Rozhovor s Arnoštem Žídkem

Dnešní rozhovor je s Arnoštem Žídkem a je z doby těsně před olympiádou a ke konci článku uvidíte, proč to uvádím...Arnoštek se trochu mýlil :) 

Čau Arnie, mohl bys nám o sobě něco říct?

Čau, jmenuju se Arnošt Žídek a hraju tu hru už tak dlouho, že z mých prvních spoluhráčů už moc u magicu nezůstalo. V poslední době už mi u té hry někteří mladší dokonce i vykají.

Jak ses ke kartám vůbec dostal a kdo jsou ti tví první spoluhráči?

Kdysi na vysoké škole v Olomouci (čti cca před 15ti lety) jsem chvíli koketoval s Doomtrooperem a jednoho dne jsem se zeptal ženy, co by řekla na to, že zkusíme Magic. Žena je větší nerd než já, takže byla pro. Mými prvními spoluhráči byl Jirka Nitsche (ještě dnes olomoucký rozhodčí) a Roman Buchtík, což je účastník PT Philadelhia před spoustou let (onen PT s pokusným layoutem), kterému MtG zatrhla po svatbě žena.

A jaká byla situace v Ostravě?

To jsem vůbec nevnímal. V roce 1997 jsem jezdil do Ostravy z vysoké jednou za tři týdny k rodičům a tehdejší ostravské nejlepší hráče - Dana Frejka, Rosťu Řehu, apod. jsem potkal až na nějakém prázdninovém turnaji v Chropyni. Po skončení vysoké školy jsem se s nimi seznámil, udělal si rozhodcovskou licenci a turnaje v Ostravě jsem začal organizovat já. Jestli se dobře pamatuju, tak první větší turnaj bylo prerelease Urza's Legacy - jestli se nepletu, tak to bylo úplně první prerelease, které se v Ostravě konalo, a několik let jsem tady potom turnaje měl na starosti. Vlastně až do té doby, než v Ostravě udělal Ivan Stanoev pobočku Černého Rytíře (to bude cca rok 2002).

Když si organizoval turnaje, kolik na ně tak chodilo lidí? A jak to bylo se vstupným + cenama?

Na Prerelease tak kolem 35ti, na constructed turnaje 20-30. Je třeba si uvědomit, že nebyla žádná ostravská herna a turnaj byl jednou za 2-3 týdny, takže lidi se na ten turnaj těšili. Dnes, když máš v Black Lotusu turnaj každý druhý den, tak si spousta lidí řekne, že půjdou příští týden a tenhle si udělají jiný program. Kdybys to udělal tehdy, tak si věděl, že si další týden nebo dva prostě nezahraješ. Startovné tehdy stálo na constructed stovku. Prakticky všechno šlo na ceny, já si většinou vzal stovku za práci, cestu a komp (čti neplatil jsem sám sobě startovné), na místní základce jsme dali dvě stovky vrátnému a boostery nám dodával p. Pilch (mimochodem člověk, který k nám do republiky dovezl Szapkowského), který měl knihkupectví s nějakou množstevní slevou. Je třeba pochopit, že tehdy stál booster 120-135 korun podle aktuálního kurzu dolaru, takže ty ceny si už spočtete.

Doufám, že nejsem jediný, kdo to neví, ale můžeš mi říct kdo je Szapkowský?

Je to polský autor knížek o Zaklínači. Jedna z nejlepších fantasy, kterou jsem kdy četl. Není to US autor, takže to v kině ve formě Pána prstenů nikdy nebude. Ale lidem, kteří se nebojí, že je kniha kousne, to rozhodně doporučuju.

Díky za vysvětlení, ale raději budeme pokračovat kolem magiců. Takže později, když už byl v Ostravě Černý rytíř, nemělo moc cenu dělat turnaje jinde že? Jak teda pokračovala tvá kariéra?

