Report z BBQ Cup 2018

Letní vydání BBQ Cupu 2018 je úspěšně za námi a vy si můžete přečíst voňavoučký report z této prestižní události z pera samotného Master Chefa BBQ Cupu 2018.

Foto: Organizátoři BBQ Cupu

Report od Master Chefa BBQ Cupu 2018

V červnu tohoto roku se konal již druhý letní ročník Bárbekjů cupu - fotbalového a následného magikového turnaje. Předně bych chtěl organizátorům nesmírně poděkovat. Tato akce byla navýsost parádní záležitostí. Což také dokazuje fakt, že jsem od minulého ročníku na žádném jiném magikovém/fotbalovém turnaji nebyl. Můj start byl tento rok až do poslední chvíle velkým otazníkem, vzhledem k opětovnému výhřezu ploténky, ale vše nakonec dobře dopadlo. A tak jsem se mohl začít posilňovat prvním značně napěněným ranním pivkem a laxně při tom protahovat mé nefotbalové údy. V tu chvíli jsem spatřil naši největší hvězdu Kala, kterýžto nás v rekonvalescenci, přijel alespoň podpořit halasným křikem z hlediště, ale hlavně lahvinkou whisky a kubánského rumu (který jsme mu chybně vrátili domnívajíce se, že nebude třeba). Jamesona se hnedle ujal Smeták (celkové druhé místo) a po celý turnaj nám míchal lahodný mok s vanilkovou kolou, za což mu patří velký dík. Jak už bylo řečeno, jeden z našich nejlepších hráčů musel být nahrazen náhodným spolupracovníkem z práce. Naštěstí toto draftování dopadlo na výbornou, neb jsme tím získali nejlepšího střelce turnaje.

Fotbalový turnaj byl v našem podání přehlídkou velice úsporného a efektivního snažení s notnou dávkou štěstí a s výborným gólmanem v podání vítěze minulého ročníku aka Krka. V poli jsme pak já, Dominik a Smeták zajišťovali tvrdou obranu. Někteří o poznání tvrději než jiní. A v útoku slovutné trio Ondra, Martin a Dan. První zápas, jako vždy velmi nervózní, rozhodl z obrany více méně Dominik. Další zápasy už pak byly v režii našich skvělých útočníků. V zápasech proti tvrdě hrajícím týmům jsme měli relativně štěstí na rychlé góly a tak se, oproti minulému roku, nebylo potřeba dostávat do nepříjemných kontaktních situací. Základní skupinou jsme prošli bez zaváhání, a světe div se, bez zranění. Já jsem byl stále hvězdou čekající na svůj první gól, který ne a ne přijít. Nutno podotknout, že vzhledem k panujícímu vražednému horku a rychlému tempu turnaje, nám relativně rychle docházela voda. Tuto situaci jsme jako tým vyhodnotili za povážlivou a tak jsme začali píti s ještě větší vervou zlatavý mok. Konec konců nás čekali už jen maximálně dva zápasy. S nadšením jsem vstoupil do dalšího zápasu a konečně si připravil gólovou situaci, kterou jsme společně s Dominikem dovedli do zdárného konce. A tak jsem mohl slavit svůj první a poslední gól. Do finále jsme nastoupili s cílem přežít do následného magikového turnaje. Byl to poměrně ambiciózní cíl, neb jsme nastoupili proti vítězi minulého ročníku, a to tvrdě hrajícím zeleným. Za bouřlivého komentování od nikoho jiného než Pavla Zuny se nám podařilo ze sebe vydolovat poslední zbytky sil. Vše dobře dopadlo a tak jsme mohli v plném počtu stanout na pomyslném vrcholu stupňů vítězů - a to i přesto, že rozhodčí ke konci turnaje začali nebezpečně ponechávat hry svému osudu. Oproti minulému roku, kdy polovina týmu byla v tuto dobu vyřazena z dalších bojů, to byl velmi slušný výsledek! Na slavnostním vyhlášení jsme z rukou samotného Garruka převzali ceny v podobě výročních půllitrů a boxu Dominiria (sponzored by Černý Rytíř)!

