Report z prerelease Theros - Lexington, Kentucky

Na začátku varování pro ty, kdo nečetli můj předchozí report – mám tendenci se rozepisovat i o triviálních a nesouvisejících věcech, proto report rozděluju na jednotlivé kapitoly, abyste mohli v klidu přeskočit úvod a kecy okolo v případě, že vás nudí. Koho zajímají až samotné kartičky, může v klidu úvod přeskočit. Stejně jako u reportu z Utrechtu mi to pod rukama „decentně“ nabylo na objemu – prostě mám tendenci zmiňovat každou blbost, jednou se to třeba odnaučím - ale spíš asi ne.

Vás všechny, co zajímají i random blbosti okolo (ostatní, předpokládám, začali divoce scrollovat už v půlce prvního odstavce) vítám u druhého reportu ze zahraničního hraní. Klasické představení své maličkosti přeskočím a odkážu vás na předchozí report z GP Utrecht.

Tentokrát jsem si měl možnost zahrát v Kentucky – konkrétně v Lexingtonu.

ÚVOD

Do Kentucky jsem se nevydal primárně hrát kartičky – dostal jsem začátkem července práci v logistické firmě, která právě rozjíždí spolupráci s Amazonem a dozvěděl jsem se, že prvních 5 týdnů strávím spolu s dalšími rekruty na školení ve Státech. Bylo mi jasné, že bohužel se mě GP Praha nebude týkat. Velká smůla, když se na to člověk těší pomalu čtvrt roku, nicméně formát M14 mě zase tolik nebavil, ale i tak mě to mrzelo.

Kvůli práci jsem také postupně přišel i o GP Riminni a GP Varšava protože můj odlet se stále odsouval a vždycky to vypadalo, že chvíli po daném GP budu odlétat a vzhledem k tomu, že jsem si z posledního kartičkového výletu přivezl zánět průdušek, tak jsem nechtěl riskovat 20 hodin dlouhou cestu (napůl) nemocnej. Nakonec jsem odletěl až týden před GP Praha – škoda. Každopádně jsem tím pádem věděl, že pokud si budu chtít zahrát pre-release Theros, tak tady. Už z Prahy jsem si zjistil, že „kde“ by bylo, bohužel jsem až do odletu nevěděl, kde že to vlastně budu přesně bydlet, takže jsem si nejbližší lokaci musel najít až na místě.

Do Lexingtonu jsem jel s tím, že chci určitě o víkendech zvládnout tři věci – výlet do Chicaga, zajít na americkej fotbal a právě prevko s tím, že jeden víkend budu mít volnej na cokoliv, co se naskytne.

Hned druhý den v práci jsme se dozvěděli, že první víkend bude prodloužený, protože v pondělí bude Labor Day (emerickej svátek práce), nadchlo mě to tak, že jsem si hned v úterý z klimatizace opět zničil svoje oblíbené průdušky (z 35ti stupňů do 16ti tam a zpátky několikrát za den prostě nedávám) a bylo mi jasný, že prodlouženej víkend strávím v posteli na hotelu. Navíc se v podstatě všichni rozhodli ten víkend využít na návštěvu Chicaga, takže jsem si mohl škrtnout jednu z věcí, co jsem tu chtěl zvládnout. Co se dá dělat – „There is always next time.“

Další víkend jsem se domluvil s pár lidma na výlet do Smoky Mountains, abych den před odjezdem zjistil, že se o tom víkendu hraje fotbal a že budou levný lístky – na rozdíl od dalšího týdne, kdy se hraje místní derby Lexington (cca 97. univerzitní tým) vs Louisville (top 10.) a lístky budou tak asi fakt drahý a taky dost vyprodaný.

Na netu se lístky prodávali kolem 80$. Náš místní šéf Keith se nás ptal, kdo by šel za 80 dolarů – byl jsem jedinej. Ostatní, co chtěli na fotbal, tak řekli, že půjdou další víkend (tj v době prevka). Prevko mělo začínat až ve 4 odpoledne a fotbal začíná v poledne a je cca na 3,5 hodiny, ale nevěděl jsem, jak je to daleko od sebe a nechtěl jsem ani odcházet z fotbalu dřív, ani riskovat, že přijdu na turnaj pozdě, takže jsem prostě řekl, že půjdu i za těch 80 babek a klidně i sám, ale ujít si to prostě nenechám.