Nemělo. Lidi se pravidelně scházeli v herně. Začaly FNMka, apod., takže nikdo necítil potřebu chodit ještě někam jinam. Já v té době už jezdil po nějakých GP v dosahu - Vídeň, Varšava, Praha, Kolín nad Rýnem apod.. V roce 2001 jsem hrál mistrovství Evropy v Miláně (to býval super turnaj, kde hráli všichni evropští pros a ten turnaj měl obrovskou úroveň) a v roce 2002 jsem se taky poprvé dostal na PT. S UGr balíčkem vlastní konstrukce (chápejte, že dobrý deck na Internetu se moc najít nedalo a online běžela beta) jsem udělal TOP3 na mistrovství republiky, což znamenalo účast na dalším Euru v Amsterdamu a hlavně mistrovství světa v Sydney, takže jsem poprvé v životě nasedl do letadla.

A na prvním Pro Touru, ve tvém případě tím PT bylo mistrovství světa, se dařilo jak? Zaplatil si nováčkovskou daň?

Jasně že jo. Za stavu 0:2 jsem si říkal, že už musím potkat někoho lehčího a dostal jsem dnešního člena Hall of Fame a historicky jednoho z nejlepších US hráčů Roberta Doughertyho. Formát mistrovství byl mixed. První den 6 kol dvojky - hrál jsem UGw (mongrelly, rootwally, apod.), samozřejmě vlastní build se Squirel Nesty a Opozicemi. Mělo to zabíjet dominantní Psychatogy, ale bohužel jsem potkal jediné - "neznámého Izraelce" (pozdější mistr světa tuším 2007 Uri Peleg), který splashoval zelenou na Pernicious Deed => chápejte, že Opposition s „Perníkem“ nespolupracuje. Nakonec jsem byl rád za 2:4. Na Odyssey-Torment-Judgment draftu jsem to s 3:3 nespravil a poslední den byl Odyssey Block constructed, kde se hrály vesměs dva decky (UG - mongrel, rootwalla, etc. a monoblack control s cabal coffers). Dokázali jsme najít alternativu a postavit GW verzi podobnou tomu UG, které mělo pěkný matchup s oběma deckama. Uhrál jsem 5:1 a do peněz nakonec chyběla jedna výhra. Úsměvnou pasáž si vzpomínám, když jsem položil do hrobu Glory, a protože soupeř hrál vlastní Mongrely, dal jsem za 15 man protekci na všech 5 barev a vyhrál.

Pak ale přišlo lepší období, ve kterém ses dostal do trainu, a byl i v top 8 na PT, že?

To bylo o hodně později. Klíčová sezóna byla 2004/2005, kde se mi podařilo všechno, na co jsem sáhnul. Začalo to na GP v Paříži (tehdy to byl největší turnaj v historii, hrálo tam asi 1600 lidí), kde jsem v draftu Champions of Kamigawa uhrál Top8. To mě kvalifikovalo na PT Nagoya do Japonska (což byl první PT po tom Sydney), kde jsem uhrál nějaké peníze za 40-50. místo a myslel jsem si, že to tímhle skončilo. Za měsíc na to jsem jel na GP Lipsko, uhrál cca 20. místo a zase pár peněz, a pak jsem hrál PTQ v pražském rytíři a už jsem měl dost DCI bodů, takže jsem uprostřed turnaje vzdal a na body se kvalifikoval na PT Londýn, kde už se draftoval celý Kamigawa blok. Na to PT jsem se brutálně připravoval. Měl jsem tři týdny čas a nedělal jsem vlastně nic jiného, než přišel z práce, pustil Online a dal si draft a draft a draft a šel spát a další den znova. Po těch třech týdnech jsem měl nahráno už několik set draftů. Po startu 10:0 jsem dokráčel do Top8, kde jsem dost smolně prohrál s Tsuyoshi Fujitou 2:3 a to mě pak „kvalifikovalo“ na train, takže jsem další dva roky jezdil úplně všude.

Několik set draftů? Není to přehnané?