Nastala chvíle otevírání boosterů. Prvotní nadšení, že jsme mohli být všichni z týmu na sealdu přítomni, vystřídal velký smutek. Žádný mythic, réra vyžadující více méně synergické decky, kde bohužel pšenka nekvetla. Pro žádné dvě barvy nebyl dostatek materiálu. Jediné možné východisko tři barvy a dostatek štěstí na landy. Tedy konkrétně Abzan tokens. Deck jsem postavil kolem Shalai, jako druhou bombu jsem zařadil Alosaura. Nicméně černá se třemi Omnivorami a jednou legendární Whisperkou využívala tokeny, které mi vytvářely bílá a zelená. Winkondicemi byly Wild Onslaught a Shalai - kterou jsem často točil několikrát přes Eldest Reborn a Whisperku. Celkově to byl relativně lehce nadprůměrný deck, který srážela dolů do hlubin prachbídná manabáze.

Co se týče losovaných karet pro vítěze fotbalu (výherní fotbalový tým má vždy před hrou Karlovarskou losovačku jejíž výsledkem je jedna bonusová podpůrná karta), v zásadě jsem relevantně využil této berličky pouze jedenkrát, a to když jsme zahodil ruku se dvěma landy v ruce a lízl si land z vršku knihovny (naštěstí jsou karty navržené tak, že většina nestojí ani za řeč, nutno podotknout, že správně).

Průběh samotného turnaje si bohužel vzhledem k bujarému popíjení už moc nepamatuji. Jediné, co si pamatuji více než dobře, byla skvělá přátelská atmosféra. Se všemi protihráči se mi hrálo velice příjemně, což nebývá na větších turnajích obvyklé. První vítězství 2:0 mě vytáhlo z lehké letargie (v hale bylo asi padesát stupňů), hlavně kvůli tomu, že se mi podařilo zabít celkem čtyřikrát Karna. V každé z her na mě vyskočil napodruhé z hrobu. V další hře jsem si zahrál proti pozdějšímu vítězi turnaje. S ním jsem zažil velmi zajímavou situaci, kdy jeho board state představovala tuším Whisperka s ničím zvláštním v hrobě a můj nepoměrně lepší skýtající pohled na dvě Omnivory, z čehož jedna nesená na křídlech séry. Dan do toho z ničeho nic vpálil Ruinous Blast, já neznajíce edice, jsem začal louskat, co že to vlastně dělá. Rozhodl jsem se, že si, vzhledem k Whisperce v decku, Omnivory v reakci posekám. Ve chvíli, kdy jsem začal vysvětlovat svůj smělý plán Danovi, si křídla vzal do ruky a něco zaklel. Pak mně upozornil, že moje Omnivora je taky legendární… Po lehkém face palmu mi nabídl, že blast stáhne a nebude hrát. Já rdící se nad svou tupostí a svým napolo vyřčeným plánem, že si legendu seknu raději dobrovolně sám, jsem snap přijal. Jsem si jist, že by mě většina hráčů nechala vyždímat ve vlastní blbosti. Klobouk dolů před Danem, který pravděpodobně hrál v tu dobu sám se sebou. Nakonec jsme lítý boj zakončili smírně. V další hře mi skončily naděje na úspěšný turnaj ve formě pěkného modrého Nahu Mera tempa. Nicméně zbylé hry jsem v neméně přátelské atmosféře vyhrál. Celkově jsem tuším skončil sedmý až osmý. Po vyčerpávajícím dnu plném sportu a karet se našemu týmu, který zůstal jako jediný celý až do konce, nechtělo ještě domů a bylo dohodnuto, že půjdeme probrat dojmy ještě někam dále.

Nicméně jak se vzápětí ukázalo, se Smetákem jsme skončili na celkovém děleném prvním místě. Byl jsem přemluven k další hře, proti naprosto nechutnému BW saga decku. Nechápu, jak se mi podařilo vyhrát, ale po těžkém boji s několika saga démony jsem zakončil svou turnajovou pouť výhrou 2:1 - nutno podotknout, proti asi nejlepšímu decku, s jakým jsem měl tu čest ten den hrát.

Vítěz sealdecku si odnesl poukázku v hodnotě 1 000 Kč na nákup v Najádě, druhý v pořadí potom 500 Kč

Z celého turnaje jsem si, krom dobrého jídla, skvělé atmosféry a parádní organizace, odnesl navíc vítěznou uměleckou trofej představující Sword of Fire and Ice, jež by měla dokonce svítit - stále jsem ale nepřišel na to jak. Meč nyní zdobí mou pracovnu v obýváku, děsí mé děti, štve mou manželku a baví v podstatě kohokoliv, kdo k nám přijde na návštěvu.

Fotky z BBQ Cup 2018 najdete zde.

Vojta Mencl

Organizátoři Jan Ziegelheim, Ondřej Malý a Vítek Pokorný děkují za pomoc s realizací turnaje jakoukoli formou následujícím:

Poslat článek na e-mail

Komentáře

Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.