V pátek před fotbalem se navíc rozhodl přidat i kolega Milan a nakonec i Keith, který nám jednak slíbil, že nám pořeší lupeny a navíc nás odveze tam i zpátky. Lupeny jsme nakonec sehnali po cestě na stadion za 50$ a navíc jsme si díky ideálnímu počasí vyrobili během zápasu americké opálení – tj spálený nohy po kolena, ruce po rukávy + krk a obličej. Navíc se Keith po cestě zmínil, že další domácí zápas hrají Kentucky Wildcats až jeden den po našem odjezdu. Spetl si totiž data a myslel, že odlítáme v neděli a tak si myslel, že další hru stíháme – profit.

 

Během random konverzace u večeře s kolegou Jakubem, na téma co zrovna v Kindlu čtu (nedávno se mi podařilo sehnat všechny starý mtg knížky – od války bratrů až nevím kam), z něj vypadlo, že kdysi taky hrával, a když jsem zmínil, že jdu na prevko, tak se rozhodl se přidat.

Vzhledem k tomu, že to nehrál plus mínus let, domluvili jsme se, že do herny dorazíme radši dřív a zkusíme si tam půjčit nějaký balíčky, aby si hru trochu připomněl. V pátek ještě domlouvám s hotelovým řidičem, aby nás tam mezi 2-3 hodil a že bych zavolal na hotel, aby nás přijel zase vyzvednout – Jack the Driver souhlasí a já se odebírám směr postel, protože se celý odpoledne cejtim čím dál hůř.

PREQUEL

Před turnajem si tak dávám 13ti hodinový spánek a cejtim se jakž takž použitelně, nicméně po cestě ještě kradu z vozíku uklízečky balík kapesníčků v duchu hesla „Better safe, than sorry“. Kuba mě ještě tahá, ať před turnájkem zajedem do mallu, že si chce koupit novej iphone, aby s ním mohl v ČR měsíc machrovat, než tam z Améru přes Německo doputuje. Kolem poledne se scházíme na recepci a zjišťujem, že Jack na hotelu není a do 4 hodin ani nebude. Výlet do mallu se odkládá a volíme variantu B – jdeme pěšky.

Vyrážíme a asi po 300 metrech otevíráme otázku způsobu přepravy a nakonec se vracíme 100 metrů na autobusovou zastávku. Problém je, že tu autobus o víkendech jezdí jednou asi za hodin, takže po 20ti minutách sezení na lavičce, opět měníme plán, zvedáme se a vyrážíme pěšky – mělo by to být cca 2-3 míle, takže hodinová procházka. Po cestě Kubovi shrnuju změny posledních let v mtg – v podstatě se jedná pouze o zrušení damage na stack a update legendary rule.

Po cestě se ještě stavujem v burgerkingu na jídlo a stále se přetahujeme o vedení v soutěži, kdo dá delší záchvat kašle.

Před cestou si dělám velmi pečlivé instrukce trasy – do Wallmartu trefím už od druhého dne v Kentucky a tak se podle něj docela dobře orientuju.

 

Kupodivu na první pokus (a s velkou časovou rezervou) nacházíme hernu - dokonce i otevřenou. Majitel Stephen nás identifikuje hned, jak vlezeme dovnitř – buď máme evropský ksichty anebo má stálou klientelu (ano, na 99% je B správně).

 

Chvilku s majitelem klábosíme, než se vydáváme prozkoumat prostory. Kuba už po cestě dlouze přemýšlí, jak to udělá s DCI, protože určitě nějaký má, ale za boha si nemůže vzpomenout jaký. Když sedíme před obchodem na chodníku a klábosíme o našem společném nejoblíbenějším bloku (Odyssea), tak si na něj z ničeho nic vzpomene a naprosto tím ohromí majitele Stephena.