Myšleno v součtu za celou tu sezonu. Chápej, že všechny formáty, kde jsem uspěl, byly drafty Kamigawy, takže se to furt hoblovalo. A i Ostravě jsme s Hanysem Brodzákem a spol. chodili pravidelně na pivo a draftovali to. A pak ten extrém před tím PT, kdy jsem hrál tak 5 draftů denně na modu od 14:00 do 2:00, než jsem šel spát. Bylo to neuvěřitelné číslo. Měl jsem otestované prakticky i všechny rarity. Ještě před pár roky mi jednou volal Juzám, že má rozehraný na onlinu Kamigawa Championship, že je v TOP8 a chce na pivo a jestli si nezadraftuju. Když to začalo, tak jsem zase viděl všechny interakce, a která karta s kterou bude dobrá.

Takže Top 8 na PT považuješ asi za největší úspěch, že? Kolik máš GP top 8?

Jen tu Paříž. Několikrát jsem hrál o další Top 8, jednou na PT Los Angeles, kde mě zabil Kenji Tsumura, o týden později na GP v Kodani Olivier Ruel, ještě toho roku jsem dropoval v přímém souboji o Top 8 Danu Krutilovi na GP Lille (formát legacy). Dan pak došel až do finále. Ale jestli něco beru jako největší úspěch kromě té Top 8, tak to byl Pro Tour San Diego (jediný PT v 2HG formátu), kde jsme spolu s Jurdou (Robert Jurkovič) uhráli bez jakékoli přípravy 6. místo.

Takže výsledky v pohodě, jak dlouho si byl na trainu, a jaktože si z něj pak vypadl?

Vypadl jsem z něj vlastně dvakrát. Poprvé se chvíli nedařilo, bodů bylo málo a navíc jsem dostal cukrovku a nějakou dobu proležel v nemocnici. Vrátil jsem se na train tím San Diegem a jezdil ještě další rok a půl všude, jenže mě dohnala práce. Celou tu dobu jsem u toho hraní simuloval studium doktorátu a ono to má zákonný limit, do kterého to musíš dostudovat. Takže jsem prostě musel přestat jezdit po světě a dokončit to, jinak by bylo ohrožené moje místo na univerzitě. Navíc mě to prostě přestalo bavit. Když jsme se vraceli podruhé z Hawaie, tak mě najednou napadlo, jestli to mám ještě zapotřebí.

Měl si tedy delší pauzu, ale teď to vypadá, že se zase vracíš, už ti kartičky chyběly?

Nehrál jsem prakticky tři roky, když nepočítám jednou za tři měsíce Prerelease v Kentauru u Scootera nebo ve Frýdku-Místku, kde jsem většinou ještě simuloval rozhodčího. Až mě ukecal Radim Hájek (vsetínský organizátor a rozhodčí), že podzimní GP Praha nemůže být bez mojí účasti, když jsem hrál každé GP Praha, co kdy bylo. Měl jsem chvíli čas, tak jsem si dal tři GPT Sealed decky s M14 a zjistil jsem, že mě ta hra pořád baví. Navíc dítě vyrostlo, není nemocné a na univerzitě stačí, když funguju přes pracovní týden a nemusím tomu dávat víkendy, takže si rád zase zahraju. Nečekal bych od toho nějaké PT trainy, ale zábava je to fajn a nějaké zahraniční GP si ještě pinknu.

Takže už jen pro zábavu bez nějakého cíle?

Podívej, já jsem byl defakto všude, nemusím si nic už dokazovat. Navíc jsem táta, takže když bude chtít jít prcek na Lysou, tak vyhraje Lysá. V takovém momentě si žádné cíle dávat nemůžeš. Ale to neznamená, že když pojedeme na GP/PTQ, že nemám šanci tam něco uhrát. A když bych něco takového vyhrál, tak na PT rozhodně pojedu znova. Ale už to dávno není středobod vesmíru.

Mluvil si předtím o prohrách o Top 8 na GP, pamatuješ si nějakou prohranou hru o dost peněz na neuvěřitelnou a naprosto nepředstavitelnou smůlu?

