vás souhlasí se mnou, že patří mezi formáty představující největší výzvu. K dispozici je velké množství karet, takže bez ohledu na množství času věnovaného vašemu sideboardu, nemůžete být nikdy připraveni na všechny balíčky, které lze na turnaji potkat. Pokud jste tento formát nikdy nehráli, tak vám radím, přímo vás prosím, naproxujte si nějaký balíček a zkuste ho. Nebudete zklamáni.

Vintage: Kdykoliv přijde na tento formát, mám pocit, že se pohybuji po tenkém ledě, protože hráči, které znám a kteří ho hrají, jsou na něj extra hrdí. Panuje obecné přesvědčení, že většina her skončí do druhého kola nebo že za stejnou dobu dokážete ovládnout hru tak, že soupeř nemá šanci na odpor. I když jsem už takové hry viděl, vím, že se nejedná o pravidlo. Vím, že máte možnost si zahrát s některými nejslavnějšími kartami, co kdy byli vytištěny, že se situace v souboji může během jednoho kola naprosto otočit a že lze objevit různé zajímavé kombinace karet.

EDH: Toto je jeden z formátů, u kterých mě překvapilo, jak málo získal hlasů. Vím, že pro spoustu hráčů je to jen přátelský formát, ale znám balíčky, které používají aspoň jednu kartu z každé sady nebo mají téměř nekonečně mnoho způsobů zabití. Pokud se chcete v magicu zlepšit a zároveň potkat nějaké opravdu šílené kombo, pak musíte zkusit tento formát. Nedejte jen na má slova, opravdu to zkuste a zahrajte si commander ve svém obchodě. Uvidíte, proč popularita tohoto formátu tak rychle stoupá.

Sealed: Žil jsem se s názorem, že se tomuto formátu nedostává takové uznání, jaké by si vzhledem k výzvě, kterou představuje, zasloužil. Zamyslete se trochu, dostanete šest balení ze kterých si sestavíte balíček. Znamená to v podstatě, že se musíte "poprat" s tím, co si otevřete. Při draftu máte aspoň malou kontrolu nad směrem, kterým se vašich čtyřicet karet ubírá. Tenhle názor jsem měl do prerelease New Phyrexia, kde jsem doslova viděl balíčky obsahující Batterskull a Elesh Norn, jak odchází neporaženy, přestože je pilotoval osmiletý nováček. I přesto si stále myslím, že je to skvělá příležitost k zdokonalení vašeho umění stavět balíček, které podle mého názoru, u nás jako komunity hráčů, pomalu a vytrvale upadá.

Draft: Nejdříve musím říct, že jsem viděl spoustu lidí vyhrát draft stejným způsobem jako sealed, prostě si otevřeli jednu bombu vedle druhé a na soupeře zbyl jen odpad. I po tomto tvrzení ale souhlasím s výsledky, že se jedná vedle legacy o jeden z nejobtížnějších formátů. Po shlédnutí živého vysílání top osmičky nedávného PT Nagoya jsem byl fascinován reakcemi na volby Tsuyoshiho Fujity. Hráči jako Martin Jůza předpovídali, že s rozhodnutími, jaká udělal neuhraje ani jednu výhru. Opravdu se jedná o formát, kde pro úspěch musíte vždy předvést výkon na "1". Musíte si pamatovat karty, které jste si nechali, stejně jako ty, co jste poslali. Musíte si hlídat rozložení barev. Musíte rozumět všem kartám dostupným na formátu a jejich vzájemné spolupráce. Jen napsat vše, co je třeba dělat pro získání výhody, mě doslova vyčerpalo. Stejně jako při sealedu stavíte balíček za pochodu a tak si zlepšujete svou dovednost stavby balíčku.

Nevím, zda výše zveřejněné výsledky nebo mé názory změnily váš názor na některý z formátů a na požadavky potřebné k jeho zvládnutí, nebo zda jsem si vůbec odpověděl na úvodní otázku. Závěr, ke kterému jsem došel je, že jako komunita si neklademe před sebe dostatek výzev spojených s proniknutím do jiných formátů. Dřív jsem si myslel, že někteří pro hráči jsou úspěšný proto, že když se dostanou na svou úroveň, mají výhodu v neustálém hraní s jinými zkušenými hráči a mohou se tak učit jeden od druhého. Postupem času jsem zjistil, že tito pro hráči jsou úspěšní proto, že spousta z nich neustále hledá cesty, jak zdolávat další a další výzvy. Zdá se, že vítají každý nový formát a snaží se ho pokořit a poučit se z něj. S mým postupným pronikáním do hry a rostoucí vášní pro ni, objevuji, že každý formát mi má co nabídnout. Pokračuji v pouti po žluté cestě, nyní na území commanderu, a nemohu se dočkat, co dalšího má Čaroděj pro mě přichystaného v rukávu.

 - Jesse

Originál "Do We Challenge Ourselves?" přeložil Miroslav "Jacomo" Řezanina. Překlad byl uveřejněn na základě spolupráce se serverem Blackborder.com.

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.