 

Procházíme komixy a figurky a pak střídavě čumíme na starýho batmana (seriál – batman má dokonce na masce nakreslený bílou fixkou obočí) a vidíme nejhorší únos s nejhoršími „únosovým médiem“ v dějinách zločinu - růžovej pytel bez dna (vypadá to, jako by i sami herci byli zaskočeni faktem, že pytli chybí dno), kašleme a chodíme kouřit (zdraví nade vše). Je tam i s náma všeho všudy asi 6 lidí (fotky byli foceny po 3. kole), takže trochu nervózním, jestli se nás sejde alespoň 8. Dozvídám se, že má předregistrovanejch cca 20 lidí, takže pohoda, klídek a už zmiňovaný tabáček. Pak zaplatíme startovný (25$) a vybíráme barvy.

Když jsem poprvé viděl pre-release rares, tak jsem je seřadil – bílá, zelená, červená, černá, modrá. Po dvou dnech jsem si ve svém seznamu ale zelené posunul na konec a černé hned před něj – 2/2 vlci se mi zdají dost jaloví a černé rare zase není úplně dobrý do delšího board-stallu.

Nebyl jsem si jistej, jestli je lepší rare modrý, nebo červený – modrý je silnější, ale červený efektivně blokuje modrý, protože má monstrositu o 1na levnější. Pak jsem začal číst nějaký články a začal přemýšlet o bílý a nakonec si ji po mailu u Stephena rezervoval. Na CMUSu pak vyšel článek na toto téma - autor mě svou argumentací přesvědčil, že červená je ta správná volba, protože bílá má opravdu velmi podivný commony a tak vůbec. Změnil jsem tedy rozhodnutí na červenou.

Po cestě do herny jsem nad tím dlouze přemýšlel a uvědomil jsem si, že mi ani tak nejde o to, jít to tam vyhrát, ale prostě si dobře zahrát a pobavit se a tak se vykašlu na aggro a budu chtít hrát spíš něco pomalejšího s velkejma zlejma bytostma, rušením a vracením. Taky to podpořil fakt, že před spaním jsem si přečetl článek na CFB od PV, který argumentoval tím, že modrý pre-release rare je jediný, který má v sobě integrovaný řešení ostatních prom (a dalších nesmyslnejch bomb). 

Nakonec jsem si teda nechal zapsat modrou a cítil jsem, že teoreticky jsem docela připravenej. Jakub původně bere černou a pak, když zjišťuje, že mám modrou, ji bere taky – kraken vypadá, že se moc ptát nebude.

Taky jsem na cigárku pokecal s jedním místním týpkem, který mi jednak řekl, že jsem si vybral hernu opravdu dobře a taky, že hrál už noční prevko a že je to edice fakt zábavná a flavorful, navíc že je v ní fakt hodně synergie – obzvlášť GW heroic-bestow. Po cestě dovnitř si taky kupuju nejlepší obaly, na světě (nebo alespoň co jsem kdy viděl)
.

 

Pak už přišla 4. hodina a my napjatě očekávali start. Když bylo 4:05, tak jsem zaslechl něco, že se na někoho čeká, tak jsem se vydal kouřit a při té příležitosti jsem se jednak dozvěděl, že celkem nás bude 26 a tedy se bude hrát 5. kol a taky jsem stáhnul Kubu o půlku jeho životníku, který vyfasoval. Bohužel je z Dragon’s Maze, ale lepší než drátem do oka, to dá rozum, že jo.

Opozdilec dorazil chvilku před čtvrt a mohlo se začít.

KONSTRUKCE

Sedli jsme si s Kubou ke stolu a začali stavět – otevřel jsem velmi slušný UB.

Ne dobře, kecám, otevřel jsem si hodně dobrý UB, akorát když Kuba vedle mě otevřel boha červenýho, boha zelenýho boha a navíc i oštěp boha bílýho, tak jsem měl pocit, že mě štěstěna tak trochu ošidila.