To je historka je z prvního GP Praha - 2001, takže ji musí znát už asi všichni kromě mojí mamky. Starší ročníky dají page down, mladší si přečtou, co je to smůla. Hrajeme o Top 8 toho GP - kromě pár set dolarů (v kurzu přes 30 korun za dolar) šlo o kvalifikaci na PT Barcelona (tehda to byl sen o první životní PT), formát draft Invasion+Planeshift. Soupeř se navíc jmenuje Kristian Kockott. Za stavu 1:1 se vymění board a na stole zůstane na mojí straně Pyre Zombie. Oponent má 2 životy a prázdnou ruku. Já pár bažin, jednu horu, jeden ostrov (hraju BR, splashuju modrou na tři spelly) a plno životů (čti 15+). Soupeř si musí líznout blockera, jinak prohrává na útok. I když si lízne blockera, bude muset stabilizovat stůl, dlouho útočit atd. Kdykoli si líznu horu, umře na abilitu Pyre Zombie. I když ji zabije, vytáhnu ji z hrobu a stejně ho s ní zabiju. Partie se nemůže pokazit. Borec si obv lízne blockera a já Swampu, takže tlak v prdeli. Hrajeme takových 8 dalších kol, kde měníme potvory a útočíme a blokujeme, než mě zabije. Líznu si z balíčku všechny swampy a jeden ostrov, žádnou horu a žádný blesk. Nikdy o potvoru navíc, abych jen přetlačil boardem poslední 2 damage. USD a PT Barca jsou v prdeli a přijde Miloš Procházka se slovy "Ty jo, díval jsem se na výsledky a jsi 20. parádní úspěch, moc gratuluju." Zubní kartu si s sebou nevzal, takže to přežil.

Teď trochu z jiného soudku, jaká je podle tebe situace v magicu na severní Moravě + ve Slezsku. Co se za tu dobu, co si nehrál, změnilo?

Jsem překvapený, že na turnaje chodí fakt málo lidí. Kluky z Opavy, Frýdku-Místku, Havířova, apod. prostě na turnaji neuvidíš. Nechápu, že když jsem pískal v září Prerelease v Orlové, tak tam hrálo dva dny po sobě 15 různých lidí, ale na turnaj do Lotusu prostě nedojdou.

Čím to může být? Doba se mění a lidem se nechce?

Tak část lidí je hloupých a má strach jít na turnaj. Nechápou, že se nic nenaučí tím, že budou hrát s kamarády pořád ty samé spelly a bez konkurence se nemají šanci zlepšit. Část lidí, co jsem pochopil, hraje online a necítí potřebu vylézt ven. Část lidí má interní problém s někým jiným a prostě nepřijedou do Lotusu, protože tam píská někdo, kdo na ně byl jednou přísný. Imho kluci v Lotusu by měli nějak lépe zvládnout propagaci. Nechci jim radit, protože předpokládám, že na tom pracují. Ona je každá rada drahá a chce to zkoušet a vymýšlet. A já nemám žádnou zpětnou vazbu, abych dokázal odhadnout, kde je problém.

O magicu jsme toho napovídali dost, co děláš kromě něj a práce?

Ono se to nezdá, ale práce na univerzitě je docela dost, takže času tolik není. Ale když je, tak blbnu se synem, hrajen v předsíni fotbal, stavíme Lego, chodím na hokej na Vítkovice, po večerech hraju World of Warcraft a od vánoc Hearthstone.

Tak na závěr se tě zeptám, kolik tipuješ, že vybojuje Česká republika na zimní olympiádě v Soči medailí?

2 rychlobruslení Sáblíková, 1 random v nějakém adrenalinovém sportu, který nesleduju (ala Aleš Valenta kdysi), 1 Gábina Soukalová v biatlonu a 1 bramborovou hokejisti s hlavní star Míšou Barinkou. Snad jsem na nikoho nezapomněl.

Tak já ti děkuju za rozhovor a přeju hodně štěstí v kartách, práci i doma se ženou a prckem.

Díky a za spoustu let u dalšího rozhovoru s jiným redaktorem nazdar.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.