Zatímco Kuba dlouze přemýšlel, jaký že to bude hrát barvy, tak já měl docela jasno a jenom jsem přemýšlel nad tím, jestli vyrábět nějakou splash, nebo ne.

 Měl jsem totiž 3 fixace – nový „nebudemevydávatfunkčníreprinty“ grotto, jednorožce a traveler's amulet. Červená nabízela Cracling Triton, Lightning strike a další blesčíky. V zelené byl Bow of Nylea, Agent of Horizons, Sylvan Caryatid (drsňáci se nebojej splashovat fixaci), Boon Satyr a Feral Invocation. Bílá nabídla pouze tři zajímavé kousky – Last Breath, Divine Veridct a Ray of Dissolution.

Nicméně v samotným UB mám skoro 30 kvalitních kousků a nevím co vyhodit, nejdýl přemýšlím o červené splashi, ale nakonec docházím k přesvědčení, že 3 nebo 4 damage do potvory nebudou na formátu zase taková výhra a zůstávám UB. Na poslední chvíli taky zařazuju Daze scry – mám za to, že všichni se budou snažit využívat manu naplno a tak by to mohl bejt dvoumanovej hard counter daleko častěji, než jindy. V side tak zůstávají například Wavecrash Triton, který by byl fajn, kdybych měl víc možností, jak spustit heroic, druhé March of The Damned, Thassa's Bounty, Ordeal of Thassa, Viper's Kiss a Guardians of Meltis.

Před prvním kolem tak balíček vypadá následovně:

UB Theros prerelease	Martin Šafář
Main Deck	Sideboard
2 Vaporkin 1 Omenspeaker 1 Opaline Unicorn 1 Insatiable Harpy 1 Erebos’s Emissary 2 Thassa’s Emissary 1 Prognostic Sphinx 1 Prescient Chimera 1 Keepsake Gorgon 1 Mnemonic Wall 1 Hythonia the Cruel 1 Shipbreaker Kraken 1 Annul 1 Stymied Hopes 1 Voyage’s End 2 Read the Bones 1 Dissolve 1 March of the Returned 1 Griptide 1 Sip of Hemlock 1 Unknown Shores 9 Island 8 Swamp

 

Kuba vedle mě pořád chtěl hrát alespoň jednoho z bohů, když dal konečně dohromady UR, tak se zmínil, že tam má možná málo bytostí, což byla pravda. Pak mi ukázal Spear of Heliod a já se ho zeptal, co má dál v bílý, vzal bílou do ruky a z prvních 6ti karet mi ukázal 3 Divine Verdict. Tak jsem mu řekl, ať si projde bílou a nakonec postavil moc hezký UWčko se spoustou letadel a slušným počtem zabíjení.

1. Kolo – Johnny (RW)

Na první kolo jsem napárován právě k opozdilci, říkám si, že bych ho měl za zdržení turnaje vytrestat – hod kostkou ale prohrávám.

První hru začíná Johnny horou a já mulliganem. Ve druhém a třetím kole pokládá pláně a 2/3 minotaury, co musí každý kolo útočit, když vyložím větší bytost, tak vykládá 2/1 tapni bytost. A já na 5ti životech chvíli přemýšlím, jestli můžu udělat cokoliv, co by zabránilo smrti v příštím útoku. Odpověď je ne. Takže si to smotávám.
0:1

Po hře vyndávám oba Vaporkiny (který se už do balíčku nepodívaj - původně jsem je tam nechával do „komba“ s Ordeal of Thassa, kterej jsem ale nakonec cutnul a nějak si to neuvědomil). Taky vyndavám obě Read the Bones, protože mám pocit, že dva životy za dvě karty není něco, co bych chtěl proti super aggru jeho stylu dělat. Dovnitř jdou 2x Returned Phalanx, který jsem při konstrukci přehlídnul a 2x Pharika's Cure, která mi při konstrukci nepřišla tak skvělá, ale tady jsem věděl, že si chci určitě přidat pár životů (a ideálně i svěsit nějakou malou bytost, kterých měl Johnny plnej balíček.

Druhou hru začíná Mathes a ve 3. kole pokládá Returned Phalanx proti 2/3 minotaurovi a vidí, že je to dobré. Soupeř ho vytrikuje combat trikem, takže přikládám Ereborova Emisaře – i ten umírá, tentokrát dokonce na dvojitý trik, takže v 5. kole hraju March of the Returned a další kolo jdou oba zpět do hřiště. Soupeř se netváří úplně nadšeně a o oba minotaury přijde. Pak vykládám malou gorgonu a soupeř ve svém vykládá 3. minotaura. Já si zkontroluju, že mám 7 zemí na monstrosity gorgonky a předávám kolo.

Johnny mi předává kolo a já ho upozorním, že musí útočit kentaurem, takže se teda rozbíhá a naráží do gorgony. Po kombatu mi ji zkouší dostřelit Lightning Strikem. Počítám, že je to dohromady 5 damage, takže v reakci nafukuju gorgonu a zabíjím největší z jeho bytostí. Gorgona tak na damage přežívá a já se po výměně 0 za 3 a na 11ti životech cejtim docela v klidu a soupeře ujezdím.
1:1

S balíčkem jsem spokojen, soupeř mění jednu kartu a pouštíme se na třetí.

Soupeř opět začíná klasicky – 2. kolo minotaur, into další bytost, into trik a já se mám co ohánět. Naštěstí se mi ale daří na 6ti životech zablokovat zem, pak i vyložit Scry Sfingu (Prognostic Sphinx), kterou další kolo vylepší Thassa's Emissary a já tak poprvé v turnaji skládám ultimátní kombo – každý kolo Scry 3 + Draw a card.

Na stůl jde další scry letadlo – tentokrát Prescient Chimeara a já se cítím už dost sebejistě, soupeři se podaří ještě protlačit 2 damage a stáhnout mě na 4. Na jeho 4 životech pak tapuje všech 7 zemí a chce dát bestow bílé proma. Naštěstí mám v ruce připravenou scry daze a je hotovo.
2:1 (1:0)

 

Po hře přemýšlím, jestli vůbec odsideovat, ale říkám si, že 3/3 zdivo za 2 je pro můj deck daleko lepší, než 2/1 letadlo, který neumí blokovat (zem).

Jakub taky první kolo vyhrává, takže se opět modlíme, abychom nebyli napárováni k sobě. Z různých reportů co kde čtu, mám pocit, že většinou platí:

Čím méně členů má výprava a čím dál je turnaj od domovského města, tím je větší šance, že budete napárováni ke členu výpravy.

Byli jsme jenom 2 a cca 7 000 kilometru od domova, takže jsem si myslel, že je to nevyhnutelný.

2. kolo Nathan (UB)

Už po 1. kole někdo dropnul, takže má jeden kluk bye a ptá se, jestli se může dívat – soupeř mu hned odpovídá, že klidně, dokud to bude dělat potichu a pak vyhrává hod kostkou a ukazuje mi, že opravdu umí rozbalovat boostery.

Ve 3. kole pokládá UB walkera, v 5. Erebose. Naštěstí nemá moc bytosti, takže swarmuju board a koušu walkera, kterej už má spoustu zajímavých cílů. Soupeř se ale o Ashioka moc moc bojí, takže používá jenom první abilitu a mně se nakonec podaří ho zabít. Pak ale soupeř vykládá černé promo a vyrábí 4 netopejry. Mám docela strach, protože si nemůžu přidat životy lifelink harpyjí. A soupeř má na stole devotion 4 + 10 flying damage. Lížu ale krakena, takže soupeř jede vším, sráží mě na 6 životů a pak umírá na monster krakena. Pro nás oba to byla tak epická hra, že si podáváme ruku a pak zjišťujem, že byla teprve první.
1:0

Vyndavám Cure a dovnitř jdou read the bones a hlavně Gainsay (counter blue spell).

Jdeme tedy na druhou – soupeř opět začíná, ale odvážně keepnul jenom dvě země a ve 3. vynechává land drop. Já 3. zemi mám a tak jenom předávám kolo. Soupeř vrškuje zemi a chce protlačit walkera, který dostává dissolvem a já jsem moc moc rád. Že jsem ten counter měl. Nicméně se soupeř rozjíždí a já nemám nic moc, nakonec se mi podaří stabilizovat, že měním emisaře za jeho bytosti a pak dám malou gorgonu, která sundá poslední problematickou bytost. Pak už podruhé skládám kombo scry sfinga + bestow Thassa's Emissary a kráčím pro druhou výhru.
2:0 (2:0)

 

Jakub hraje až do posledních chvil nastavení - přestože už má hru pod kontrolou, tak soupeře zabít nestíhá a má tak plichtičku.

3. kolo Austin (WR)

Klasicky prohrávám hod kostkou, soupeř dává 2. kolo 2/2 heroic, 3. kolo harpyji co kousne za život když přijde do hry a kouše mě, naštěstí se mi daří velmi rychle stabilizovat gorgonou, soupeř mě dokouše až na 7 životů, zatímco ho lítám vzduchem a kolo před smrtí dlouze přemýšlí, pak mi kouká na země – odtapnutý jeden swamp a unknown shore a zkouší protlačit za bestow bílé promo… které dostane annulem a je hotovo.
1:0

Dovnitř jdou opět pharika's cure na úkor read the bones.

Druhou hru začíná opět Austin a ukazuje mi úplně stejný start až na to, že harpyji hraje až ve 4., protože ve 3. pokládá Hellionovo kopí, na které se chvilku dívám a říkám si - jak tuhle hru mám sakra vyhrát? Vykládám harpyji a snažím se racovat zpátky a přidat si nějaký životy dokud je zatapanej. Pak pokládám velkou gorgonu, další kolo s ní čistím stůl a přemýšlím nad útokem – stojí 7 damage za kartu? Asi jo, říkám si a jedu. Soupeř má 4 země a všechny je tapuje a já cítím chybu – zkouší mi ji zabít verdiktem, který dostane dazou a soupeř tak z 22 životů padá na 15, nemá čas něco vymýšlet a musí plnit stůl a tedy nevyužít kopí, harpyje se znova projede a přitlačím krakena s jednou volnou modrou na annul. Soupeř dlouze přemýšlí a pak říká, jestli to máš, tak jsem prohrál a nic jinýho stejně dělat nemůžu a zkouší procpat za bestow opět bílé promo na kill…

Nicméně já ten annul mám, takže je hotovo.
2:0 (3:0)

 

Jakub bohužel prohrává a je tak trochu na tiltu – oba kašlem jak blbý a vůbec nám není úplně dobře a mě začíná z toho kašle bolet hlava.

4. kolo David (UW)

David je asi 60ti-letej chlápek, kterej hraje od Fallen Empires, takže mám docela respekt – je to právě ten, kterej remizoval s Kubou.

1. hru jako idiot odevzdávám, když mám v ruce asi 3 karty a snažím se opět vyrobit kombo se sfingou a soupeř mi jí vrací na vršek knihovny, což ho nechám udělat a bestow vyfizzluje (což jsem zjistil, že neměl, ale co se dá dělat, prevko no), jenom proto, abych si, ve chvíli kdy hraju sfingu podruhé, uvědomil, že jsem jí mohl dát hexproof a že jsem imbecil. Jsem tak pozadu a na tiltu, že už hru nezvládám.
0:1

2. hru jsem na sebe pořád ještě naštvanej, soupeř mě kouše letadlama a já mám na stole velkou sfingu a snažím se využívat scry, abych konečně našel zemi, abych vyčistil stůl. Soupeř mě ale zabijí přesně kolo před tím, než bych si tu zemi líznul.
0:2 (3-1)

 

Jsem na sebe naštvanej a zpětně mě fakt štve, že jsem se prostě nepodíval na net, jak se ta situace s fizzle bestow řeší, protože pak by byla hratelná i ta první hra. Na druhou stranu by bylo lepší nikam se nedívat a zahodit random kartu z ruky a bylo by to v pohodě. Tomu se říká sbírat zkušenosti.

Jakub vyhrává a má tak 2-1-1 a stále šanci do cen.

Před posledním kolem ještě volám na hotel, abychom měli odvoz – zvedá mi to náš recepční, o kterém si po 4 týdnech pobytu začínám myslet, že je mírně retardovanej, protože mu říkám, že bychom potřebovali za hodinu odvoz na adrese Old Paris Road. Adresu mu 4x hláskuju a na závěr říkám – old, like old man. Paris, like the capital city of France. Road like the thing you are driving on. Moc se mi nezdá, že by to pochopil, když se mě po tom všem zeptá, jestli je na začátku Paris „B“ jako Bob, opravuju ho a radši mu diktuju telefonní číslo do obchodu. Když po 5ti minutách procházím okolo, tak mi majitel Stephen říká, že byl dobrej nápad mu nechat číslo, protože znova volal o adresu a že poslal Jacka, že je za chvilku tady.

Za chvilku tady? Wait, what?! Vždyť jsem mu říkal, že za hodinu. Znovu si půjčuju telefon na místní hovor a volám do hotelu. Naštěstí ho zvedá ne pan recepční, ale paní recepční, kterou prosím, aby zastavila Jacka a řekla mu, že až za hodinu. Vše v pořádku a jde se na poslední kolo.

5. kolo Mathew (GW)

První hru začíná Mathew medvědem na kterýho mám připravenýho 1/3 blockera, což se kazí, když ve 3. pokládá Nylein luk a jeho 2/2 se rázem mohou rozbíhat do útoku, snažím se přidávat si životy harpyjí, ale je to málo a navíc pokladá samotnou Nyleu a má devotion 4, prvního kentaura mu counteruju, druhýho kentaura zabíjím, ale třetího kentaura už nevyřeším a Nylea mě zašlape.
0:1

Jsem dost otrávenej, protože vím, že jestli mi ukáže luk + boha, tak jsem prostě mrtvej a přemýšlím o agresivním mulliganu do rušení.

Druhou hru má Mathew ale jenom 3 země, takže ho velmi rychle zašlapu do země.
1:1

Když mícháme na třetí, tak koukám, že nám obě hry dohromady trvali sotva 15 minut, takže soupeři říkám, že bychom si mohli dát „tight game“ abychom oba hráli jak země, tak i kouzla a vůbec, aby to prostě za něco stálo – Mathew souhlasí…

A ve druhém kole pokládá 3/3 číču, na kterou po monstrosity není na formátu odpověď (a na celém standardu budou, pokud se nemýlím, přesně dvě – Orzhovský wrata a Far // Away). A já se bojím, protože přikládá nafukovacího gryfa a mocně mě sjíždí. Gryfa zabíjím pomocí cure, kterou mi vrací z hrobu mnemonic wall, ale když vypotím dostatečně velkou bytost, aby dokázala blokovat číču tak mi ji svěsí trikem. Na 3 životech konečně zablokuju zem a můžu začít jezdit zpátky lifelink harpyjí.

Pak se najednou objevuje náš odvoz zpět – Jack. O 20 minut dřív než měl. Jakub vybíhá mu říct, ať počká. A já se snažím soustředit na hru – naštěstí lízat země, sušit je v ruce a jezdit po dvojkách lifelinkem vzduchem není tak těžký až soupeře sjedu na 8 a vršknu emisaře – koukám, že pokud dám bestow na letadlo, tak jedu za lethal, mám už 10 životů, takže si říkám, že to můžu risknout, protože útok zpátky bych měl přežít. Soupeř ukazuje, že má v ruce jenom dvě země a podává mi ruku, tak mu ukážu svoje dvě země v ruce, ať mu to není líto.
2:1 (4:1)

 

Nakonec tedy skóre 4:1 a ve výsledku 2. místo a 7 boosterů – první se umísťuje můj jediný pokořitel David, kterého o body obral jenom Jakub, který se skóre 3-1-1 končí na 5. místě jako poslední v cenách a bere booster.

 

Rychle berem ceny a hledáme Jacka, který odešel pro pití… a nějak se nevrací. Jakub ho chtěl poslat domů, protože nám můj soupeř z druhého kola a jeho sestra, se kterýma jsem pokecal o dvojce mezi kolama, nabídli odvoz, ale už před tím ho nemohl najít. Koukáme, jak všichni odjíždějí a když už poslední opozdilci nasedají do aut, tak se zjevuje Jack, který ještě před 20ti minutama hrozně spěchal… Mno nic, better late than never. Oběma nám už je docela hrozně, ale Jakub jde ještě pařit, já už jdu jenom na cigárko na terásku a pak zalehnout a spát znovu 13 hodin.

Druhý den mi Jakub píše, že otevřel booster a našel v něm RW scry-land, což mě zláká k tomu také jeden otevřít (na obalu je Elspetha, takže musí bejt i uvnitř, no ne?) – otevírám Pyxis of Pandemonium, ale Golem token mi zlepší náladu. Každopádně si domů vezu dva draftsety, takže v pořádku, u mě dobrý a tak vůbec.

Decklist, který se vykrystalizoval po prvním kole, pak vypadal následovně:

UB Theros prerelease - final	Martin Šafář
Main Deck	Sideboard
2 Returned Phalanx 1 Omenspeaker 1 Opaline Unicorn 1 Insatiable Harpy 1 Erebos’s Emissary 2 Thassa’s Emissary 1 Prognostic Sphinx 1 Prescient Chimera 1 Keepsake Gorgon 1 Mnemonic Wall 1 Hythonia the Cruel 1 Shipbreaker Kraken 1 Annul 1 Stymied Hopes 1 Voyage’s End 1 Pharika’s Cure 1 Read the Bones 1 Dissolve 1 March of the Returned 1 Griptide 1 Sip of Hemlock 1 Unknown Shores 9 Island 8 Swamp	1 Read the Bones 1 Pharika’s Cure 1 Gainsay

 

A variabilní složka - od první hry se phalanxové usadili v mainu a nikdy jsem je už nevyndal. Takže jsem v podstatě jenom dával dovnitř Gainsay a druhou cure. 2 Read the Bones jsem hrál snad taky jenom první hru.

 

Co říci závěrem? Všichni oponenti byli v pohodě, žadný hrocení ani hádání se, všechno v pohodě, balíček mě moc bavil a uhrál jsem i dobrej výsledek a neudělali jsme našim barvám v zemi smaženého kuřete ostudu, takže spokojenost.

Závěrem tradiční plusy a delty (žargon made by Amazon, kde neexistují negativa, pouze „příležitosti“)

PLUSY

+ Nešel jsem sám.

+ Všichni lidi v herně byli pohodáři.

+ Žádný stupidní vyvěšování a mačkání se u pairingů – Stephen je prostě vytisknul, došel k hráčům a nahlas říkal a ukazoval, kdo s kým hraje.

+ Můj balíček a výsledek s ním.

+ Drtivá většina her byla fakt těsná a zajímavá.

+ Jakubův výsledek.

+ Téměř jsem nemuliganoval – scry je prostě boží mechanika.

+ Nepodcenil jsem to a dal si v Burger Kingu radši kuře a pak se smál Jakubovi, jak mu bylo z mexickýho double whoppera blbě.

DELTY

- Moje krátkodobá mentální retardace ve 4. kole.

- Jakubův soustavný „whining“ po cestě tam.

- Náš zdravotní stav.

- Nebyli jsme schopný ani ochotný hecnout 2HG o den později.

ZÁVĚR

Závěrem bych chtěl poděkovat Jakubovi, že se se mnou na prevko vydal – ve dvou se to lépe táhne (i když po cestě brečel tak, že jsem mu místy chtěl způsobit vážná zranění s trvalými následky) a samozřejmě především Vám, kteří jste dočetli až sem.

Martin „Mathes“ Šafář

P. S. Omlouvám se, za případné chyby a překlepy – četl jsem si to po sobě několikrát, ale co se dá dělat.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.